Už tak početná rodina her s tématikou mýtu Cthulhu se letos rozrostla o nový přírůstek – Nevyzpytatelné, kteří vás zavedou na palubu zaoceánského parníku. Žádná idylka to ale nebude, protože kolem vás se to hemží a nestvůrami z hlubin, a navíc mohou být někteří cestující skrytými zrádci.
Mechanismus skrytého zrádce
Testy dovedností
Úroveň zpracování
Slabší atmosféra
Čistě mechanické hraní
6 /10
Nevyzpytatelní si vzali ověřené mechanismy z jiné úspěšné hry ze stáje FFG – Battlestar Galacticy. Kostra hry je tedy skoro identická, liší se jen téma. Ne nadarmo proto Nevyzpytatelní vzbuzovali mnohá očekávání. Spojení HPL a hry se skrytým zrádcem je totiž lákavé. Velmi lákavé. Bohužel musíme hned zkraje přiznat, že jsou tady jistá ale, nicméně pojďme se na hru podívat postupně.

To, že plavba na parníku na počátku 20. století nemusí být úplné terno, se na vlastní kůži přesvědčili už cestujícího jistého plavidla, jež se na svou pouť Atlantickým oceánem vydalo v dubnu 1912. Tentokrát to zpočátku vypadalo na pohodou cestu do Bostonu, v průběhu plavby však začaly cestující i členy posádky sužovat zneklidňující noční můry. A aby toho nebylo málo, krátce poté bylo v lodní kapli nalezeno mrtvé tělo…
Cestující i členy posádky spojuje jedna věc - podivné noční můry a vize o rybích lidech...
Pokud jste se těšili, že se setkáte s postavami známými z jiných arkhamských her, musíme vás bohužel zklamat. Na zaoceánskou plavbu se vydala poněkud nesourodá směsice lidí zahrnující ruskou lékařku, matematičku, indického vojenského důstojníka nebo třeba hluchoněmou strojnici všichni mají nicméně společnou jednu věc, a to právě podivné noční můry a vize o rybích lidech.

Nevyzpytatelní jsou hrou pro 3-6 hráčů a platí zde pravidlo čím více, tím lépe (toto nepsané pravidlo ostatně platí prakticky pro všechny hry se skrytým zrádcem). Na začátku partie si všichni hráči líznou kartu loajality, která jim řekne, jestli jsou normální lidé, vyznavači, nebo zrádci/hybridé. Druhou tuto kartu si vezmete zhruba v polovině hry, takže i když budete začínat jako člověk, nakonec se z vás může stát hybrid. Zážitek hraní hry se skrytým zrádcem je do značné míry závislá právě na tom, jak svou roli dokáže zrádce zahrát a nejinak je tomu i v tomto případě.
Cílem hry je dorazit v pořádku do Bostonu. To nezní úplně tak špatně, vy ovšem musíte zároveň sledovat také stav zásob (abyste neumřeli hlady), paliva (abyste někam vůbec dojeli), příčetnosti (abyste se nezbláznili) a také členů posádky a pasažérů poeticky označených jako duše (aby se do Bostonu nedostala jen loď). To už tak snadné není, protože kromě nepřátel v podobě Hlubinných (jen jiný název pro Nevyzpytatelné) a jejich „rodičů“ Otce Dagona a Matky Hydry vám to budou znepříjemňovat také nejrůznější události. Jednou se budete muset vypořádat s nedostatek potravin, jednou začne hořet a jindy zase zateče do lodi, nebo… se kočce narodí koťata.


Po stránce mechanismů jsou Nevyzpytatelní velmi jednoduchou hrou. Ve svém tahu si doberete karty dovedností, provedete herní akce a táhnete katu mýtu. Dovednosti jsou v této hře řešeny trochu netradičním způsobem, můžete si totiž brát jen ty dovednosti, které vaše postava umí. I proto je důležité, abyste si na začátku hry vybrali postavy, které se pokud možno doplňují, není dobré mít na palubě například jen siláky. V rámci herních akcí se můžete pohybovat po palubě, útočit na nestvůry, provádět speciální akce lokací nebo využít akci karty dovednosti. Karty dovedností vám totiž jednak mohou dát nějakou jednorázovou schopnost a jednak je můžete také použít v testech.
Nejzábavnější části hry je plnění dovednostních testů.
Právě testy představují nejzábavnější část hry. Ve fázi mýtu totiž aktivní hráč odkryje kartu události, jež nikdy nevěstí nic dobrého. Někdy se jedná o nepříjemnou událost, jež se na lodi stala, jindy je událost vázaná přímo na konkrétní osobu. Každopádně tyto události budete muset vyřešit. Toto řešení probíhá formou testu, na kartě mýtu je uvedeno, jaké dovednosti je možné použití a jaká musí být jejich minimální hodnota. Všichni hráči pak mohou (ale nemusí) přidat nějakou kartu či karty k řešení úkolu, karty se však přidávají lícem dolů, přidává se k nim dvě karty z balíku, a nakonec se ještě zamíchají, takže si nikdy nemůžete být jisti, jestli ostatní hráči neblafují. Vtip je totiž v tom, že pokud se ve vyložených kartách objeví jiné dovednosti než ty požadované, ubere vám to body. Po vyhodnocení testu provedete příslušný efekt, následně se aktivují monstra a může se pohnout parník, případně se posune ukazatel rituálu.
A to je vlastně všechno. Herní akce probíhají dost mechanicky, každý bude dělat zrovna to, co je potřeba, případně to, na co má vlohy. Silná postava se zbraní bude likvidovat nepřátele, zatímco třeba matematička se bude prioritně snažit vyvolávat ochranný rituál. Při hraní tak velmi rychle upadnete do stereotypu, jehož světlým bodem je právě zmíněné řešení testů. Mžete si dovolit přijít o zásoby, abyste ušetřili karty na důležitější testy? A kdo do testu přihodil tuhle špatnou kartu? Je tady nějaký zrádce, nebo přišla náhodně z balíku? Ano, tahle fáze hry nás bavila, zdá se nám to však poněkud málo na hru, která trvá minimálně dvě hodiny.


Po stránce zpracování nemáme Nevyzpytatelným co vytknout, jako obvykle se jedná o dobrou řemeslnou práci. Figurkám vévodí impozantní Otec Dagon a Matky Hydra, ilustrace jsou typické pro hry ze série Arkham Files. Zajímavé je umístění ukazatelů paliva, pasažérů a zásob přímo na hrací desce. Ostatně hrací deska má více „slotů“ pro různé karty a ukazatele, takže nemusíte vymýšlet, kam co a jak, aby to bylo praktické, umístíte.
Závěrem se nám chce říct, že když dva dělají jednu věc, není to totéž. Jinými slovy, když vezmete fungující mechanismy a přenesete je do jiného světa, nemusí to fungovat. V Battlestar Galactice jste při hraní měli pocit, že jste opravdu sami v celém širém vesmíru a chrome byl cítit na každém rohu (pilotování stíhaček, Colonial One…), tady to úplně nefunguje. Nevyzpytatelní jsou určitě mnohem učesanější hrou, to však vždy nemusí být vždycky výhra.

Nevyzpytatelní jsou poněkud nemastným a neslaným přírůstkem do rodiny her na motivy díla HPL. Fanoušci univerza si tam své jistě najdou a dost možná, že nová krabice se jim bude v polici vyjímat, herně se však nejedná o čirý průměr a atmosféra také nedosahuje takové úrovně, na jakou jsme zvyklí třeba z Panství hrůzy nebo karetního Arkhamu. Pokud byste zatoužili po arhamovské hře se skrytým zrádcem, můžeme vám s čistým svědomím doporučit Panství hrůzy a jeho loňské rozšíření Děsivé výpravy, kde naleznete jeden scénář právě se skrytým zrádcem.
Verdikt
Další přírůstek do rodiny her z prostředí knih H. P. Lovecrafta, tentokrát však neurazí, ani nenadchne. Po herní stránce jsou Nevyzpytatelní velmi mechaničtí, a to v kombinaci s poměrně dlouhou dobou zamrzí.