Nová konzole od Nintenda hlásí velké úspěchy. Mně se Switch 2 dostal do rukou přesně před týdnem, ale kvůli Summer Game Festu a řadě dalších věcí jsem s ním ještě nestrávil dostatek času, abych si troufnul vynášet závěrečné soudy. Podělím se s vámi zatím o své prvotní postřehy a poznatky. Pokud nepadlo něco, co vás zajímá, zamiřte do diskuze. Dotazy rád zodpovím.
Starý známý s novou fasádou
Původní Switch byl společně s PlayStationem mojí primární platformou pro minulou generaci. S jeho nástupcem zcela jistě také strávím hromadu času. Tentokrát při rozbalení krabice nenastává pocit neznáma. Switch byl ve své době něco troufalého a sám jsem mu po oznámení příliš nevěřil. Jelikož mi teď už přes 7 let dobře slouží, je jasné, že jsem se pletl.
Switch 2 budí dojem očekávané evoluce od prvního osahání těla konzole. Tloušťka je totožná jako u prvního Switche, narostlo jen do výšky a šířky. Řekl bych, že velikost displeje 7,9" už je hodně blízko mému osobnímu maximu, kdy je hraní v handheldu pohodlné. S větším pádlem si to úplně nedokážu představit.
Nintendo Switch a Nintendo Switch 2
Jelikož mám větší ruku, i rozměrnější Switch 2 mi do ní padne celkem bez problému. Rozložení tlačítek je naprosto stejné (vyjma nového C). Jediná věc, na kterou si musím zvyknout, jsou protiskluzové výstupky na zádech konzole, o které mi drnkají prsty. Jsou tady ale z dobrého důvodu. Při vytažení stojánku, který tentokrát není vachrlatý, vám konzole jen tak neuklouzne.
V ohledu zpracování hardwaru nemám výtky. Je to pěkný kus, který působí bytelně. Trochu jinak jsou udělané repráčky. Není pro ně vyseknutý prostor přímo v displeji, místo toho jsou na spodní straně v těle konzole. Výrazného rozdílu v jejich kvalitě jsem si nevšiml, ale rozhodně je na první dobrou znát, že lépe pracují s prostorovým zvukem.
Na Redditu jsem si všimnul komentářů ohledně toho, že jsou ovladače Joy-Con 2 stále vratké. Nejsem si jistý, jestli mají někteří uživatelé vadné kusy, ale mám přesně opačnou zkušenost. Aby se ovladač přidělaný magnetem alespoň trochu pohnul, je potřeba vyvinout o dost větší snahu, než u původního Switche.
Dobrá zpráva také je, že je nemůžete ke konzoli připojit špatně. Dejte je klidně úplně naopak páčkami dozadu, i tak budou fungovat a jednoduše je odejmete. Kromě toho, že jsou Joy-Cony 2 o něco větší, mají také znatelně plynulejší páčky. Ale zamrzí, že triggery jsou stále jen obyčejná tlačítka místo toho, aby se přešlo ke stylu spouští z ostatních konzolí.
Joy-Cony 2 lze do těla konzole zapojit jakkoliv, vždy budou fungovat
Místo toho umí Joy-Cony fungovat jako myš. Tuhle možnost jsem zatím moc nevyužil, jen jsem ji letmo zkoušel u Hogwarts Legacy a Cyberpunku. Funguje obstojně, ale stejně jsem radši pokračoval klasicky.
Dok má také velmi blízko ke svému předchůdci. Je trochu zaoblený a větší jen o kousíček. V ohledu konektorů jsou ale totožné. Trochu mě zarazilo, že na něm není ani jedno USB-C, takže kamera, která přišla s USB-C kabelem, by musela být stále zapojená přímo v těle konzole. Pak jsem si ale uvědomil, že kabel klidně můžu vyměnit a píchnout kameru do klasického USB. Vlastně ani nepotřebujete oficiální kameru, stačí vám i ta neobyčejnější a fanoušci už ověřili, že jako kameru lze využít třeba i iPhone.
Pokračování 2 / 5
Průzkum nastavení
Prostředí konzole se od svého předchůdce také liší jen málo, což platí i pro možnosti nastavení. Tentokrát nemusíme čekat několik let na to, než Nintendo přidá podporu bluetooth audia.
V nastavení přístupnosti najdete možnost přemapovat všechna tlačítka. Pokud na Switchi 2 nebudete mít nikoho ve svém seznamu přátel, céčko se pro vás stává v podstatě zbytečné. Můžete si tedy jeho funkci změnit na cokoliv jiného. Co jsem se dočetl, hráči nejčastěji volí R3 nebo L3.
Všechna tlačítka můžete přemapovat
Nintendo také trochu odkoukalo od konkurence práci se snímky obrazovky. Můžete si zapnout automatické nahrávání do předělané Nintendo Switch App. Stále ovšem fungují i staré způsoby, screenshoty do počítače dostanete jednoduše při připojení USB kabelem.
V nastavení obrazovky si kromě běžných věcí můžete pohrát i s HDR, které původní Switch nepodporuje. Jednou z možností je, aby bylo zapnuté neustále, což není úplně nejlepší nápad. U her, které ho nepodporují, může být výsledný obraz horší. Proto je ideální ho nechat jen pro podporovaný software.
Úplně dole v nastavení systému je další novinka, která dělá docela trable. Můžete si zastavit nabíjení baterie okolo 90 %, což má pomoci s prodloužením její životnosti. Baterie ve Switchi 2 ale často není správně nakalibrovaná, proto se může nabíjení zastavit i na 80 %. S tím se pojí i to, že konzole nepřesně ukazuje zbývající výdrž. Problém s kalibrací přiznalo přímo Nintendo a vydali jednoduchý návod, který by ho měl vyřešit.
Když bude fungovat správně, je omezené nabíjení dobrá možnost, pokud konzoli používáte primárně při hraní na televizi. Když si ji vezmete s sebou třeba na cestu vlakem, už stojí za uváženou, jestli chcete o těch 10 % přijít. Přeci jen se baterie čerpá docela rychle, když hrajete náročnější tituly. Nejde se ale do takových extrémů, jako u některých PC handheldů. Hrát Cyberpunk na jedno nabití zhruba 2 hodiny není špatné.
Pokračování 3 / 5
Bezchybná kompatibilita hardwaru (skoro)
Pokud máte doma původní Switch, nemusíte se zbavovat téměř žádných doplňkových ovladačů. Ke dvojce jednoduše připojíte všechno. Možná u některých kousků od výrobců třetích stran bude problém, ale hardware přímo do Nintenda můžete využít všechen.
Bez problému funguje Pro ovladač i všechny ovladače k retro kolekcím. Ani Joy-Conů pro první Switch se nemusíte zbavit. Switch 2 vám je sice nenabije, ale spárovat s ním jdou jednoduše. Je tady ale jedna hloupá věc. Když máte konzoli uspanou, hardware pro první Switch ji neumí probudit. To bych čekal u neoficiálních doplňků, ale že to udělá Nintendo samo sobě, to mi hlava nebere.
Nový Pro ovladač ji probudí, starý ne. Retro ovladače se také snaží marně až na jednu výjimku. Dokoupil jsem si oficiální Game Cube ovladač, ten probuzení zvládá. U něj je ale zase nesmysl v tom, že nefunguje s prvním Switchem. Chápu, že knihovnou her z Game Cube chce Nintendo lidi nalákat na svoji novou konzoli, ale není důvod, proč by si ovladač nemohl rozumět s tou starou. Navíc když k němu existují alternativy z dřívějška.
Game Cube ovladač funguje jen na Switchi 2
Ještě se vrátím k novému Pro ovladači. Na pohled vypadá skoro totožně jako jeho předchůdce a chápu, že kvůli vysoké ceně nebude stát většině hráčů za to. Pokrok je na něm ale znát. Na dotek má velmi příjemnou texturu a páčky i tlačítka jsou neskutečně tichá. Zadní tlačítka jsou také vítaný přídavek. Obě si můžete nastavit pro každou hru a konzole si volby zapamatuje pro každý profil zvlášť.
Zadní tlačítka má také nabíjecí grip, který se prodává samostatně. Ten jsem nevyzkoušel, místo toho si musím vystačit v klasickým gripem pro Joy-Cony 2, který je rovnou v balení konzole. Funguje na stejném principu jako u původního Switche, ale zpracováním mi přijde horší. Boční části, které držíte v dlaních, nejsou úplně zaoblené. Nepadnou tedy tak dobře do ruky.
Pokračování 4 / 5
Jdeme nakupovat!
Pokud jste někdy nakupovali v digitálním eShopu na původním Switchi, víte, jaké je to utrpení. Zdlouhavé načítání, zasekávání a nekonečná změť shovelwearu... S tím je naštěstí konec. Tedy s většinou.
Obchod se otevře během okamžiku, je přehlednější a v prvé řadě doporučuje velké novinky a očekávané tituly. Stačí trochu zascrollovat a zjistíte, že balastu se Nintendo nezbavilo. Což v podstatě ani nejde, protože Switch a Switch 2 spolu obchod sdílejí.
Seznam přání je nyní hned v základní nabídce, nemusíte do něj lézt přes profil. Přibyla také kategorie For You, kde vám Nintendo každou sobotu obměňuje výběr her ušitý na míru. Odvíjí se od aktivity vašich přátel a toho, co jste si v poslední době sami prohlíželi.
Líbilo by se mi, kdybych si mohl eShop přepnout tak, abych v něm viděl jen hry optimalizované přímo pro Switch 2. Můžete si nabídku sice vyfiltrovat skrz vyhledávání, ale takhle by to bylo přece jen pohodlnější a nemusel bych se přehrabovat oním balastem, který z valné většiny vychází právě na původní Switch.
Pokračování 5 / 5
Jdeme hrát!
Dost kecání, jde se k tomu hlavnímu. To, jak která hra na Switchi 2 běží, se žhavě probírá snad na všech sociálních sítích. Sám si nemůžu stěžovat. Zase se opakuje takový ten pocit, když jsem zíral na to, že původní Switch rozběhl i velké hry, jako je Zaklínač 3 nebo Kingdom Come. Jen v tomhle případě jsem takhle čuměl na Cyberpunk, který na této konzoli vypadá a běží lépe než na PS4 a Xboxu One.
Nejvíc času jsem zatím strávil s Mario Kart World, jedinou velkou exkluzivitou, která konzoli doprovodila. Užívám si obzvlášť režim Knockout Tour, což je takový závodnický battle royale. O více podrobností a zevrubné hodnocení se podělím příští týden v recenzi.
Dá se říct, že se všemi hrami, které vyšly ve verzi pro Switch 2 nebo dostaly upgrade, jsem spokojený. Nejvíc jsem si u Switche vždy stěžoval na absenci vyhlazování hran, teď konečně nejsou rozkostičkované. Hogwarts Legacy má velmi blízko podobě ze čtvrtého PlayStationu. A závidím každému, kdo bude Breath of the Wild a Tears of the Kingdom hrát na Switchi 2 poprvé, protože vytažený framerate a lepší rozlišení dělají hraní o dost příjemnější.
Z neplacených upgradů se z mých testů nejvíc zlepšil Pokémon Scarlet. Čekal jsem, že nějak takhle bude vypadat na původním Switchi, kde nakonec šlo o technickou katastrofu v porovnání s tím, co konzole u jiných her zvládala. Ale pokud máte možnost, určitě zkuste i další hry, které upgrade dostaly. Skvěle je na tom i Bowser's Fury, doplněk pro Super Mario 3D World, který už není tak rozostřený a během střetnutí s Bowserem nepadají snímky.
I u her, na které vývojáři zatím nesáhli, uvidíte benefity. Obzvlášť u takových, kde se načítání táhlo opravdu dlouho. Na Switchi 2 je obecně svižnější. Stejně tak se nebudete tak často setkávat s padáním snímků a dynamické rozlišení nebude klesat tak nízko.
Verze pro původní Switch ale mají jeden problém. V handheld módu se spouštějí v rozlišení 720p a obraz je roztažený tak, aby vyplnil FullHD obrazovku. To může způsobit, že ve výsledku vypadá o něco hůř než při hraní na starší konzoli.
Rozlišení 1920x1080 přitom všechny umí, zobrazovaly se tak při zapojení do doku. Řešením by tedy bylo, aby se verze z prvního Switche v handheld módu spouštěly tak, jako by byly v původním doku. Nedokážu odhadnout, jak těžké nebo lehké by to bylo, ale určitě je to lepší řešení, než čekat, až každé studio individuálně svoji hru upraví.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně