Právě v těchto dnech uvádí společnost AMD na trh svůj dlouho očekávaný 64bitový procesor Opteron, známý také pod kódovým jménem SledgeHammer. Narozdíl od Intelu se AMD snaží svých 64bitů za každou cenu protlačit také na stoly běžných uživatelů. Lze je vůbec využít k hraní? Uspějí 64bitové procesory pro desktop v konkurenci svých levnějších kolegů?
Na úvod si připomeňme několik základních faktů. O tom, že AMD připravuje 64bitové procesory se ví už dlouho, původní kódová označení zněla SledgeHammer (nyní Opteron) a ClawHammer (budoucí Athlon 64). Opteron byl uveden, jak bylo slibováno, přesně 22. dubna 2003. Jedná se o 64bitový procesor určený především pro servery a pracovní stanice, je zpětně kompatibilní s 32bitovými aplikacemi, má 1 MB L2 cache, integrovaný paměťový řadič a propojení sběrnicí HyperTransport, která disponuje datovou propustností 3,2 GB/s každým směrem. Dokáže pracovat ve třech různých módech - starém 32bitovém, 64bitovém se zpětnou kompatibilitou s 32bitovými aplikace, a nakonec v čistě 64bitovém módu.
Opteron - drahá hračka pro profesionály
Opteron představuje řešení především pro profesionální aplikace - zejména v oblasti databází, finančnictví a počítačového projektování (CAD). Nás ale zajímá trochu jiný obor, kde naleznou tyto 64bitové procesory dobré uplatnění - totiž tvorba počítačových her. Už dnes je prý 32bitová platforma pro herní vývojáře nedostatečná, zejména svým omezením na 2 GB adresovatelné paměti (což se dá jistými fígly obejít až na 4 GB, 8 GB či 64 GB, ale to přináší více problémů než užitku). Opteron dokáže běžně adresovat až 1 TB (1024 GB) paměti!
Na počátku 21. století už dávno neplatí, že profesionální počítačovou hru lze vytvořit doma "na koleni" nebo u tatíka v garáži. Dělat hru, která má ambici stát se na dlouhá léta lídrem ve svém oboru dnes znamená investovat miliony dolarů do lidí i technologie. Často dojde i na výpočetně nesmírně náročné procesy (zejména v souvislosti s grafikou), při kterých už prostě výkon a zejména dostupný paměťový prostor dnešních 32bitových procesorů nedostačuje. A tak právě herní vývojáři budou jedni z prvních, kdo naplno využije všech výhod 64bitové platformy.
První testy Opteronů ukazují, že ve většině aplikací, hlavně těch databázových, čerstvě narozené dítko skutečně jednoznačně vítězí nad mnohem výše taktovaným, taktéž 64bitovým procesorem Itanium od Intelu. Výkon Opteronu v 32bitových aplikacích se v 64bitovém módu zvyšuje o několik desítek procent (30-40%), v 64bitových aplikacích vzrůstá výkon dokonce o stovky procent!
Jednou z mála už dnes dostupných čipových sad pro Opterony je nForce3 Professional společnosti nVidia. Podpora nejnovějších technologií jako USB 2.0, AGP 3.0 či SATA je jen slabým odvarem toho, co v sobě tento čipset skutečně ukrývá. Je to především superrychlá sběrnice HyperTransport a vmáčknutí všech součástí do jediného čipu, čímž se razantně snižují veškeré prodlevy. Obrovskou výhodou je také sjednocená koncepce ovladačů - nemusíte se už dále starat o to, abyste měli nejnovější ovladač grafické, zvukové či síťové karty, teď vám stačí jediný nForce3 ovladač.
Diskutabilní (ne)výhodou procesorů Opteron je paměťový řadič DDR 333 integrovaný přímo v jádře procesoru. Přínosem je sice superrychlý přístup k paměti, nevýhodou je zase to, že AMD nesmí zaspat a musí stále zvyšovat frekvenci jádra spolu s tím, jak se budou objevovat nové, výše taktované paměťové moduly.
Athlon 64 - levnější naděje všech hráčů
Procesor Athlon 64, levnější varianta Opteronu dříve známá jako ClawHammer, má být na trh uvedena na podzim tohoto roku. Právě s ním má konečně přijít skutečná "64bitová obroda" osobních počítačů, na kterou se čeká už dlouhá léta.
Na posledním ročníku výstavy Comdex byla představena 64bitová verze hry Unreal Tournament od společnosti Epic běžící právě na procesoru Athlon 64. AMD a autoři této hry tak chtěli demonstrovat relativní nenáročnost přechodu na 64bitovou platformu. Údajně 99,9% zdrojového kódu bylo na 64bitový procesor "připraveno", zbylých 0,1% (což však při několika milionech řádků kódu představuje i tak několik stovek zádrhelů) muselo být upraveno.
A jaké výhody vlastně přinesou hráčům hry určené pro 64bitové procesory? Zejména detailnější modely a textury, které se už nemusejí tolik ohlížet na velikost dostupné paměti. Navíc, tvorba vlastního obsahu či dokonce celých modifikací pro hry budoucnosti bude zřejmě možná pouze na 64bitových procesorech, protože půjde v zásadě o stejné nástroje, se kterými pracovali samotní vývojáři na svých 64bitových mašinkách.
Koncem tohoto roku má být uvedena konečná verze 64bitové Unreal Tournamentu 2003. Už další generace Unreal enginu, která se má objevit někdy v průběhu roku 2005, by měla dokázat využít všech výhod tohoto typu procesorů. Vzhledem k tomu, že k podpoře 64bitových procesorů od AMD se hlásí stále více společností, které mají co dočinění i v herním segmentů (nVidia, ATI), lze očekávat, že 64bitové procesory stejně na našich stolech jednou skončí. Je to stejně nevyhnutelný proces jako přechod 16bitové platformy procesorů 286 na 32bitovou architekturu procesorů Pentium.
Naplno až v roce 2007?
A jak tedy zní odpověď na úvodní otázku, totiž "potřebují hráči 64bitové procesory"? Ano, potřebují. V průběhu několika následujících měsíců na nich herní vývojáři začnou tvořit své nové projekty, které však ještě stále budou určené pro klasickou 32bitovou architekturu. V průběhu jednoho až dvou let se "64bitů" má dostat na stoly počítačových fajnšmekrů a za další rok bychom se pak měli dočkat všeobecného rozšíření tohoto typu procesorů i do počítačů střední a nižší třídy. Tak to alespoň vidí Tim Sweeney, vedoucí programátor společnost Epic a jeden z autorů Unreal enginu.
Bude jistě zajímavé sledovat vývoj na poli procesorů během následujících měsíců a let. Intel se zatím k podpoře desktopových 64bitových procesorů příliš nemá, zato AMD se snaží seč může. Vylétne tedy hvězda AMD s příchodem Athlonů 64 opět do výše?