Recenze hry Alone in the Dark. Detektivní hororovka pro milovníky adventur v otřesném technickém stavu

Detektivní horor pro PS, PS5 a XSX ● Cena: 1 420 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Na Alone in the Dark jsem se těšil. Miluju hororovky a ještě více adventury. Příměs detektivního žánru a nesmyslně husté atmosféry z této hry udělala výborný počin. O to více mě mrzí, že kvůli špatnému technickému stavu průchod některými pasážemi vyloženě bolel.

Začněme tím očividným. Na první pohled si každý všimne, že hlavní postavy v této hře ztvárňují populární herci David Harbour a Jodie Comer. Jejich herecké výkony v průběhu celé hry byly skvělé a přidávaly na už tak skvělé atmosféře. Jejich postavy jsou uvěřitelné a charakterní. Přirostou vám k srdci. Na druhou stranu vedlejší postavy jsou poněkud rychle zapomenutelné. Dle mého nedostaly dostatek prostoru na to, aby si o nich člověk mohl udělat nějaký obrázek.

Co se týče příběhu, ten jsem hltal do posledního sousta. Od začátku je napínavý, tajemný a jeho postupné odkrývání vám místy zamotá hlavu. Premisa je přitom vcelku jednoduchá. Emily jede do psychiatrické léčebny zkontrolovat svého strýce a na pomoc si najme soukromého detektiva. Strýc se ovšem pohřešuje a okolnosti je donutí celé místo prozkoumávat a přijít na to, co se tam děje.

Na začátku si můžete vybrat, jestli budete hrát za detektiva Carnbyho nebo Emily. Každá z postav nabízí trochu jiný průchod hrou s jinými cutscénami, situacemi a hádankami, ovšem příběh skončí u obou stejně, takže je na vás, pro koho se rozhodnete. Případně se po dohrání jedné postav dá hra pustit od znovu za tu druhou.

Vyprávění je zvládnuto bravurně. Všechny detaily se dozvíte nejen z cutscén, ale zejména z textů, které najdete rozházené všude možně po panství. Ty jsou navíc pro zpříjemnění zážitku plně nadabovány. Příběh se odkrývá postupně, a plyne tak akorát rychle, že do poslední chvíle není jasné, k čemu dojde. Doslova jsem do poslední cutscény nevěděl, jak by pátrání po strýčkovi mohlo skončit.

Atmosféra je hutná, že by se dala krájet. Pocit, že vás někdo sleduje, je vždy přítomný a nepochopitelnost celé situace ještě přidává na ostražitosti. I když se jedná o hororový titul, klasické lekačky tu nečekejte. Jde opravdu spíše o atmosférický zážitek, kdy ta hororová část spočívá v tom, co se vám odehrává v hlavě.

Po stránce hratelnosti jde zase o klasickou adventuru. Řešíte především hádanky, které jsou dle mého názoru tak akorát těžké. Ano, občas mi zabralo nějakou dobu, než jsem na řešení přišel, ale o to lepší se posléze dostavil pocit. Hádanky jsou všude, rozhodně se jim nevyhnete. Příjemný je ovšem fakt, že hra nabízí možnost si zapnout nebo vypnout nápovědy. Zkusil jsem obě verze a musím říct, že nápovědy byly často velmi nápomocné a nejedná se jen o prázdná slova. Skládání rozbitých mozaik nebo navazování linek tak, aby se vytvořila jedna celistvá, jsou asi ty nejčastější. Ovšem dojde i na luštění kódů nebo odemykání sejfů.

Alone in the Dark nabízí i akční pasáže. Ty byly příjemným zpestřením, ovšem kdyby ve hře vůbec nebyly, nic by se nestalo. Pohyb a ovládání postavy se místy chovaly opravdu neohrabaně, což vedlo k nepříjemným momentům. K dispozici je hned několik zbraní. Buď můžete úročit na blízko s tím, co se zrovna povaluje okolo, nebo sáhnout po střelné zbrani.

Střílet můžete buď z pistole, brokovnice nebo samopalu. Přišlo mi, že boj sloužil jako výplň mezi hádankami a také trochu k navození již zmíněné atmosféry. Nejzajímavější bylo rozhodně cestování mezi imaginárními světy. Hra si hodně zahrává s nadpřirozenem, a tak navštívíte poušť, zamrzlou krajinu nebo i močály plné krokodýlů. Každý biom nabídne i jiné nepřátele, což je za mě příjemný bonus.

Vše by bylo téměř dokonalé, nebýt technických problémů. Hru jsem hrál na PC a musím říct, že to bylo otřesné. FPS konstantně kolísaly a stabilní počet snímků jsem neměl snad ani minutu. Nejvíce to bylo pocítit vždy při přechodu z místnosti do místnosti nebo při návštěvě nové lokace. Bohužel jsem se nevyhnul ani občasným pádům hry, které se staly vždy v ten nejméně vhodný moment.

Kromě toho jsem se taky setkal s nesynchronizovaným zvukem a obrazem. Mnohdy jsem se měl asi leknout, ale kvůli tomu, že jsem věci viděl dříve, než slyšel, přišel jsem o jeden element a celá scéna už lekací nebyla ani omylem. Grafická stránka také není něco, čím by se hra měla chlubit. Ano, vypadá pěkně, ale při bližším pohledu není tolik detailní v obličejích ani vlastně v ničem. Blízké záběry jednoduše vypadají stroze.