Recenze – D&D Online: Stormreach – vzpomínka na Dračí Doupě

Recenze – D&D Online: Stormreach – vzpomínka na Dračí Doupě

MMORPG scéna ji s napětím očekávala jako hru, která změní přístup k hraní masivních RPG. Naplnilo se očekávání? V čem se tak výrazně liší od jiných? Má smysl se jí vůbec zabývat nebo se vyplatí pokračovat v grindování nemrtvých ve Western Plaguelands? Na toto vše se vám pokusí odpovědět naše recenze.

Platforma: PC
Typ hry: MMORPG
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: CPU 1,5 GHz, 512 MB RAM, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD Athlon 2400+, 1GB RAM, 256 MB grafická karta
Výrobce hry: Turbine (
www.turbine.com)
Homepage:
http://www.ddo-europe.com

V současnosti po světě běží kolem stovky MMORPG her. Každý měsíc přibude alespoň jedna další. Jen málokdy se proto stane, že některá z těchto her získá větší než minimální zájem médií a hráčů. V poslední době se diskutovalo snad jenom o dvou. EVE Online a Dungeons & Dragons Online (DDO).

Dungeon & Dragons Online: Stormreach se odehrává ve světě Oberonu, v nejsevernějším městě Stormreach. Tomuto městu vládne několik rodů, které mají neustále problémy s udržováním bezpečnosti. Občané pomalu nemohou jít do studny pro vodu, aby na ně nevyskočil nějaký ten zombík nebo kobold. Piráti narušují dopravní tepny. Prostě klasické problémy běžného RPG města. Co dveře to nějaký ten kostlivec za skříní. A do tohoto města přijíždíte vy jakožto dobrodruh-začátečník...

  

Každou důležitou událost komentuje Pán Jeskyně * Bitevní vřava * Hlavně pozor na pasti

Naděje, které byly vkládány do DDO byly značné. Někteří herní novináři si troufali několik měsíců před vydáním na silná slova jako „první dokonalý převod Dungeon and Dragons pravidel do hry“, „revoluční hra“ nebo „zabiják Warcraftu“. Pak přišla beta a začaly se objevovat přesně opačné hodnocení ze strany hráčů. Tak moc opačné, že to bylo až podezřelé.

Podezřelé, protože Turbine, společnost, která má na svědomí DDO, už má jisté zkušenosti. Na jejich kontě je Asheron’s Call, které je považováno za kvalitní hru. Navíc licence na D&D pravidla je jedním z nejdůležitějších obchodních artiklů, které Atari, vydavatel hry, vlastní. Lze proto předpokládat, že si na kvalitu dohlédne.

Když pomineme skutečnost, že nadšené previews nejsou nikdy zcela směrodatné, je potřeba pochopit složení hráčů, kteří hrají bety. Jsou to jednotlivci, kteří si to chtějí zkusit, než si hru koupí. Sólisti.

Přitom DDO má jednu unikátnost proti drtivé většině současných MMORPG. Zkušenosti potřebné na postup na další úroveň získáváte pouze plněním questů – úkolů, které se odehrávají v podzemních kobkách, kanalizaci, džungli a podobně. Každým questem vás provádí hlas Pána Jeskyně, který často představuje zdroj pobavení a připomenutí dob, kdy jste hráli Dračí Doupě. Už žádné zabíjení vlků (co pět levelů znovu), už žádní murloci, pavouci, skřeti, divoká prasata nebo třeba ogrové...

  

Nekteré grafické kreace vypadají dost futuristicky * Futurismus už jsem zmiňoval? * Hospoda - místo, kde po práci skončí většina hrdinů

Vzhledem k tomu, že současný strop úrovní je deset, je také poměrně jasné, že se nejedná o žádné závratné sumy zkušeností, které byste za quest dostali. Autoři by byli sami proti sobě, kdyby hra šla dohrát na poslední úroveň za dva dny.

Jistě si tedy dokážete představit, jaké množství lokací a questů by se muselo vytvořit, aby byla vůbec možnost postoupit na poslední úroveň. Turbine to ale vyřešili perfektně. Drtivá většina questů se dá opakovat, ale máte postihy na zkušenosti, když je opakujete vícekrát. Navíc každý quest lze udělat na více obtížností – normal, hard, elite – a že se pak značně liší! Další obtížnost se odemkne až v okamžiku, kdy quest dokončíte na obtížnost předchozí. V praxi tak jeden quest můžete opakovat tak 10x, než se to výrazně projeví na zkušenostech, které za něj dostáváte.

Je tu však jeden aspekt, který je potřeba VELMI zdůraznit – s výjimkou zhruba prvních deseti questů jsou questy v DDO téměř nesólovatelné, pokud nemáte výrazně vyšší level než je level questu. To vede k tomu, že jako sólista skutečně každý quest dohráváte 10krát a zvláště v počátcích hry, kdy jste v lokalitě, kde se všechny questy odehrávají v kanálech, je to hodně jednotvárné. Navíc v pozdější části hry potřebujete na dodělání questu podstatně víc lidí. Ostatně maximální počet postav v  partě je šest, v raidu dvanáct a normální questy jsou optimalizovány na partu čtyř lidí.

Autoři si této vlastnosti hry byli vědomi a tak dodělali velmi efektivní nástroj na shánění party. Nicméně kdo hrál nějaké MMORPG hry, tak ten asi ví, jaké to je s náhodnými partami. Snaha autorů tento problém minimalizovat je však znát. Například v každé truhle má každý člen party vybavení přiřazené právě sobě a nikdo jiný ho nemůže vzít – už žádné dohadovaní o poklad.

  

Puzzle! Bohužel jich není zas až tak moc. * Svatyně přijde vždy vhod * Moc se mi do té jeskyně nechce, mami...

Autoři vzali snahu o co nejlepší nasimulování atmosféry hraní papírového D&D vážně a tak se ve hře nedočkáte žádného craftu – výroby předmětů.

V DDO se taktéž nenachází žádné PvP (Player versus Player – Hráč proti Hráči), což jakýkoliv potenciál pro sólo hráče ničí definitivně. Nicméně vzhledem k ostatním vlastnostem hry by to asi nebylo zcela neproveditelné. Teď mluvím o tom, že každý quest, na který se vydáte, je instancován – je vytvořena vaše vlastní kopie lokality, kde jste jen vy a do které se nikdo mimo vaši partu nedostane. To je model stejný jako mají například Guild Wars - a ty jsou celé postavené na PvP. Vytvoření arén by asi nebyl pro autory takový problém, ale vyvážení povolání by bylo podstatně náročnější, takže asi nelze ani do budoucna očekávat nějaký krok směrem k PvP. Pravidla D&D v tomto směru ostatně nejsou příliš vhodná.

A jak je to vůbec s implementaci pravidel D&D? Zapomeňte na dokonalý převod pravidel. V této hře existuje mana! Ti, co znají D&D (například z Neverwinter Nights) jistě ví, o čem mluvím. V papírových pravidlech D&D mana neexistuje – kouzlící postavy si kouzla memorují během odpočinku, s malou výjimkou pro čaroděje a bardy.

DDO je postaveno na principu minima míst, kde si můžete v kobce odpočinout. Odpočívat můžete pouze ve svatyni nebo mimo quest v hospodě. První jmenované místo je vzácnost. Každou svatyni navíc lze použít pouze jednou. Je jasné, že díky tomuto hernímu prvku bylo potřeba dát hráčům alespoň nějakou flexibilitu v podobě many, která jim umožní namemorovaná kouzla používat libovolně. Nicméně mana ani životy se samy od sebe neobnovují –pouze během odpočinku.

S výjimkou této změny, která je ale spíše k lepšímu z hlediska obtížnosti a zajímavosti hry a skutečnosti, že do začátku dostanete o 20 životů víc oproti standardním papírovým pravidlům, jsou pravidla D&D implementovaná věrně. Navíc díky nízké maximální úrovni postav se tak moc neprojevují rozdíly v síle jednotlivých povolání. Kouzelník není ultimátní rozsévač zkázy, protože musí se svojí manou šetřit na těžší soupeře. Válečník zase snadno umře v nějaké pasti, pokud s sebou nemá zloděje, který past odhalí a zneškodní. Po stránce herní je prostě DDO zdařile vyvážené a je jedno, které povolání hrajete.

  

Strategické využití úzkých prostor zjednoduší boj - nepřítel neprojde * Sakra! Říkal jsem pozor na ty pasti! * To jako na tuhle potvoru mám jít sám?

Po stránce technické už to však tak slavné není. Co do grafiky, hudby a zvuků se jedná o standardní kousek odpovídající průměru této doby – snad s výjimkou hlasu Pána Jeskyně, kterého si ti, co ho namlouvali, opravdu vychutnali. Avšak je poslední dobou asi nějaký zvyk vypouštět hry plné malých nebo větších otravných chyb. Jeden kamarád to dokonce označil jako „payed beta“ (placená beta).

Že se zaseknete v nějakém rohu nebo bedně? Běžné. Že některé rozměrnější nepřátele vidíte skrze stěnu? No dobře, to se stává i v lepších rodinách. Horší je to v okamžiku, kdy vám jediný postup dál zablokuje sliz, který se usídlí na vrcholku žebříku po kterém musíte vylézt z vody. Z vody ovšem nejde střílet a ze žebříku se nedá útočit...

Samotnou kapitolou je pak připojování na servery. I když jsou restartovány každý den ráno, v osm hodin večer si člověk může počkat až 20 minut, než se mu načte jeho seznam postav. Autoři už vypustili několik patchů a zapřísáhli se, že vše bude v pořádku. Uvidíme. Navíc v Evropě je distribuce a starost o servery outsourceovaná na společnost Codemasters, takže je otázkou, zda nedochází k váznutí komunikace.

Světlé stránky hry
  • Dobrá znovu hratelnost questů
  • D&D
  • Pán Jeskyně
  • Vyvážená obtížnost hry
  • V ceně hry je měsíc hraní zdarma
Temné stránky hry
  • Nemožnost sólovat
  • Žádné PvP a craft
  • Otravné chybky

Je těžké posoudit hru jako DDO. Když odhlédneme od technických problémů, které časem nepochybně budou vyřešeny, stále je tu ona nemožnost hrát tuto hru sám, když večer sednu k počítači a žádný ze známých není připojen. Na druhou stranu, pokud máte stabilní partu 4-6 lidí, představuje DDO dokonalou zábavu díky vyváženosti získávání zkušeností a možnosti zopakovat si oblíbené questy. Pokud pro vás platí druhé jmenované, připočtěte k výslednému hodnocení bod.

Grafika: 7/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 6/10

Dobrá online hra trpící řadou technických problémů a nemožností hrát ji sólo.

Celkové hodnocení: 7/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud