Recenze hry Age of Mythology: Retold. Návrat legendární strategie osloví i nováčky

Real-time strategie pro PC, XO a XSX ● Cena: 750 Kč ● Singleplayer i multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Oficiální české titulky

Titul Age of Mythology stál vždy tak trochu v pozadí a nikdy nedosáhl takové popularity, jako klasické Age of Empires nebo série Command & Conquer či Warcraft. Přesto jde o zajímavou fantasy strategii, která zábavnou formou interpretuje staré legendy a mýty. V dnešní době remasterů a remaků tak úplně nepřekvapí, že došlo i na update této hry. Jak to nakonec dopadlo?

Dopředu musím přiznat, že původní hru jsem nehrál. Vždy mě více bavila klasická série Age of Empires, než tato fantasy odbočka. Přesto je mnoho mechanik v těchto hrách obdobných, však také pochází od stejných tvůrců, takže jistou průpravu v tomto směru přece jen mám. Nostalgické vzpomínání na původní hru ale v této recenzi nenajdete a k Age of Mythology tak budu přistupovat jako ke hře fungl nové.

O čem to je

Jde o klasickou real-time strategii zasazenou do světa starověkých mýtů. Alfou a omegou je správa a vylepšování vaší základny, stavění, těžba klíčových surovin a pobíjení nepřátel. Zahrát si můžete za několik různých národů mezi kterými najdete Řeky, Seveřany, Egypťany a také obyvatele Atlantidy. Brzy by měli přibýt Číňané a další, ještě nespecifikovaný národ.

Své schopnosti si můžete otestovat ve třech kampaních pro jednoho hráče, které obsahují 50 misí. V nich se podíváte na pád Tróji, na bitvu obrů v bájném Midgardu, dostanete se až do mytického řeckého podsvětí, či si projdete egyptské pouště se starověkými monumenty. Kampaně jsou opravdu rozsáhlé a dostanete v nich možnost ovládat všechny národy i frakce.

Mise jsou dost různorodé. Jednou klasicky stavíte své městečko, najímáte armády a ničíte protivníka. Jindy máte jen omezené množství jednotek a před sebou dalekou cestu mapou, na které na Vás číhá mnoho hrůz a nebezpečí. Jindy se snažíte dostihnout povoz, ve kterém se skrývá část těla jednoho z bohů, poté osvobozujete své přátele z vězení. Mise se základnou se střídají s těmi bez. Jednou se vám do rukou dostanou Atlantiďané, jindy zase Seveřané a Egypťané. Aby toho nebylo málo, dokonce se i vtělíte do role samotného arcizlouna.

Přestože příběh a jeho podání jsou vlastně dost banální (alespoň co se hlavní kampaně týče), u hry se nudit nebudete. Neustále naháníte prohnilého Kyklopa a jeho bandu chuligánů, kteří se pokouší ovládnout svět pomocí titánů uvězněných v podsvětí. Dojde na nějaké ty intriky a zvraty, ale v důsledku jde o šablonovitou xtou variaci na již mnohokrát viděné. Se svými reky cestujete sem a tam, jednou zvítězíte, abyste vzápětí byli zlouny oklamáni a hon se rozjel nanovo.

I jednotlivé filmečky mezi misemi jsou zpracovány jednoduše. Na scéně se objeví takřka až odpudivě ztvárnění pajduláci, pronesou nějaké to moudro a prkennou chůzí zase odcupitají. V podstatě to ale tolik nevadí, protože hratelnost jednotlivých misí je tak chytlavá, že absenci propracovaného příběhu a další drobné neduhy hře s lehkým srdcem odpustíte. Často totiž mise obsahují krom hlavních úkolů i vedlejší, jejichž splnění vám usnadní hraní či přinese jiné bonusy.

Kvalitativní vrchol

S Age of Mythology se navrátíme ke kořenům, do éry, kdy real-time strategie dosahovaly kvalitativního a kreativního vrcholu. Takřka všechny důležité funkce, které zpestřují herní zážitek, tu již jsou, a navíc velmi slušně zpracované. Máme zde krom klasických jednotek i vojáky mytické a nechybí ani velemocní hrdinové. Není problém složit obří armádu, kde lučištníci a jezdci na koních bojují vedle obrů, fénixů či minotaurů. A to vše pod vedením reků z řeckých, egyptských a severských bájí a pověstí.

Obdobně jako v Age of Empires zde svou kulturu dále rozvíjíte a vylepšujete. Každý národ prochází až čtyřmi etapami vývoje. Při každém skoku na novou úroveň si vyberete boha, kterého se rozhodnete následovat. Což s sebou nese řadu dalších výhod a vylepšení. Navíc získáte i jednu superschopnost, kterou lze za dostatečný počet bodíků víry seslat na nebohé nepřátele, případně jimi můžete podpořit a povzbudit vlastní jednotky. Jde třeba o hromadné léčení či zvýšení odolnosti v boji, ale též pády meteoritů, zemětřesení či údery blesku. Těchto zbraní hromadného ničení je zde spousta a mnohdy vám zachrání krk. Ale pozor, může je použít i nepřítel.

Druhů surovin, které je potřeba sbírat, je zde poměrně málo. Dřevo, jídlo, zlato a body víry. Za ně nakupujete jednotky, stavíte budovy a kupujete vylepšení. Snad každou stavbu a každého bojovníka můžete vylepšit, a to i několikrát. Rozhodně tak budete mít vždy co dělat.

Dobře zpracované jsou i rozdíly mezi jednotlivými frakcemi. Nejen, že každý národ má své specifické a unikátní jednotky, ale také způsoby stavění budov, získávání surovin a bohy, které mohou uctívat a hrdiny, kteří vám pomohou v boji. Dost to zvyšuje pestrost a dále rozšiřuje herní možnosti. Zároveň je u každého národa nutné upravit strategii, přizpůsobit se jejich slabým i silným stránkám.

Aby toho obsahu nebylo málo, je zde krom kampaní ještě možnost projít si legendární historické bitvy. Nechybí ani oblíbený herní mód Skirmish, ve kterém si do detailů navolíte, jakou mapu si chcete zahrát, v jakém prostředí, proti komu a za jakou frakci. Samozřejmostí je multiplayer. Tvůrci přihodili i docela intuitivní editor map a není problém si stáhnout množství rozličných modů. Obsahu je opravdu hodně a bude bavit po desítky a desítky hodin.

I tady se najdou chyby

Občas hapruje nahrávání poslední uložené pozice. Když v menu stisknete tlačítko continue, občas se vám nenahraje pozice nejnovější, ale jiná, mnohem starší. U všech „savů“ se čas od času začne uvádět stejný čas uložení. Proč tomu tak je, to jsem zjistit nedokázal.

Dost mi též vadilo, že při označení opravdu velké armády není možné vyzobnout jen jednoho z hrdinů. Musíte ho tudíž ve změti postaviček najít přímo na herní mapě. Nelze kliknout jen na jeho ikonku mezi ostatními označenými vojáky, což zamrzí.

Zabrat mi dávala umělá (ne)inteligence a to jak soupeřů, tak bohužel i mých vlastních jednotek. Vojsku totiž ideálně musíte stát neustále za zadkem a kontrolovat, co dělají. Bojovníci na blízko totiž věčně utíkají vpřed vraždit hlava nehlava každého, koho spatří. Jenže střelecké oddíly jsou ve svém postupu mnohem liknavější. Jakmile není nikdo v jejich dostřelu, zastaví se a tupě zírají kolem sebe. Pokud tak chvilku nedáváte pozor, může se stát, že vaše pěchota je masakrována přerostlými škorpiony, zatímco vaši lučištníci jen lelkují opodál.

Komicky pak působí přesouvání jednotek pomocí člunů či létajících korábů. Taková výsadková loď je velká jako obyčejná dvojmístná pramice. Ale není problém do ní naskládat desítky vojáků s koňmi plus několik katapultů a obléhacích věží. Tady jsou proporce zúčastněných dost mimo.

Kapitola sama o sobě je grafické zpracování. To doznalo oproti původní hře výrazného vylepšení, ale v dnešní době neobstojí. Prostředí je ještě poměrně pohledné, a i jednotky vypadají hezky, pokud si co nejvíce oddálíte pohled. Ale pokud si vše přiblížíte, zjistíte, že hlavně modely postav jsou strohé a jejich animace prkenná. Nejvíce patrné je to v již zmíněných cutscénách, které působí až směšně.