Multiplayer: ne
Paměťová karta: 400 kB
Analogové ovládání: ano
Vibrace: ano
Výrobce: Rockstar Games (http://www.rockstargames.com/)
Distributor hry: Take2 (http://www.take2games.com/)
Distributor v ČR: Cenega (http://www.cenega.cz/)
Homepage hry: http://www.rockstargames.com/sanandreas/
Od 18 let!!!
Teda kámo, řeknu to na rovinu. Negr to dneska fakt nemá lehký. Přiletím zpátky domů do Los Santos čistej jak dětská prdýlka, ale co je mi to platný? Seděl jsem v taxíku sotva pár minut, než mě ti zku*vení fízli vytáhli jak králíka z klobouku. Prej „tys oddělal jednoho z nás“ a „vidíš, tady na tý bouchačce sou tvý otisky“. Leda ho*no. Já to neudělal. Fakt ne! Je to bouda. Hajzlové hnusní. A to jsem jen přijel mámě na pohřeb. Aspoň, že mě nezabásli. Ale co tím sakra sledujou?
Každý máme svůj holywood * Bože, jak já nesnáším lítání * Bez kerky, řetězu a pořádný krochny ani ránu
Trocha historie
Když v únoru roku 1998 spatřilo světlo světa první GTA, jen málokoho by napadlo, že se tím navždy mění herní historie. Podle recenzentů nešlo o žádný převratný titul, přesto se tak nějak zapsal do povědomí hráčů. Druhý díl, vypuštěný na podzim roku 1999, se už setkal s velmi příznivým přijetím hráčů, ale skeptická mysl pisálků ho opět zařadila mezi tituly „jen“ nadprůměrné.
V květnu roku 2002 však nastává zlom. Na pulty obchodů doráží v pořadí již třetí díl a jak fanoušci, tak recenzenti si mohou hlasivky vymluvit při pochvalách a výkřicích obdivu. O rok později, v době, když už euforie hráčů utichá, dostávají všichni další nášup v podobě Vice City, a humbuk je tu nanovo (i když podle mne ne docela zaslouženě, protože trojka byla přece jen o drobet lepší). Proto když autoři ohlásili San Andreas, většina lidí, co mají všech pět pohromadě, začala pochybovat, jestli je vůbec možné překonat předchozí úspěch. Sám jsem byl mezi těmito rouhači, ale světe div se. Hochům z Rockstaru se to vážně povedlo.
Cvičme v rytme * Ještě cenťák do záklonu a jsem na zemi * Bratři v triku útočí
Město mé a dům můj
Hajzlové hnusný! Když už mě narvali k sobě do káry, mohli mě aspoň vyhodit někde v sousedství. Takhle sem si musel pučit starou BMXku, kterou někdo nechal na ulici. Málem jsem na ní zhebl vyčerpáním, musel sem šlapat jak debil. A jen vlezu do baráku, vylítne na mě Big Smoke a snaží se mi změnit vizáž. Teda sem doma sotva hodinu a už mne to tu začíná pěkně s*át. Na pohřbu to samý – brácha Sweet dělá, jako bych za to snad mohl já. A aby toho nebylo málo, začnou nás kropit ty svině z Ballasu.
Když tvůrci slibovali pětkrát rozlehlejší herní území, nepřeháněli. To, co se jim podařilo vměstnat do San Andreas, se nejen hned tak nevidí, ale u některých firem by za to dostali výpověď pro přílišné rozmazlování hráčů. Víceúrovňové křižovatky, uspořádání ulic i městská zástavba působí naprosto věrohodně a nejeden hráč tak bude mít s orientací ze začátku problémy. Města jsou prostě obrovská a nepřehledná jako ve skutečnosti. Proto je ohromnou výhodou, že nějaké načítání lokací při jízdě městem vůbec nezaznamenáte.
Jenže. Čeho si nevšimnete na ulici, to vás nemile překvapí při přechodu z exteriéru do interiéru a zpět. Vím, že už tak autoři udělali dost, ale o malinko rychlejší načítání by mi vůbec nevadilo (zvláště při pátém až šestém načítání pokažené mise se vám ta doba bude zdát jako věčnost.) Stejně jako u exteriérů jsou i vnitřky budov zpracovány s pečlivostí hodnou antických mistrů. V domcích spodiny si tak připadáte jako naprostá troska a naopak v domech milionářů málem pukáte závistí.
Bez pořádnýho auta do divočiny nelez * Mejdan na pláži * Já nic neudělal! Fakt je mám půjčený
Nejen šaty dělají člověka
Tak já sem prej vyžranej a oblíkám se jak šupák. Tak to teda od Sweeta s Big Smokem vážně sedí. To mám sakra vypadat jak Michael Jackson?! „Měl by ses ostříhat…", "nechceš trochu zhubnout…", "co to máš na sobě…", "kdes nechal svaly…“ tohle mi říct ženská, tak letí zpátky na dlažbu! Co jim je ku*va po tom jak vypadám? Ale možná mají pravdu. V tomhle vohozu sem moc nezapadám a přes pupek si na něho ani nevidím… Bože, jak já nesnáším nákupy.
|
Některé vlastnosti CJe
Svalová hmota se dá zvednout cvičením nebo bojem. Spalujete ji, pokud to moc přeženete a nemáte žádný tuk.
Tuk roste podle toho jak a co jíte, a klesá námahou. Pokud ho máte příliš, CJ bude vypadat jako Jaba Hut.
Stamina rozhoduje o tom, kolik toho vydržíte při fyzické zátěži jako je běh nebo plavání. Nepamatuji se, že by mi někdy během hraní klesala, pouze rostla.
Sex-apeal je určující vlastnost ve vašem milostném životě. Ovlivňuje ho spousta věcí od svalů přes oblečení až po pověst
Pověst roste s počtem úspěšných misí |
Velmi záhy zjistíte, že puntičkářství, které autoři věnovali tvorbě města, je překonáno vypiplaností postav. Chudák CJ tak velmi snadno tloustne, pracně nabírá svalovou hmotu, může (někdy dokonce musí) měnit účesy i oděv, v závislosti na svalech se učí nová bojová komba a podobně. To, že podle vašeho vzhledu se mění reakce slečen vůči vám, je pak celkem logickým jevem.
Co mne ovšem mile překvapilo, byl fakt, že CELÉ vaše okolí reaguje na změny vzhledu vaší postavy. Takže pokud se například obléknete jako hejsek, velmi pravděpodobně přijdete v ghetu do problémů hned na druhém rohu. Hlídání kondice je také dovedeno pěkně daleko, takže nestačí jen vycvičit veškerý tuk a nabrat svaly. Kdepak. Jak přijdete o tuk, začne vám při cvičení svalová hmota ubývat - jako ve skutečnosti. Takže musíte stravu volit tak, aby vám zajistila „vyvážený podíl látek a minerálů“ - a hlavně tuku. Pokud se jako koza budete pást jen na vegetariánských salátech, bude DC sice vypadat jako šlachovitý Clint Eastwood, ale každý ho snadno pošle k zemi.
Kolik řidičáků máš, tolikrát jsi gangsterem
Do mě nikdo rejpat nebude! Sakra co má bejt, že občas ťuknu nějaký to auto. Neznám nikoho, komu by se to občas nepovedlo, zvlášť když musí poslouchat ty kecy od spolujezdců. „To musí pořád řídit CJ? Dyk to ani neumí, každou chvíli s náma do něčeho napere“, „Dávej pozor kam jedeš, negře.“ No copak se dá při tomhle v klidu řídit? Buď si nacpávaj pupky, nebo maj blbý kecy. Ať si to zkusej, řídit každou chvíli něco jinýho. Ani se s tou károu nestihnu sžít.
CJ a Sweet Johnsonovi - no nejsou k pomilování? * Mount Chiliad - ideální místo pro dovolenou snů * Tak tohle je stroj podle mýho gusta
Řekl bych, že počet rozličných dopravních prostředků je úctyhodný, ale už by to znělo jako pochlebování, tak nechám posouzení na vás. Já sám napočítal (včetně letadel, vrtulníků, kol, lodí a podobných vymožeností) přes sto padesát vozítek. A to jich je údajně něco přes 200. Jistě uznáte, že zvládnout řízení všech z nich už chce nemalou praxi a i pokročilý hráč bude prskat vzteky, když v důležité chvíli dostane hodiny. Ovládání vozidel, na které jsem byl zvyklý z minula, totiž tak docela nefunguje. Auta se chovají mnohem víc v souladu se realitou, takže některé mise pro mne byly skoro peklem.
Výhodou ovšem je, že CJ se postupně „zaučuje“ a jak rostou jeho schopnosti v řízení daného typu stroje, začíná být jízda tím pravým potěšením. Potom si například klidně můžete zajet s vaší BMXkou zaskákat na hřiště nebo rovnou zneužít vhodně tvarovaného prostředí kdekoliv na ulici.
Přežij nebo zemři v betonové džungli
Tak sem čórkař, no a? Jako by nikoho z těch závistivců, co čuměj v bedně na zazobance v milionářskejch čtvrtích, nikdy nenapadlo něco jim loupnout. Já to jen dovedl o kousek dál. Z něčeho žít snad musim, ne? Sice občas dělám nějakou fušku pro někoho dalšího, ale vony zlatý řetězy něco stojej. A voháklou roštěnku taky nemůžu zatáhnout do zavšivenýho pajzlu, ne? A votunit káru dneska taky něco stojí.
|
Děvčata aneb je libo trochu postelové zábavy?
Denise Robinson – první slečna se kterou si můžete začít. Dostanete se k ní v misi Burning Desire ještě s Los Santos
Katie Zhan – dívka, která cvičí Thai-chi. Zbožňuje svalovce.
Helena Wankstein – Střelkyně. Letí na průměrné typy. Pokud budete troska nebo moc velký nabušenec, máte smůlu.
Michelle Cannes – má ráda chlapy, co umějí řídit, a ideálně takové ty „usedlé typy“ (mám pocit, že její ideál by byl řidič kamionu, co má pupek a bicepsy jako Arnold)
Barbara Schternvart – tahle pro změnu letí na tlouštíky. A čím tlustší, tím lepší.
Millie Perkins – Ve speciální misi musíte nejprve získat „klíč k jejímu srdci“ Má ráda nadupané káry a vibrátory. |
San Andreas nabízí skutečně rozmanité vyžití. Když na chvíli zapomenete na hlavní dějovou linii, ve které budete plnit skutečně různorodé mise(od čmárání „tagů“ na nepřátelském území přes snahu ochránit vlastní rodinu až po různé závody, přepadení či klasiku v podobě kradení aut), nabízí autoři skutečně ohromující množství vyžití prakticky kdekoliv si vzpomenete. Můžete natáhnout šátek přes obličej a jít si „přilepšit“, účastnit se soutěží v tanci nebo v ovládání BMXky nebo si zkusit tajné závody nadupaných krasavců. Během chvilky vám však dojde, že obdobné kratochvíle nejsou nic lehkého na ovládání.
Neztratit výhled a nepadnout na hubu
Teda nevím, čím to je, občas si připadám děsně neohrabanej. Asi stárnu nebo co. Během řízení se občas vloudí chybka a já na pár sekund vidím úplný hovno. Nebo tuhle, když jsem jel na kole. Chvilku se neoustředím a už hubou roluju rozpálenej asfalt. Někdy je to dost vo kejhák. Jako když sem najednou vyskočil z bezpečnýho úkrytu rovnou před rozzuřenýho plešouna, kterýmu sem se vlámal do bejváku. Asi bych měl navštívit nějakýho zku*venýho cvokaře nebo tak něco.
Pro krásu se musí trpět * Jde do tuhýho, tyhle jen tak nesetřesem * Troška pózování do rodiného alba
Jak už jsem se několikrát zmínil, ovládání není úplně můj šálek kávy. Možná mám ruce příliš uvyklé na klávesnici, ale nějakou chvíli mi vzalo zvládnout pořádně všechny činnosti, které hra umožňuje. Také pohyby kamery dokáží občas neuvyklého hráče znejistit, ba přímo vyděsit (to když vám občas při hodinách kamera „ujede“ do "nepříliš vhodného" úhlu). Ani jedna z věcí není nijak závažná, ale než se se hrou sžijete, mohou vám připadat odrazující. Troška cvičení se vám však tisícinásobně vrátí v podobě mnoha a mnoha hodin zábavy. Může se vám dokonce stát, že zapomenete jíst, spát nebo psát recenze (můj případ).
| Světlé stránky hry |
- Herní doba silně přes 100 hodin
- Hudba
- Prostředí
- RPG prvky
- Humor
- Znovuhratelnost
|
| Temné stránky hry |
- Složitější slangová angličtina
- Grafika mohla být drobánko lepší
- Zpočátku obtížnější ovládání
|
Simulátor života v ghetu
Možná vám to bude znít profláknutě, ale San Andreas mne opravdu nadchlo. Mohl bych tu donekonečna vychvalovat příběh, hratelnost, grafiku, hudbu, reálnost zvuků a já nevím co ještě. Ano, San Andreas má všechno na výbornou (možná s výjimkou grafiky, která přeci jen mohla být drobet lepší). Ale to není věc, která by mne na této hře tolik upoutala. Zaujalo mne něco jiného. To, že se autoři rozhodli vsadit na černošskou komunitu, byl podle mého docela risk. Risk, který se vyplatil.
Možná někomu přijde hra rasistická a k černochům nespravedlivá, ale takový je život. Menšinové komunity to za velkou louží mají zhruba stějně těžké jako hispánci a černoši v San Andreas. Víc než co jiného jsou potom pro mne vtípky CJových přátel a vůbec celé „gangsta“ ladění této hry pomníkem spousty lidí, co skončili jako zločinci právě díky útisku ze strany majoritní populace.
Grafika: 8/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 9/10
Atmosféra: 10/10
Pánové z Rockstaru se opět překonali. San Andreas je skutečně skvost, který je pro majitele PS2 naprostá nutnost a pro většinu ostatních pádný důvod o PS2 uvažovat, protože čekat půl roku na PC verzi by vydržel jen masochista. Této hře navíc nehrozí to, že ji dohrajete a hodíte navěky do zásuvky. Jednou za čas se k ní budete vracet.
Celkové hodnocení: 10/10