Recenze deskové hry Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu. Jednoduchá hra pro novou generaci fanoušků Tolkienova světa

Desková hra ● Cena: 758-999 Kč ● Počet hráčů: 1-4 ● Doporučený věk: 10+  ● Hrací doba: 50 minut ● Vydavatel: Albi

Jedním z nejnovějších přírůstků mezi deskovkami z univerza Pána prstenů je titul Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu, kterou na český trh přineslo vydavatelství Albi. Autorem hry je Michael Rieneck, jenž má na svém kontě řadu eurovek a rodinných her, jako například Pilíře země či Cesta kolem světa za 80 dní. A přesně do tohoto ranku zapadá také nový Pán prstenů.

V roli členů společenstva prstenu se vydáte na strastiplnou cestu z Roklinky až k Hoře osudu. Ovládat budete postavičky Froda a Sama, Smíška a Pipina, Aragorna, Gimliho a Legolase. Zbylí dva členové společenstva, Gandalf a Boromir, ve hře vystupují pouze jako karty spojenců se speciálními schopnostmi.

Pravidla i herní principy jsou velmi jednoduché. Na začátku kola hodíte dvěma černými kostkami a dvěma barevnými. Černé kostky vyvolají v závislosti na své hodnotě setkání s kartou na herním plánu, zatímco barevné kostky slouží k přesunu vašich postav. Z těchto čtyř kostek si vyberete jednu černou a jednu barevnou a dáte je na sloty na levé stránce v žetonu knihy. Poté opět hodíte zbylýma dvěma kostkami z původního hodu a přidáte k nim další barevnou kostku. Opět vyberete jednu černou a jednu barevnou kostku a poté vyhodnotíte efekty všech kostek na knize.

Herní mapa je rozdělená na 7 etap. Nejprve putujete do Lothlórienu, poté do Rohanu,  Železného pasu, do Gondoru, Minas Morgul a posledním krokem na vaší cestě je stoupání na Horu osudu. Prvních šest etap absolvujete s celým společenstvem, tu poslední už budou muset zvládnout Frodo se Samem sami. Postavy se přitom pohybují o tolik polí, kolik jim padne na odpovídající barevné kostce.

Primárně je ve vašem zájmu, aby se Frodo se Samem drželi vzadu, protože pokud by na vás ze stínů vybafl nějaký skřet, v boji hobitům pomohou jen spojenci, kteří jsou na mapě právě před Frodem a Samem. Musí se ale zároveň nacházet ve stejné etapě herní mapy.

Jakmile do cíle etapy dorazím Sam s Frodem, odhodí se karty setkání a nachystají se další pro etapu následující (takto se dá mimochodem moc pěkně taktizovat s černými kostkami). Specialitou je pak cesta k Hoře osudu. Tady se Frodo se Samem pohybují pouze po jednom políčku skrz hody černou kostkou. Setkání v poslední etapě pak zpravidla přímo ubírá hodnotu na žebříčku korupce.

Souboje jsou spouštěny kartami setkání, kterých je pro každou etapu sedm. V každé partii však využijete jen šest z nich a jednu náhodnou vrátíte zpátky do krabice, takže je ve hře určitý prvek nejistoty. Karty na 2-5 pozici jsou odkryté, na zbylých dvou skryté. Většinou narazíte na nepříjemnosti, ačkoli až do Minas Morgul jsou v balíčku také dvě karty spojenců. Jinak ale očekávejte zejména boj.

Nutno dodat, že v tomto případě jde o boj dost zjednodušený – hodíte si bílou bojovou kostkou, a pokud padne symbol postavy, jež je na plánu před Frodem, vyhráli jste. V bojích vám může přispěchat na pomoc i Gandalf – pokud padne jeho symbol a vy zahodíte jednu Gandalfovu kartu, ubránili jste se. Jestliže souboj prohrajete, nemusíte se bát, že by někdo z vaší družiny zemřel – „pouze“ vám klesne ukazatel korupce nositele prstenu. Teprve až ten dojde na konec své stupnice, hra pro vás končí.

Při hodech kostkou tak musíte moudře pohybovat členy společenstva, trochu taktizovat, a hlavně si všímat, jakou kartu setkání by spustila černá kostka. Vyplatí se také hlídat si stupnici korupce a udělat si určitý polštářek do poslední kapitoly, aby se z Froda nestal druhý Isildur.

Čekají na vás ale další nepříjemnosti, na pozoru byste se měli mít před kartami nazgûlů, které vždy přidají jednoho černého jezdce do Minas Morgul. Jestliže ale nasadíte všech devět, hra pro vás okamžitě končí. Na druhou stranu je ale třeba dodat, že také efekty spojeneckých karet jsou silné a jejich chytré využití vás mnohdy dokáže zachránit od prohry.

Určitě doporučuju výběr kostek pro pohyb i události pečlivě promýšlet, protože při bezmyšlenkovém hraní toho, co se na první pohled zdá být nejlepší a nejjednodušší, se snadno stane, že narazíte. Obtížnost hry je samozřejmě do značné míry ovlivněna náhodou, jednak při hodech kostkami a jednak také při losu karet setkání.

Osobně se mi líbí grafické zpracování hry. Vdechuje život Tolkienově světu originálním způsobem. Oceňuji především oboustranné standees postav, jež mají odlišnou přední a zadní stranu a také detailní plán. Mapa sice v rámci nutných zjednodušení neodpovídá geografii Středozemě, celkově na mě ale působí moc hezkým dojmem a při hraní je radost zkoumat její detaily.

Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu je ideálním kandidátem pro rodinné hraní, ovšem pouze s dětmi, které toho nemají tolik nahráno. Pravidlově je hra jednoduchá, děti ji rychle pochopí a dokážu si představit, že je bude bavit házet kostkami a následně pohybovat figurkami. Pro zkušenější hráče (malé i velké) tady ale není moc prostoru pro rozhodování, navíc hra vzhledem k nízkému počtu karet setkání trpí na horší znovuhratelnost. Dobrou volbou by hra mohla být také pro sólo hráče, kteří mají rádi Pána prstenů a chtějí si zahrát něco nenáročného, co však není hloupé.