Platforma: Xbox
Offline multiplayer: až 4 hráči, link pro 16
Online podpora: ano
Výrobce: Bungie
Vydavatel: Microsoft
Distributor v ČR: ATC (www.atcomp.cz)
Homepage: www.halo2.com
Nejočekávanější hra roku 2004 mezi zákazníky na severoamerickém trhu: Halo 2
Zdroj: IDG Group
Konečně, vyšel Halo-Killer.
Electronic Gaming Monthly
Halo byla hra o objevování jednoho prstence a v tomto ohledu to bylo něco jako film Vetřelec. Halo 2 je jako film Vetřelci 2. První vetřelecký film byl o poznávání vlastností jedné stvůry. Druhý film byl vetřeleckou záplavou, disponoval několikavrstvou zápletkou a bočními příběhy či konspiracemi. Byl v každém ohledu větší a ambicióznější než první díl. Stejné je to také s Halo 2.
IGN
Průměrné hodnocení Halo 2 od 74 světových herních magazínů: 96%
Game Rankings
Pamatujete si ještě, jak nám před léty neznámý vývojářský tým Bungie sliboval, že přinese na naše monitory „evoluci boje“ (Combat Evolved)? Měla to být akční hra, která nejen že nabízela všechno to, co třeba takový Doom, ale navíc měla být bojiště mnohem větší a otevřenější, s možností využívání rozličných vozidel či vznášedel, nelineárním průběhem misí a nepředvídatelným, realisticky chováním nepřátel. Znělo to jako sen, v době kdy ještě nebyly hry jako Flashpoint a další. A při pohledu na nádherné screenshoty s rozlehlou krajinou a skvělými světelnými/grafickými efekty se všichni PC hráči těšili, hype se rozrůstal a očekávání Halo se vyhouplo nad jiné tituly, draze protlačované mohutným marketingem.
V prvních pasážích hry si užijete obranu lidského velkoměsta pod útokem mimozemšťanů - a k dispozici vám bude těžká technika od džípů a stíhaček po tanky
Peníze ale vládnou světu a tak se stalo, co se stát muselo - z očekávaného titulu se stal natolik slibný projekt, že jej rovnou i s jeho tvůrci koupil gigant jménem Microsoft; a nepříjemným následkem pro většinu z nás byla exkluzivita hry pro novou herní platformu: Xbox. Pro novou konzolu se ale tento krok stal více než spásným. Fakt, že se Halo prodávalo s Xboxem více než rok v poměru 1:1 je dnes již součástí herní historie. A kdo někdy zažil kooperativní mód na Xboxu, ten mi nejspíš dá za pravdu, že minimálně ve světě videoher se nikdy neobjevila takhle zábavná a vtahující FPS akce. Originální atmosféra a osobitě podaný příběh se ruku v ruce s jedinečnou hratelností zapsaly do srdcí hráčů a nic na tom nezměnila ani o několik let později vydaná, zmršená PC konverze. Pro řadu hráčů bylo Halo jedinečným zážitkem a modlou, kterou doposud nikdo nepřekonal. K druhému dílu byla tedy logicky upřena mimořádná pozornost.
První náznaky
V počátečních fázích vývoje drželi lidé z Bungie všechny informace pod pokličkou a když potom na E3 2003 vyrukovali s prvním pořádným trailerem, podařilo se jim ohromit konzolové hráče stejně, jako PC fanoušky dostali Valve s „Polovičním životem“. Desetiminutové video z úvodní mise hry dýchalo atmosférou zuřivé války v ulicích velkoměsta, silně připomínající film Den nezávislosti, ukazovalo také několik svěžích nápadů a hratelnostních prvků (v čele s možností vrhnout se na nepřátelská vozidla, srážet a nahradit jejich piloty – „vypůjčeno“ z GTA, vylepšeno) a díky perfektní prezentaci (působivé filmové prostřihy, orchestrální hudba využívající zažité motivy, oceněné již v prvním dílu jako soundtrack roku) vyvolalo tohle video u návštěvníků E3 nadšení, které se plynule přeneslo i na světovou hráčskou komunitu.
Zuřivé přestřelky v ulicích lidského města vám rozpumpují adrenalin v žilách hned od začátku * Rozsáhlost některých exteriérů ještě podtrhuje jejich stylová atmosféra * První větší bitva vozidel v tunelech podzemní dálnice
Nadšení a hype jsou jedna věc, skutečná prodejní čísla jsou věcí druhou. V případě Halo 2 ale překonala skutečnost všechna očekávání: první týden se hra prodávala rychleji než nové GTA (označované některými již dopředu automaticky za hru roku), dostala se na stránky „běžného denního tisku“, takže třeba Londýnské noviny psaly o úžasném prodejním rekordu, který překonal i nejnovější film studia Pixar (Úžasňákovy) a podobný uznalý sloupeček jsem zahlédl také v ekonomické příleze moravské Rovnosti. I když pomineme 5 milionů prodaných kusů hry za první týdny prodeje, nezbývá než zavrtět hlavou nad průměrným hodnocením na Game Rankings: 96%. Prakticky každé druhé herní médium udělilo hře absolutní hodnocení. Proč?
Halo 2 = Halo na druhou
Pro pořádek si na úvod ujasněme, že Halo bylo opravdu výbornou a zábavnou hrou. Jak hezky vystihl jeden z producentů hry, v zásadě šlo o princip, založený na nějakých 30 vteřinách vynikající zábavy, které se neustále opakovaly – vběhli jste do chumlu nepřátel, vyřadili toho nejsilnějšího granátem a rozstříleli ty ostatní, než se pořádně vzpamatovali a obklíčili vás. Těchto 30 vteřin fungovalo stejně dobře stále dokolečka a i když některé úrovně hry byly designované lépe (boje na otevřených pláních v divoké a krásné krajině prstence Halo) a některé hůře (šablonovité labyrinty uvnitř mimozemských základen a lodí), srdce hratelnosti bušilo rychlým, strhujícím tempem.
Mimozemšťané a lidé našli společnou řeč prostřednictvím zbraní obou ras ve vašich rukou * Jízda tankem napříč obřím vysutým mostem * Příprava na efektní souboj
Zatímco některé hry experimentují se začleňováním prvků z jiných herních žánrů (adventure, puzzle, závodní hry, RPG prvky… ), Halo bylo o čistokrevné akci (také všechna použitá vozidla jsou spíše pohyblivými střelnými zbraněmi se silnějším účinkem, než vozidly v pravém slova smyslu) a jako takové uspělo na celé čáře, dalo fanouškům akčních her to, co jim od dob prvních Doomů chybělo. Není tedy divu, že se tohoto „čistého hratelnostního konceptu autoři drželi i ve druhém dílu.
Halo 2 se tedy hraje stejně jako jeho předchůdce, veškeré nové prvky slouží „pouze“ k lepšímu užití si akce a destrukce. Opět tedy budete pobíhat a střílet celou herní dobu, což je díky mnohem rozsáhlejším úrovním hezkých pár desítek hodin. Halo 2 je větší, díky novým ovládacím a hratelnostním prvkům ještě „divočejší a akčnější“ – nu a samozřejmě, také graficky i technologicky obecně mnohem hezčí. Největší změnou a vylepšením od minula se však překvapivě stává scénář a příběh hry.
Epická sága
Epičnost je v dnešní době pojem, skloňovaný především v souvislosti s filmovou branží. Matrix, Pán prstenů nebo Hvězdné války – tyto série vystavěly originální imaginární světy, které fascinují milióny lidí po celém světě – a pak je zabydleli propracovanými, přitažlivými postavami, jejichž složité osudy a vztahy vtáhly diváky hluboko do srdce spletitého mnohavrstvého příběhu. Prožít takovou ságu od začátku do konce znamená zážitek, na jaký se nezapomíná.
V herním světě se o něco podobného snaží především RPG tituly (Final Fantasy, Baldur´s Gate, Blood Omen), zatímco FPS žánr sází spíše na pohlcující atmosféru (Doom 3, Half-Life 2, Killzone), než na tuto „epickou rozmáchlost“. Ne tak Halo 2. Halo 2 se svými dvěma hodinami renderovaných filmových animací na příběhové úrovni Wing Commandera 3 – 5 vystavělo imaginární svět, obývaný mnoha rasami a stranami, kde se smazává jasná linie mezi „dobrem a zlem“ a vzniká prostor pro výrazné hrdiny s fascinujícími životními osudy.
Zapojte do akce trochu nadhledu:-) * Vlajkonoši mají svoji roli i v příběhu hry * V ceně tohoto autíčka je skutečně solidní vybavení
Prvotní náboj rozmáchlého příběhu pocítíte již během úvodního filmu, kdy váš hrdina (velitel zvláštních jednotek, které bojovaly proti mimozemšťanům na povrchu prvního prstence v původním Halo a nakonec prstenec úspěšně zničily) nastupuje na slavnostní předávání medailí za zásluhy – stylovými prostřihy se tato scéna prolíná s jejím protikladem na druhé straně konfliktu. Velitel mimozemských jednotek předstupuje před vládce své rasy, aby vysvětlil, proč jeho armáda selhala a nedokázala prstenec Halo ubránit. Vzhledem k tvrdým společenským zásadám mimozemšťanů (vzpomínáte na Kilrathi z Wing Commandera?) je zbaven své funkce, potupně mučen, ocejchován tetováním zrádce a kacíře a následně odsouzen k smrti v hladomorně.
Když vidíte mimozemského hrdinu, jak mlčky snáší svůj osud a hrdinně čelí potupě i mučení, nemůžete si pomoct: náhle z vítězství lidí nemáte tak velkou radost a chtě nechtě začínáte sympatizovat minimálně s tímto jedním mimozemšťanem, jehož stylové hlášky a chování tvoří stylový protipól hlavního (lidského) hrdiny. A to je teprve začátek hry, která pracuje s podobně propletenými a složitými vztahy nepřátel, jako poslední díly série Blood Omen (Soul Reaver 2, Definace).
Setkání s mimozemským tankem * Jedna z působivých filmových pasáží * Smrt červeným! Ehm:-)
Pro všechny fanoušky rozmáchlých hrdinských příběhů, válečného patosu a epické atmosféry je Halo 2 více než příjemným překvapením, přičemž nejpůsobivější filmové pasáže nejsou překvapivě ty s bitvami vesmírných lodí nebo atomovými explozemi uprostřed velkoměst, nýbrž ty s extrémně působivými dialogy charismatických postav. Že se budou muset lidé a mimozemšťané v určitém bodě spojit proti nové, mnohem děsivější hrozbě, to vás možní nepřekvapí. A když dodám, že budete postupně hrát za více než jednu postavu, nejspíš vám dojde, že způsoby nahlédnutí na konflikt z druhé strany jsou skutečně originální a vtahující:-).
Co to je?
Co činí Halo 2 tak mimořádným, tak úspěšným? Pravda je taková, že to není jeden důvod či vlastnost, na které by se dalo snadno ukázat – je to spíše souhra několika věcí. Jako správný cynik začnu třeba tím, že majitelé Xboxu (a že jich dnes pár desítek milionů je - mimo území USA jsou to především fanoušci PC, kterým vyhovuje stroj schopný přehrávání MP3, DivX a podobných formátů, stejně jako poněkud bližší grafická podoba her, než ve srovnání s PC nabízejí PS2 nebo GC) jsou vděční za každou pořádnou hru a od dob prvního Halo žádnou takhle kvalitní neměli – takže zatímco na takové PS2 se o cílovou skupinu zákazníků musí „dělit“ několik největších trháků, Halo 2 si jednoduše koupí každý majitel Xboxu, protože lepší nebo stejně dobrou hru si pro svůj stroj zkrátka koupit nemůže. A hned tu máme vysvětlení bleskově narůstajících a vysokých prodejních čísel… nevysvětluje se tím ovšem vysoké průměrné hodnocení v herních médiích. Takže?
Hratelnost, design, atmosféra
Dodám odpovídající přídavná jména: čirá hratelnost, jedinečný design a vtahující, silná atmosféra.
Téma hratelnosti jsem již nakousl výše: Halo si prostě nepůjčuje z jiných herních žánrů, je čistokrevnou akcí, ale nenechte se mýlit: i tu je těžké udělat opravdu pořádně, stejně jako je náročné například vybalancovat jednotky ve strategické hře, musíte v akční hře perfektně vyvážit účinnost zbraní, schopnosti nepřátel či jejich rychlost a sílu, pestrost herních situací a možných řešení atd., spoustu těchto vlastností akční hry si při jejím rychlém průběhu ani neuvědomujete, ale jsou tam a velice na nich záleží. V tomto ohledu mají lidé z Bungie očividně přirozený talent a cit, jelikož Halo 2 se hraje stejně hladce a zábavně jako první díl, pryč jsou ale problémy s šablonovitým designem interiérů a navíc přibylo několik nových prvků.
Artwork pro jeden ze zahraničních magazínů * Tartarus, výrazná postava zasahující několikrát zásadním způsobem do příběhu hry * Stylová prezentace z internetových stránek hry
Tak třeba noví létající nepřátelé vás donutí nespoléhat na silné útoky nablízko – poletující příšera vyžaduje přesné zásahy na dálku ze střelné zbraně. Dále tu máme možnost „prát se“ s piloty nepřátelských vozidel o jejich řízení. Dříve jste prostě museli uskakovat, aby vás nepřejeli či nerozstříleli, nyní máte možnost naskočit na palubu a pokusit se řidiče vyhodit z jeho křesla… Asi nemusím dodávat, že nepřátelé se budou o to samé snažit, až budete řídit vy. Nebo tu máme duální ovládání pro každou ruku zvlášť – zvládnuté a využívané tak, jako ještě v žádné hře. Bude vám trvat hezkých pár hodin, než si ozkoušíte všechny nové zbraně ve hře a další hodiny počítejte na experimenty s různými kombinacemi dvou zbraní vhodných k sobě, než najdete tu ideální vyváženou kombinaci pro váš „herní styl“ (někdo preferuje ostřelovací zbraně, jiný zase energetické meče na blízko… já sám jsem hrál po stylu hong-kongských filmů se dvěma rychlopalnými zbraněmi).
Vynikající design prostředí, zbraní, vozidel a nepřátel dodával již prvnímu Halo na přitažlivosti, zde se ale Bungie skutečně překonali. Nové rasy mimozemšťanů (prorokové, brutové… ) jsou originální a na rozdíl od některých směšných postaviček z hvězdných válek dokonale zapadají na své místo. Opravdového ohromení se ale dočkáte v druhé polovině hry, kde navštívíte nejen „Halo 4“ s jeho fascinujícími podmořskými labyrinty, ale také domovský svět mimozemšťanů a stanete před branami „vnějšího valu“ jejich města (něco jako mnohem větší a vyšší Čínská zeď, oddělující pustiny od hi-tech mimozemského města, ozbrojená řadami děl a automatickými strážci). Herní prostředí v Halo 2 svojí architekturou ohromí každého, čemuž značnou mírou přispívá zmíněná mnohem větší rozloha exteriérů.
| Světlé stránky hry |
- Pestrá a zábavná hratelnost
- Silný příběh, propracované postavy i dialogy
- Jedinečná atmosféra
- Grafika, hudba a ozvučení
- Světelné efekty, odlesky, stíny
- Animace mimozemšťanů
- Stabilní framerate
- Na konzolách bezkonkurenční multiplayer
- Ohromující exteriéry, mimozemská příroda
- Jedinečná architektura mimozemských staveb
- Vyváženost zbraní a nepřátel
- Perfektní ovládání
- Souboje s řidiči vozidel
- Propracovaný systém duálních zbraní
- Nelineární průchod úrovněmi
- Minimum předskriptovaných akčních pasáží
|
| Temné stránky hry |
- Otevřený konec
- Obličeje lidských postav
- Online nelze hrát kooperativně
- Občasná ztráta orientace
|
Nezapomenutelná atmosféra hry pak vzniká součtem těchto dvou faktorů (rychlé, strhující akční hratelnosti a jedinečného designu herního prostředí) s faktorem třetím: silným příběhem, místy dramatickým a vážným či smutným natolik, že u vás vyvolá uznalé zamručení nebo zadrhávání dechu. Prožít Halo 2 je zkrátka něco, co ve vás nechá pěkně hluboké stopy. Sám hraji hru navzdory nabitému předvánočními období již potřetí a to nepočítám, kolikrát jsem ji zkoušel s návštěvami v multiplayeru, kooperativním i kompetitivním. Nutno podotknout, že multiplayer u Halo 2 je ještě návykovější než u jedničky a online jej v tuto chvíli vyzkoušelo již přes 900.000 hráčů z celého světa.
Budoucnost legendy
První díl Halo vystavěl originální svět, ve kterém druhý díl rozehrál silný a vtahující příběh, na jehož závěr si bohužel budeme muset počkat do třetího dílu (ale ne, hra není trapně useknuta bez vysvětlení čehokoliv, jako jsme toho dočkali od scénáristicky slabého Half-Life 2). Bude trojka ještě pro Xbox, nebo pro jeho nástupce? Těžko říct v tomto okamžiku, ale jisté je, že bude a soukromě si tipuji Xbox 2.
Mezitím si můžeme užívat multiplayer, který v kombinaci s otevřenou stavbou úrovní (něco jako Far Cry) nabízí stále nové zážitky, nebo poslouchat vynikající soundtrack (hudba z prvního Halo je dodnes jedním z nejprodávanějších herně-hudebních CD, dvojku zcela jistě čeká to samé – rafinované kombinace melodických chorálů, elektroniky a orchestru osloví každého). Halo 2 je pořádná porce herní nirvány, se kterou se rozhodně nebudete tuto zimu nudit.
Grafika: 10/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 9/10
První díl dokázal „prodat“ celou novou herní platformu, Xbox. Druhý díl porazil své několik let připravované protivníky z konkurenčních platforem – Killzone pro PlayStation 2 na celé čáře, Half-Life 2 minimálně silou příběhu. Nejlepší FPS hra všech dob? Dost možná. Nejlepší konzolová FPS? Zřejmě ano. Absolutní vrchol herní nabídky Xboxu? Bez pochyb.
Celkové hodnocení: 9,7