Mix akce, strategie, tower defense a to vše říznuto RPG prvky? Zároveň jde o titul, který je vyveden v notně stylizovaném grafickém zpracování, obsahuje zběsilou akci, bizarní postavičky i neotřelé herní prvky. Jak jen něco takového mohlo dopadnout? Inu, na to nebude úplně snadná odpověď.
Mix žánrů
Množství nepřátel
Strategické prvky
Zajímavé zasazení do starověkého Japonska
Střídání různých misí
Jednoduché herní mechanismy
Haprující ovládání poddaných
Nevyužitý potenciál japonské mytologie
Vizuál neoslní
Banální příběh
6 /10
Akční strategie pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 949 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 16+ ● Bez oficiální češtiny
V Kunitsu-Gami se zhostíte role neohroženého bojovníka jménem Soh. Ten má za úkol očistit posvátnou horu Kafuku od čirého zla. Zdejší obyvatelé si totiž nevážili toho, co mají a v jak klidném prostředí žijí. Mamon, chtíč a zloba tak otevřeli stavidla hrůzným pekelníkům a dalším obludám, jež celou horu ovládli. Vy, za pomoci bohyně světla, musíte tuto invazi zla zastavit a sprovodit ho ze světa jednou pro vždy.
Příběhově hra rozhodně neoslní, tady se jede v dost jednoduchých schématech, které jsme viděli již mnohokrát jinde a troufnu si říci i lépe vyvedené. Vaším úkolem je zkrátka postupovat z jedné úrovně do druhé a očišťovat od zla jednotlivé vesničky, které se na hoře nacházejí. Po každém osvobození dané osady musíte porazit i místního bosse. A tak stále dokola.
Samozřejmě, není to úplně tak jednoduché. V každém levelu totiž ovládáte nejen hrdinu Soha, ale též do jisté míry i bohyni a hlavně jednotlivé vesničany, které na své cestě osvobodíte. V praxi to vypadá tak, že vás hra vyklopí na začátku dané úrovně během dne. V tento moment je potřeba co nejrychleji projít mapu, sbírat krystaly, osvobozovat vesničany ze spárů démonů, očišťovat zemi od prokletí a v neposlední řadě budete za utržené materiály připravovat cestu pro bohyni. V této fázi hry nebojujete, připravujete se na noční běsy, a zároveň se s bohyní snažíte projít co největší část mapy.



Ta pravá akce přichází se soumrakem. Z pekelných děr začnou vylézat hrůzu nahánějící démoni, jež se vaše snažení pokusí zastavit. Vaším hlavním úkolem je obrana bohyně před spáry zlounů. V tu chvíli na scénu přichází vaše ostré meče, komba a speciální údery, s jejichž pomocí lze nepřátele postupně vyřídit. Jenže mnohdy je zlosynů příliš mnoho, a tak na řadu nastupuje další herní mechanismus - ovládání zachráněných vesničanů. Za hrst krystalů jim můžete přidělit bojovou (ale i nebojovou) roli. Můžete z nich udělat sekerníka, lučištníka, bojovníka sumo, čaroděje, jež soupeře zpomalí, ale též třeba zloděje. Těmto postavám pak zadáváte příkazy a staráte se o ně.
Stiskem tlačítka hru pozastavíte, rozdáte příkazy a hru opět spustíte. Důležitou součástí soubojů jsou i prvky v prostředí, které vašim svěřencům dodávají různé útočné či obranné bonusy, případně zpomalí z řetězu vypuštěné démony. Vaším hlavním úkolem je přečkat ve zdraví noc. Ve dne pak opět pokračujete s očišťováním lokace až do té chvíle, než ji projdete skrz na skrz.

Osvobozenou lokaci můžete dále rozvíjet, obnovovat poničené budovy a svatyně a tím získávat další krystalky a další herní měnu. Za tu si lze nakoupit vylepšení pro vaše vesničany. Během bojů získáváte i další artefakty, které dále vylepšují jak vaši postavičku, tak i poddané a samotnou bohyni.
Další fází hry je pak souboj s hrozivým bossem. Tyto boje jsou postupně více a více náročné a je potřeba se na ně důkladně připravit. Má boss schopnost létání? Pak své vojáky vybavte luky a šípy. Je příliš rychlý? Pak využijte zpomalovací mágy. Správně poskládaná parta bojovníků je zde klíčová. Nutné také je zvolit správnou strategii a souboje vést ideálně co nejdále od bohyně. To je totiž dalším stěžejním bodem zdejší akce. Jakmile vaše bohyně schytá příliš mnoho zásahů, hra končí. Pokud příšery sestřelí vás, nic moc se neděje. Za prvé si můžete doplnit zdraví jídlem. Pokud to nestihnete a umřete, stane se z vás na chvilku jakási dušička. V tomto stavu můžete stále zadávat příkazy svému mužstvu, ale nějakou dobu nebudete schopni bojovat. Následně se ale opět vtělíte do svého hrdiny a můžete se s chutí opět pustit do porcování démonů.
„I přes tyto svěží nápady mi ale hra postupně začala připadat trochu stereotypní. Dílem je to i poměrně jednoduchým soubojovým systém.“
Tato neustále se opakující smyčka se samozřejmě postupně vyčerpává. Tvůrci se ji snaží zpestřovat různými vychytávkami. Novými soupeři a bossy, novými rolemi pro vaše vesničany, novými prvky v prostředí. V jedné misi pak například ztratíte vládu nad svým tělem a musíte ho projít jen v podobě zmíněné dušičky. V tomto levelu je tím pádem stěžejní správné ovládání svých bojovníků. Jindy zase bojujete na plovoucích lodičkách apod. I přes tyto svěží nápady mi ale hra postupně začala připadat trochu stereotypní. Dílem je to i poměrně jednoduchým soubojovým systém.

Váš hrdina Soh zpočátku oplývá jen dost omezenou škálou úderů a komb. Nové musíte nejdříve nakoupit. K tomu přičtěte ještě kouzelný úder, úskok a blok mečem. Postupně pak můžete odemknout třeba i střelbu z luku. Přesto chybí třeba zafixování útoků jen na jednoho zlosyna, což dost zamrzí. Není zde ani nějaké propracovanější řetězení komb. Souboje se i proto brzy zvrtnou v tupé mlácení všeho kolem vás a v neustálé opakování stále stejných útoků.
Trochu frustrující je i ona ochrana bohyně. Vojákům a Sohovi životy jednoduše doplníte. Bohyni však ne. Ta své zdraví načerpá jen mezi levely či jejich částmi. Problémem je, že občas stačí dost málo a bohyně bídně zhyne. Stačí chvilka nepozornosti a daný level musíte zopakovat. V tomto ohledu jsou trochu zvláštní i souboje s bossy. Tito protivníci útočí hlavně přímo na vás, jejich nohsledi ale zase na bohyni. Jenže pokud stojíte blízko vaší chráněnky, stane se, že i když boss míří na vás, trefí čas od času i ji. Bohyně navíc nevydrží moc zásahů, a tak si levely alespoň zpočátku často několikrát zopáknete.



Souboje tak často probíhají za neustálého a opakujícího se manévrování, kdy bosse odlákáte co nejdále od bohyně. Tu pak necháte pod dozorem vašich vesničanů, kteří ji chrání svými životy před menšími nepřáteli. Jakmile na tuto fintu přijdete, stanou se souboje poměrně snadné. Ale než jsem tento zvláštní mechanismus pochopil, byla pro mě hra v některých segmentech poměrně frustrující.
Ani ovládání vašich panošů není úplně ideální. V misích jim zadáváte příkazy přímo. Stůj tady, jdi sem, proměň se v tuto profesi. A to je vše. V bojové vřavě se ale často stane, že váš poddaný jen tupě stojí a zírá, protože příšerák je od něj o metr dále, než je jeho rozlišovací schopnost. Mnohdy tak nepřátele ignoruje, i když se nacházejí jen pár metrů od něj. Démon tak v klidu naše bojovníky obejde a zatne své spáry do nebohé bohyně. Hráč tak musí dávat dost dobrý pozor a vše ovládat přímo a do detailu, jelikož jeho chráněnci jsou slušně řečeno nesvéprávní.

Mimo souboje, kdy opravujete poničené vesničky, se dostanete i do stanu bohyně, kde lze vaše vlastnosti upgradovat. Bohužel zde naleznete i spoustu různých cetek, které vlastně k ničemu nejsou. Jde o různé dobrůtky, ale také plakety, které získáváte za renovaci budov. Jenže tyto věcičky k ničemu vlastně neslouží a tak si jich brzy přestanete všímat.
Též nelze říci, že je Kunitsu-Gami hrou ukecanou. Hlavní hrdinové takřka nemluví. Textu je zde také pomálu, hlavně mezi misemi. Ač je tedy hra inspirována japonskou mytologií, moc nového se o této jistě zajímavé kultuře nedozvíte. Hra na sebe vrší nové levely, postavičky se míhají, objevují, příšery vyskakují z portálů. Proč tomu tak je, co znamenají různá gesta, předměty, stavby, to se nedozvíte. Je to škoda, protože potenciál přiblížit japonskou kulturu západním hráčům tu byl. Jen zůstal trestuhodně nevyužit.
Grafické a hudební zpracování je dostačující. Nejde o soudobou špičku, ale rozhodně ani neurazí. Jen občas jsou boje dost arkádové a zmatečné, takže mi nejednou dělalo potíže vyznat se v tom, co se na obrazovce vlastně děje.
Verdikt
Kunitsu-Gami je celkem zajímavým a originálním mixem všech možných žánrů. Jenže žádná část hry tím pádem není dostatečně propracovaná a komplexní. Mechanismy jsou zde zjednodušeny až na dřeň, aby hráče příliš nezahltily. To také znamená, že jak akční, tak strategické, potažmo RPG složky hry jsou víceméně primitivní a postrádají hloubku či inovativní prvky, které by hru odlišily od konkurence. Přesto jde ale v posledku o hru zábavnou, kde se střídají akční pasáže s částmi, ve které spravujete osvobozené vesnice. Jenže, a to je asi to nejhorší, po nějaké době to vše začne být až příliš repetitivní.