Recenze: EE2: The Art of Supremacy – trochu opepřit?

Platforma: PC
Žánr: realtime strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: Procesor 1500 MHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: Celeron 2,2 GHz, 1 GB RAM, 128 MB grafická karta
Výrobce hry: Mad Doc
Distribuce v ČR: CD Projekt
Homepage hry: http://empireearth2.com/home.html

Odrazy světelných paprsků nemilosrdně propichují zlatavou pláž v jihovýchodní Keni. Skupinka místních domorodců kráčí horkým pískem a vydává se, stejně jako každé ráno, na lov dinosaurů do hlubin místního lesa. Nejmladší z nich se však zarazí a s vykulenými bulvami ukazuje k nedalekému kopci. Z travnatého pahorku se k nim za obrovského hluku řítí tři tanky a několik obrněných vozidel. Nastává panika…

  

Oheň patří k raným lidským vynálezům (dokonce dřívějším než válka!)

Někteří brazilští indiáni pobývají dodnes v poklidu uprostřed pralesa a nemají ani ponětí o existenci jiné civilizace (technologické civilizace). Žijí své životy ve sladké nevědomosti. Loví zvěř, spí v chýších z hlíny a listí, dokonce jsou majetkem brazilské vlády, o čemž samozřejmě nemají ponětí (stěží vědí, co je brazilská vláda). Pokud by někdy čirou náhodou došlo k incidentu, při němž by Brazílie vyhlásila tamním domorodcům válku, její průběh by byl zřejmě kratší než doba, za kterou stihne Ronaldino v jednom zápase vstřelit tři branky.

Já po něm kamenem, on po mně atomovkou

Řada kmenových uskupení na Zemi nás přesvědčuje o tom, že scénáře odehrávající se v sérii Empire Earth nemusí být nereálné. V roce 2001 přišli vývojáři ze studia Mac Doc Software s nápadem vytvořit RTS, jejíž průběh by postihoval podstatnou číst linie lidských dějin od pravěku až po blízkou budoucnost. Po velkém úspěchu pro nás ukuchtili graficky lépe vypadající druhý díl se čtrnácti národy, mnoha kampaněmi a samozřejmě možností předběhnout nepřítele v evoluci v reálném čase jen kousek od bitevního pole. Jaký pak následoval údiv, když se na hráčovy bojovníky, jež byli vybaveni oštěpy a luky, vrhla jednotka technologických vozidel s laserovými zbraněmi.

  

V lodích nebo tancích – vypadá to všude stejně…dobře

Série vždy stavěla na výborné hratelnosti misí a nutila hráče k sofistikovaným postupům, díky kterým mnohdy rychle smazával evoluční rozdíly mezi vlastní civilizací a počítačem. Druhý díl pak jen vypiloval chabě zpracované detaily z a zaměřil se na grafickou stránku hry. Zmlsaní stratégové si tak přišli na své. Hráč se nažral a vývojáři zůstali celí (nemuseli se kvůli vývoji druhého dílu přetrhnout). Logicky tak po vydání Empire Earth 2 mohli vrhnout síly do přípravy datadisku, jenž měl být jejich letošní chloubou. Nakonec se však z ambiciózního stavebního plánu na rodinný domek vyklubal panelákový byt 1+KK.

Mokele-mbembe

Autoři The Art of Supremacy dali, dle svých slov, přednost kvalitě před kvantitou a k původní hře nabízí expansion pack se čtyřmi novými národy, několika stereotypními kampaněmi a editorem map. K dostupným civilizacím přibyly dvě evropské velmoci a nezvykle dva africké kmeny. Zatímco Francie a Rusko zastupují starý kontinent, v rámci země kakaa budete hrát za domorodce z kmenů Zulu a Massai.

  

Střelnice na sibiřském kolotoči * Pěkná základna. Chybí jen mešita :) * Sjezd francouzského rybářského svazu 

Každá z nových zemí samozřejmě disponuje vlastní kampaní, kteréžto systém je zcela identický s Empire Earth 2. Opět potěší nádherné výjevy krajiny, změny počasí a tradiční možnost sledovat vlastní jednotky miniaturní kamerou v rohu obrazovky. Všechny nové národy podstupují pod vaším vedením uvěřitelnou technologickou evoluci, tedy kromě Massaiů.

Africký kmen si po celou dobu udržuje některé své tradice, což ve výsledku působí poněkud směšně. Kdysi posvátný kulturní rituál obětování lvů vypadá v 21. tak, že se parta vojáků vydá do terénu s lehkými kulomety a vrací se zpět na základnu se zkrvavenou kočkovitou šelmou na zádech. Faktem však zůstává, že od okamžiku, kdy se jedna z vámi ovládaných afrických civilizací dostane za hranici středověku, její vývoj se začne nápadně podobat evropským státům a od novověku dál je jejich civilizace téměř k nerozeznání od evropské. Ze hry se tím ztrácí už tak pokulhávající rozmanitost.

  

Jak jen mohli postavit pyramidy bez pomoci moderní techniky? Jak přemístily ty masivní kamenné kvádry? Měli masivní biče!

Největším kamenem úrazu však zůstává téměř nezměněný koncept (oproti minulému dílu). Na jednu stranu tři nové kampaně obsahují zajímavé a hratelné mise – podniknete invazi do Ruska přímo pod vedením Napoleona Bonaparte, budete stavět pyramidy v Gíze či bránit rodný stát Massaiů před futuristickými zloději energetických zdrojů – na stranu druhou časem zjistíte, že všechny mapy vypadají identicky a rozmanitost herního terénu je minimální. Cožpak není rozdíl mezi písečnou pláží a krutou Sibiří (pomineme-li sníh)? Možná proto autoři integrovali do hry editor civilizací. Jakmile se vám kampaň ohraje, můžete přejít k vytvoření vlastního národa, kterému krom osudového historického vývoje přidělíte i jméno, schopnosti a jednotky, jež si sami zvolíte.

Z vojína na plukovníka za pár hodin

Kmenová uskupení (potažmo celé národy) mezi sebou mohou uzavírat smlouvy a pakty o neútočení. Mnohokrát se však přistihnete, jak ke smlouvě přistupujete jen proto, abyste získali čas pro vlastní vývoj. Jakmile se hráčova civilizace stane dostatečně silnou, je výhodné zničit i spojence. Především z důvodů vylepšené pozice vojáků-hrdinů, jež je pro Art of Supremacy typická. Konečně autoři začali jednotkám přikládat hlubší význam než tomu bylo v minulosti a každý z vojáků získává za zabité oponenty a za účast v bitvách zkušenosti. Bojovníci jsou tak povyšováni a hrají důležitou roli pro armádu jako celek. V jejich přítomnosti dosahují ostatní členové jednotky povýšení mnohem rychleji, díky čemuž stoupá jejich efektivita i výdrž v bitvách.

Světlé stránky hry

nové kampaně dva africké národy multiplayerové módy odolní hrdinové a jejich schopnost pobírat zkušenosti

Temné stránky hry

„staré“ Empire Earth 2 krátké kampaně malé množství inovací

Několika vylepšení doznal multiplayer, jenž nově nabízí dva zajímavé módy. V prvním z nich jde o klasické zotročení nepřítele – vtrhnete s vojsky na nepřátelskou základnu a podmaníte si celou civilizaci. Druhý mód je o něco komplikovanější a vyžaduje velkou chuť hrát – každý z hráčů buduje nové kolonie a konečným vítězem se stává ten, kdo zničí všechna nepřátelská města.

I přes několik novinek je ale The Art of Supremacy stejně originální jako předvolební výkřiky a přísliby českých politiků. Přináší herní koncept, jenž brázdí počítače všech stratégů minimálně od dob vydání Empire Earth 2 a Age of Empires 3. Art of Supremacy zkrátka díru do světa neudělá.

                      Grafika: 6/10
                      Hudba: 6/10
                      Zvuky: 7/10
                      Hratelnost: 7/10

Trochu opepřená Empire Earth 2. Nic víc, nic míň. Čekali jsme však mnohem víc.

                 Celkové hodnocení: 6/10