Recenze hry Marvel's Spider-Man 2. Temná stránka pavoučího muže dotažená téměř k dokonalosti

Akční adventura pro PS5 ● Cena: 1 899 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 16+ ● Oficiální české titulky

Když se ohlédneme na minulou generaci konzolí, dlouhou dobu na poli superhrdinských her neměl arkhamský Batman konkurenci. V roce 2017 ale přišla skvělá adaptace příběhů pavoučího muže. Studio Insomniac Games nepřebralo již existující dějovou linku, tenhle Spider-Man je v mnohém stejný, ale také odlišný od toho, jak ho znáte z komiksů nebo filmů. O pár let později přišel samostatný díl s Milesem Moralesem v hlavní roli a plnohodnotné pokračování spojuje osudy obou Spider-Manů dohromady ještě blíž. 

Nadstavba pevných základů 

Pro jistotu přidávám menší upozornění pro ty z vás, kteří si ani trochu nechtějí zkazit žádné překvapení. Teď to myslím ve smyslu nových mechanik. Samozřejmě vám nebudu vyzrazovat stěžejní momenty příběhu. 

Už od prvních ukázek z hraní druhého Spider-Mana se v diskuzích horlivě probírala otázka, jestli nevypadá až příliš podobně jako první díl. Nejvíce se v tomhle ohledu poukazovalo na animace postav a část města. Důvod toho, proč vývojáři některé věci využili i v pokračování, je naprosto jasný. I dnes kvalitou patří mezi to nejlepší, a navíc si tím určitě ušetřili i nějaký čas. Zároveň vás ale můžu ujistit, že nových animací pohybů, ať už při pohupování New Yorkem nebo přímo v boji proti padouchům, je spousta. 

Množství novinek se zpočátku nemusí zdát tak velké, ale po úvodní sekvenci, která rovnou startuje akční příběh rozprostírající se na zhruba tři desítky hodin, postupně poznáváte nové schopnosti obou Spider-Manů. Učí se je investováním bodů za úrovně do jednoho ze tří dovednostních stromů. Každý Spider-Man má svůj vlastní a k tomu je tady ještě jeden sdílený týkající se hlavně obecného pohybu. Můžete se třeba protočit na pavučině a vystřelit se plnou silou do nebes nebo ze sebe udělat lidský prak.  

Samostatné stromy jsou zaměřené na speciální útoky. I když si jich můžete odemčít vícero, v jednu chvíli jsou aktivní pouze 4 a je na vás, jak svého Spider-Mana vybavíte. Miles zdokonaluje svůj um ovládání elektriky, kdežto Peter zprvu dostane do vínku mechanické pavoučí nohy. Postupem hrou se mu zpřístupní ještě jedna extra větev týkající se velmi žádaného černého obleku, což je za mě naprostá lahůdka. 

Hrdinové se zdokonalují i dalšími způsoby. Ve výbavě má Miles i Peter nové pavučinové vychytávky. Jedno udělátko přitáhne okolo stojící nepřátele na jednu hromadu. Další je zase vymrští do vzduchu. Oproti jedničce se jejich množství trochu smrsklo, ale nepřišlo mi, že by to nějak ovlivnilo můj požitek z hraní. A pokud by vám to stále bylo málo, najdete tady také vylepšování techniky obleků, skrz které Spider-Mani získávají více maximálního zdraví, vyšší rychlost, silnější údery... Zkrátka samé užitečné věci, i když jsou častokrát pasivní. U některých takových vylepšení si musíte vybrat z nabízené dvojice. Vezmete si raději vyšší poškození při boji ve vzduchu nebo preferujete rychlejší nabíjení schopností při vykrytí nepřítelova útoku? Ať už si vyberete cokoliv, můžete svou volnu kdykoliv změnit. 

My jsme Venom 

Fanouškem Spider-Manových komiksů jsem dlouhé roky a Venom je bezesporu moje nejoblíbenější postava. Proto jsem moc rád, že si s ním tvůrci tak vyhráli. Zase je to trochu jiná verze, než jakou můžete znát z předchozí tvorby. Tenhle Venom není antihrdina, ale čistý záporák, který se stane velkou výzvou pro oba Spider-Many. Povedla se nejen jeho větší zubatá podoba, i Peterův oblek je parádní. Oproti všem ostatním, kterých jsou ve hře desítky, jasně vyčnívá. Je na první pohled vidět, že to není látka, ale jakýsi sliz. V rámci příběhu Venom ovlivňuje Peterovu mysl, ale není to tak, že by si ho jednou nasadil a okamžitě ho symbiont pohltí. Společně s tím, jak přebírá kontrolu, se samotný oblek mění, a i skrz jeho vývoj hráč jasně pozná, kdy přichází ten největší krizový moment. 

Nebudu ale blahořečit jen černý oblek, nutno uznat, že si tvůrci vyhráli s každým. Peter a Miles mají každý vlastní výběr a najdete tady kousky z komiksů, filmů i některé unikáty. Všechny jsou do detailu vychytané. Je spíš otázkou vkusu, které se vám budou nebo nebudou líbit. Zároveň si u většiny z nich můžete odemknout čtveřici stylů, což jsou zkrátka různé kombinace barev. Vypíchnout si zaslouží ještě obleky ze Spider-verse animáků. Už se objevily dříve i s animací typickou pro tyto filmy. Stejně je to i ve dvojce, ale navíc přibyla funkce, kdy si tento styl animace můžete zapnout u jakéhokoliv obleku. K některým se to moc nehodí, jiné s ním vypadají skvěle. 

Souhra světel a pavučin 

Velkou oklikou se vrátím k New Yorku, respektive k čtvrti Manhattan, která byla dějištěm prvního dílu. Její nová verze prošla menšími změnami, ale od pohledu vypadá stejně, jak jste zvyklí. Hřiště Spider-Manů se ale rozrostlo o pěkný kus pevniny i vodní plochy. Přidávají se Brooklyn a Queens. Každá čtvrť má specifický styl. Třeba Peterův nový příbytek je v lokalitě s klasickými rodinnými domky, kde se na pavučinách jde pohupovat o poznání hůř než mezi obrovskými mrakodrapy.

V těchto momentech přijdou vhod nové možnosti pohybu v čele s pavoučím wingsuitem. Zprvu si mě moc nezískal a stále jsem dával přednost houpání s pavučinami, které je i tentokrát neskutečně uspokojivé, ale postupem času jsem ho využíval stále víc. Hodí se nejen v lokalitách s nízkými budovami, zároveň přijde vhod při cestě na Manhattan nebo zpátky, kdy se musíte dostat přes vodu. Spider-Man sice umí při dostatečné rychlosti chvíli klouzat po hladině, ale mnohem jednodušší je roztáhnout křídla, chytit větrný tunel a nechat se nést tam, kam potřebujete. 

Kvůli větší mapě se rychlejší pohyb hodí, ale pokud byste spěchali ještě víc, plněním aktivit ve čtvrtích si odemykáte rychlé cestování. Ve Spider-Manovi 2 je přemísťování tímto způsobem nejrychlejší, co jsem zatím ve hrách viděl. V praxi to vypadá tak, že si vyberete lokaci na mapě, podržíte tlačítko a obraz se hned přenese do kýžené části města. Obrazovka ani neztmavne. 

Myslím, že se shodneme na tom, že už první Marvel’s Spider-Man vypadal graficky skvěle. Pokud od pokračování čekáte revoluční pokrok v grafice, budete zklamaní. Pokrok kupředu to ale určitě je a nejvíc je to vidět na nasvětlení prostředí. To vynikne hlavně při nastavení preference na lepší grafiku místo 60 FPS. Rozdíl v grafických nastaveních je velký na první pohled a Spider-Man je snad první hra, u které jsem volil lepší grafiku, protože hra světel a stínů s ní vypadá neskutečně dobře. New York je krásný i přes den, ale v noci, kdy se rozsvítí každá budova, má létání ulicemi zcela jiný nádech. Kouzelným momentem samo o sobě je pak první návštěva Coney Islandu, což je jeden velký zábavní park plný barevných světýlek. 

Na obrázku od sebe grafická nastavení Fidelity (nalevo) a Performance nemají daleko. Při hraní ale dělají znatelný rozdíl.

Fotomód je v dnešní době standardní součástí her. Zatím jsem ho nikdy nepoužil tolikrát, jako ve Spider-Manovi. Nejsem žádný fotograf, ale i matlák jako já dokázal pořídit parádní snímky. S nastavením obrazu si můžete ve fotomódu vyhrát do sytosti. Můžete si upravovat světla, čočku, přidávat vlastní světelné zdroje, obrázek si zarámovat, určit, jak má Spider-Man pózovat... Je toho zkrátka dost. Jediné, co bych ještě přidal, je nastavení počasí a denní doby. 

Graficky je to výborně zpracovaná hra. Pokud bych měl něco vytknout, tak by si Insomniac mohl pro příště vzít pár rad od Sony Santa Monica ohledně zpracování obličejů postav. Když to srovnám s tím, jak vypadal God of War Ragnarök, tak Spider-Mani oproti tomu působí trochu uměle. I přes to ale patří mezi nadprůměr, co se her týče. 

Technická stránka je pak téměř dokonalá. I přes to, že v průběhu recenzování vyšlo několik patchů, jsem narazil na pár bugů. V úvodu mi trošku zdivočela kamera, jednu scénu jsem musel restartovat, protože vypadl dabing a další restart přišel ve chvíli, kdy jsem během přepínání mezi Spider-Many zůstal trčet na černé obrazovce. Za zhruba 30 hodin je to zanedbatelné množství a je dost možné, že během hraní na nic z toho sami nenarazíte, protože jsou v přípravě další opravy. 

Poslední lov 

Užíval jsem si obleky, užíval jsem si město, ale tím nejdůležitějším je příběh, ve kterém tentokrát sdílí hlavní roli Peter a Miles. Společnými silami chrání obyvatele New Yorku před superpadouchy. Některé tváře budete dobře znát, ale ani o nováčky není nouze. Celkově je v hlavní lince záporáků méně, ale to je dané hlavně tím, že středobodem jedničky byla Sinister Six, zatímco tady je ultimátním nepřítelem dvojice stěnolezců lovec Kraven. 

Abyste se v událostech tohoto pavoučího příběhu orientovali perfektně, je potřeba znát první díl, Milesův spin-off i rozšíření City That Never Sleeps. Řekl bych, že se v nových linkách vyznáte i bez toho, ale scénář počítá s tím, že budete vědět, jak mezi sebou některé postavy mají nastavené vztahy. Ještě před startem se můžete podívat na rychlou rekapitulaci minulých událostí pro připomenutí a velmi rychle přichází na scénu neohrožený lovec, jehož novým teritoriem je právě New York, kde loví superlidi, ať už jsou to hrdinové nebo záporáci. 

Pokud jste četli komiks Kravenův poslední lov, dobře víte, že i příběh zkušeného, i když vlastně vcelku obyčejného lovce může skvěle fungovat i ve světě superschopností. Insomniac se něco takového pokusil udělat i tady, ale nepodařilo se to úplně. O Kravenovi samotném se toho v rámci příběhu totiž dozvíte velmi málo. 

Někdo by mohl namítat, že se nijak nepárali ani v jedničce s představováním členů Sinister Six. U nich mi to ale přijde pochopitelné, protože Peter s nimi už v minulosti bojovat, znal je a nejednou je poslal do kriminálu. Kraven je ale na newyorské scéně úplný nováček. Peter ani Miles o něm pořádně nic neví, a i přes to, že se mu věnuje nemalá část hry, z toho nevyplyne nic moc jiného, než že je to prostě lovec. Myslím, že by skvěle fungovalo, kdyby se hráč o novém antagonistovi dozvídal jeho původ či minulost společně s hrdiny. Pár detailů o jeho povedené rodince jsem se dozvěděl alespoň v rámci vedlejších misí, ale přijde mi, že by si zasloužil víc. 

Příběh to ale není jen o superhrdinování. Velká část se věnuje osobním věcem a vztahům. Peter i Miles vedle metání pavučin řeší trable každodenního života. Na scénu navíc přichází Harry Osborn, Peterův nejlepší kamarád, který se po dlouhé době vrátil z léčení. Je připravený změnit svět a hodlá to udělat společně s Peterem. Role superhrdiny, vědátora a v neposlední řadě přítele se nekombinují snadno, a tak jsem si společně s hrdiny prožil nejen nekončící akci, ale i řadu strastí. 

Osobní i hrdinská strana příběhu je oproti tomu předchozímu také o poznání temnější, za což se zasloužil hlavně Venom. Nemusíte se bát, že by figuroval jen v okrajové lince. Symbiontovi se věnuje opravdu velká pozornost. Nechci moc zabíhat do detailů, ale pokud jste viděli třetího filmového Spider-Mana od Sama Raimiho, tak o vývoji událostí budete mít docela jasno. Scénář ale nekopíruje film doslova a byla radost sledovat Venoma zase v trochu jiné podobě a s jiným cílem.  

I tento příběh si užijí i neznalci angličtiny. Spider-Man 2 obsahuje oficiální český překlad. Ten je až na pár momentů, kdy mi přišlo, že překladatel nevěděl, v jakém kontextu věty zaznějí, bezproblémový. 

Hodný soused Spider-Man 

Když zrovna nemáte chuť pokračovat v příběhu, můžete se pustit do řady dalších aktivit ve městě. Nechybí klasické sbírání různých věcí, čištění základen nebo výzvy na čas. Takové klasiky, které po úvodních částech omrzí. Světlou výjimkou jsou ale rozsáhlejší příběhové linky. Je jich jen pár, ale stojí za to. Díky tomu se dozvíte o této verzi spidermanovského světa zase trochu víc a jsem si jistý, že fanoušci komiksů budou nadšení z každého pomrknutí a referencí, kterými je hra prošpikovaná. 

Za plnění aktivit získáváte odměny, mezi kterými je už zmiňované rychlé cestování. Některé může plnit kterýkoliv Spider-Man, ale v pár případech si mise vyžaduje konkrétně Petera nebo Milese. Třeba studenti na akademii Brooklyn Visions preferují Milese. Mise týkající se kultu plamene jsou zase Peterova doména. Pokud ale zrovna jen tak poletujete městem, je na vás, kterého Spider-Mana si vezmete do rukou. Při řešení zločinů, které se náhodně objevují na mapě, navíc jeden na druhého můžete narazit. A není to jen druhý Spider-Man, kdo vám v těchto případech poskytne pomocnou ruku. Ale žádné spoilery, samozřejmě. 

K náhodným zločinům mám ještě jednu připomínku. V prvním díle to fungovalo tak, že jste jich v každé městské části vyřešili určitý počet a už se dál neobjevovaly. Tentokrát se jich ale nezbavíte ani v případě, že máte město vyčištěné na 100 %, což je trochu otravné. Působí to tak, že ani nemá smysl se jim moc věnovat, pokud zrovna nepotřebujete pár zkušeností do další úrovně nebo zdroje na výrobu obleků či vychytávek. 

Spider-Man 2 nedostatky má, ale jsou zanedbatelné oproti tomu, jak je hra celkově kvalitní. Jsem si jistý, že každý fanoušek Marvelu, ať už je řeč o komiksech, filmech nebo hrách, si bude příběh pavouků užívat i tentokrát plnými doušky a ti opravdoví znalci se budou tetelit blahem u referencí a náznaků, kterých není ani zdaleka málo. Doufám a zároveň si jsem docela jistý, že to není naposledy, co se do téhle varianty marvelovského New Yorku vydáváme. Insomniac si připravil půdu v několika směrech, kterými může svého Spider-Mana vést dál.