Recenze hry Luigi's Mansion 2 HD. Řešení hlavolamů s (ne)bojácným Luigim baví i bez větších zlepšováků

Logická adventura pro Switch ● Cena: 1 499 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 7+ ● Bez oficiální češtiny

Podobně jako řada dalších společností se i Nintendo hojně věnuje předělávkám a vylepšeným verzím svých starších her. Někdy mi remaky a remastery smysl dávají. Třeba u nedávného papírového Maria to byl ten lepší případ. Luigi’s Mansion 2, který původně vyšel v roce 2013 na 3DSko s podtitulem Dark Moon, na mě působí trochu jinak. Je jasné, že od remasteru nelze čekat to, co od kompletní předělávky. Ovšem občas si Luigi těžko ospravedlňuje plnou cenovku vzhledem k tomu, jakých vylepšení se mu dostalo.  

Mezi duchy a pavouky nás i tentokrát zatáhne profesor E. Gadd. Během toho, co prováděl výzkum v údolí Evershade, se z nebes vypařil temný měsíc, který duchy uklidňoval a díky tomu byli k lidem přátelští. Jelikož už na obloze není, paranormálno nabralo na obrátkách a profesor se musel ukrýt v bunkru, kam Luigiho povolal na pomoc. Nedlouho poté se nám do rukou dostane starý známý vysavač Poltergust 5000, který nám poslouží jako zbraň i jako pomůcka při řešení hádanek.  

Cíl je naprosto jasný. Měsíc se roztříštil na kousky a Luigi tedy musí najít všechny jeho části a složit ho do kupy, aby duchové zase byli klidní. Kvůli tomu postupně prozkoumáme všechny části údolíčka. Každý nalezený úlomek zpřístupní odlišnou lokaci, přičemž všechny jsou ze začátku zakryty záhadnou mlhou.  

Průchod jednotlivými úrovněmi je zajímavě udělaný. Do každé lokace se několikrát vracíte s tím, že pokaždé pro profesora musíte udělat něco jiného. Jednou je to nalezení klíče, jindy zase vystopování duchovního psa, který neustále dělá trable. Pokaždé, když započne “mise” se můžete vydat na již navštívená místa. Vždy narazíte na něco nového. Přinejmenším najdete dalších pár penízků, za které získáváte vylepšení svého vybavení. Nic vám ale nebrání v tom, abyste si to namířili přímo k cíli a hledáním každého detailu se vůbec nemusíte zabývat.  

Řešení problému většinou znamená to, že musíte vysát všechny duchy nebo vyřešit hádanku. Tvůrci si v některých pasážích pěkně vyhráli. Občas si hrají s perspektivou, někdy přijde na řadu fyzika. Obtížnost hlavolamů se stále drží celkem při zemi a věřím tomu, že ani mladší hráč s nimi nebude mít potíže. K jednoduchosti řešení pomůže také vylepšené ovládání. Na 3DSku přeci jen chyběl druhý analog. V HD verzi je vysávání a foukání vysavačem pohodlnější, i když trochu cviku to chce, abyste ovládání pořádně dostali do ruky. Pomáhá tomu pohybového ovládání, díky kterému jednoduše nakloníte svůj vysavač.  

Luigi každopádně nemá jen vysavač. Neobejde se také bez své věrné baterky. Aby mohl ducha chytit, je potřeba ho nejprve osvítit. Pak stačí nasát na plný výkon a strašák je vcucnut rovnou do zásobníku. Kromě toho má baterka ještě jedno využití. Svým temným světlem umí odhalit neviditelné objekty a některé druhy nepřátel bez něj také nemáte šanci udolat. Pokud tedy chcete vysbírat všechno, musíte být opravdu pečliví. Poklady či drahokamy je jednoduché přehlédnout, ale k dokončení úrovně potřeba nejsou. 

Luigi’s Mansion 2 je v základu skvělá hra, to se od originálu nijak nemění. Důležitá je ale v tomhle ohledu grafika, která od předchozí verze doznala nejznatelnějšího vylepšení. Oproti 3DSku vypadá nesrovnatelně lépe, o tom žádná. Jenže mám spoustu dalších her ke srovnání, které se také dočkaly vylepšené verze pro Switch. Oproti některým z nich působí tato HD verze trochu suše. Chybí mi všemožné detaily oživující prostředí, na které jsem zvyklý z dnešních her od Nintenda. Řada míst působí velmi prázdně. Jasně, je to remaster, remake by určitě vypadal jinak. V tomhle případě je zkrátka znát, že šlo udělat víc a zrovna Luigiho série by si to podle mě určitě zasloužila. A to platí nejen u grafiky, ale i v ohledu animací, na kterých jsou ta léta originálu občas také znát. 

V menu kromě příběhu a galerie chycených duchů najdete také multiplayerový mód ScareScraper. Na rozdíl od třetího dílu v tomhle případě bohužel není možné projít si s dalším hráčem samotnou kampaň. Také docela zamrzí, že ScareScraper si nezahrajete ve více lidech na jedné konzoli. K lokálnímu hraní budete potřebovat kamaráda s další konzolí, nebo zvolíte možnost online. Pak se můžete pustit do trojice módu, kdy je potřeba pochytat všechny duchy, najít východ v určitém čase nebo vystopovat zlotřilého duchopsa. Multiplayer by pro vás rozhodně neměl být důvod, proč si Luigi’s Mansion 2 HD pořizovat. Je to spíš příjemný doplněk, který funguje dobře, ale není nijak extra zásadní.

S hodnocením to sice nemá nic společného, ale neodpustím si ještě jednu poznámku. Proč dvojka? Od oznámení HD verze Luigi’s Mansion 2 přemýšlím o tom, proč Nintendo nezačíná od úplného začátku, když už dává této strašidelné adventuře prostor. První Luigi’s Mansion si na Switchi nezahrajete. Aktuálně nejdostupnější možností je zkusit sehnat 3DSko se hrou. Těžko se vám bude shánět jeho původní verze, která vyšla v roce 2001 na Game Cube. Proto mě překvapuje, že se spíš nešlo pěkně popořadě, aby měl i nový hráč, kterých je na Switchi hromada, možnost si projít tuto sérii se vším všudy. 

To by bylo moje hloubání o rozhodnutích Nintenda, teď zpátky ke hře. Nejednou jsem v posledních dnech narazil na diskuzi ohledně toho, jestli Luigi’s Mansion 2 HD stojí za plnou cenu. Odpověď je z mého pohledu jasná. Hráli jste ji na 3DSku? HD verze pro vás nemá moc smysl. Ovládá se sice pohodlněji, ale graficky to není nic převratného a nový obsah byste hledali marně. Je to vaše první setkání s druhým dílem Luigiho eskapád? V tomhle případě HD verze smysl určitě má. Zábavu nabízí na pár desítek hodin, pokud budete pečlivě sbírat každý penízek a drahokam. I když v některých ohledech není tak vyšperkovaná jako dnešní novinky od Nintenda, hravá je stále a rozhodně nedělá ostudu v žádném ohledu.