Outriders: skvělá hra v otřesném technickém stavu | Recenze

Po delší době zde máme další nadějnou kooperativní akci, která má ambice zařadit se po bok velikánů jako jsou Destiny nebo The Division. Jedná se o RPG looter shooter od polského vývojářského týmu People Can Fly, který se postaral o tituly jako Painkiller nebo Gears Of War: Judgment. Do jaké míry se podařilo naplnit nemalá očekávání a zda-li tu máme nový kooperativní hit si povíme v následující recenzi.

Originalita stranou

Jak bylo již v úvodu naznačeno, Outriders jsou klasickým looter shooter RPG s důrazem na kooperaci, což je v dnešní době tak trochu sázka na jistotu. Alespoň tedy v případě řemeslně kvalitně odvedené práce. Zkušenosti by na to polští vývojáři rozhodně měli, zveřejněné demo ovšem nadšení tak trochu zbrzdilo. A bohužel ani samotný plný rozjezd se neobešel bez velkých, pro mnohé nepřekonatelných problémů.

Tvorba vlastní postavy je samozřejmostí

Začneme však příběhem a zasazením. Outriders v tomto ohledu symbolizuje kupu klišé a kýčovitosti v jednom. Planeta Země se stala neobyvatelnou, a proto dochází k hledání nové domoviny. Tou se stane vzdálená planeta Enoch, zprvu dost možná idylické místo pro restart civilizace. Krátce po přistání a prvotním průzkumu se však začnou projevovat zdejší tajemné anomálie. Po hektickém, i když efektivním úvodu, který snese kdejaká filmová kritéria, se jako hlavní hrdina probouzíte o několik let později z kryospánku, abyste přihlíželi projevům temné stránky civilizace. Poklidné znovuosídlení se totiž tak trochu zvrtlo a proměnilo v boj o holý život. Právě zde jako člen Outriders rychle pochopíte, že Enoch není tak poklidným místem pro život, jak se mohlo zprvu zdát.

Po téměř hodinovém úvodu, který v sobě pojí předehru příběhové linky a tutoriál zároveň, teprve začíná celé herní dobrodružství. Právě v tento moment totiž hráč volí jednu ze čtyř dostupných tříd. Jsou jimi trickster, technomancer, pyromancer a devastator. Krátce na to se již v kůži vysněné postavy dostáváte do nepříliš přátelského světa.

Prostředí je rozmanité a často se střídá

Samotný příběh nepředstavuje zrovna vrchol scénáristické kreativity, ale spíše mix všeho možného i nemožného. Nově osidlovaná planeta, nepřátelské civilizace, anomálie či nějaké mystérium, to zkrátka nejsou prvky, které bychom jinde v různých kombinacích již neviděli. Outriders svým příběhem vytvářejí spíše kulisu, do které je zasazena poměrně dynamická herní složka.

Od každého něco

Právě v hratelnosti totiž novinka polských vývojářů získává na atraktivitě. Opět se zde nebavíme o nějakém průlomu, jako spíše o mixu ověřeného. Pokud to ovšem dohromady funguje, proč ne. Outriders si po stránce hratelnosti berou trochu z Destiny, trochu z Gears Of War či dokonce Borderlands. Jádro hry představuje skutečně dynamický a frenetický akční cover shooter z pohledu třetí osoby, který své hráče nenechá ani na moment oddychnout.

Vybírat lze ze čtyř tříd

Příběh jde velice rychle stranou a stává se pouze pomyslným pojítkem pro hnidopichy. Již po několik menších střetech totiž rychle pochopíte, že akce a lootování je zásadním stavebním kamenem titulu. A komu se to nelíbí, ať se poohlédne jinde. Většina z vás totiž začne, stejně jako my, příběhovou linii pozvolna ignorovat a vrhne svou pozornost raději na získávání toho nejlepšího vybavení. Právě o tom totiž Outriders skutečně je a kdo tvrdí opak, lže si do kapsy.

Planeta Enoch není zrovna bezpečný místem

Ani v otázce samotné hratelnosti se titul nesnaží hrát si na něco více, než čím ve skutečnosti je. Nečekejte tedy žádné zázraky. Přímočará akce nabízí pouze lineární způsob postupu s klasickými arénovými přestřelkami a důrazem na krycí systém tolik známý z Gears Of War. Zde však bohužel nefunguje příliš spolehlivě. Doběhnete tak na místo, vystřílíte stovky vln nepřátel, seberete vše, co z nich vypadalo a hurá zase o kus dál. Zní to možná otravně, ale díky kombinaci vhodně zvolených mechanismů to celkem i funguje.

Vzhůru do akce!

V první řadě musíme pochválit množství herního obsahu. Hlavní kampaň zabere téměř dvacet hodin, díky vedlejším questům si pak můžete celý zážitek prodloužit na dvojnásobek. Zapomínat pochopitelně nesmíme ani na tradiční endgame obsah, který však prověří až čas, zde předbíhat nechceme. Dle prvotních poznatků se však rozhodně nudit nebudeme.

Anomálie číhají na každém rohu

Z hlediska hratelnosti musíme vyzdvihnout zejména dynamiku akce, která je sice z jednoho pohledu velice stereotypní, z toho druhého ovšem nenechá hráče vydechnout. Nepřátelé se valí ze všech stran, zahálet tak rozhodně nebudete a pokud ano, nemáte šanci. Jak pravil Jan Neruda: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál.“ K tomu musíme přičíst speciální schopnosti jednotlivých tříd, které tak posilují potenciál kooperativní hratelnosti. Každá ze čtyř hratelných postav má totiž dostupný jedinečný set, který se postupně odemyká na základě dosaženého levelu. Přiřadit lze celkem tři vybrané a následně je dle libosti měnit.

Dále je to především systém lootování, který drží hráče v neustálé pozornosti. Z nepřátel soustavně padá nové vybavení a nenasytná chamtivost tak žene hráče stále kupředu. Celý tento systém zastřešuje jednoduchý, avšak efektivní RPG systém umožňující přidělovat získané skill pointy do rozsáhlého stromu dovedností.

Hlavní předností hry je dynamická hratelnost

K tomu všemu pochopitelně patří možnost upgradovat zbraně, zvyšovat jejich level či využívat rozličné modifikace. Možností je skutečně mnoho a zaručují tak vysoký potenciál z hlediska znovuhratelnosti. Poměrně příjemným mechanismem je i individuálně volitelný world tier starající se o celkovou obtížnost hry, ale zároveň ovlivňující i hodnotu dostupného lootu. WT defaultně roste s postupným průchodem, hra však umožňuje snížení dle libosti, což oceníte zejména při hře jednoho hráče. Ta je rozhodně možná, ale díky nevyrovnané obtížnosti místy poněkud frustrující. Pokud si tak chcete hraní skutečně užít, využijte kooperace až tří hráčů zároveň.

WTF?

Jenže právě zde nastává ten nejzásadnější problém, který v současnosti sráží Outriders zpět na zem. Technický stav je i deset dní po vydání katastrofální. Připojování do hry povětšinou nefunguje, pády jsou na denním pořádku. A nejedná se bohužel o ojedinělé situace, ale o celkem standardní součást herních seancí. K tomu všemu musíme přičíst řadu nejrůznějších bugů a glitchů. Nepochopitelná je rovněž možnost kooperace jen tří hráčů při čtyřech třídách postav. Dobře potom nepůsobí ani neustálé loadingy při přechodech mezi oblastmi či trapné maskování načítání za pomoci zbytečných animací.

Neodpustitelné jsou technické potíže

Tak trochu nepřehledně a zbytečně komplikovaně působí i výběr jednotlivých questů, cestování mezi oblastmi či samotná herní mapa. Zorientovat se v takovém zmatku trvá zbytečně dlouho a celý tento systém není navržen zrovna důmyslně.

Vývojáři sice od prvního dne pracují na celkové nápravě, k ideálu má však současný stav skutečně hodně daleko. A je to velká škoda, protože právě tento zásadní nedostatek by mohl titul dlouhodobě poškodit. Je totiž pro kooperativní střílečku něco více likvidačního, než nefungující možnost kooperace? Pravděpodobně ne.

Po jejich ostranění půjde o výtečnou hru

Bohužel je poměrně těžké v tomto stavu hru doporučovat. Majitelé Game Passu se úplně tak trápit nemusí, ti mají hru v rámci předplatného zdarma, ale investovat do Outriders v tuto chvíli není úplně moudrá volba. Je vysoce pravděpodobné, že nadcházející patche problémy vyřeší, stejně tak je ovšem pravděpodobné, že cena hry půjde postupně dolů. Není tedy rozhodně kam spěchat.