Protože právě vychází za poloviční cenu v platinové řadě a na Doupěti jsme o ní ještě nepsali, budeme se dnes zabývat hrou Oni. Přesněji řečeno její verzí pro PlayStation 2. Pokud jste fanoušci japonského umění přezdívaného Manga a fandíte japonské anime scéně, pak byste měli zbystřit pozornost, neboť tuhle hru někdo udělal pro vás.
Multiplayer: ne
Paměťová karta: minimálně 135 kB
Analogové ovládání: pouze páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Rockstar Games (www.rockstargames.com)
Vydavatel: Take Two (www.take2games.com)
Homepage: www.rockstargames.com/oni/main.html
Hrát či nehrát
Když se Oni poprvé objevila na PC, způsobila docela poprask. PC hráči si nemohli vynachválit kvalitní akci, která voněla neznámou atmosférou (přeci jen výtvarně svérázné japonské hry mají svůj domov spíš na konzolích, neboť průměrný Japonec hry na PC nehraje) a nabídla opravdu funkční skloubení „mlátičky“ se „střílečkou“. Jenže na PS2 byla již v té době situace jiná (doporučuji vyhledat si na Doupěti recenzi na „dobový“ titul X Squad a teď, když už za sebou máme několik infarktových a pohled-na-svět-měnících titulů, je Oni na PS2 prakticky odepsaná… nebo ne? V platinové řadě je právě teď k dispozici za necelých 1.000,- Kč. Otázka tedy zní, zda v současnosti tento zlevněný titul stojí za pořízení.
Na povrchu
Svérázný výtvarný styl, o kterém tu byla řeč, je doménou východní produkce. Velké oči postav a mohutná ňadra žen jsou klasickými poznávacími znaky mangy a je legrační, že Oni je ve skutečnosti dílem západní produkce. Zkrátka zbytek světa již pochopil, že ve svérázném japonském stylu se skrývá velký potenciál a tak se podle toho chová. Bohužel zatímco USA i Evropa získává nádherné sběratelské kolekce klasických anime titulů, v České republice jde prozatím pouze o zálibu fanoušků, která se veřejně nijak zvlášť neprojevuje. Každopádně Oni je jednou z těch výjimek, kde si můžete užít všeho odříkaného. Cyberpunkový příběh z nedaleké budoucnosti vypráví o světě, jehož pravou tvář vláda úzkostlivě tají a ve kterém spolu bojují kyberneticky upravení policisté a výsledky genového inženýrství. Najdete zde lidsky dokonalou umělou inteligenci (teď nemám na mysli zrovna počítač, který zešílí v jedné z prvních úrovní) i pasáž, ve které si stejně jako Neo nejste jistí, co je vlastně realita. A všechno vrcholí jednou milou katastrofou, která mimochodem ohrozí existenci lidstva. Zkrátka a dobře, Oni se perfektně drží rekvizit značky manga a anime. Problém spočívá v tom, že je to všechno (na rozdíl od takového Ghost In Shell, který SKUTEČNĚ vzniknul v Japonsku) velmi prosté, jednoduché, předvídatelné. Takže příběh je sice nabitý zajímavými rekvizitami, ale nijak zvlášť vás neohromí ani nevtáhne. Tomu ještě napomáhá velmi průměrná hudba, která by v Japonsku u tohoto žánru vzniknout nemohla.
Z dálky
Když dnes uvidíte Oni v akci, ohromí vás jednoduchost její grafiky. Možná chcete namítnout, že jde o starou hru, ale zas tak stará není a jiné tituly ze stejné doby (Onimusha, Resident Evil Veronica) vypadají nesrovnatelně lépe. Asi nejlepší z grafiky Oni jsou postavy. Zvlášť hlavní hrdinka a její převleky (mohlo jich být víc) patří k tomu lepšímu. Zato prostředí je velmi prosté (i když občas docela rozlehlé) a působí velmi primitivním, strohým dojmem (pokud jste hráli Fade To Black, víte o čem mluvím – přestože tak zlé to samozřejmě není). Grafika je zřejmě největší slabinou Oni, i když je pochopitelně rychlá a plynulá. Prezentace také obsahuje příliš málo animací (když anime, tak anime, nebo ne?), zato těch v engine hry je hodně – jenže na ty je často utrpení koukat. Čím by vás tedy Oni mohla zaujmout?
| Světlé stránky hry |
- originální výtvarný styl
- slušná animace postav
- za jeden večer ji nedohrajete
|
| Temné stránky hry |
- příběh, který nedokáže pořádně využít zajímavých rekvizit a nápadů
- slabá grafika prostředí
- téměř nulová znovuhratelnost
|
Pod povrchem (bez Forda)
Už jsem to nakousnul na začátku. Síla Oni spočívá jinde než v příběhu, grafice nebo technickém zpracování vůbec. Oni se báječně hraje. Ovládání vaší postavy, které během hry koukáte na záda podobně jako Laře Croft, je velmi povedené. A to se týká jak bojové (rozuměj boj rukama a nohama), tak akční (rozuměj střílecí) složky hry. Při využívání svého těla jako zbraně se učíte stále nové a nové chvaty, takže žádné dva nebo tři stále se opakující pohyby se nekonají. Střelbu zase můžete praktikovat z velmi pestré nabídky zbraní, kterou jistě fanoušek futuristických akcí nepohrdne. Obtížnost je báječně vyrovnaná a stupňovaná, nepřátelé nabíhají v dostatečném množství (aniž by se pokoušeli o nějaké přemýšlení) a je to právě taková řežba, jakou si jistě mnozí z nás dají líbit. Jiná věc je, že stejnou akční zábavu nabízí třeba i Max Payne a ten mi připadá desetkrát atmosféričtější a vizuálně přitažlivější.
Zpátky do současnosti
Dobrá, shrnu to a budu upřímný: Oni je zábavná akční hra, disponují slušným počtem úrovní, kterou však ztěží budete hrát znovu. Průhledný příběh a nuzná grafika dokonale pohřbívají výtvarnou originalitu téhle hry a způsobují, že vám vřele doporučuji, abyste si vybrali jinou z platinových her (Onimusha, Resident Evil Veronica, Red Faction, Time Splitters), která vás bude bavit rozhodně déle a více. Je mi líto, já tomuhle kousku upřímně fandil.
Grafika: 5/10
Hudba: 3/10
Zvuk: 5/10
Hratelnost: 8/10
Hra s dobrým nápadem a hratelností, shozená mizerným technickým provedením a nečekaně prostým příběhem.
Celkové hodnocení: 5/10