Recenze hry Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name. Jakuza se nezapře

Beat'em up akce pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 1 319 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Tvorba studia Ryu Ga Gotoku se v posledních letech stává čím dál populárnější a v nedávné době si prošla několika změnami. Teď nemám na mysli to, že v sedmém díle místo akčních soubojů přešli tvůrci na tahový systém. Změnilo se pojmenovávání her, což v sérii, která na našem trhu dlouhá léta byla známá jako Yakuza, dělá celkem nepořádek. Až do šestky to dává smysl. Pak tady ale máme Yakuza: Like a Dragon, což je sedmé pokračování hlavní série. V přípravě je Like a Dragon: Infinite Wealth, což je osmička a nyní tady máme Like a Dragon Gaiden. To časově zapadá mezi šestý a sedmý díl, kdy sledujeme osud původního hlavního hrdiny série v časech, kdy jsme pobíhali s Ičibanem po Jokohamě v sedmičce.  

Co vám budu povídat, pro neznalce je to slušný chaos už kvůli názvům. Pokud patříte mezi začátečníky, neřekl bych, že Gaiden je zrovna ideální cestou ke startu. V úvodu sice Kazuma letmo rekapituluje události, kvůli kterým skončil v řadách agentů organizace Dajdódži, ale jen těžko z nich vyčtete širší souvislosti. Oproti tomu dlouholetí fanoušci Yakuzy, respektive Like a Dragon si budou plnými doušky užívat další skvělý příběh, který tentokrát emocemi opravdu nešetří.  

Podtitul hry zní Man Who Erased His Name. Kazuma se pokusil zmizet před zraky celého světa, ale jeho minulost ho dohání častěji, než by si přál. Shodou okolností se stane součástí stejné záležitosti, o kterou se zajímá Ičiban, hrdina ze sedmého dílu, ale to hodně přeskakuji. Příběh o rozpuštění klanu Tódžó a celé aliance Omi sledujeme z úplně jiné perspektivy. Vyprávění jsem si užíval, ale nepřijde mi, že by to byla nutná záležitost pro každého fanouška. Přeci jen už víme, jak to celé dopadne, takže je to spíš takové dokreslování příběhového pozadí.  

Menší než obvykle 

To, že Gaiden je méně důležitým dílem, dokazuje vedle toho také nižší cenovka a celkově menší rozsah hry. Tituly ze série Like a Dragon jsou pověstné tím, že na splnění úplně všeho u nich musíte strávit vyšší desítky hodin. U Gaidenu oproti tomu na získání platinové trofeje potřebujete něco okolo 30, a pokud vás zajímá čistě hlavní příběh, vejdete se bez problému do 15 hodin. Tímhle stylem byste se ale okradli o slušnou porci zábavy. Tvorba studia Ryu Ga Gotoku je pověstná svým vedlejším obsahem. Ani tentokrát nepřijdete o arkády, golf, laškování v kabaretu ani o oblíbené karaoke. Menší a větší úkoly jsou pak tentokrát všechny zařazené pod Akame Network.  

Akame je informátorka v Sótenbori, kde strávíme většinu hry, a Kirjú může v mezičase přidat ruku k dílu a pomoci s rozvíjením její sítě. Při procházení ulicemi často narazíte na běžné občany, kteří potřebují pomoc. Většinou jsou to naprosté prkotiny, jako když chtějí něco přinést, podat nebo je musíte zachránit. Je tady ale i pár desítek větších vedlejších úkolů, které jsou z většiny o poznání zajímavější a nejednou narazíte na podivnosti v tom správném ujetém japonském stylu.  

Je jasně vidět, že nejvíc pozornosti věnovali tvůrci zápasům v koloseu v nelegálním zábavním parku Castle. Kolem nich se točí separátní příběh. Postupně se probíjíte na vyšší zápasnické ranky až ke čtyřem králům. Nejsou to ale vždy bitky jeden na jednoho, a tak si k sobě musíte hledat bojovníky, kteří pak sami za sebe zvyšují svoji úroveň, a dokonce s nimi můžete v koloseu bojovat namísto Kazumy. Styly boje každého z nich jsou odlišné a je to velmi zajímavé zpestření. V rámci příběhu se sem sice dostanete, ale po úvodních zápasech se mu nemusíte vůbec věnovat, což by byla škoda. 

Dragon of Dojima 

Zatímco sedmý a osmý díl série volí taktické souboje, Gaiden se drží klasických akčních šarvátek, ve kterých Kazuma exceluje díky svým nekompromisním úderům pěstí. Zachoval si svůj styl boje z dob, kdy byl členem jazuky, ale zároveň si osvojil bojové umění agentů, které se víc spoléhá na rychlost a využití gadgetů. Ocelové lanko v hodinkách, kterým můžete přitáhnout nepřítele, nebo útočné drony možná znějí jako dobrý nápad, v praxi už to taková sláva není. Oproti stylu jakuzy chybí postoji agenta ta správná šťáva. Z jeho rychlosti a technologických vychytávek netěží Kazuma tolik jako z použití své surové síly.  

Každý styl si můžete navíc dál vylepšovat, což vám zajistí dostatek peněz a postup v příběhu. Peníze jsou v Like a Dragon Gaiden vlastně vším. Kazuma nesbírá zkušenosti ani nezvyšuje svůj level. Místo toho stačí našetřit dostatek peněz a může si okamžitě koupit jakékoliv vylepšení či silnější kus vybavení. Z počátku mi přišly částky za upgrady vysoké, ale máte spoustu možností, jak vydělat slušný balík snadno a rychle. Na to je výborné třeba výše zmíněné koloseum. Pokud vám ale padnou do oka třeba zlaté spodky za 50 milionů jenů, tak šetření přeci jen nějakou chvíli potrvá.  

Pokud patříte mezi fanoušky, dobře víte, co můžete očekávat. Gaiden s ničím převratným nepřichází, i přesto je to velmi dobrá a poctivá příběhovka. Zároveň s sebou přináší i známé neduhy série Like a Dragon. Ve vedlejších úkolech ani tentokrát není dabing. Takhle velká značka by si ho přeci jen už zasloužila se vším všudy, obzvlášť když je po herecké stránce hlavní dějová linka tak dobře provedená. Kvůli tomu mohou vedlejší příběhy působit, že jsou tady jen do počtu.  

Ani tentokrát mi taky nepřišlo jako dobrý nápad přihazovat vedlejší aktivity do příběhu. Rád se do nich pustím na vlastní pěst, ale když o ně zrovna nemám zájem, raději bych měl možnost přeskočit v ten moment zbytečné okecáváni a vrhnul se rovnou k dalšímu důležitému úkolu. Občas to dokáže slušně pokazit napětí, které se táhne celou hlavní linkou.  

Na pohled vypadá Gaiden v rámci série standardně, takže na poměry konkurence stále zatraceně dobře. Procházky nočním Sótenbori, kdy jsou rozsvícené všechny cedule, umí vytvořit výbornou atmosféru. Se světlem si tvůrci vyhráli i u efektů útoků při soubojích které vypadají velmi dobře. Standardem je Gaiden i v ohledu hudby. Z našlapaného soundtracku bych vypíchnul skladbu hned z úvodu, který můžete vidět na začátku článku. Sice je to úplně něco jiného, než na co jsou fanoušci zvyklí, ale k momentální situaci Kazumy mi skvěle sedla.  

Hrál jsem na PlayStationu 5 a vcelku mě překvapilo, že v nastavení chybí možnost přepnutí mezi preferencí kvality a vyššího snímkování. Ve výsledku mi to ale vlastně ani nepřijde na škodu. Techniky je Like a Dragon Gaiden povedený velmi dobře a při hraní jsem nenarazil na jediné škobrtnutí. V nastavení také nenajdete možnost přehodit si z japonského na anglický dabing. Ten tvůrci teprve chystají, ale vřele bych doporučil zůstat u toho japonského. 

Nekonečné bohatství 

Součástí Gaidenu je i ochutnávka z Like a Dragon: Infinite Wealth, které vychází v lednu. Můžete se tak alespoň na chvíli vypravit na Havaj, kde se Kazuma setkává s Ičibanem, který se sem vydal hledat svoji matku. Zkušební verze není nijak dlouhá, ale pomůže vám udělat si představu o tom, co od pokračování můžete očekávat.  

Vedle příběhového režimu je tady také arkádový mód, ve kterém můžete strávit čas navíc plněním různých aktivit. Některé scény, které se tady objeví, podle všeho nebudou součástí plné verze, takže pokud chcete mít stoprocentní přehled o tom, co se ve světě Like a Dragon odehrává, rozhodně by vás tato část měla také zajímat. A navíc si můžete osahat tahový soubojový systém. Těch pár soubojů mi stačilo na to, abych poznal, že je značně vylepšený. Pozicování postav a nepřátel tentokrát bude mnohem důležitější. A to ani nezmiňuju lahůdky, které je schopný provádět Kazuma. Ale nechám vám také nějaká překvapení, abyste při vlastním hraní měli co objevovat. Stojí to za to.