Vyšší výkon je cítit všude
Zpětná kompatiblita
Kvalita zpracování hardwaru
Vylepšené páčky Joy-Conů
Koncept hybridní konzole stále funguje skvěle
Displej trpí na ghosting
Chybí pořádné herní taháky
Funkce myši a Game Chat zatím nepřesvědčily
Kratší výdrž baterie
7 /10
Když přicházel Switch na trh, málokdo očekával, jak úspěšná generace to ve finále bude. Aktuálně je v žebříčku nejprodávanějších konzolí na třetím místě hned za DSkem a PS2. Bylo jasné, že se na něm bude dále stavět místo toho, aby se Nintendo snažilo přijít s něčím novým. Scénář s WiiU jim ukázal, čeho by se měli vyvarovat. Switch 2 je v rukách hráčů už téměř celý měsíc a po prvotních dojmech plných vášní se podíváme na to, v čem nová konzole Nintenda vyniká, a kde jí naopak k dokonalosti něco chybí.
Původní Switch měl tu výhodu, že byl první svého druhu. Hybridní konzole, která kombinuje domácí a handheldové hraní nemá u Xboxu ani PlayStationu obdoby. Pamatuju si první dny, kdy jsem se nestačil divit, jak skvěle tento koncept funguje. Při srovnání nemá Switch 2 čím překvapit. V balení dostanete tělo konzole s dvojicí magneticky přichycených ovladačů a dokovací stanici, kterou píchnete do televize.
Neočekávat očekávatelné
Koncept je to v podstatě totožný, což není žádná tragédie. Když se podíváme ke konkurentům, žádný z nich mezi generacemi v poslední dekádě neudělal nijak razantní změny. Od Nintenda bych ale očekával něco jiného. Switch 2 sice dostal do vínku funkci myši, kterou podporují oba Joy-Cony, ale ani poté, co jsem ji hojně zkoušel u Cyberpunku a Hogwarts Legacy, mě zatím nepřesvědčila, že by šlo o extra důležitý přídavek.
Podobné pocity ve mně vyvolává Game Chat, kterému Nintendo věnovalo vlastní tlačítko na ovladačích. Dokážu si představit, že parta kamarádů bude tento způsob komunikace využívat hojně. Proč do toho ale rovnou nezahrnout přímo komunikaci skrz některé hry. Game Chat funguje jen skrz pozvánky ze seznamu přátel. Také není úplně šikovně vyřešené, že když jednou začne hovor, další hráči se do něj nemohou připojit. Musíte ho ukončit a znovu spustit ve větším počtu.
Pro mě osobně určitě nepůjde o často využívanou funkci. Body k dobru si zaslouží alespoň za mikrofon v těle konzole, který je překvapivě kvalitní a váš hlas dokáže bez problému přenášet i při hraní v doku a skrz ANC z něj schopně odfiltruje okolní ruchy.
Elegantní kus hardwaru s průměrným displejem
Switchi 2 z mého pohledu chybí pomyslná třešnička na dortu. Na druhou stranu nemůžu popřít, že je to kvalitně zpracovaný kousek hardwaru. Esteticky vypadá hezky, oproti dnešním PC handheldům je o dost tenčí i přes to, že výkonově některé z nich překoná.
Na ovladačích se kromě magnetického úchopu změnilo jen pár věcí. Analogové páčky jsou plynulejší na první osahání. Zamrzí u nich hlavně to, že triggery jsou stále obyčejná tlačítka. Zatímco PlayStation s nimi u DualSense pracuje na úplně jiné úrovni, Nintendo stále zůstává ve středověku.
Největší debaty ohledně hardwaru se strhly okolo displeje konzole. Namísto OLEDu se Switch 2 vrátil k LCD. Názory s tím, že jsou na něm hry nehratelné nebo že vypadá mnohem hůř než jeho předchůdce, mi přijdou absurdně přehnané. Možná na to jen nemám oko, ale přijde mi, že běžný hráč proti němu nebude mít moc námitek.
Tím neříkám, že je displej bezproblémový. Trpí na ghosting, což znamená, že za pohybujícími se objekty se táhne jejich “stín”. Kvůli tomu mohou obzvlášť rychlé hry působit více rozmazaně, než je ve skutečnosti konzole schopná zobrazit. Samotnou kvalitou obrazu mi nepřijde nijak tragický, i když OLED by hraní v handheldu určitě vylepšil. Je pochopitelné, pokud někteří hráči čekají na revizi s lepším obrazem, i když o ní Nintendo zatím neřeklo ani slovo.
Víc, než kvůli kvalitě displeje bych ale OLED uvítal spíš kvůli zlepšení výdrže baterie. To je za mě největší problém konzole. Ve srovnání s PC handheldy je na tom opět stále dobře, ale první Switch mě svojí výdrží asi příliš rozmlsal. U OLED modelu jste se mohli dostat i na 9 hodin na jedno nabití, pokud jste nehráli něco náročného. Kdežto u Switche 2 je podle oficiálních specifikací maximum 6,5 hodiny. K této délce jsem se snad ani nepřiblížil. Největší žrout baterie je Cyberpunk, který vám ji vysaje zhruba za 2 hodiny.
Kromě displeje jsem zachytil také kritiku týkající se repráčků konzole. S tím, že by jejich kvalita byla příšerná, se souhlasit nedá. Kvalitu zvuku neposouvají oproti předchůdci nijak razantně, rozhodně ale pracují lépe s prostorovým zvukem. S nízkou i vysokou hlasitostí jednoduše poznáte, ze kterého směru na vás postava ve hře mluví. Repráky samotné navíc nemají výřezy přímo v displeji konzole. Místo toho si našly místo ve spodním rámu těla.
Přidat plyn
Switch 2 přináší razantní posun ve výkonu, což je také znát od prvního vyzkoušení. Vím, že je to malichernost, ale okamžitě mě potěšilo, že eShop se neseká a dostanete se do něj během vteřiny.
Switch a Switch 2 eshop sdílí, upravený je jen jeho design
Tím hlavním jsou samozřejmě hry. Rozdíl v tom, co oproti původnímu Switchi konzole zvládne, nejlépe uvidíte u her, které dostaly upgrady. Nejvíc pozornosti v tomhle ohledu dostává Zelda, ale mě nejvíc překvapili Pokémoni a Mario. Konkrétně doplněk Bowser’s Fury pro Super Mario 3D World neskutečně prokouknul.
Díky větší síle si mohou i third-party vývojáři dovolit na Switch 2 portovat hry, na které by starší hardware jednoduše nestačil. Polský CD Projekt se na to rovnou vrhnul se Cyberpunkem, což je aktuálně graficky nejlépe vypadající hra na této konzoli.
Určitě jsme zatím neviděli maximum toho, co Switch 2 dokáže. U konzolí vždy platí, že ty graficky nejlepší hry a porty vycházejí až pár let po startu generace a tady to určitě nebude jinak. Pokud ovšem čekáte, že na Nintendu najednou bude všechno vypadat jako Death Stranding 2, svá očekávání hodně zkroťte. Stále je potřeba počítat s tím, že PS5 a XSX jsou s výkonem napřed.
Jde se hrát! Ale co?
Nintendo v posledních několika generacích nehrálo na obrovský výkon. Jeho platformy k sobě lákaly fanoušky skrz silnou nabídku kreativních her. Co tentokrát? Switch 2 šel do obchodů jen s jednou velkou exkluzivitou, kterou je Mario Kart World. Závody jsou to skvělé a hráči se jich dle dojmů nemohou nabažit, ale co dál? Zatím nic.
Začátek generace Switche 2 je velmi pomalý. Úvodní nabídku her tvoří převážně porty starších titulů z jiných platforem, které za to sice stojí, ale málokdo by si kvůli nim konzoli pořídil. Záchranou je zpětná kompatibilita s původním Switchem, na který stále proudí spousta skvělých her, a kde se za 8 let jeho existence nahromadila knihovna plná pecek.
„Pokud patříte mezi hráče, kteří první Switch neměli, Switch 2 je pro vás ideální.“
Pokud patříte mezi hráče, kteří první Switch neměli, Switch 2 je pro vás ideální. Budete si moci vybrat z hromady výborných her, a to nemusí nutně být řeč o exkluzivitách přímo od Nintenda. Ve zdejším digitálním obchodě každou chvíli probíhají výprodeje, takže si početnou knihovnu dáte dohromady za přijatelnou částku.
Zpětná kompatibilita má jen jednu vrásku, a to pěkně hlubokou. Switch 2 má displej s rozlišením 1080p, ale jakmile na něm spustíte verzi hry pro Switch, běží v 720p. Roztažený obraz ve výsledku často působí hůř, než kdyby hra běžela na předchozí generaci. Přitom každý hra si s 1080p rozumí, protože toto rozlišení využívá při hraní v doku.
Tahle generace není pro sběratele
Většiny dnešních hráčů se to asi nedotkne, ale jakožto člověk, který nedá dopustit na krabicovky, nemůžu pominout aktuální situaci s hrami pro Switch 2. Nintendo zavedlo Game-Key Cards. To znamená, že v krabičce sice cartridge najdete, ale hra na ní ve skutečnosti není. Při vložení do konzole se spustí její stahování z eShopu.
Jedinou výhodou je, že se tyto cartridge mohou přeprodávat dál. V komunitě sběratelů s nimi ale Nintendo moc nepochodilo a dost možná jsou jednou z příčin toho, proč se third-party hry v krabičkách prodávají méně, než se očekávalo. Spolu s Mario Kart World je na vrcholku prodejních žebříčků jen Cyberpunk 2077, který jako jediný z velkých portů má na cartridgi skutečně celou hru.
Člověk by si řekl, že s nástupem GKC alespoň vymizí zhovadilost jménem Code in the Box, kdy v krabičce nenajdete vůbec nic kromě aktivačního klíče. To se ale bohužel také nestalo. EA očividně ani Game-Key karta nestojí za to, a tak Split Fiction na Switch 2 poslali do obchodů pouze ve variantě s klíčem.
Příslušenství
Společně s konzolí se mi do rukou dostalo i pár kousků doplňkového hardwaru, z nichž se mým favoritem jasně stal nový Pro ovladač. Na pohled vypadá totožně jako jeho předchůdce, ale Nintendo ho posunulo ještě trochu dál.
Do ruky sedí velmi dobře a na dotek má neskutečně příjemnou texturu. Prohlášení o tom, že jde o nejtišší ovladač na trhu, také nebyly přehnané. Při zběsilém pohybu páček jsou slyšet jen podobné zvuky jako u tichých switchů na mechanické klávesnici. Pro ovladač navíc neztratil nic na výdrži. Na jedno nabití toho zvládne zhruba tolik, co jeho předchůdce. Dle oficiálních specifikací je to 40 hodin, což je násobně víc než DualSense od PlayStationu.
Nový Pro ovladač bych vychválil, jak to jen jde, ale jestli máte jeho předchůdce už doma, nemusíte s upgradem spěchat. Je to příjemný posun, bez kterého se obejdete bez problému, a navíc jeho cena není úplně nízká.
Vedle nových Joy-Conů a Pro ovladače jsem si osahal také Game Cube ovladač. Jeho provedení nijak nevybočuje oproti předchozím retro ovladačům. Nemusíte ho využívat pouze ke hraní Game Cube her, rozumí si i s ostatními. Ne každá je s ním ale hratelná kvůli absenci tlačítek ZR a ZL. To, že kromě retro her ho nebude podporovat žádná jiná hra, byl ale planý poplach. Třeba Mario Kart World si s ním zahrajete bez problému.
I když má Switch 2 oficiální kameru, rozumí si i s většinou obyčejných
Nintendo ke konzoli vydalo také oficiální kameru, kterou můžete využít ke komunikaci skrz Game Chat a podporují ji i některé hry. Nepotřebujete přímo tu jejich, Switch 2 si rozumí s většinou kamer. Kvalita obrazu není žádný zázrak, pohybujeme se na hranici použitelnosti v 1080p s tím, že přímo ve hrách vždy vidíte jen výřezy. Pochvalu zaslouží alespoň za to, že si zdatně poradí se špatnými světelnými podmínkami.
Z jejího používání mám stejný pocit jako ze samotného Game Chatu. Je to funkce, kterou využije malá část hráčů. Navíc ji zatím moc her nepodporuje. Skrz kameru si můžete udělat portréty v Mario Kartu a to je tak všechno. Více s ní hodlá pracovat vylepšená verze Super Mario Party Jamboree, takže mě možná o této funkci Nintendo ještě v budoucnu zvládne přesvědčit.
Verdikt
Nintendo Switch 2 nepřekvapil v negativním ani pozitivním slova smyslu. Je to přesně to, co jsem od nové generace této konzole chtěl, a to jsem také dostal. Vyšší výkon je cítit na každém kroku a kvalitu hardwaru si udržuje zdatně i přes nepopiratelně problematický displej. Žádný z nových gimmicků mě zatím nepřesvědčil natolik, abych ho považoval za hodnotný přídavek. Nejvíc ale aktuálně chybí lákavé herní novinky, které by sekundovaly povedenému Mario Kartu. Tenhle problém alespoň zvládá zachraňovat zpětná kompatibilita, díky které je Switch 2 skvělý kauf hlavně pro hráče, kteří jeho předchůdce doma nemají.