Jakožto každý, průměrně inteligentní, jedinec jsem žil celou dobu v přesvědčení, že budík je od toho, aby člověka vzbudil. Ale ne ten můj, ne, ne, ne. Krám, co mám na nočním stolku, totiž žije svým vlastním opileckým životem, a jako každý správný alkoholik nehledí ani nalevo, ani napravo, a "vyřvává" na celé okolí kdy se mu zlíbí. Místo aby mě dnes ráno vzbudil v osm hodin, si přichystal cvičení na třetí hodinu v noci, které pak následovalo zpytování svědomí trvající až do teď. V tichosti, samozřejmě.
Teď už jen vyvěsit tuhle Ranní diskusi a všechno se snad vrátí do starých kolejí. Doufám, že se mi kluci v redakci nebudou smát. Ale jestli ano, začnu vynášet jejich, povětšinou alkoholem ovlivněné historky a bude. MUHAHAHAHA! Dost už ale tlachání, je tady nový týden a s ním i řada nových úkolů, jež je nutné splnit. Přeji tedy krásný den (snad zase nebude vedro), a věřím, že se uvidíme u novinek.
P.S.: Málem bych zapomněl pogratulovat našim hokejistům k postupu do čtvrtfinále. A především k uštědření pořádného výprasku našim východním sousedům ;o)