Recenze hry Like a Dragon: Infinite Wealth. Prosluněná Havaj pohledem bývalých členů jakuzy

RPG pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 1 649 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Pokud se neorientujete v sérii Yakuza, respektive Like a Dragon, nebudu se divit, když budete mít v jednotlivých dílech zmatky. Infinite Wealth přímo navazuje na Yakuza: Like a Dragon, kde se poprvé v hlavní roli objevil Ičiban Kasuga a série se z akční mlátičky přetvořila do tahového RPG. Tento styl používají vývojáři z Ryu Ga Gotoku i tentokrát a pokračují přesně tam, kde minule skončili. Poté, co byla rozpuštěna jedna z největších mafiánských frakcí Japonska, se Ičiban snaží bývalým členům jakuzy sehnat práci a dát jim šanci začít nový život. U toho ale moc dlouho nezůstane a pozvolna se rozjede příběhová linka plná zvratů, tajemství a silných emocí.  

Hurá na Havaj 

Příběh v Infinite Wealth začíná hodně uvolněně a vlastně jsem si prvních pár hodin říkal, že se toho vlastně od minule tolik nezměnilo. Ičiban a jeho staří známí se totiž stále pohybují v Jokohamě. Poté, co vyjde najevo, že je matka našeho hlavního hrdiny stále naživu, se přesouváme na Havaj, kde už je to úplně něco jiného. Neokoukané prostředí, nové příležitosti a hromada bizarních příběhů, jak už to má tato série ve zvyku.  

Jelikož je Like a Dragon na našem trhu stále vcelku opomíjenou sérií, věřím, že se najdou tací hráči, kteří by se do ní chtějí teprve pustit. Infinite Wealth ale rozhodně není tím ideálním startem, nenajdete tady ani žádnou pořádnou rekapitulaci minulých událostí. Jestli se vám nechce jít od Yakuzy 0, doporučil bych nejprve projít alespoň Yakuza: Like a Dragon a Like a Dragon Gaiden, ve kterém nám vývojáři odvyprávěli příběh Kazumy Kirjú, předchozího hlavního hrdiny, který musel nafingovat svoji smrt. Ten je důležitý hlavně proto, že má roli i ve hledání Ičibanovy matky.  

O příběhu bych mohl psát opravdu dlouho. I přes pomalejší rozjezd si drží kvality předchozích dílů. Výtku bych měl ale k některým jeho momentům, které působí, jako by scénáristé nevěděli kudy kam. Ne že by vyloženě nedávaly smysl, ale zkrátka se občas spojí až moc velkých náhod, aby to celé ve výsledku fungovalo. To ale nic nemění na tom, že vyprávění je to skvělé a nové členy Ičibanovy party jsem si rychle oblíbil. Pokud plánujete nové pokračování hrát, připravte se na horskou dráhu plnou emocí. 

Recenze hry Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name. Jakuza se nezapře

I když jde hlavně o Kasugův příběh a z počátku to vypadá, že Kirjú bude hrát jen druhé housle, toto nastavení se značně změní od poloviny hry, kdy zároveň Infinite Wealth z části působí jako velká vzpomínka na události z předchozích dílů. Pokud se nechcete připravit o žádná překvapení, určitě vynechte příběhové trailery, které toho nemálo prozrazují.  

Stejně jako v recenzích předchozích her, si ani tentokrát neodpustím připomínku ohledně dabingu. Opět nejsou nadabované všechny filmečky a konverzace. Už jsem si celkem zvyknul na to, že ve hrách od tohoto studia si u vedlejších úkolů musím vystačit se čtením titulků. V Infinite Wealth jsou ale takové momenty i přímo v příběhu. Těžko říct, podle čeho se usuzuje, které konverzace si dabing zaslouží a u kterých bude stačit jen text. Alespoň hlavní zápletka by to ale měla mít se vším všudy. 

Hledání matky hlavního hrdiny vám vydrží na pár desítek hodin. Stejnou dobu můžete ale bez problému strávit u vedlejších příběhů, které jsou odlehčenější a kolikrát je to pořádný bizár. Jednou se snažíte pomoci rockové kapele s natočením klipu tím, že přivoláte bouři. O chvíli později pomáháte svému mazlíčkovi najít partnera. Pokud byste čekali, že má Ičiban kočku nebo psa, to by na něj přeci jen bylo až moc normální. Místo toho s sebou na dovolenou vzal svého humra Nancy, kterého potkal v předchozím dílu. Vedlejšími úkoly se stojí za to zabývat nejen díky příběhům, zároveň se skrz ně občas dostanete k důležitým funkcím, které vám hraní ulehčí.  

Lovec úchylů a vlastní verze Animal Crossingu 

Vedle nepovinných příběhů je Infinite Wealth nabité dalším obsahem, kterému se sice nemusíte vůbec věnovat, ale ochudili byste se tak o podstatnou část zábavy. Většinu z toho jste už měli možnost vidět v předchozím díle. Jen tak náhodou se totiž spousta Ičibanových přítel přestěhovala na Havaj. Trochu to bije do očí a působí tak, že se tvůrcům o představení miniher v tomto díle nechtělo moc přemýšlet, ale ve výsledku to vlastně vůbec nevadí. Jednou z těch největších je Sujimon liga. V podstatě jde o variaci na pokémony, jen místo roztomilých potvůrek mezi sebou bojují úchyláci. Čím silnějšího úchyla získáte do party, tím výš se můžete v lize propracovat a zkusit tak vyzvat samotného šampiona. Představení ligy je sice zakomponované do hlavního příběhu, ale pak už se k němu nemusíte vůbec vrátit, pokud nemáte zájem. Tvůrci skvěle pracují s tím, že vám ukážou, co všechno můžete dělat, ale nenutí vás s tím pokračovat, pokud to není zrovna váš šálek čaje.  

To platí i pro ostrov Dondoko, kde se Infinite Wealth přerodí ve variaci na Animal Crossing. Dostanete se na ostrůvek, který si můžete upravit podle svého gusta. Nejprve je ho ale potřeba vyčistit, protože si z něj banda chuligánů pod vedením kapitána Háka udělala soukromou skládku. Cílem je z ostrova udělat dovolenkový resort té nejvyšší kvality. Pokud chcete dosáhnout pětihvězdičkového hodnocení, můžete se péči o Dondoko věnovat další desítky hodin. I přes to, že čištění a dekorování ostrova či Ičibanova domku, který mu věnuje majitel, funguje dobře, úplně se mi Dondoko netrefil do noty. V Animal Crossingu mám nahráno pěkných pár desítek hodin, ale tady jsem neměl tak silný pocit uspokojení a moc tomu nepomohlo krkolomnější ovládání při shánění materiálů na výrobu nábytku a dalších všemožných doplňků.  

RPG každým coulem 

Dělat toho v Infinite Wealth můžete hromadu, ale tím hlavním je jednoznačně příběh a tahové souboje, které prošly od předchozího dílu značným vylepšením. Stále platí, že jde o taktické bitky, kde se postavy střídají v útocích a obraně. Po stisku tlačítka ve správnou chvíli můžete úder vyblokovat, při útoku pak správným tlačítkem zvýšíte poškození. Tentokrát ale hraje mnohem důležitější roli pozicování. Během svého tahu se postava může pohybovat v málem kruh. To vám dává prostor pro manévrování, kdy můžete nepřítele třeba odpálit ke spojenci, který ho propleskne ještě jednou.  

Nová pravidla jsou velmi jednoduchá. Stojíte blízko u nepřítele? Udělíte základním útokem vyšší poškození. Stojí k vám zády? Budou vaše údery ještě silnější. Zároveň platí, že pokud postava stojí blízko okolo se povalujícího předmětu, tak ho použije místo obyčejných úderů. Účinnou zbraní se tak může stát třeba dopravní kužel nebo kolo. Jen je škoda, že nijak nemůžete ovlivnit, kam se členové vaší party na začátku boje či po útoku postaví. Často se tak stává, že od nepřátel stojíte daleko a k žádnému manévrování se nedostanete. Nové mechaniky jsou ale rozhodně osvěžující a přidávají soubojům, kterých si užijete nad míru, více komplexnosti. 

Výsledek soubojů ovlivní také polování. Klasiky jako bojovník nebo mág byste tady hledali marně, přece jen je řeč o Like a Dragon. Místo toho se může Ičiban stát třeba surfařem nebo tanečníkem. Čitose, která je novou členkou party, má jako exkluzivní povolání hula tanečnici nebo služku. Každé povolání s sebou přináší unikátní schopnosti, jejichž počet se rozšiřuje se zvyšováním úrovně. Je skvělé, že po změně povolání postava neztrácí sílu. Úroveň se totiž počítá zvlášť pro každého člena party a pak samostatně pro každé povolání. Vývojáři vás navíc pošťuchují ke zkoušení dalších povolání tím, že po dosažení určité úrovně můžete jejich schopnosti kombinovat. Vypíchnout si zaslouží Kirjúovo povolání Dragon of Dojima, se kterým si vyhráli asi nejvíc. Spoléhá se hlavně na klasické rány pěstí a když se správně postavíte, uvidíte i jeho ikonické Heat Actions. 

Důležitou roli hrají také vztahy v partě a Ičibanova osobnost. S vyšší úrovní vášně, laskavosti nebo charizmatu získá přístup k dalším povoláním. Trávením času s ostatními postavami se navíc prohloubí jejich pouto, díky čemuž můžete v boji používat silná komba nebo získáte šanci, že další postava ještě navíc zasadí ránu ležícímu nepříteli. Takových bonusů můžete získat spoustu a značně si tak ulehčíte boje. Je dobré se jejich odemykání věnovat, protože bez nich se může stát, že na dalšího nepřítele pro postup v příběhu nebudete stačit. V tomhle je Infinite Wealth docela nemilosrdné, a i když jsem plnil spoustu vedlejších aktivit, v pár momentech jsem se nevyhnul grindu pro získání vyšší úrovně, abych splňoval alespoň doporučení pro další postup.  

Krása zalitá slunečními paprsky 

Po úvodu stráveném v Jokohamě jsem si říkal, že graficky se série moc neposouvá. S tím, jak skvěle vypadaly poslední díly, jsem ani s razantním skokem nepočítal, ale vždy se přeci jen najde něco, na čem by se mohlo zapracovat. Názor jsem změnil po příjezdu na Havaj, která už z principu působí výrazně odlišným dojmem. Je tady více vegetace a samozřejmě nepřijdete ani o pláže a oceán, který při západu slunce vypadá nádherně. Na první pohled je jasné, že si tvůrci dali záležet na tom, aby voda tentokrát vypadala lépe.  

Prostředí celkově působí svěže a dokáže navodit přesně tu atmosféru tropického ráje, kterou jsem od Infinite Wealth očekával. Jak jsem ale říkal, vždy se najde něco, na čem by se mohlo ještě zapracovat. V tomhle případě jsou to postavy. Teď nemám na mysli náhodné kolemjdoucí, se kterými se můžete seznámit skrz novou aplikaci. Dobře nevypadají tváře, na které narazíte ve vedlejších příbězích. Rozdíl mezi nimi a členy party bije do očí a při přímém porovnání vypadají méně důležité postavy jako plastoví panáci. Studio přitom jasně v hlavní lince ukazuje, že umí vytvořit velmi kvalitní model postavy. Tam mimochodem uvidíte i tváře herců Dannyho Treja a Daniela Dae Kima. Obzvlášť Trejo se jakožto vůdce havajské mafie Barracudas povedl.  

Havaj jsem si prošel ve verzi pro PS5 a konzole s ní neměla jediný problém. Na rozdíl od ostatních aktuálních her tady nenajdete výběr grafického nastavení. Hra zvládá běžet na 60 FPS bez jakýchkoliv zádrhelů a stále vypadá skvěle. Ještě bych se rád vrátil k vyjádření vývojářů v tom ohledu, že Infinite Wealth má největší herní svět z celé série. Což je sice pravda, ale trochu tím hráče balamutí. Sám jsem totiž očekával hlavně obrovskou Havaj, která nakonec není tak velká. Pokud k ní ale přičtu Idžinčó a Kamuročo, do kterého také tentokrát můžete nakouknout, Infinite Wealth opravdu nejrozsáhlejší je. 

Nový Like a Dragon má obsahu na rozdávání, ale neodpustím si vypíchnout, že ho trochu vývojáři vystřihli a prodávají ho samostatně či v dražších edicích už od vydání. Kdyby to byly jen kosmetické doplňky, nejspíš bych něco takového ani nezmiňoval. Tady jde ale o několik povolání, a hlavně režim New Game+, který v základní verzi chybí. Tohle přeci jen trochu zavání chamtivostí.  

Vzhledem k tomu, jak se Infinite Wealth hraje a vypadá, jsou moje výtky opravdu jen maličkosti. Je to další komplexní RPG přecpané obsahem, ve kterém můžete strávit hromadu času i bez toho, abyste se dotknuli hlavního příběhu. Úvod je sice trochu pomalejší, ale to pak vynahrazuje celkový spád a vyznění dalších kapitol. Často to vypadá, že tvůrci chtěli zahrát na nostalgickou notu dlouholetých fanoušků vzpomínáním na dřívější události. Pomrknutí na předchozí díly a různých easter eggů je tady hromada. Dozvíte se například i to, jak do kánonu série spadá historický díl Ishin. Nováčkovi to moc neřekne, ale věřím tomu, že ti z vás, kteří už mají v Yakuze, tedy Like a Dragon něco odehráno, budou si užívat každou chvíli strávenou s Ičibanem a Kazumou.