Recenze hry Jagged Alliance 3. Pokračování legendární tahovky, které vás vrátí na přelom tisíciletí

Tahová strategie pro PC ● Cena: 899 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Hrát Jagged Aliance 3 je jako po letech potkat dobrého kamaráda. Po rozkoukání a lehké nervozitě s úlevou zjistíte, že je to onen starý dobrý chlapík, se kterým jste si kdysi užili spoustu legrace a ve vašem přátelství můžete navázat přesně tam, kde kdysi skončilo. Protože ač se možná trochu změnil, v jádře je to pořád on!

Čekání na nové Jagged Aliance bylo opravdu dlouhé. Druhý díl vyšel již v roce 1999! Já, jakožto pamětník, jsem hrál jak díl první, tak i slavnější pokračování. Právě Jagged Aliance 2 jsem si vyloženě zamiloval. Jasně, už tehdy byla grafika docela bídná. Mechanismů bylo tolik, že průměrný hráč jich mnoho vůbec nedokázal zpracovat. Zároveň i obtížnost byla často dost brutální. I proto často hrozilo riziko psychických zhroucení z důvodů čiré frustrace, kdy se například váš oblíbený voják z ničeho nic dostal do obklíčení, aby byl následně nelítostně odpraven proradnými zabijáky. Časté ukládání byla nezbytnost a nahrávací obrazovky si člověk často užil více, než samotného hraní.

Po druhém díle následovalo několik více méně (spíše méně) podařených pokusů se na slavné značce přiživit. Ale až nyní vychází plnohodnotný třetí díl. Vrací se nejen tolik známé mechanismy, jež určovaly standardy tahových strategií, ale i staří známí v podobě žoldáků, které si můžete na svou misi najmout. Což veterány jako jsem já dozajista potěší.

Pojďme se nyní ale podívat na hru z blízka. Minule jste se zbavovali proradné diktátorky z fiktivní země Arulco. Tentokráte se vrhnete do stejně fiktivního státu kdesi v Africe. Úkol je více méně obdobný. Zlotřilí vzbouřenci svrhli legitimní vládu a zajali prezidenta. Vaším úkolem je pomocí zkušených žoldnéřů tuto chamraď vymýtit, zachránit prezidenta a opět ho dosadit do čela země. Jenže možná není vše, jak se na první pohled může zdát... Do všeho se totiž přimíchají i ziskuchtivé korporace, konkurenční žoldáci, ale i další místní síly a frakce.

Příběh je klasicky béčkový, připomínající naivní akční hity z 80. let jako je Komando nebo novější fláky jako Postradatelní. Přesto se postupně odkrývá, že ne vše je tak jednoznačné a nechybí i nějaké ty zvraty, což je samo o sobě příjemné zpestření. Přesto je jasné, že příběh je zde druhotný a je jen jakýmsi pozadím, na které se odehrává to hlavní. Tahové souboje a celkově správa vašich jednotek.

Ze začátku si najmete skupinku vojáků, s nimiž budete herní mapu dobývat. Žoldáci jsou rozděleni do několika kategorií dle zkušeností a profesí. Samozřejmostí je, že elitní zabijáky si hned na začátku nekoupíte a budete si muset vystačit s méně zkušenými vojíny. Zároveň je u sestavování vaší partičky nutné přemýšlet i nad složením jejich bojových zaměření. Na výběr jsou zde klasičtí střelci, odborníci na tichý postup, ale nechybí ani doktoři či mechanici, odborníci na trhaviny a další.

Každý vojín má zároveň mnoho různých vlastností a k nim přiřazené body. Je zde klasicky síla, přesnost střelby, vůdcovství a hbitost, ale třeba i zručnost při manipulaci s výbušninami. Používáním těchto vlastností je zároveň i postupně vylepšujete. Nový je systém levelování. Žoldáci po úspěšné akci povyšují, což znamená, že si za každý level můžete vybrat jeden perk. Ty jsou celkem mocné a dodávají vašim mužům a ženám ve zbrani silné útoky a další schopnosti. Chcete si vypěstovat takřka neviditelného ninju, který jedním švihnutím mačetou sejme takřka kohokoli, aniž by to zalarmovalo ostatní? Nebo raději preferujete bijce, který je expertem na těžké zbraně, s nimiž nemilosrdně kosí davy nepřátel? Není problém ani jedna z možností!

Poté, co si najmete své vysněné mužstvo, přesunete se k herní mapě. Ta je složena klasicky ze čtverečků, jež postupně navštěvuje a případně dobýváte. Čtvereček může být prázdná pustina, ve které narazíte maximálně na krokodýla, ale také může jít o města, doly nebo vojenské základny. Každé políčko tak nabízí trochu jiné možnosti. Ve městech můžete cvičit milici, která odrazí případné útoky vašich nepřátel, dále lze opravovat poničené vybavení, léčit raněné, ale třeba i odpočívat v místním baru.

Velmi důležité jsou diamantové doly. Ve zdejším světě, jako v reálném životě, totiž není nic zadarmo. Musíte platit žold, výzbroj také něco stojí, to samé platí pro informace. Peníze si můžete vydělat právě v diamantových dolech. Ty je nejprve potřeba obsadit a vystřílet místní posádku lotrů. Aby vám vynášely co nejvíce, tak je nutné si na svou stranu naklonit i civilní obyvatelstvo. Toho dosáhnete ideálně tak, že jim poskytnete nějakou tu službičku. Zachráníte strýčka ze zajetí, seženete nějaký ten diamant, pomůžete jim zbavit se místního gangu apod.

Tím se dostáváme k tomu hlavnímu, což jsou souboje. Při návštěvě každého políčka se kamera přepne do klasického taktického módu, ve kterém se svobodně pohybujete po daném sektoru. Po spatření nepřítele se můžete nejdříve pokusit celou situaci vyřídit pěkně potichu. Pokradmu se přiblížíte k soupeři a pomocí nože či jiné chladné zbraně ho vyřadíte z provozu. Stealth prvky tak zde nejsou jen do počtu, ale často tímto způsobem můžete zvítězit, aniž byste jedinkrát vystřelili. Jenže spousta misí je naopak navržena tak, že střelbě se prostě nevyhnete. Stráže se zdvojují, jeden vidí na druhého, nechybí ani hlídací psi.

V takovém případě vás nepřítel nakonec zmerčí a spustí se klasické tahové souboje. Každý váš voják dostane několik akčních bodů a to na základě jak svých vlastností, tak podle úrovně morálky či vyčerpání. Za tyto bodíky se můžete pohybovat, střílet, krčit se, ale třeba i ošetřovat zraněné nebo zneškodňovat miny a pasti. Střelba je pak dále členěna. Lze střílet po jednotlivých kulkách, ale také v dávkách. Mířit můžete na hlavu, tělo, ruce, nohy, ale i slabiny a to dle toho, jak dobře chráněné je oponent má. Nosí helmu? Pak miřte na tělo. Jestli má vestu, určitě se soustřeďte na hlavu. Zároveň můžete do střely investovat i další akční body a tím zvýšit šanci, že se trefíte.

Hra samozřejmě počítá i s tím, že pokud pálíte ze střechy, pak se lépe trefíte a naopak bude těžší zasáhnout vás. Možností v boji je zkrátka dost a dost. I arzenál je bohatý. Narazíte na rozličné typy pistolí, samopalů, kulometů, ale i raketometů. Nechybí nože, mačety, sekery. Většinu zbraní zároveň můžete dále vylepšovat. Montovat na ně lepší optiky, stojánky, zásobníky a další upgrady. Každý stratég se zde vyřádí do syta.

Co naopak trochu sráží výsledný dojem, je grafika a občasná nepřehlednost v bitvách. Celkově jsou například animace postav odfláklé. Dost vrásek na čele vám přidělá i orientace v lokacích, kde je více než jedno podlaží. Mezi patry přepínáte pomocí tlačítka, ale pokud je úrovní více, občas jsem ztrácel přehled o tom, kde jsem se nacházel já a kde soupeř.

To je problém i u pohybu. Často se stane, že pošlete vojáka úplně na jiné místo a jiné patro, než chcete. Je to i tím, že pokud chcete například prohledat bednu či skříňku, musíte kurzorem najet přímo na ni. Proč je to problém, ptáte se? Inu občas je tento objekt za zdí, která se zprůhlední, aby bylo na prostory vůbec vidět. Zeď tam ale stále je, jen z vašeho pohledu neviditelná. Pokud se objekt nachází přímo za ní, nelze na něj kliknout a musíte krkolomně rotovat kamerou, abyste se na vytoužený cíl správně zaměřili. Tyto nedotaženosti a nedomyšlenosti jsou občas celkem frustrující. Navíc jich není málo.

Nepříjemná je i hloupost zdejší umělé inteligence. Nepřátelé jsou tupí a často se bez přehánění vrhají do střel. Jindy zase stojí v rohu a nehýbou se, i když se ve vedlejší místnosti ozývá střelba z kulometu. To samé platí i pro vaše spojence. Bitvy, ve kterých se nachází jak spřátelené jednotky, tak i soupeři, jsou opravdu o nervy. Vojáci, které nemáte pod kontrolou, rádi blokují jediné přístupové cesty k cíli. Jindy zase střílí z absurdních vzdáleností, často rezignují na krytí a jen hloupě civí na to, jak je nepřítel masakruje. Nepoměrně se tím natahuje i délka jednotlivých kol.

I ono střídání real-time příprav na boj a tahových soubojů je občas dost nedomyšlené. Někdy v klidu sejmete pár zlounů a hra se opět přepne do real-time módu. Jindy ale tahy zůstanou a to i přes to, že nikde v okolí nepřátelé již nejsou. Začne tak zdlouhavé pročesávání oblasti a hledání ukrytých zlořádů. Obzvláště v noci, kdy je horší viditelnost, jde o dost nepříjemný zážitek.