Recenze deskové hry Duna: Válka o Arrakis. Dobuďte pouštní planetu, nebo přijde váš konec

Desková hra ● Cena: 3 363-4 589 Kč ● Počet hráčů: 1-4 ● Doporučený věk: 14+  ● Hrací doba: 120 minut ● Vydavatel: Asmodee Czech Republic

Duna je jednou z hojně zmiňovaných licencí posledních let. Aby také ne, když letos na jaře vyšel druhý díl filmového zpracování od režiséra Denise Villeneuva. Nedávno jsme vám přinesli článek, v němž jsme vám představili několik her z tohoto univerza a dnes na to navážeme recenzí strategické hry Duna: Válka o Arrakis, která u nás vychází pod hlavičkou vydavatelství Asmodee Czech Republic (dříve Blackfire).

Hned zkraje je dobré říci, že Válka o Arrakis vychází z oblíbené strategické hry Válka o Prsten (a pamětníci si možná vzpomenou i na Conana, s nímž má též společné autory). Oproti svému staršímu sourozenci však přináší několik změn a novinek.

Společným jmenovatelem jsou zde akční kostky. Na začátku tahu si každý hráč hodí všemi svými akčními kostkami (harkonnenský hráč jich má zpočátku více, to se v průběhu hry ale může změnit), jež má k dispozici, a podle toho potom v daném kole provádí akce.

V akční fázi můžete provést jednu z šesti, respektive sedmi akcí. Strategickou akcí posunete až 2 legie, nebo jednou zaútočíte. Velící akce vám umožní to stejné, ale součástí jednotky musí být alespoň jeden velitel. S mentatskou akcí doberete 2 karty.

Dále mohou Harkonneni i Atreidové provést výsadkovou akci. Prvně jmenovaní si nasadí 3 běžné jednotky a velitele, zatímco Atreidové si vylosují žeton výsadku lišící se svojí silou, který společně s velitelem umístí. Oba rody mají k dispozici také odlišné rodové akce: atreidská umožňuje použít kostku jako libovolnou jinou a harkonnenská verbování elitních jednotek či povolání těžké techniky.

Atreidové pak mohou ještě využívat akci s názvem Pouštní síla, jež jim umožňuje dávat na mapu žetony červích výstrah, místo kterých se v další fázi mohou objevit červi a rovnou mohou napada harkonnenské jednotky. Oproti Válce o Prsten je vítaným vylepšením to, že můžete hrát plánovací karty zahozením kterékoliv kostky.

Podmínky vítězství jsou pro každou stranu jiné. Harkonneni musí získat 10 bodů nadvlády, přičemž body získávají buď dobýváním síčů, u nichž přesně neví jejich hodnotu, nebo si body mohou koupit za získané koření.

Oproti tomu Atreid si na začátku hry vezme náhodnou kartu, jež mu určí, kolik bodů jasnozřivosti musí získat na třech různých ukazatelích. Tyto ukazatele následně posouvá buď zabrání ekologických stanic na mapě, kterých je poměrně málo, nebo plněním úkolů či dobytím osad Harkonnenů.

Hraní za obě strany konfliktu přináší zcela odlišný herní zážitek. Harkonneni mají strategii poměrně přímočarou a jejich hra bude vždy velmi agresivní. Se svými sardaukary systematicky ničí síče a fungují tak jako časovač hry. Oproti tomu Atreidi spíše pobíhají po mapě a plní si vlastní úkoly, které často vůbec nesouvisí se situací na mapě. Tím se dostáváme k největšímu problému hry.

Efektivní strategie za Harkonneny totiž hru ukončí zpravidla ve třetím kole, a to je příliš krátká doba na to, aby Atreidové splnili své úkoly. Pokud se ale Atreidové nechají vtáhnout do válčení a snaží se harkonnenskou mašinerii zpomalit, znamená to zase, že své drahocenné akce neinvestují do vítězných bodů.

Netvrdím, že hra nedokáže přinést velkolepé okamžiky, s plánovacími kartami se dají vymyslet zajímavé věci. Na druhou stranu hra za Harkonneny je dost nalinkovaná, za tři kola se hra nemá šanci moc rozvinout a po několika partiích začne být poněkud jednotvárná.

Další slabinou hry jsou pravidla. V současné době už existuje verze 3.0, jež se snaží odbourávat některé neduhy hry, například bezcennost koření, které by přece ve hře ze světa Duny mělo hrát podstatnou roli. V krabici s hrou však bohužel naleznete pravidla verze 1.0. Proto určitě doporučuju podívat na web Asmodee, kde najdete jejich novější verzi.

Ve dvou hráčích ovládá každý dvě frakce – k Atreidům jsou připojeni celkem logicky Fremeni, zatímco společně s Harkonneny je rod Corrinů. Ve čtyřech hráčích si pak frakce rozdělíte po jedné. Každá z nich má karty zaměřené na něco jiného, Fremeni mohou manipulovat s červy a kořením, zatímco karty Corrinů se zaměřují na elitní jednotky.

Osobně si myslím, že není dobrý nápad hru rozmělnit mezi čtyři hráče. Karty rodu má sice každý svoje, ale jednotky jsou pro oba hráče společné, což vede k jakési podivné „falešné čtyřhře“. Ocenila bych větší diferenciaci hráčů podobně jako ve Válce o Prsten, kde jeden hráč ovládá Gondor a druhý Rohan (Železný pas a Mordor).

Největším lákadlem hry je její produkční kvalita. Figurky vypadají pěkně a je jich plná krabice a jednotky mají různé pózy. Kromě figurek obyčejných vojáků budete po plánu posouvat také sardaukary a fedajkiny, hrdiny, písečné červy, ornitoptéry, harvestery a karyoly.

Obzvláště se mi líbily právě figurky těžké techniky, za do nebe volající nedostatek však považuju to, že se harvester nevleze do karyolu, ačkoli její spodní drážky se k tomu přímo vybízí... Mrzuté jsou papírové desky hráčů a kartonové žetony. Kickstarterová verze totiž nabídla kartonové desky hráčů a žetony z akrylátů, což přijde vhod zejména u žetonů červích stop a žetonů výsadků, na něž se často díváte/losujete je z pytlíku.

Samozřejmě chápu nálepku kickstarter exkluzivity, na druhou stranu si myslím, že Válka o Arrakis je už tak opulentní hra, že by se vylepšení těchto komponent na ceně hry výrazně nepodepsalo a zvýšilo by komfort při hraní.

Válka o Arrakis je rozpačitou hrou. Na jedné straně dostanete vypilovanější systém než v případě Války o Prsten, na druhou stranu z toho však tolik necítím téma Duny, jako je cítit Pán Prstenů ve Válce o Prsten. Když k tomu připočteme nešťastnou situaci kolem pravidel, nelze jednoznačně říct, že Duna je povinností pro všechny milovníky tohoto pouštního světa (obzvláště když je na trhu tolik her z tohoto univerza).

Přináší několik dobrých nápadů a světlých míst, bohužel se nedaří dotáhnout do konce. Hra na stole vypadá pěkně a člověk si ji po čase i rád vytáhne na stůl, při hraní si ovšem připomene všechny neduhy a krabici zase zklamaně vrátí do poličky.