Minimální: konfigurace: P3 700MHz + GeForce 32MB
Doporučená konfigurace: P4 / Athlon 1200MHz + GeForce 64 MB
3D akcelerace: ano
Multiplayer: ne
Výrobce: Inerloop Studios
Vydavatel: Codemasters
Distributor v ČR: Cenega Czech
Demo: http://www.3dgamers.com/games/igi2/
Homepage: http://www.codemasters.com/igi2/
V případě prozrazení, případně spuštění alarmu, dochází k zuřivé přestřelce s obrovskou přesilou nepřátel. Dvě podstatné věci trochu kazily dojem ze hry. První byla nemožnost uložit si pozici během mise, což však nebylo mínus nevyhnutelně, jen to zvyšovalo (někdy neúměrně) obtížnost hry. Hlavně v pozdějších misích, které se hrály řádově desítky minut, dokázalo naštvat, když těsně před koncem přiletěla kulka a způsobila restart mise. Ale s tím se dalo žít. Horší bylo nekonečné „obnovování“ nepřátel.
Řekněme, že se podařilo vyčistit tábor, všechny budovy v něm a všechno to vypadalo tak, že široko-daleko není živé duše. Náhle nějaký osamocený, za rohem zastrčený voják spustí alarm a podívejme se – z baráků, které předtím zely prázdnotou, jelikož jsme je vyčistili, se hrnou nové a nové skupinky nepřátel. A tak dokola. To už bylo přinejmenším blbé. I přes tyto chyby si však Project IGI našel své fanoušky, a tak se dnes můžete těšit na 19 misí, roztroušených po světě – od Ruska, přes Čínu až po Líbii, takže samá „horká“ města, co se týče mezinárodního organizovaného zločinu.
Příběh a tak…
Opět se ocitáte v úloze Davida Jonese, ex příslušníka britské tajné služby, který má za úkol vypátrat a zneškodnit obchodníky se zbraněmi a technologiemi z východního bloku. Celý příběh se točí okolo speciálních EMP čipů, které by měly být odolné proti elektromagnetickým impulsům, vznikajícím při jaderném výbuchu a ničících současné polovodiče. Ale jelikož máte jen nejasné stopy, které vás zavádějí do dolů v Rumunsku, začíná první mise právě tam. Máte infiltrovat areál dolů, dostat se na druhou stranu řeky do komplexu na zpracování uhlí a odtud výtahem přímo do dolu. V podzemí se nevyhnete prudké přestřelce, potom podle instrukcí vyřadíte z činnosti bezpečnostní systém, otevřete dveře do tunelu a nasednete na vlak, který vás zaveze ještě hlouběji do podzemí. Po kratší přestřelce na jedoucím vlaku se ocitáte blízko vyústění ventilace a tady začíná další mise.
Když vylezete ze šachty, můžete obdivovat nádhernou scenérii. Zasněžené hory a širé lány. Podle rozkazů musíte najít kontejner z výsadku, ve kterém je odstřelovačská pistole s tlumičem, jež se právě do těchto rozlehlých prostorů výborně hodí. Kontejner je hlídán, nicméně dva vojáci pro vás nejsou velkou překážkou. Pokračujete do kopce, kde podle satelitních snímků má být chata, sloužící jako strategický bod před vstupem do areálu laboratoří. Přestřelka a přibíhající posily vám napoví, že jste na správné cestě. Po vyčištění hlavního tábora s laboratořemi (mimochodem, další z těžších přestřelek, protože munice do sniperky je nedostatek) se konečně zmocníte prototypu čipu. Potom vypustíte meteorologický balón a s jeho pomocí vás vyzvedne transportní letadlo. Tady mají autoři další body navíc za originalitu.
Při vyhodnocování mise se dozvíte, že prototyp vám nepomůže, protože vědci by potřebovali víc kusů, případně i konstrukční výkresy. Jelikož máte informace, že se chystá transport, kde by mohly být další čipy, vyhodíte v další misi most přes řeku, zlikvidujete ochranku a prohledáte náklaďáky. Získáte další exempláře čipů a informaci o továrně, kde se čipy vyrábějí. Takže náplní další mise je zase vniknout do továrny, nabourat se do počítačů a získat jejich plány. Další pokračování vám neprozradím, vyzkoušejte si to sami, je to úžasná zábava.
Technické zpracování
Po grafické stránce hra nemá chybu. Rozlehlé prostranství kombinované s propracovanými interiéry jsou vymodelované s maximálním smyslem pro detail. Při pohybu krajinou si budete vychutnávat nádherné stromy, v jejichž korunách se prohání vítr a ony se v závislosti na jeho intenzitě více či méně naklánějí. Další pěknou věcí je voda. Odrážejí se v ní předměty z břehu, takže celkový dojem je bezvadný. Problém je však v hardwarové náročnosti. Chtě nechtě musím uznat, že Project IGI 2 je první hra, kterou nedokáži v žádném z možných grafických nastavení upravit tak, aby „stíhala“.
Musím porovnávat. Unreal 2 jsem dokázal v tom množství nastavení, které poskytuje, rozchodit celkem přijatelně. IGI je sice taktické 3Déčko, ale i tady jsou situace, kdy je nutné udělat rychlý pohyb (boj uvnitř budov) no a při nějakých 10fps je zamíření zbraně velmi těžké. Největší problém je, že hra běží pod Direct 3D a ne pod Open GL, takže majitelé karet od Matroxu, případně ATI jsou ve výhodě. Přece jen i Soldier of Fortune 2 je graficky náročná hra, ale právě díky Open GL si ho dokážu nastavit tak, že dobře vypadá a framerate je daleko za hranicí 30fps.
Takže problém je ve slibovaném (a splněném) vysokém počtu polygonů a vysoké kvalitě textur. V případě, že doma máte našlapané dělo (P4 2500MHz a viac plus GeForce 4 Ti 4600 nebo GeForce FX), jste za vodou a můžete se kochat. Věřte, že exteriéry stojí za to. Zvukům také nejde moc co vytknout. V nastavení je k dispozici víc systémů na prostorový zvuk, od klasického sterea až po EAX 3.0. Ozvučení je tedy na úrovni, ať už se jedná o zvuky krajiny, kterou jdete (vítr, voda v řece), přes zvuky jednotlivých zařízení (tovární stroje) až po hlasy postav. Vaši nepřátelé nezávazně debatují pokud o vás nevědí, začnou hysterčit a panikařit, pokud na ně najednou zaútočíte a v případě, že útočíte zbraněmi s tlumičem, jsou zmatení. Celé je to podbarvené reálně znějícími výkřiky – např.při zranění nebo při smrtelném zásahu.
Umělá inteligence a s tím související hratelnost
Oblíbeným tématem každého recenzenta je kydání na nemožnou umělou inteligenci. Pokud se pustím do hodnocení AI v Projectu IGI 2, dovolte mi malou odbočku. Málokdo z hráčů si uvědomuje, že naprogramovat schopnou inteligenci je problém. Sežrala by totiž mnoho výpočetního času procesoru a hry by byly neuvěřitelně obtížné. Jde o to, že PC „ví“ kde na mapě se nachází hráč a kde počítačový protivník. Ptám se tedy, kde nás bude protivník likvidovat, aniž bychom ho třeba i zahlédli?
Beztak je pár takových k dispozici i dnes. Případně, představte si, že máte bojovat proti 30-50 protivníkům v jednom levelu a každý z nich by byl reprezentovaný jedním člověkem. Je jasné, že taková přesila je nezdolatelná. Pokud někdo z vás hraje multiplayerové hry, ví, že problém je zlikvidovat i jediného, ale schopného soupeře. Ale zpět k Project IGI2.
Od minulého dílu doznala inteligence více změn k lepšímu. Tentokrát už nepřátelé celkem zajímá, když jejich kolega dostane zásah ze sniperky a rozutíkají se na všechny strany, případně hned opětují palbu (jakmile střílíte z klasické „Dragunov“ sniperky a ne z tlumené PSG-1). Stejně i vyvolání poplachu způsobí okamžité vyprázdnění přilehlých budov a zálohu nepřátel lačnících po vaší krvi. Žádné postávání na místě a nerozhodnost. Kdeže. Když nestřílí, tak se hýbe. Pokud tedy zůstane, tak si buďte jisti, že bude střílet. A věřte, že sakramentsky přesně.
V dalším odstavci se chci věnovat zbraním, takže teď už jen ve zkratce. Dost velký problém je přesnost protivníků a možnost vašeho krytí. Je jedno čím na vás protivník střílí a na jakou vzdálenost. Z tří ran vždy dvakrát trefí. Je úplně fuk, jestli v ruce drží pistol Makarov, krátký samopal MAC-10 nebo útočnou pušku AK-47 či sniperku Dragunov. Pro porovnání, ve hře Delta Force: Landwarior jste zalehli a pro nepřítele jste se stali doslova neviditelnými. Tady je to jinak. Jak říkám, je jedno čím střílí a na jakou vzdálenost, tak jako je jedno, jestli stojíte, klečíte a nebo ležíte. Přesnost protivníka je fenomenální.
| Světlé stránky hry |
- systém ukládání
- variabilní úkoly i mise
- vynikající zpracování exteriérů
|
| Temné stránky hry |
- umělá inteligence vašich nepřátel a s tím spojené chyby v enginu
- drobné detaily jako nápisy na Ukrajině ve vojenské základně, skleněné předměty atd.
|
A abych nezapomněl na nejdůležitější věc, nepřátelé se neobnovují. Pokud si tedy nějakou část vyčistíte, máte jistotu, že vás nepřepadne klon nějakého vojáka, kterého jste už dávno zrušili. Druhá věc je samozřejmě příjezd posil obrněným transportérem a nebo helikoptérou.
Zbraně
Na závěr jsem si nechal pro mne nejoblíbenější téma. Zbraně, jejich vlastnosti, klady a zápory. Takže, když začínáte první misi, máte samopal Heckler a Koch MP5 A3, k tomu Glock 17 s tlumičem a nůž. Při pohledu na ukazatel munice vidíte 300 nábojů do samopalu a 50 do pistole. Není mi jasné, proč tyto náboje nejsou společné pro obě zbraně, když jak samopal, tak pistol jsou ve stejné ráži. Někdo může namítat, že pistol používá speciální podzvukovou munici, ale nechce se mi věřit, že by autoři kladli důraz až na takový detail, když potom udělali kiksy jaké svět neviděl.
Zmíněný samopal má 3 módy střelby. Jednotlivé rány, dávky o třech výstřelech a neomezené dávky. Později ve hře se dostanete i k AK-47 a M-16 s granátem M203. A tady je problém. Ani na jedné z nich se nedají nastavit jednotlivé rány, či trojranné dávky a v případě M-16 i navzdory tomu, že reálná zbraň tyto možnosti poskytuje. Nechápu, u MP5 A3 k dispozici jsou a u dalších ne. Úzce to souvisí i s hratelností, protože na větší vzdálenosti je dávka plýtvání střelivem, přičemž jednotlivý výstřel situaci hravě řeší.
Problém je i v prostřelitelnosti materiálů (osob). Vím, že výstřel z pušky na běžné vzdálenosti prostřelí protivníka v případě, že střela se nerozpadne. Ale jako zvláštní mi přijde výstřel ze sniperky do skupiny protivníků, kde po jednom výstřelu se jich k zemi poroučelo hned pět. Tady si už dovolím říct: odsud potud…
Závěr
Už jednička byla určená spíše pro hráče, kteří akceptovali chybičky, nefrflali nad každou drobností a byli schopní ocenit převažující klady Projectu IGI. Absence ukládání pozic tentokrát autoři vyřešili netradičním (ale originálním) způsobem. Posílání údajů o misi přes laptop přímo do ústředí. Mmm, není to zlé. Stejně tak je na vyšší úrovni taktizování. Přepad továrny a nebo konvoje je super příklad. Máte zbraň (M-16), která maximálně nevyhovuje dané situaci, takže pomocí satelitu si omrknete co a jak, největším přiblížením zjistíte, že nepřítel má sniperku, kterou právě nevyhnutelně potřebuje, přiblížíte se zezadu, potichu ho zlikvidujete a hurá, zbraň použijete sami.
Drobné chybičky, jako přehnanou přesnost nepřítele, či nemožnost vyřešit některé mise bez vyvolání poplachu můžeme v pohodě akceptovat. Přece jen je to více reálné, než některé situace v Hitmanovi 2 nebo v No One Lives Forever 2, i když netvrdím, že zmíněné hry jsou špatné. Jednoduše k Projectu mám blíže. Takže si vyberte, je to jen na vás. Snažil jsem se objektivně zhodnotit klady i zápory, takže se rozhodněte správně, vyberte co jste schopni akceptovat a co je pro vás nepřijatelné. Každopádně, Project IGI 2 je kus dobře odvedené práce, který si rád zahraji znovu, ale přece jen na výkonnější mašině.
Grafika: 8
Hudba: 7
Zvuky: 7,5
Hratelnost: 7,5
Mmm, není to zlé, ale bohužel hra nenaplnila všechna očekávání navzdory tomu, že se od prvního dílu řada věcí zlepšila.
Celkové hodnocení: 7,5/10