| Frekvence | FSB frekvence | Napětí | Max. napětí | Proudový odběr | Nadbytečné teplo | Maximální provozní teplota |
| Athlon – Thunderbird |
| 650 MHz | 100 MHz | 1,7 V | 2,1 V | 22,3 A | 32,4 W | 90° C |
| 700 MHz | 100 MHz | 1,7 V | 2,1 V | 25,2 A | 34,4 W | 90° C |
| 750 MHz | 100 MHz | 1,7 V | 2,1 V | 26,6 A | 36,3 W | 90° C |
| 800 MHz | 100 MHz | 1,7 V | 2,1 V | 28,0 A | 38,3 W | 90° C |
| 850 MHz | 100 MHz | 1,7 V | 2,1 V | 29,4 A | 40,2 W | 90° C |
| 900 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 31,7 A | 44,6 W | 90° C |
| 950 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 33,2 A | 46,7 W | 90° C |
| 1000 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 34,6 A | 48,7 W | 90° C |
| 1000 MHz | 133 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 34,8 A | 49,0 W | 90° C |
| 1100 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 35,2 A | 54,0 W | 95° C |
| 1133 MHz | 133 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 36,0 A | 56,0 W | 95° C |
| 1200 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 38,0 A | 59,0 W | 95° C |
| 1266 MHz | 133 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 38,6 A | 59,8 W | 95° C |
| 1300 MHz | 100 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 39,0 A | 61,0 W | 95° C |
| 1333 MHz | 133 MHz | 1,75 V | 2,1 V | 40,0 A | 63,0 W | 95° C |
Procesor Duron je Athlon Thunderbird ochuzený o L2 cache, proto je značně levnější. Lze pořídit od 2000 Kč (za 600 MHz verzi) do 4000 Kč (za 850 MHz verzi). To je na procesor, který poráží v některých aplikacích i Pentium III (Coppermine) na stejné frekvenci zatraceně málo. Duron je zajímavý hlavně z hlediska přetaktování. S frekvencí se dá velice slušně pohybovat, až o 100 %. Zdá se to nemožné, ale Duron 600 MHz jde za velmi dobrého chlazení (dusík, kryotech zařízení, peltier atp.) přetaktovat až na rekordních 1200 MHz. Maximum je však u 1100 MHz, výš se s normálním chlazením vzduchem nedostanete. Ideální frekvence je kolem 1000 MHz a napětí je dobré zvednout na 1,8 V. Procesor je poměrně stabilní a 50 W se dá s mohutnějším chladičem uchladit. Úžasné frekvence 1200 MHz jde dosáhnout při napětí 2,0 V, ale tam se teplo pohybuje na 80 W, a to je už nesnesitelně moc. Nejlepší kombinace je 1054 MHz, když je multiplikátor 9,5 a frekvence FSB 111 MHz. Také bych vás měl upozornit na to, že při přetaktování Duronu o víc jak 50 % se životnost snižuje na 18 měsíců a míň.
| Frekvence | FSB frekvence | Napětí | Max. napětí | Proudový odběr | Nadbytečné teplo | Maximální provozní teplota |
| Duron – Spitfire |
| 600 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 17,1 A | 24,5 W | 90° C |
| 650 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 18,4 A | 26,4 W | 90° C |
| 700 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 19,6 A | 28,2 W | 90° C |
| 750 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 20,9 A | 30,0 W | 90° C |
| 800 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 22,1 A | 31,8 W | 90° C |
| 850 MHz | 100 MHz | 1,6 V | 2,1 V | 23,4 A | 33,6 W | 90° C |
Přetaktování pomocí FSB
Nejsnazší cesta je přetaktování pomocí FSB a většinou tím nemůžete ztratit ani záruku. Durony a většina Athlonů pracují na 100 MHz FSB, ta lze zvednout na stabilních 111 MHz, poté už přestává být zcela stabilní FSB sběrnice. Pokud chcete zvýšit FSB ještě víc, nezbývá nic jiného než zvýšit I/O napětí. Pokud ho zvýšíte na maximum 3,9 V, je možné dosáhnout až 133 MHz. Je to však velice riskantní a jde to provést jen na velmi málo základních deskách. Vím, že tak razantní změnu I/O napětí podporují desky Abit. Pokud se chystáte počítač s procesorem Duron koupit, vřele doporučuji pořídit desky s KT133A chipsetem. Tento chipset dovoluje změnit FSB až na 150 MHz stabilně, bez změny I/O napětí. Overclockařům z Japonska se dokonce povedlo přetaktovat tento chipset na 180 MHz. Nejlepší desky s tímto chipstem jsou podle mě ABIT K7TA a MSI K7T Turbo. Při přetaktování přes FSB je také velmi důležité mít kvalitní paměti, měli by snést zvýšení taktu aspoň o 15 MHz.
Multiplikátor
Další možností je odemknout multiplikátor. Je to sice rizikové a pokud se to nepovede, můžete zničit procesor, ale pokud ano, stává se přetaktování hračkou. Jde o to spojit všechny L1 můstky na procesoru a mít desku, která změnu multiplikátoru podporuje (všechny novější desky s KT133 chipsetem to umí).
Jak můstky spojit? Jsou tři různé možnosti. Nejlepší, ale zato nejrizikovější a nejnáročnější, je spojit L1 můstky cínem pomocí mikropájky. Je to práce mravenčí, ale pokud se vám to povede, procesor nebude dělat žádné problémy. Ale pokud spojíte můstky mezi sebou a procesor spustíte, je konec, procesor můžete rovnou vyhodit. Jestli si toho všimnete jde cín odstranit, ale je to dost náročné. Tuto metodu doporučuji jen lidem velmi zdatných v elektrotechnice (a také velmi zručným lidem).
Druhá možnost je vzít vodivý lak, který se prodává v tužce a spojit můstky. Je to asi nejlepší metoda, ale tento lak se neprodává v každém obchodě, musíte hledat. Pokud uděláte chybu, jde z procesoru setřít a nalakované spoje by měly vydržet dlouhou dobu.
Poslední a asi nejlehčí možnost je použití obyčejné pentelky na spojení můstků. Jde jen o to vzít 0,5 mm pentelku a můstky spojit silnou grafitovou čárou. Tato metoda je velmi primitivní, ale není zrovna moc spolehlivá, protože grafit není zrovna nejlepší vodič (popravdě je mizerný). Často se stává, že vám časem grafit přestane vodit a procesor je zase zamknutý. Dobré je nanášet novou grafitovou vrstvu co čtvrt roku.
Procesory od AMD udělaly z chlazení doopravdy vědu. Už to nejsou jen obyčejné hliníkové chladiče, ale už jsou to nejrůznější zařízení, jako jsou peltiery, vodní chladiče atp. Sice budu věnovat chlazení celý jeden díl, ale u Athlonů a Duronů je třeba aspoň pár řádků nutné věnovat.
Stačí jen půlmilimetrová škvíra mezi chladičem a procesorem a už to může mít katastrofální následky. Proto je velmi důležité procesor správně upevnit a na jádro procesoru nanést teplovodivou pastu, aby se zahladily nerovnosti křemíkového substrátu jádra. V poslední době se dokonce na trhu objevila pasta s příměsí stříbra, jenže stojí kolem 500 Kč a vystačí jen na 10 – 15 procesorů. Je to drahá záležitost a sníží teplotu procesoru jen o 4 ° C. Což sice není k zahození, ale za 500 Kč to rozhodně nestojí. Doporučuji obyčejnou silikonovou pastu za 10 Kč (vydrží asi na 4 – 5 procesorů).
Jaký zvolit chladič? Jednoznačně nejlepší je Global WIN FOP 39, dosahuje až 6500 otáček, je velmi masivní a měl by uchladit i 80 W tepla, stojí ale 1000 Kč. Je hlavně pro ty, kteří přetaktovávají Athlony. Chladič s nejlepším poměrem cena/výkon, hlavně pro přetaktování Duronů, je Coolermaster DP5-6H51, stoj jen 300 Kč a můžete s ním bez problémů provozovat Durona na 1000 MHz. Velmi doporučuji, mám s ním velmi dobré osobní zkušenosti. Chladiče značky Titan jsou kvalitní, ale dost předražené. Dobré chladiče pro Duron jsou M5AB, M5AB-1 a nový M8AB. Poslední jmenovaný je novinka, zatím se neprodává, je možné že se výkonem bude rovnat Global Win FOP 39, ale cena může být i vyšší. Co však nedoporučuji, je MT1AB. Je to dvojturbína, ale za cenu 1200 Kč se nevyrovná ani svým obyčejným kolegům za 300 Kč. Jedinou výhodou tohoto chladiče je tichost, protože turbiny se otáčejí poměrně pomalu (4500 otáček/min).
V příštím díle si povíme o procesorech od VIA (Cyrix a Winchip). Z důvodu slušného ohlasu jsem se rozhodl zařadit také díl o přetaktování procesorů 386 a 486.