Která expanze pro World of Warcraft je nejlepší? Po 20 letech jsme seřadili všechna rozšíření

Pokračování 2 / 10

9. Shadowlands (2020)

Když se ohlédneme za expanzí Shadowlands, nemůžeme ignorovat bouřlivé období, ve kterém tento příběh vznikal. Activision Blizzard se potýkal se skandály ohledně pracovních podmínek, obviněními ze sexuálního obtěžování a celá situace byla umocněna uzavřeným světem v pandemii koronaviru. Přitom potenciál tu byl obrovský.

Myšlenka expanze zasazené do posmrtného života existovala už od prvopočátků WoWka. Místo toho jsme dostali příběh točící se kolem kdysi oblíbené a později nenáviděné Sylvanas Windrunner. A co hůře, dostali jsme nudný endgame s nedotaženým obsahem.

Kde ale musím Shadowlands pochválit, je vizuální stránka a design jednotlivých zón. Svět posmrtného života byl vytvořený nádherně pestře, zejména zóny Bastion a Ardenweald patří k tomu nejhezčímu, co ve hře najdete. Povedený byl rovněž rogue-like dungeon Torghast, který i přes nevyužitý potenciál přinesl do hry svěží vítr.

Bohužel ani tyto klady nedokázaly zastínit nejhorší příběhovou linku v historii WoWka. Možná právě proto Blizzard udělal vše, aby přivedl zpět Chrise Metzena, jednoho z původních tvůrců celého univerza Warcraftu. Jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. Přesto Shadowlands ve většině hráčů vyvolává spíš negativní vzpomínky. Obrazově ohromí, ale příběhově a obsahově zklamou.

Pokračování 3 / 10

8. Warlords of Draenor (2014)

Někoho asi překvapí, že se Warlords of Draenor nedostali až na poslední místo. Když se zeptáte většiny fanoušků na jejich nejméně oblíbené rozšíření, často uslyšíte právě o tomto přírůstku z roku 2020. Pro mnohé je cestování časem a prakticky neexistující endgame obsah prostě příliš. Stejně tak se spousta lidí domnívá, že návrat na kontinent Draenor byl laciný tah vzhledem k popularitě rozšíření The Burning Crusade.

Mně se i přes nesporné nekvality tento přírůstek líbil. Historie Draenoru v kánonu Warcraftu je fascinující a má své opodstatnění. Líbila se mi možnost vidět aspoň kousek toho, jak vypadal svět postavený orky, i když v jakoby alternativní realitě. Stejně tak jako stavba vlastního obydlí byla přijata rozporuplně, mě to naopak celou hru udělalo více osobnější. Měl jsem pocit, že můj hrdina je konečně někde doma.

I přes uvedená pozitiva se nejednalo o příliš povedený datadisk. Ani dnes se k WoD nikdo moc nevrací, pokud není zapřísáhlý fanda orků. Popularitě rozšíření nepomáhá ani fakt, že Warlords mají absolutně nejhorší endgame obsah v historii WoW. Je opravdu škoda, že jeden z nejlepších raidů Hellfire Citadel přišel až příliš pozdě. Stále mám v živé paměti, jaké to bylo hrát WoD v době vydání. Všechno strašně moc dlouho trvalo a člověk si jen těžko zdůvodňoval ten prosezený čas u obrazovky.

Pokračování 4 / 10

7. Dragonflight (2022)

Možná je to dáno tím, že dojmy z poslední expanze ještě nevyprchaly, ale Dragonflight byl jako závan čerstvého vzduchu po BfA a Shadowlands. Působí prostě jinak než předchozí rozšíření. Možná je to jiným přístupem k tvorbě obsahu, v postupném rozvíjení příběhů anebo díky celkovému zasazení hry mezi draky, což hráči po Shadowlands vítali s otevřenou náručí.

Dragonflight potřeboval zabodovat, a to se mu povedlo, i když ke konci už ztrácel notně dech, co se týče endgame obsahu. Hlavní mechanika létání na dracích je to nejlepší, co do hry přibylo od létajících mountů. Let na hřbetě draka dodává úžasný pocit z rychlosti a svobody při pohybu krajinou, která se každým rokem zdála menší a menší.

Design lokací se povedl natolik, že klidně doletíte z jednoho konce kontinentu na druhý.  A je třeba pochválit herní obsah, který měl po spuštění dodatku výborné tempo a skvěle balancoval mezi krásnými lokacemi a promyšlenými mechanikami. Dragonflight nakonec ve zkoušce času příliš neobstál, neboť, jak jsem již zmínil výše, závěrečný přísun obsahu spíše nudil.

Je dlužno dodat, že tento datadisk stojí rozkročmo na pomyslné křižovatce mezi starým Blizzardem a novou érou Chrise Metzena. S tím, jak se World of Warcraft může v příštích letech radikálně proměnit díky plánované trilogii Worldsoul Saga, by Dragonflight mohl být poslední "tradiční" expanzí. Pokud ano, jeho odkaz zůstane v paměti jako skvělý díl, který vrátil WoW zpět na správnou cestu.

Pokračování 5 / 10

6. The War Within (2024)

První díl trilogie Worldsoul Saga přináší do World of Warcraft zásadní změnu směru. Pod taktovkou již několikrát zmíněného Chrise Metzena se hra vydává do nových, temnějších vod, a i když je na hodnocení nejnovějšího rozšíření ještě brzo, tak na základně dosavadních zkušeností jsem si jej dovolil umístí doprostřed.

The War Within nás přivádí do rozsáhlého podzemního světa Khaz Algar, kde objevujeme tajemství dávné civilizace Nerubianů a děsivé následky experimentů se starými božstvy. Nová mechanika Delving přináší unikátní způsob prozkoumávání procedurálně generovaných jeskyní, což představuje zajímavou alternativu k tradičnímu questování.

Autoři také konečně vyslyšeli dlouholetá přání hráčů a představili systém hrdinských talentů, který významně rozšiřuje možnosti charakterového rozvoje. Design podzemních lokací je působivý a až klaustrofobický. Perfektně navozující atmosféru stísněného prostoru hluboko pod zemí. Příběh se tentokrát soustředí na osobnější rovinu konfliktů a vnitřních bojů postav, což je příjemná změna oproti epickým bitvám o osud světa z předchozích expanzí.

Nový systém Warbands nabízí zajímavé možnosti pro správu více postav na jednom účtu. The War Within představuje krok vpřed pro celou značku a otázkou zůstává, zda datadisku vydrží dech po celou dobu. Jedná se o návrat k WoW kořenům a zároveň přináší dostatek inovací, aby celý zážitek působil svěže a moderně. Pokud je toto náznak směřování World of Warcraftu, máme se rozhodně na co těšit.

Pokračování 6 / 10

5. Cataclysm (2010)

Upřímně, těšil se někdo na Cataclysm Classic? Neptám se jen tak pro srandu, ale proto, že mě nikdy nenadchlo to období, kdy se autoři rozhodli roztrhat starý svět na kusy. Přesto je to paradoxně právě celková přestavba kontinentu, co dělá Cataclysm tak zajímavým a řadí jej doprostřed žebříčku WoW expanzí.

No povězte sami, která jiná hra by si na vrcholu popularity dovolila takovou radikální změnu. Převrátit vzhůru nohama oblíbené lokace, příběhy a změnit všechno, co hráči znali. I když tenhle pokus na hráčích nevyšel úplně podle předpokladů, Cataclysm nabídl spoustu pamětihodných momentů, které z něj zpětně dělají povedené rozšíření. Příběh o návratu nejmocnějšího draka všech časů Deathwinga a zničení Azerothu byl vyprávěn epickým stylem, který hráči od autorů Warcraftu očekávají.

Cataclysm nabídl Warcraft ve velmi stylové podobě. Možnost konečně létat ve starých zónách udělala z tehdy již skoro desetileté hry něco dosud nevídaného – pohled na notoricky známe zóny z ptačí perspektivy. Expanze také přinesla některé z nejlepších raidových soubojů všech dob. Na Cho'Galla, Onyxii nebo Deathwinga mnozí vzpomínají dodnes.

To nejhorší, co se dá o Cataclysmu říct, je, že jeho radikální předělání starého světa se zpětně ukázalo jako zlomový bod pro mnoho hráčů. Někteří nepřekousli, že přišli o to staré dobré WoWko a někdy v tomto období začala sílit touha po "klasické" verzi World of Warcraft. Což vyústilo v komický fakt, že toužebně vymodlený WoW klasik se nyní dostává do období Cataclysmu.

Pokračování 7 / 10

4. Mists of Pandaria (2012)

Když se poprvé objevilo Mists of Pandaria, veteráni WoWka začali lomit rukama, včetně mě. Pandy, to jako fakt? Teď už to autoři definitivně přestřelili, říkal jsem si tehdy. Navíc se mi osobně ani nelíbila implementace asijských prvků do světa Warcraftu. Jenže zpětně musím uznat, že jsem nebyl fér vůči této expanzi, která se jako první odvážila zkusit něco nového.

Pandarie postrádala staré známe záporáky a místo toho se hráči vydali do nové země, aby poznali domovinu bájné rasy známé jen z pověstí. Tehdy se hodně skloňovalo, že se Blizzard snaží zalíbit více čínskému publiku. To nikdo už z určitostí neumí říct, faktem ale zůstává, že Mists of Pandaria byla a je parádní rozšíření, které je neprávem haněna hráčskou komunitou.

Nové prvky jako souboje mazlíčků a předělaný talentový strom sice nebyly žádná hitparáda, ale příběh samotný dodnes platí za jeden z nejlepších v rámci expanzí a stojí za to si jej projít od začátku do konce. A když k tomu připočteme jedny z nejlepších designů brnění v historii hry, není to vůbec špatná bilance. Pokud jste Mists of Pandaria ještě nehráli, určitě vyzkoušejte. Odhalte tajemství za závojem v neprávem opomíjeném rozšíření. A určitě zaskočte na raid Throne of Thunder. Je fantastický.

Pokračování 8 / 10

3. Legion (2016)

Po průšvihu jménem Warlords of Draenor měli fanoušci od Legionu obrovská očekávání, která se naštěstí vyplnila bez většího zaváhání. Tento přídavek je přeplněný novinkami, známými postavami a epickými momenty až po strop a s Illidanem Stormagem jako hlavním průvodcem hrou trefili autoři hřebík na hlavičku.

Systém Class Hall je jednou z nejlepších věcí, co do WoWka přibyla od jeho vzniku. Každá třída konečně dostala vlastní identitu, pocit sounáležitosti s ostatními a měli jste pocit, že všichni májí stejný cíl zas a opět zachránit Azeroth. Legion taky vytěžil maximum z nejznámějších postav Warcraftu a zapojil je do úkolů, zón i raidů. Jestli jste pařili Warcraft 3, budete se tady cítit jako doma.

Největší kámen úrazu bylo to, že celý příběh stojí a padá s Illidanem. Byl všude, od hlavní dějové linky až po novou hrdinskou třídu Demon Hunter. Pokud dokážete přimhouřit oko nad některými dějovými zkratkami v kánonu, které byly potřeba učinit, aby to celé dávalo smysl, čeká vás jedna z nejlepších expanzí.

Pokračování 9 / 10

2. Wrath of the Lich King (2008)

Blizzard měl po předchozích úspěších laťku nastavenou proklatě vysoko a Wrath of the Lich King jenom potvrdil kvality firmy a stal se obrovským úspěchem ve všech směrech. Již úvodní video naznačilo, co můžeme čekat - úžasnou fantasy jízdu. WotLK představuje vrchol World of Warcraft.

Perfektní příběh, nové funkce, propracovaný endgame a úžasné vzpomínky. Příběh Krále lichů a jeho epochální konec nemá v dějinách her konkurenci. Tohle byla jednoznačně zlatá éra WoWka. Hra byla na vrcholu popularity a WotLK vylepšil prakticky všechny herní prvky. Atmosférické zóny a hudba provázely hráče podmanivě mrazivým Northrendem, tedy oblastí, po které fanoušci Warcraftu toužili celé roky.

Jako jeden z mála MMORPG datadisků nabízí ucelený a smysluplný příběh od začátku do konce. Tohle se Blizzardu už nikdy nepodařilo zopakovat. Pokud jste náhodou Wrath of the Lich King ještě nehráli, je načase to napravit. Kromě slov chvály musím zmínit jeden zásadní a diskutabilní moment, který prakticky změnil její sociální rozměr. V tomto datadisku se poprvé objevuje funkce automatického vyhledávaní skupiny, tedy záležitost, která zásadně zjednodušila hraní v partě. Předtím jste si museli na chatu pracně sehnat spolubojovníky, teď to udělala hra za vás.

Pro některé to byl začátek konce hry na hrdiny, kdy jste byli jen nicotnými kolečky ve válečném stroji, ale později se samotný příběh začíná točit kolem vás a sociální rozměr byl upozaděn. Je to i jeden z důvodu, proč se v našem žebříčku tento datadisk nepropracoval až ke zlatu.

Pokračování 10 / 10

1. Burning Crusade (2007)

The Burning Crusade je možná tím nejvýznamnějším přídavkem všech dob. Jako následovník nejúspěšnějšího MMO v historii herního průmyslu musel uspět. Z tehdejšího zájmu hráčů bylo Blizzardu jasné, že po v prodejích neselže. Existovala však možnost, že pokazí odkaz původní hry u nejvěrnějších fanoušků. Překonat základní World of Warcraft, který sklízel absolutní hodnocení a lidé kvůli němu odcházeli na nemocenské a dovolené, nebylo jednoduché.

Povedlo se nemožné a The Burning Crusade je poprávu považované za jedno z nejlepších rozšíření a mnozí jej hodnotí ještě lépe než původní WoW. V našem žebříčků zaujímá vítězné místo a debata o tom, jestli je lepší WotLK nebo TBC, nikdy neutichne. Začátek TBC nebyl zrovna růžový. Dodnes si pamatuju start, kdy se hráči nemohli dostat k novému obsahu kvůli přetíženým serverům. Všichni se cpali do nové zóny Outlandu najednou.

Katastrofa u Temného portálu se nakonec vyřešila, ale připomněla nám, co to znamená být tehdy nejpopulárnější hrou. TBC posunulo a vylepšilo World of Warcraft na všech frontách. Létání v reálném čase změnilo MMORPG žánr jednou provždy. Každý detail expanze září typickým blizzardovským leskem, od nezapomenutelných raidů až po kultovní hlášky.

Když někdo vzpomíná na "zlaté časy" WoWka, většinou myslí právě na Burning Crusade. Všichni hráči vzpomínají na ukrutně těžké dungeony pro pět lidí, kde jste potřebovali koordinovat společný pohyb a komunikovat na živo. Dnes se to neděje už ani na raidech.

Největší slabinou byl pro někoho možná příběh. Illidan, který měl být hlavní záporák, ke konci hry prakticky zmizel ze scény. Je to ale jen drobná vada na kráse jinak přelomového obsahu. The Burning Crusade zůstává vzorem pro všechny další WoW expanze. Tento datadisk se zaslouženě dostal na první místo nejen pro svůj obsah, ale taky odkaz, který zanechal na hráčích, kteří měli čest tehdy okusit, co to znamená nejlepší MMORPG.