Platforma: PC
Typ hry: taktická 3D akce
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: Windows 98/2000/ME/XP, Pentium III 1.0 GHz, 128 MB RAM, grafická karta 16MB RAM, DirectX 8.1, 4x CD-ROM, 420 MB na disku
Doporučená konfigurace: Pentium III 1.6 GHz, 256 MB RAM, grafická karta 32MB RAM, DirectX 8.1, 8x CD-ROM, 500 MB na disku
Testovací konfigurace: Athlon 2200+, 512 MB RAM, 128 MB graf. karta GeForce Ti 4200
Výrobce hry: Metropolis Software (www.metropolis-software.com)
Distributor hry: JoWood (www.jowood.com)
Distributor hry v ČR: Hypermax (www.hypermax.cz)
Je to nějaké čtyři roky zpátky, co se z v té době už dobře známých polských herních dílen společnosti Metropolis Software vyklubalo jedno velmi pěkné RPGčko, které udivovalo okolní svět nejen svou krásnou grafikou, ale i skvělou hratelností. Jeho název tady v Evropě zněl Gorky 17, pozdější vydání v Americe neslo označení Odium. Hlavním hrdinou hry byl jistý Cole Sullivan, příslušník speciálních jednotek tajné zásahové organizace v rámci NATO. Však to znáte, drsný neohrožený hrdina, který se nezalekne žádného nebezpečí a vždy věrně naslouchá rozkazům svých nadřízených.
Kdo je kdo v Gorky Zero
Cole Sullivan je také hrdinou Gorky Zero (originální název hry zní Gorky Zero: Beyond Honor). Jen příběh se posunuje o pár let nazpět, tedy před děj Gorky 17. V úvodní sekvenci se seznámíme se Sullivanovým přímým nadřízeným, generálem McCormickem, který ho seznamuje s dalším důležitým úkolem. Ten spočívá v proniknutí na tajnou ukrajinskou základnu biologického výzkumu, kde se organizace známá jako Bratrstvo spásy snaží vytvořit dokonalého vojáka - lidskou zombie, bez ducha a bez citu, která jen poslouchá rozkazy. Necítí bolest ani lítost, dokáže zabíjet bez zábran. Hlavní postavou výzkumu byl až donedávna jistý Ivan Trafimov, jenž byl ovšem svými podezřelými spojenci zabit.
Hlavní hrdina hry Cole Sullivan * Zombíka poznáte na první pohled podle nepříčetného výrazu * Pěkně provedený brífink
Popravdě, konec intra už vyznívá poněkud zmateně, vzájemně se tam proplétají pojmy jako KGB, armáda, rozpad Sovětského svazu, tajné laboratoře, Bůh a tak dále a všechno to už od počátku jasně směřuje ke gigantické konspiraci, která je ostatně jádrem celého Gorky Zero. Nakonec zjistíte, že nic není tak, jak jste si mysleli, ba naopak, že všechno je úplně jinak. Příběh je to ale zajímavý a postupné odhalování dalších střípků mozaiky za pomoci vloupání se do cizích počítačů, setkávání s nejrůznějšími postavami a podobně je přesně načasované. První verze vašeho úkolu zní zdánlivě jednoduše: zničit tajnou základnu biologického výzkumu. Po intru následuje krátký shrnující brífink, načež se objevuje další enginová animace (a bude jich ještě požehnaně), ve které Sullivan vyskakuje z vrtulníku nad základnou. Začínáme hrát!
Zásada č. 1: koukej před sebe!
Ve hře existují dva hlavní módy pohledu - normální a akční. Ten normální je klasický pohled třetí osoby, kdy se díváte na záda hlavní postavy. Ovládaní je snadné, využívá kombinace klávesnice a myši. Je trochu škoda, že nelze úhel pohledu kamery měnit, občas by se to náramně hodilo, anžto díky fixní pozici kamery v jistém úhlu nevidíte právě tam, kam potřebujete. Na druhou stranu by tím zase utrpělo právě ono dobře vyvážené ovládání.
Střílet skrze plot je složitější, ale dá se * Po základně se potulují také četní vědátoři * Právě jsem si počítačem odemkl dveře
V normálním módu probíhá většina hry. Vaše postava se dokáže tiše plížit, normálně chodit a také běhat. Všechny tyto činnosti jsou zdrojem různého stupně hluku, který je indikován různou ikonkou na zmenšené mapě vlevo nahoře. Tam také vidíte pozice nepřátelských vojáků a směr jejich pohledu, stejně jako rozhled kamer, které jsou čas od času umístěny na zdech základny. Kolem vojáků se můžete plížit v opravdu bezprostřední blízkosti, ale jakmile byste se pokusili kolem nich projít nebo proběhnout, okamžitě by vás "zaslechli" a začali pronásledovat. Pokud se stihnete rychle schovat, pouze budou chvíli okounět a pak se znovu vydají na pravidelné obchůzky, ale jakmile začnete dělat opravdový randál a navíc se nedokážete v dostatečně krátkém čase někam, čeká vás mnohočetná salva do zadnice a v horším případě i jinam.
Modely postav nejsou špatné * Na počátku hry si můžete vyzkoušet virtuální trénink * Na koberečku u generála McCormicka
Zásada č. 2: miř přesně!
Střílet se dá i v normálním módu, ale to je střelba poměrně nepřesná. Lepší je přepnou do módu akčního, který je ke střelbě a přesnému míření přímo uzpůsoben. Kamera se přesune těsně nad rameno postavy, která se v akčním módu vždy pohybuje tiše plížením, nelze běhat ani chodit. Zaměřovač je o něco přesnější a je možné se zaměřit také na jednotlivé části těla. Nejlepší je samozřejmě střílet do hlavy, protože obvykle stačí jediný výstřel. Výborná, i když dnes už vůbec ne ojedinělá, je schopnost vyklánět se zpoza rohů a přitom střílet. Bohužel lze této vlastnosti využít pouze při tichém zabíjení, jakmile byste se pokusili využít ji "v akci" zjistíte, že nemáte šanci. Protivníci běhají příliš rychle a vy jste naopak příliš pomalí. Pokud vás opravdu protivníci spatří, je lepší běhat, skrývat se za překážky a pokusit se je dostat v normálním módu.
Dalekohled je skvělý pomocník v mnoha situacích * Hlídky většinou pospávají nebo pokuřují, ale tahle jak vidno ne * Uff, tady někomu smrdí nohy...
Zbraní není v Gorky Zero příliš velký výběr, začínáte s nožem, následuje klasická pistol, samopal, brokovnice a puška. Nový arzenál získáváte jednak prohledáváním mrtvol, za druhé pak prohledáváním místností. Časem narazíte také na různé druhy nábojů s odlišným dostřelem a hlučností. Když už jsme u toho - nezapomínejte si včas měnit zásobníky, může vám to zachránit život. Nejdůležitější je pro vás ale vždy utajení - nesmíte nechat nepřítele, aby se o vás dozvěděl. Výborně se proto hodí Sullivanova schopnost přenášet mrtvoly. Ne, že by protivníci byli nějak zvlášť vychytralí, ale mrtvoly si sem tam všimnout dokážou.
| Světlé stránky hry |
- Zajímavě provedený příběh plný zvratů
- Vcelku dobře zpracované ovládání
- Množství druhů zbraní a příslušenství
- Skvělý hudební doprovod
|
| Temné stránky hry |
- Stereotypní prostředí vojenské základny
- Později se hra může zvrhnout v bohapustou střílečku
- Na dnešní dobu slabší grafika
- Místy problémy s mířením v akčním módu
- Klidně to mohlo být i o něco delší
|
Neutralizovat protivníky lze i dalšími způsoby. Vedle zbraní má Cole k dispozici také zvláštní vybavení. Je to například přenosný počítač, kde se skladují všechny důležité informace a který také slouží k prolamování kódů, pak je tu výborný dalekohled, signální zařízení, časovaná plynová bomba, elektrošokové zařízení, a další zajímavůstky. Pokud se rozhodnete hrát opravdu "férově", tj. tichým a čistým způsobem, určitě si s těmito libůstkami pěkně vyhrajete. Zajímavým zpestřením jsou také vybuchující barely a bedny na které v průběhu misí narazíte.
Dostat se nepozorovaně k nepříteli zezadu, základní umění každého komanda * Vypadá trochu jako Jásir Arafat, no ne? * V Gorky Zero natrefíte na mnoho druhů nepřátel
Zásada č. 3: není všechno zlato co se třpytí!
Gorky Zero v mnohém připomíná staré Commandos, jen s tím rozdílem, že zde ovládáte pouze jednu postavu. Z toho také plyne, že akce je dynamičtější a některá místa je možné projít klasickým "Rambo" stylem. Ještě že jsou na výběr tři stupně obtížnosti, které alespoň z části tento styl hry omezují. Mise se vždy skládají z několika různých podúkolů, často je nutné podzemím základny bloudit dlouhé minuty a hledat ten správný počítač k otevření dveří, které jediné vedou dál. Kdyby se alespoň na zdi občas objevil nějaký ten nápis jako "Pitevna" (i když tu je docela snadné poznat), "Velín" nebo "Sklad" (to už je těžší), bylo by hledání hned mnohem jednodušší a hra zábavnější.
Ačkoliv interiér základny je poměrně bohatý, mnohem více se mi líbila úvodní nadzemní lokace, která je plná těžké techniky a zajímavých hrátek světla a stínů. Naproti tomu spodní patra jsou pořád na jedno brdo, jen barva světel se čas od času mění. A to rozhodně nestačí k tomu, aby vás hra vizuálně zaujala. Jistě, přikrytá těla v pitevně jsou zprvu docela příjemným zpestřením, ale později se z nich stane rutina, stejně jako ze všeho kolem. Popravdě mi v tomto ohledu přišel GZ poněkud chudý, což ale mohlo být způsobeno i tím, že 99% hry se odehrává v přítmí. Co si určitě zaslouží pochvalu, to jsou dynamická světla a stíny, které dodávají dávají plížení se ve tmě výbornou atmosféru.
Pomocí výbušných barelů lze snadno likvidovat nepřátele * Logo hry * A čípak ty seš, chlapečku?
Těžko byste zde hledali nějaké další vyložené zápory, narazíte ale určitě na některé dílčí nedostatky. Chybí například možnost bránit se beze zbraně, stačilo by, aby postava bylo schopná například omráčit pěstí. Neříkejte mi, že příslušníka speciálních jednotek nevycvičili v boje muže proti muži?! Škoda, že se Cole nedokáže krčit a skákat - prostředí by mohlo být hned mnohem bohatší a taktická stránka věci by se nesmírně rozrostla.
Hudba a čeština aneb jak to celé dopadlo
Pro hudbu jsem si vyšetřil zvláštní odstavec, protože si ho bezesporu zaslouží. Takový hudební doprovod jako u Gorky Zero hned tak neuslyšíte. Nebál bych se tvrdit, že je lepší, než u mnohého béčkového filmu. Výborný tvrdý elektronický rock vás uhodí do uší už v úvodním menu, načež v samotné hře se hudba dynamicky mění podle situace. Tiché plížení je podbarveno nevýraznou, jemnou melodií, zatímco v akci opět nabývá rytmus na hutnosti a říznosti. Co se týká zvuků, ty lze označit jako kvalitní standard. Nějaké to pípání, šlapání, skřípání či vrzání na vás jde odevšad.
Kompletní český překlad včetně dabingu se společnosti Hypermax (resp. Cinemax) povedl. Není to dokonalé, sem tam zaslechnete trochu podivné slovní spojení, občas vyzní drsňácký přízvuk spíše komicky než jakkoliv jinak, ale přesto je česká verze hry velmi slušně odvedená práce.
Co říci na závěr? Gorky Zero není špatná hra. Ale není to ani žádný velký skvost - na pár hodin pobaví, ale to je asi tak vše. Víckrát se k ní už nevrátíte. Popravdě, myslím si, že původní Gorky 17 bylo v mnoha ohledech kvalitnější, a že kdyby tvůrci tolik nelpěli na 3D zpracování a pustili se opět do klasického izometrického akčního RPG, mohl z toho tenhle počin vyjít daleko lépe. Takhle je to jen další průměrná hra.
PS: Tak kouzelník prý nakonec nepřijde. Škoda!
Grafika: 7/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 10/10
Slabší odvar starých dobrých Commandos.
Celkové hodnocení: 6/10