Recenze hry Concord. Technicky vypiplaná týmovka, které chybí pořádný tahák

Týmová střílečka pro PC a PlayStation 5 ● Cena: 949 Kč ● Multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Když bude v budoucnu řeč o hrách, které zaspaly dobu, Concord bude jednoznačně mezi nejžhavějšími kandidáty. Žánr týmových akcí, kde hráči stojí proti sobě v roli rozmanitých hrdinů s unikátními schopnostmi, je stále populární. Každá ze současných novinek ale přinesla něco vlastního, unikátní mechaniku či nápad v žádné jiné žánrovce neviděný. Concord v tomhle ohledu asi strádá úplně nejvíc. Kdyby vyšel jako přímá konkurence pro Overwatch zhruba v roce 2017, dokážu si představit, že by se stal rovným soupeřem. Ovšem tady se bavíme o době před sedmi lety a za tu dobu se hero shootery posunuly dál. 

Špetka nepříliš vydařené inovace 

Abych ale Concordu úplně nekřivdil, pár vlastních nápadů má a špatné nejsou. Hned ze startu máte k dispozici všech 16 postav. Dodatečně si můžete odemykat jejich varianty. To v praxi znamená, že freegunner je to stejný na pohled a neliší se ani schopnostmi. Rozdílná je pouze pasivní vlastnost. Tohle nejsou žádné maličkosti a zvládnou znatelně ovlivnit hratelnost hrdiny. Třeba pistolník Lennox má v základu schopnost přebíjení během úskoku. Jeho varianta má místo toho o 4 náboje větší zásobník. Teova varianta mu zase dá do vínku větší počet granátů místo větší rychlosti po úskoku. Pasivky mohou znít nevýrazně, při hraní jsou ale znát dost.  

Druhou větší mechanikou, která je pro Concord unikátem, je skládání posádky. To zprvu působí trochu zmateně. Do posádky si můžete vybrat vaše oblíbené freegunnery, přičemž jednoho v ní můžete mít až třikrát. To se týká i variant. V klasickém deathmatchi či obsazování bodů na mapě, se není potřeba posádkou vůbec zabývat. Využijete ji pouze v módu Rivalry, který se snaží působit jako hlavní, ale zároveň mi přišel jako ten nejnudnější.

Buď pokládáte bombu na vyznačené území, nebo se perete o bod na mapě. V každém kole ale máte je jeden život. Po výhře se vám použitý hrdina odstraní z posádky, takže musíte sáhnout po někom jiném. Pokud jste si ale do posádky dali jednu postavu vícekrát, klidně si ji můžete vzít znovu. Prostoje mezi každým kolem jsou ale příliš dlouhé, protože si z nějakého důvodu musí hráči vybírat hrdiny postupně, jak kdybychom se přenesli do League of Legends. Čekání je pocitově ještě delší také kvůli jednomu životu na kolo. Hrdinové toho totiž na bojišti moc nevydrží. Místo toho, aby se bojovalo o splnění cíle, se mezi sebou týmy postřílí a je hotovo, na taktizování tady prostor není. 

Concord hráče pošťuchuje ke střídání různých postav také tím, že s výběrem jiné hrdinské třídy dostane váš tým drobný bonus. Jednou je to lepší mobilita, jindy zase rychlejší přebíjení. Tohle ale rozhodně nejsou tak zásadní věci, aby bylo nutné kolem nich nějak plánovat kola. Spíš jsem prostě a jednoduše volil hrdiny, kteří mi sedí, než abych dal drobný bonus ostatním. 

Když se podívám na předchozí odstavce, nápady to opravdu nejsou špatné, ale jejich provedení se za vydařené označit nedá. Samotnému mi během hraní chvíli zabralo, než jsem pochopil celý systém skládání posádky a dodatečných bonusů.  

Krása, která nezabaví 

V základu je Concord klasická týmovka, kde se v zápasech proti sobě staví dva týmy o pěti hráčích. Každý si vybere jednoho z 16 unikátních hrdinů. Máme tady klasické rozdělení na různé třídy. Někteří se hodí pro podporu, jiní jsou vhodní do přední linie jako neprostupný tank. Mně nejvíc sedí ofenzivní hrdinové neboli freegunneři, jak jsou hratelné postavy v tomto univerzu nazývány. Rychlost, větší obratnost a agresivní schopnosti jsou mým stylem, ale i když si vybere třeba klasického vojáka Tea nebo mrštnou mimozemšťanku It-Z, Concord na rozdíl od konkurence působí hodně pomale. 

Kromě toho, že samotní hrdinové jsou většinou hromotluci, ani s jejich sprintem přesuny nejsou žádná bleskovka. Tady přichází na řadu další neduh Concordu. Mapy jsou sice krásně zpracované a ani designem na tom nejsou nijak špatně. Ovšem velikost tvůrci přestřelili opravdu hodně. Vzhledem k tomu, jak pomalu se postavy pohybují, je občas úmorné dobíhat do akce. Nezřídka kdy se stane, že než dorazíte na místo vřavy, už se boje přesunuly zase někam jinam.  

Mapy jsou sdílené napříč všemi herními módy. Kromě již zmíněného Rivarly tady máme ještě další klasiky, jako je deathmatch nebo obsazování přesouvajícího se signálu. V nich jsem se u Concordu bavil mnohem víc, než u onoho hlavního “kompetitivního” módu. Uvozovky používám proto, že kompet tady vlastně žádný není.  

S vyhraným zápasem nezískáte vyšší rank, pouze se vám připisují body zkušeností a plníte denní, týdenní či sezónní výzvy. Což by nebylo až tak na škodu. Concord nemá žádný battle pass, všechny kosmetické doplňky lze získat prostým hraním. Ale tady přichází další problém. Tyhle serepetičky jsou, mírně řečeno, mdlé. Nějak mi nedává smysl rozdělení podle rarity, když je stejně většina z nich jen o změně barevné palety zbraně, nebo obleku. 

Větší změnu na hrdinech uvidíte pouze s legendárními skiny a ani s nimi to není žádná sláva. U některých jsem si říkal, že by přece bylo mnohem lepší, kdyby tenhle “legendární” vzhled měla postava už v základu. Design freegunnerů byl a stále je žhavým tématem. Nemůžu říct, že bych se divil těm z vás, které tihle vesmírní válečníci nezvládli nalákat. Když si z celého výčtu lidé pamatují pouze Lennoxe, a to ještě proto, že vypadá jako Yondu ze Strážců galaxie, mluví samo za sebe.  

Dojmy z bety před pár měsíci jsem měl celkem optimistické, ovšem ukázalo se, že o moc víc toho plná verze nenabízí. Chybí jakýkoliv pořádný tahák, ať už mezi hratelnými postavami nebo herními módy. Alespoň, že došlo k několika příjemným vylepšením. Už se nestává, že se často hráči odpojí ze zápasu a tým tak musí zápas dokončit v nižším počtu. Když k tomu náhodou dojde, do hry se připojí jiný hráč. Stejně tak přibyla i možnost po ukončení zápasu rovnou skočit do dalšího bez nutnosti chodit do hlavního menu. Jsou to vylepšení vítaná, ovšem nijak zásadní. Tohle beru jako samozřejmosti. 

Když teď odhlédnu od náplně a hratelnosti, musím říct, že Concord je technicky opravdu povedený kousek. Prostředí vypadá parádně, stejně tak i modely postav jsou detailní a jejich animace na aktuálně nejvyšší úrovni kvality. Pokud by byla řeč jen o těchto aspektech, rozhodně bych Concord v rámci žánru zařadil na vedoucí příčky. V dnešní době je spíš zázrak, že nová hra nevyjde rozbitá. Na druhou stranu se ale jasně ukazuje, že technický stav může být jakkoliv dokonalý, ale bez zábavné a zajímavé hratelnosti to celé může pohořet tak jako tak. 

Detailní předaleká galaxie 

Je jasně vidět, že tým z Firewalk má celkově s univerzem Concordu velké plány. V menu najdete mimo jiné celou hvězdnou mapu. Každá planeta má detailní popis, stejně tak se můžete něco víc dozvědět o příběhovém pozadí hrdinů. Vesmír je to celkem zajímavý, myšlenka toho, že každá posádka dostane do rukou na uvítanou mapu jako známku svobody a následně už jde každý sám za sebe, špatná není. Ale nedokážu pochopit, proč tohle všechno postavili zrovna na týmové online střílečce.  

Aby podtrhli svoje snahy o vyprávění příběhu, tak každý týden skrz hru tvůrci vypouštějí do světa krátký animovaný filmeček, který má kvality těch nejlepších CGI trailerů. Vzhledem k tomu, že je venku hra krátce, jsem toho zase tolik neviděl, ale dokážu si představit, že se příběh posádky nějak zajímavě vyvine, i když z oněch úvodních útržků působí hodně jako Strážci galaxie. 

Graficky je to všechno moc hezké a naleštěné, se zábavou a chutí zapnout další zápas už je to horší. Je tady ale ještě jeden kámen úrazu, který Concordu určitě nemálo podráží nohy. Abyste si zahráli, musíte za něj dát 949 Kč. Což není nijak extra velká cena, ovšem když přihlédneme k tomu, o jakém žánru je řeč, tak nedává moc smysl, proč není Concord free-to-play. Zrovna v této době je konkurence opravdu silná. Už to není jen Overwatch nebo Paladins. V posledních testech byl velký zájem o Marvel Rivals, nemluvě o Deadlocku od Valve, který ještě před oficiálním oznámením hrálo několik desítek tisíc lidí. Concord není v situaci, ze které se jednoduše může zachránit. Ještě je brzy na to vynášet finální soudy, ale nemyslím si, že tohle bude příběh se šťastným koncem.