Recenze: Advance Wars: Dark Conflict – armáda do kapsy

Recenze: Advance Wars: Dark Conflict – armáda do kapsy

V raném mládí si kluci hrají na vojáky a střílejí po sobě z větviček či plastových samopalů. Během jejich dospívání se začíná do hry dostávat taktika a jeden se stává velitelem – ten pak ostatní řídí a v lepším případě vítězí. V tom horším posílá své kamarády na smrt. Pojďte se podívat, jaká je opravdová válka.

Objednejte si na shop.doupe.cz
Advance Wars: Dark Conflict 
  • NDS: 1199,- Kč
  • Platforma: NDS
    Typ hry: tahová strategie
    Multiplayer: ano, pro 2-4 hráče
    Výrobce: Intelligent Systems (
    http://www.intsys.co.jp/)
    Vydavatel: Nintendo (
    www.nintendo.com/)
    Distributor v ČR: Conquest entertainment (
    http://www.cqe.cz/)
    Homepage:
    http://www.nintendo.com/games/detail/nLeg9iJkPgq3fWBcqtpDNWUJ4IvmaQBY

    Po krátkém připomenutí dětství si neodpustím ani krátkou exkurzi do historie her – tahové válečné strategie zde samozřejmě byly už dávno předtím, než se vůbec vyklubal nějaký Game Boy natož NDS. Jednou z významných tahovek byl kupříkladu Panzer General, ve kterém se na druhou světovou nahlíželo z té špatné strany a s trochou štěstí se dala i vyhrát. Tehdy se ještě ukazovalo myší a využívala se hexová políčka. Jednalo se o výborný koncept a na svou dobu byla hra docela líbivá – dokonce nabízela i celkem hezké animace útoků jednotlivých vojsk.

    Za další významný milník by se dalo považovat Steel Panthers. Jednou z obrovských výhod této hry je snadná modifikovatelnost a také metoda šíření – freeware. Nebudu zde nijak pitvat tuto výbornou hru a radši vás nasměruji na odkaz, jenž jsem si dovolil přidat; pokud chcete hrát zajímavou tahovku z tepla domova, SP jsou dobrou volbou. A za zkoušku v tomto případě doopravdy nic nedáte.

      
    Schopnosti generálů * Animace se občas dočkáte i v průběhu misí * Nechť bitva započne!

    Kdo bude tím třetím? Hádáte dobře, série Advance Wars. První dva díly na GBA byly unikátní v přenesení války na displaye handheldů, zatímco ten třetí na NDS konečně přirozeně využil dotykový display a navrch přinesl spoustu zábavy. Zajímá vás, jak dopadl zatím poslední čtvrtý díl?

    Prach jsi a v prach se obrátíš

    Už z úvodní obrazovky je jasné, že Dark Conflict není nijak veselou hrou – přes sutiny se valí šedé tanky, jejichž maskování nápadně připomíná to, které používali za druhé světové nacisté; přes mračna prachu v atmosféře není vidět slunce a nikde neroste ani kytička. Z následné animace se dozvíte ještě jednu malou perličku – 90 % populace vyhynulo kvůli pádu meteoritu. Po troskách se pohybují podvratné živly, jimž katastrofa dala to, co si přáli – totální anarchii a možnost živit se loupeživými nájezdy. Ale vedle smrti a destrukce jsou zde i zoufalí přeživší, o ty je třeba se postarat.

    Jedním z těch šťastnějších je i hlavní postava hry, mladý kadet Ed. Potkáváte ho ve chvíli, kdy je se svojí motorizovanou jednotkou napadnut bandity. Sám nemá proti velké přesile šanci, navíc je ještě v podstatě dítě – ani nedokončil vojenský výcvik. Snaží se nepříteli ujet, ale obrněný průzkumný vůz má přeci jen lepší prostupnost terénem, než jeho motorka. V tom však přichází spása, jednotky kapitána O’Briana, jež banditům ukazují, kde je jejich místo. Pod drnem.

      
    Optimistický začátek * Hezké animace * Záběr z intra

    Tato část hry však již neprobíhá v nějaké animaci, ale přímo v enginu hry. Chopíte se tedy stylusu a začnete vydávat rozkazy. Ovládání je velice jednoduché a intuitivní, dovolím si říct, že během pár minut přejde do krve každému. Dotykový display se zdá být naprosto dokonalým ovladačem pro tahovou strategii a jedinou výtku v této časti mohu směřovat jen k nutnosti pokaždé lézt do menu, když chcete předat tah – možná by se dal udělat i malý panel, na nějž by se ťukalo. Ale i tak se s nepřáteli vypořádáte poměrně rychle a nic nebrání v dalším rozvíjení příběhu.

    Bylo nás tisíc

    Ed se k jednotkám kapitána O’Briana přidává a přejímá jeho ideály – pomáhá slabším a potřebným, je dobrý a hodný na okolí, odpouští... Zkrátka zachraňuje svět a je pro své přesvědčení ochotný obětovat život. Do toho si představte sličnou důstojnici Lin, doktora Moritze, jehož poznávacím znamením je špatný vtip a samozřejmě hezkou Catleiu, která ztratila paměť a neví, kdo je. Protože je Edovou vrstevnicí, tak rychle přejímá jeho názory a myšlenky a brzy se bez něj neobejde. Moritz jejich vztah označuje jako matka a dcera. Jste zvědaví, jak se to vyvine dál?

    Odpověď na tuto otázku vám samozřejmě neřeknu, ale co vám prozradím je fakt, že ani po katastrofě si lidstvo nedalo s válčením pokoj. Brzy zjišťujete, že bandité a vaše dvanáctá Legie nejsou jediné jednotky v oblasti a potkáváte i horší nepřátele. Jmenovitě Zephyriany, zapřísáhlé odpůrce národu Laurentiánců, k němuž patříte vy. Na obou stranách stojí více či méně sympatičtí hrdinové, kteří občas pochybují o sobě i svých velitelích. Celkové prokreslení charakterů je velice dobře zvládnuté a to i po technické stránce, v příběhových sekvencích totiž lidé vystupují jako anime postavičky.

      
    Druhé nejvyšší ocenění ještě přijmu * Jak se obsazuje * Copak máme v krámě?

    V kampani ale samozřejmě nejde jen o příběh – hlavní náplní hry je taktické válčení. A zde Dark Conflict naprosto exceluje. V průběhu vás pomalu seznamuje se všemi vlastnostmi a jednotkami, jež nabízí. Nejdříve se naučíte bojovat s pozemními jednotkami, potom přijde na řadu letectvo a nakonec i námořnictvo. Oproti předchozím dílům hra přidává zkušenosti u jednotek a několik nových druhů bojových prostředků. Změny to nejsou nijak zásadní, ale přesto dokáží kartami zamíchat.

    Zkušenosti naštěstí nehrají zase až tak velkou roli – ve chvíli, kdy na tank pošlete letku bombardérů, srovná útok se zemí jak naprosté zelenáče tak i bojem zocelené veterány. Zvláštní je jen způsob získávání těchto hodností. Za každou zničenou jednotku se přičte jednotce stupeň zkušenosti. Co mě trochu mrzí je fakt, že povýšen je pouze ten bojový útvar, který jednotku zničí. Pokud tedy vaše tanky zmrzačí oddíl pěchoty, ze kterého po boji zbude jen desetina, povýšeni budou pěšáci, jimiž takto zdecimované vojsko doděláte.

    Drobnosti, které potěší

    Postupem hrou si také odemykáte jakési zkoušky vašich taktických dovedností, které nemají s kampaní samotnou nic společného, ale pouze vám nabízí možnost sami sebe otestovat a vybičovat na hranici vašich schopností. Oplývají mírně vyšší obtížností, než bitvy s příběhem provázané a proto tyto mise doporučuji spíše protřelejším stratégům. Samozřejmě, že neuškodí jejich splnění ani začátečníkovi, ale asi s nimi bude mít problém.

      
    Zephyrian se ani nenaděje a z modrých jednotek je hromada šrotu * Vybírání si generála * Motorky

    Pro určení úrovně vašeho strategického umu slouží hodnocení po každé misi. Nejvyšším možným oceněním je platinová medaile s vyraženým písmenem S, pro jejíž získání je nutné minimalizovat ztráty a nepřítele rychle a účinně zdecimovat. Získat ve všech misích toto hodnocení je zábavou na dlouhé zimní večery či vlahé letní noci.

    Milou pozorností kreativním fanouškům je pak integrovaný editor úrovní, kde si můžete vymyslet prakticky jakýkoliv herní scénář. Potenciál je obrovský, koho by nebavilo upravování terénu pro své potřeby? Nemluvě o tom, že s trochou snahy si můžete převést do hry i skutečné historické situace.

    Ve dvou se to lépe táhne

    Dalším významným prvkem je pak multiplayer, který je možno hrát jak klasicky (WiFi, či několik NDS proti sobě), tak i méně obvykle. Tahový princip hry umožňuje jednoduché předávání si handheldu mezi přáteli a tak můžete změřit sílu svého strategického génia i prakticky a to například i v oblíbené hospůdce. Upozorňuji ale, že nadměrná konzumace může již zmiňované schopnosti drasticky snížit :-)

    Dalším milým bonusem je precizní grafické zpracování. Čert vem už i na NDS standardní 3D, zde se hraje v pohledu z ptačí perspektivy. Máte tak pocit, že se celá hra odehrává na interaktivní mapě a vy jen rozdáváte rozkazy z tepla velitelského stanu. Jednotky jsou jednoduše a schématicky nakresleny, nemáte problém rozeznat jednu od druhé a to je v tahové strategii to nejdůležitější. Pro potěchu oka slouží bojové animace, které prvních několik misí budete se zájmem sledovat, dalších pár je budete jen rychle odklikávat, až je v menu nakonec vypnete – tleskám autorům za možnost výběru toho, co daný člověk preferuje.

    Taktéž hudba a zvuky jsou na slušné úrovni, rozhodně neruší a mile podbarvují okolí. Pokud by vás však jednoduché melodie omrzely a stále byste chtěli poslouchat řinčení děl a skřípání pásů, opět máte možnost, volba v menu je všemocná. „Od hráčů pro hráče,“ dalo by se říct.

    Světlé stránky hry
    • Neuvěřitelné možnosti taktizování
    • Příběh
    • Originální grafické zpracování
    • Multiplayer
    Temné stránky hry
    • Nevyladěný sytém zkušeností
    • Drobnosti v ovládání

    Po dlouhé době mi v NDS došly baterie. Mohla za to několikahodinová seance s Advance Wars. Co však bylo důležitější – vrazil jsem do konzole nabíječku a hrál jsem dál, ani nepohodlí na židli mě od ní nedokázalo odtrhnout. A to už se mi hodně dlouho nestalo. Tuto hru doporučuji všem, kteří touží po maršálském bičíku či hvězdě generála. Můžete si splnit sny.

    Grafika: 9/10
    Hudba: 8/10
    Zvuky: 8/10
    Hratelnost: 9,5/10

    Po všech stránkách vyladěná hra, která zachovává vysokou laťku svých předchůdců. Pokud se alespoň minimálně zajímáte o tahové strategie, je tato hra dokonce jedním z důvodů, proč si eventuálně pořídit NDS. Ostatní by si měli Dark Conflict alespoň vyzkoušet – reklamní kampaň tentokrát nelže – skutečně se jedná se o výbornou hru.

    Celkové hodnocení: 9,5/10

    Určitě si přečtěte

    Články odjinud