Štít je nejlepší přídavek
Výborný soundtrack
Bezchybný technický stav
Nová dimenze je správně stylová
Obšírné úpravy obtížnosti
Oproti předchůdcům ubírá na brutalitě
Drak a mechanický obr nejsou tak prominentní
Příběh má pár hluchých míst
8 /10
FPS střílečka pro PC, PS5 a XSX • Recenzovaná verze: PS5 • Cena: 1 899 Kč • Singleplayer • Věkové omezení: 18+ • Bez oficiální češtiny
Doom jako takový není potřeba představovat. Přelomová střílečka, pro kterou do dnešních dní vznikají nové mapy a modifikace, kutilové se předhánějí v tom, na jakém nejbizarnějším zařízení ho zvládnou rozběhnout. Po původních třech dílech Doom ožil v roce 2016 s rebootem, na který navázal pekelně rychlý Eternal. V id Software si ale řekli, že zrychlování bylo dost, a tak se vracíme k tradičnějšímu stylu bez zběsilého uhýbání do stran a dvojitých skoků. Změna tempa je to vydařená.
Štít mocnější meče
Dá se říct, že se Dark Ages vrací k prvním dvěma dílům, v nichž si Slayer musel vystačit s rychlým během. Hraní přeci jen působí svěže, a to především díky štítu, který budete mít v ruce (až na výjimky) skrz celou hru. Jednoduše s ním vyblokujete ohnivé koule z démonických tlam. Ty nejobyčejnější impy rozkrojíte napůl jedním hodem. Ještě aby ne, když je to štít zkombinovaný s motorovkou. Větší démoni se hned nerozplesknou, alespoň je hodem na chvíli omráčíte.
Zdroj videa: Bethesda Softworks
Rychlému pohybu neodzvonilo úplně. Se štítem můžete rázně vyrazit vpřed. Bleskově tak získáte lepší pozici, což je v Dark Ages neocenitelné, protože se vám pekelní stoupenci rádi drží blízko u těla. Navíc se štítem nemůžete bránit donekonečna. Poté, co mu dojde stamina, ho na malou chvíli nelze použít, což se většinou rychle stane osudným.
Z prekérních situací se dá dostat i jinak než létáním z jedné strany arény na druhou. Jakmile uvidíte zelený záblesk, neznamená to, že jste na konci světa jako v pirátech z Karibiku. Zelené útoky můžete odrazit perfektním blokem, čímž nepříteli nejen dáte ochutnat vlastní medicínu, většinou ho zároveň vyvedete z míry, takže máte alespoň trochu prostoru k vydechnutí.
Mechanika perfektně časovaných bloků je v posledních letech velmi populární zejména v akčních RPG. Jmenovat můžeme Sekiro či Wo Long, ve kterých tvoří samotný základ. A stejně je to i v The Dark Ages. Nedokážu si představit, že by člověk hrál bez správného využití štítu. Obzvlášť když si zvolí jednu z vyšších obtížností.
Obtížnost ušitá na míru
Jak bude boj proti armádám pekelným náročný, si tentokrát neurčujete jen výběrem obtížnosti. V nastavení najdete možnosti úpravy množství utrženého poškození, udíleného poškození, efektivity předmětů, či rychlosti samotné hry. Sám jsem volil klasickou Nightmare bez jakýchkoliv modifikátorů. Protože to přece není pořádná sranda, když vám téměř neviditelný Imp Stalker neubere půl života jedním kousancem.
Obtížností mi Dark Ages nepřijdou nijak přepálené. Navíc když vezmu v potaz, že smrt nemusí znamenat konec. Pokud najdete Life Sigil, dostanete možnost se znovu oživit, a to až třikrát. Po každém použití se Sigil nenávratně spotřebuje, takže je nelze využívat donekonečna.
Ani s municí nejsou problémy. O její přísun se kromě zásob rozházených po levelech postarají zbraně na blízko. Motorovku z předchozích dílů nahrazuje trojice vraždících nástrojů. Rukavice je z nich nejobyčejnější. Celkem rychle se dostanete k mému oblíbenému řemdihu. Později dostane Slayer do rukou i mytický palcát. Ten je sice nejsilnější, zároveň má ale jen jeden stupeň nabití.
Zbraně na blízko nemůžete používat nekonečně. Dobíjí se buď časem, nebo proces zrychlíte sběrem munice. Každý kousek výbavy si dále můžete vylepšit u svatyní skrz nalezené zlato a drahokamy. Což platí i pro zbytek zbraňového arzenálu i samotný štít. Pokud vám Slayer přijde extra silný už na začátku, počkejte, až uvidíte jeho krvavé rodeo v závěrečných kapitolách.
Pořád tady opakuju, jak krev teče proudem a křupání kostí uslyšíte na každém kroku. Nelze si ale nevšimnout, že Doom: The Dark Ages celkově na brutalitě oproti předchůdcům ubral. Tvůrci se v podstatě zbavili glory killů, během kterých jste pěkně zblízka viděli, jak Slayer doslova trhá démony. Tady se dorážečky smrskly na běžný úder zrovna vybavenou kontaktní zbraní. Výjimkou jsou pouze střety s veliteli a bossfighty.
Alespoň že nevybočuje z řady soundtrackem. Dobře poznáte, kdy se na vás začne valit další horda, protože se rozburácí bicí a kytary. V úvodních úrovních mi přišel trochu sušší, ovšem obzvlášť při těch největších bojích v pozdějších kapitolách má hudba ten správný říz. Audio jsem si užíval i v klidnějších chvílích. Když Slayer skočí z větší výšky, jeho dopad doprovodí rázný hrom, což ještě víc přidává na dojmu, že hrajete za neochvějného démonobijce.
Každý chce svého Slayera
id Software jasně dával vědět, že v Dark Ages chce vyprávět příběh více filmově. Což se také stalo. Začátek a konec kapitoly většinou doprovodí filmeček. Události se točí okolo dimenze Argent D’Nur, kde Slayer pomáhá Sentinelům odrazit invazi z Pekla. Je ale natolik nebezpečný, že i jeho spojenci se ho bojí a kontrolu nad Slayerovým osudem by chtěla mít v rukách každá strana konfliktu.
Příběh to není špatný, na poměry série této části věnují Dark Ages největší prostor. Vzhledem k tomu, že se tvůrci dušovali větším důrazem na vyprávění, bych čekal, že nebudou chybět některé zásadní momenty. V pár případech jsem si říkal „počkat, ale co se stalo pak?“. To už je ale jedno a pokračujete s pobíjením démonů v dalším levelu. Je mi jasné, že Dooma hraje kvůli příběhu naprostá menšina hráčů, ale když už, mohlo se mu dát ještě trochu víc.
Skrz 22 misí navštívíte různé kouty zmíněné dimenze, stejně tak navštívíte Peklo i úplně novou dimenzi. Nebudu zbytečně vyzrazovat, co je zač. Stejně jako zbytek univerza série ale má pořádný styl, který se vedle prostředí propsal i do nepřátel a jedné z částí zbraňového arzenálu.
Řada přijde i na mechanického obra a Slayerova draka, na které id Soft lákal od prvního traileru. Takových momentů je jen pár, úrovně jsou udělané přímo pro ně, takže si nemůžete zvolit, jestli se teď na drakovi proletíte, nebo neproletíte. Zrovna tenhle mechanický okřídlenec si mě moc nezískal. Hraní za něj působí jako chudý příbuzný bossfightů z Final Fantasy XVI. Celá akce na jeho hřbetě spočívá v létání, držení tlačítka pro střelbu a úhyb v pravý moment. Atlana, mechanického obra, jsem si užíval o dost víc. Kdo by si to taky nechtěl rozdat i s těmi největšími titány pěkně na férovku.
Nový idTech, malý posun
Doom: The Dark Ages je první hrou, která běží na osmé generaci idTech enginu. Nový standard na poli grafiky nečekejte. Oproti Eternalu se nedá mluvit o razantním pokroku. Řekl bych, že loňský Indiana Jones vypadá o něco lépe, přestože běží na idTechu 7. Je ale pravda, že si ho vývojáři z MachineGames upravili pro vlastní potřeby, čímž vzniknul idTech Motor. Neberte to ale nutně jako negativum, přeci jen už Eternal vypadal opravdu dobře a oproti němu nový díl graficky nezaostává.
Na pohled vypadají Dark Ages megalomansky. Na epické scenérie narazíte v každé druhé úrovni, ať už jsou to burácející mračna, souboje titánů na pozadí nebo jednoduše nepřetržité mezidimenzionální boje. Levely jsou obrovské pouze od pohledu, jakmile skočíte, kam nemáte, hra vás hned vrátí do ohrádky. Nenechte se zarmoutit úvodními částmi, kde jsou mapy opravdu menší. O pár hodin později už je to jiné kafe.
Proti technickému stavu hry nemůžu říct křivé slovo. Hru jsem testoval na PS5 i PS5 Pro, přičemž v obou případech běžela v perfektních 60 FPS. V nastavení tentokrát nenajdete různá presety grafiky, ale zrovna v případě Dooma by si snad nikdo nevybral 30 FPS s vyšším rozlišením. Při hraní na základní a Pro variantě PS5 jsem necítil žádné markantní rozdíly.
Verdikt
Dark Ages zpomalují poté, co Eternal nabíral až příliš velké obrátky a není to vůbec na škodu. Návrat k tradičnějšímu stylu hraní osvěžuje štít, který je jednoznačně nejlepším přídavkem nového dílu. Oproti němu nejsou augmentovaný drak a mechanický obr ani zdaleka tak prominentní. I přes to, že nový Doom ubral na brutalitě, jsem si užíval boj proti pekelným silám v každém levelu, čemuž vedle výborné hudby pomohl také bezproblémový technický stav.