Northgard: severská zima je krutá | Recenze

Northgard někteří z vás nejspíše znají už delší dobu. Nyní se ho ale vývojáři rozhodli vydat i na konzole včetně Nintenda Switch a jelikož jsme mu při vydání na ostatních platformách nevěnovali moc pozornosti, proč se na něj při této příležitosti nepodívat? Nejdřív to začalo už v roce 2017 na PC, kdy Northgard vyšel na Steamu v předběžném přístupu. Od jednoduché hříčky ji Shiro Games vypracovali na plnohodnotnou strategii.  

Uživatelské rozhraní nevypadá moc přehledně. Ovládání je ale jednoduché

Pro začátek se můžeme podívat na dvojici prvků, které u switchových verzí her testujeme mezi prvními. Strategie na takové konzoli přímo vybízí k tomu, aby podporovala ovládání přes dotykovou obrazovku. Northgard bohužel mezi tyto případy nepatří. Musíte si tedy vystačit s klasickými tlačítky a analogovými páčkami. Ani s ovládáním přes gyroskop tady nepochodíte, ale to je docela logické.  

Dotykového ovládání jsme se bohužel nedočkali

Samotné ovládání pak chce trochu zvyku. Na základních tlačítkách vám sice hra nabízí ty nejběžnější a nejpravděpodobnější akce, ale pokud chcete mít plnou kontrolu nad vším, budete se muset naučit kombinace několika tlačítek, což nezní zrovna pohodlně, ale ve výsledku je to docela jednoduché. Uživatelské rozhraní jako takové nevypadá zrovna nejlépe. Obzvlášť v handheldovém režimu pak nastává docela chaos, když se vám zobrazuje na malém displeji několik nabídek najednou. Při hraní v doku to až takový problém není.  

Jinak po technické stránce není co vytýkat. Díky jednoduché stylizaci vypadá  Northgard dobře i na Switchi a stabilně běží v obou režimech. Jediným neduhem jsou delší načítací časy, ale jakmile se mapa načte, už všechno jede hezky plynule.  

Příběh jak se patří

Jako první, do čeho byste se měli po zapnutí Northgardu pustit, rozhodně doporučuji příběhovou kampaň, která tady funguje i jako obsáhlý tutoriál. Každý krok je vysvětlený tak, aby ho pochopil opravdu každý a celé je to doprovázené příběhem o severských válečnících. Není to zrovna veselý děj. Poté, co některé klany zradily vůdce a následně ho zabili, se musíte postarat o jeho syna a zbytek společníků.  

Nejdřív ale musí najít nové útočiště, a to je právě území Northgardu. Ani jeho nepřátelé samozřejmě nelení, a tak na své cestě potká nejeden klan, který chce dokončit, co ostatní začali. Naštěstí se ale najde i nějaký ten spojenec, který přispěchá na poslední chvíli, aby vám vytrhl trn z paty.  

Ostatní válečníci ale nejsou to jediné, na co tady narazíte. Zdejší pustiny totiž obývá i divoká zvěř. Vedle toho dojde i na mytické nepřátelé, kteří v soubojích dají pořádně zabrat. Je tedy na vás, abyste před střetem s takovým nepřítelem sestavili co nejsilnější armádu. Vítězství jde ale dosáhnout i dalšími způsoby. Nemusí to vždy skončit u bitvy. Dalšími možnostmi jsou například obchodování nebo sláva.  

I na nějaký ten příběhový filmeček přijde řada

Ještě před tím je ale třeba vybudovat vesnici a zajistit, aby její obyvatelé byli spokojení. Jako ve většině strategií tady máte tři základní suroviny, bez kterých se prakticky nemůžete hnout z místa. Je několik způsobů, jak se k nim dostat. Například jídlo lze získat farmařením, rybařením nebo chováním ovcí. Velmi důležité ale je, abyste měli dostatek těchto základních zdrojů na zimu. V Northgardu se totiž průběžně mění roční období a zima je opravdu krušná. Produkce jídla značně klesá a kvůli teplu je třeba spotřebovat větší množství dřeva.  

Zdroje jsou všechno

Vedle toho jsou tu ještě další zdroje. Kamení a železo využijete převážně k vylepšování jednotlivých budov. Velmi důležité je taky lore. Tento druh znalostí získáváte ze zdejších ruin a je nezbytný k tomu, abyste si odemykali nejrůznější bonusy pro svůj klan. Ty se pak dělí podle toho, ke kterému klanu patříte. V průběhu kampaně se s většinou z nich seznámíte. Zatímco některé z nich jsou zaměřené na sběr surovin, jiné spíše excelují v boji.  

Stylizace je minimalistická, ale přesto oku lahodí

Správa vesnice jako taková není nic složitého. Jen to chce v začátcích trochu času, než se zorientujete ve všech dostupných nabídkách. Northgard tedy rozhodně nepatří mezi hardcore strategie a je docela přístupný i hráčům, kteří s tímto žánrem nemají tolik zkušeností.  

Mimo příběhovou kampaň jsou dostupné pouze dva herní režimy. Klasický singleplayer, ve kterém si zkrátka a jednoduše vyberete klan, obtížnost, další parametry a můžete se pustit do budování. Vedle toho je tady multiplayer, kde můžete hrát všichni proti všem nebo utvořit spojenectví. Northgard ale rozhodně vyniká více v obsahu pro jednoho hráče. Je jen škoda, že ho ve hře krom příběhové kampaně vlastně moc není. U PC verze to do jisté míry lze vyřešit skrz DLC, která do hry přidávají nové klany. Ty ale na konzolích ještě bohužel dostupné nejsou.