Recenze hry Advance Wars 1+2: Re-Boot Camp. Strategie z Game Boye, která zaujme i bez větších změn

Tahová strategie pro Nintendo Switch ● Cena: 1 500 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 10+ ● Bez oficiální češtiny

Nintendo během současné konzolové generace občas zabrousí do minulosti ke značkám, které už se na trhu dlouhou dobu neobjevili. Třeba v roce 2021 to byl Famicom Detective Club, velmi povedený grafický román. Tentokrát přichází strategická dvojice Advance Wars, které původně vyšly pro kapesní Game Cube Advance. Sice nejsou prvními ani posledními díly své série, ale mezi fanoušky patří mezi ty nejoblíbenější, a tak není divu, že Nintendo zvolilo pro kompletní předělávku právě tuto dvojici.  

Tahle kolekce spojuje kampaně obou dílů v kompletně přepracované grafice, která, jak už je u her od Nintenda zvykem, působí na první pohled vypadá velmi nevinně. Přitom se tady pouštíme do velkého konfliktu plného taktických bitev. Celé je to ale zaobalené do velmi odlehčeného prostředí a ani sami velitelé, kteří proti sobě válčí, nepůsobí, že by měla hrozit zkáza jejich domoviny.  

Advance Wars jsou i přes svůj vhled propracovanou a dobře fungující tahovkou. Určitě bych každému hráči doporučil, aby nejdřív zamířil do kampaní, kde se skrz prvních pár misí naučí potřebné základy a v dalších bitvách si může procvičit různé způsoby boje.  

Z počátku je to velmi jednoduché. Dostáváte do rukou pěchotu, pár tanků a nepřítele musíte buď zničit nebo mu obsadit základnu. Postupně ale funkce přibývají. Kontrolu musíte mít nejen nad zemí, ale také nad vzduchem a vodou. Pro každou situaci dostáváte několik druhů jednotek. Každá z nich je zpravidla silná proti jinému druhu a také nechybí ani jasná slabina. Z počátku mi trochu trvalo, než jsem dokázal od sebe každou jednotku odlišit. Trochu mě zmátly jednotky “Missiles” a “Rockets”. I když v překladu znamenají v podstatě to samé, jejich funkce a využití na bojišti se diametrálně liší.  

Kromě dalších jednotek se toho kupí celá řada. Obranu vašich jednotek ovlivňuje terén, na kterém jsou umístěné. Pěchota ve vodě je snadný cíl, ale pokud je pošlete do hor, bude to hned jiná káva. Jednotkám také může dojít střelivo, není od věci zabírat každé město, na které narazíte, a po pár misích se také dostanete k výrobním továrnám, kde si můžete za peníze získávané každé kolo přikoupit posily. Aby toho nebylo málo, každý z velitelů má speciální schopnost, která může podstatně zahýbat děním na bojišti. Některý může na jedno kolo omezit pohyb nepřátelských jednotek, jiný zase prodlouží dostřel vlastních vojáků. Díky tomu může i totožná bitva mít odlišnou dynamiku.  

Občas se v kampani také najdou mise se speciálními podmínkami. Na některých mapách může být mlha, což vám umožňuje vidět pouze okolí vašich jednotek. Ve výhledu vám brání hory, ale pokud se na nějakou člen vaší armády dostane, získáte pěkný výhled. Jindy můžete mít jasně určené podmínky pro vítězství. Pokud znáte originál, tak víte, že tohle všechno už bylo v originálu. Jak jsem se ale sám přesvědčil, vlastně nebylo co měnit. Nintendo spíš známý koncept a původní mechaniky učesalo do moderní podoby s lépe použitelným uživatelským rozhraním.  

Vybrali jsme nejlepší hry pro Nintendo Switch. Kromě Maria a Zeldy se najde řada dalších pecek

Do modernizace se pustili i v jiných ohledech, než je UI. Nechybí tady online multiplayer, kde můžete poměřit své strategické schopnosti s ostatními hráči. Advance Wars podporují hraní ve více hráčích i lokálně až pro 4. Anebo si vlastní výzvu můžete vytvořit. Zdejší editor map vám dovoluje vytvořit bojiště o rozměrech až 20x30 políček, s čímž už se dá pracovat slušně. Podle svého uvážení můžete měnit terén, určovat pravidla a přidělovat jednotky. Svůj výtvor pak lze jednoduše sdílet s ostatními.  

V menu je ještě velmi důležitá položka War Rooms. To jsou výzvy proti umělé inteligenci, jejichž počet si můžete ještě navýšit v Hachiho obchodě za měnu, kterou získáváte za své bitevní úspěchy. Kromě toho má v nabídce také různé sběratelské drobnosti, které si pak můžete prohlédnout v galerii, a občas se u něj objeví i nový velitel. 

Sice jsem zmiňoval, že je UI přepracované do moderní podoby, ale tato verze Advance Wars přímo vybízí k tomu, abyste ji na Switchi hráli skrz dotykový displej. Tahle možnost tady ale chybí. Dotykové ovládání by přitom nátuře hry parádně sedělo díky rozdělení mapy na políčka a větším vyskakovacím okénkům. Navíc by to bylo určitě pohodlnější, než se z jedné strany mapy přesouvat páčkou či na D-padu. Jinak je to ale po technické stránce vydařený remake, který nedělá originálu žádnou ostudu a dává jasně najevo, jak dobře základy fungovaly už v době vydání na Game Boy.  

Ještě jeden neduh by se tady přeci jen nešel. Ve strategiích tohoto typu dnes bývá zvykem, že můžete zrychlit animace či je úplně přeskočit. Advance Wars na Switchi nabízí pouze drobné zrychlení, pro které musíte neustále držet tlačítko R2. Proti animacím jako takovým nic nemám, zpracované jsou hezky. Po pár bitvách ale už nemám úplně potřebu vidět, jak můj tank rozmetává další jednotku pěchoty. Ve výsledku to vypadalo tak, že jsem prst z R2ky vůbec nedával pryč. Kde vám ale ani to nepomůže, jsou animace při provádění speciálních schopností velitelů. Zpracování v anime stylu se k nim dobře hodí, ale sledovat celou animaci několikrát za bitvu bez možnosti přeskočení, je docela otravné.  

Advance Wars klamou tělem. I když díky nové grafice vypadá Re-boot Camp jako jednoduchá záležitost pro mladší, ve skutečnosti je to propracovaná tahovka, kde se bez správné strategie neobejdete. To platí obzvlášť, pokud se postavíte dalšímu hráči v multiplayeru. I pro vlky samotáře je tady ale obsahu požehnaně. Obě kampaně vám vystačí na pár desítek hodin, a ještě navíc k tomu najdete další výzvy ve War Room. Jsem rád, že se Advance Wars nezařadily vedle her, jako je Mario Strikers: Battle League, které vyšly s polovičatým obsahem a postupně do nich Nintendo přidávalo to, co mělo být součástí už v základu. Advance Wars 1+2 jsou velmi povedenou strategií se vším všudy.