Recenze hry Metroid Prime Remastered. Legenda z GameCube, která dostala zaslouženou péči

Akční FPS pro NS ● Cena: 1 200 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Někdy se stává, že legendy herního průmyslu zůstávají uvězněné na platformě, ke které už se v dnešní době není možné dostat. To platilo i pro Metroid Prime, což je první pokus Retro Studios o převedení konceptu metroidvanie do trojrozměrného prostředí. Ten se jim vydařil už v roce 2002, kdy hra vyšla na GameCube a stejně i v roce 2009 s vylepšenou verzí na Wii. Už dlouhou dobu volali fanoušci po portu na Switch. Nintendo přeci už jednou udělalo lepší verzi, tak proč ji nenaportovat na současnou konzoli. V tomhle případě ale tvůrcům nestačil jen port a dali si práci s remasterem, který nám představuje tuhle legendu v té nejlepší podobě.  

Nečekaný první dojem 

Když jsem se do Metroidu Prime poprvé pustil, moc jsem nevěděl, co očekávat. Switch je přeci jen moje první velká konzole od Nintenda, takže jsem původní verzi ani starší díly neměl možnost vyzkoušet. Po chvíli hraní jsem si říkal, jestli opravdu hraju hru, která původně vyšla před víc než 20 lety. Z prvních dojmů na mě Prime působil tak, že kdyby v téhle podobě vyšel jako čerstvá novinka, neměl bych s tím nejmenší problém. O tenhle pocit, který podle vysokých hodnocení a ohlasů komunity sdílí spousta hráčů, se postaralo několik věcí a začneme u grafiky.  

Je řeč o remasteru, ale pokud by se mi někdo snažil tvrdit, že jde o remake, nejspíš bych mu při pohledu na některé scény uvěřil. Retro Studios ale pracovalo s daty původní verze, což je vidět třeba na filmečcích nebo animacích, které jsou totožné s originálem. Původní kód prohnali aktuální verzí svého domovského enginu a od doby, co dělali poslední díl, se očividně jejich technologie dost posunula. Pokud vás zajímají grafická vylepšení více do hloubky, doporučuju video od Digital Foundry, kde spoustu chvály sklidil například nový systém nasvětlení, díky kterému je prostředí živější.

Zachovaly se i takové drobnosti, jako že na chvíli vidíte v odrazu své přilby obličej Samus, pokud u vás něco blízko exploduje. Podle hráčů originálu se prý snížila intenzita deště a sněhu, ale na druhou stranu hned v první lokaci můžete vidět, jak na zbraň Samus dopadají kapky a když se podíváte nahodu, voda z ní steče dolů. Malý, ale příjemný detail. Nespokojenost vyjádřil na Twitteru jeden z vývojářů původní verze, podle kterého jsou dveře v remasteru odfláknuté. Při porovnání je vidět, že na nich něco chybí. Pro vývojáře problém, ale na zážitek hráče něco takového vliv vůbec nemá. 

Ovládání pro nováčky i pamětníky 

Dalším důvodem, proč nová verze Metroid Prime působí tak dobře, je nové ovládání. Vývojáři v podstatě vzali klasické schéma dnes používané ve všech FPS střílečkách. Jednou páčkou chodíte, druhou se rozhlížíte. Stejně jako v původní verzi se na nepřítele můžete zaměřit nebo se pohybovat volně. V kombinaci s novou grafikou a nadčasovým designem světa remaster obstojí i proti současným novinkám. Zaměřování průchod dost ulehčuje, protože se můžete plně soustředit hlavně na pohyb. Nic vám nebrání v tom, abyste stříleli bez něj, ale když tady taková funkce je, proč ji nepoužít.  

Pokud ale chcete zkusit, jak to bylo s ovládáním u předchozích verzí, máte možnost. V nastavení najdete pohybové ovládání, jako měla verze pro Wii. Svým kanónem manipulujete pohybem joyconu nebo gamepadu, což hraní dodá velmi odlišný dojem. Klasické nastavení z GameCube verze pak z dnešního pohledu působí hodně zvláštně. Nelze kombinovat pohyb a volné rozhlížení. Abyste se podívali nahoru nebo dolů, musíte se zastavit.  

Kromě toho je tady možnost Hybrid, která kombinuje klasiku s moderním nastavením. Ani jedné z možností jsem úplně nepřišel na chuť, a tak jsem valnou většinu hry prošel klasickým ovládáním na dvou páčkách. Jistě také stojí za zmínku, že i s tímto nastavením můžete mít zapnutý gyroskop a mířit pohybem, což se stalo u stříleček na Switchi standardem.  

Když se na to tak podívám, řekl jsem vám, co je na remasteru nového a skvělého, ale vlastně nepadlo slovo o tom, co je vlastně náplní Metroidu Prime. A to by byla velká škoda, kdybych něco takového vynechal, protože nebýt toho, že už v základu je to výborná hra, by jí ani výše popisovaná vylepšení nepomohla. Nestačil jsem se divit, co už tehdy byli schopní v Retro Studios vytvořit. Výborný design úrovní, bossfighty s nápadem a převedení podstaty 2D Metroidu do trojrozměřného prostředí. To v době GameCube určitě nebyl lehký úkol. 

Planeta se smutným osudem 

Ani na příběh by se nemělo zapomínat. V hlavní roli je opět lovkyně Samus Aran. Ta míří k planetě Tallon IV, kde se děje cosi nekalého. Po jejím příletu zjišťuje, že opuštěná stanice na orbitě není až tak opuštěná a stala se domovem pirátů. Děj se velmi rychle přesune na samotnou planetu, kde se společně se Samus dozvídáme, že zde kdysi žila rasa jménem Chozo, která zanikla kvůli smrtícímu jedu pocházejícího ze spadlého meteoritu. Piráti se snažili sílu neznámé látky využít a očividně se jim to vymstilo. Příběh vám hra nijak netlačí do cesty, ale pokud chcete, můžete o Tallonu, Chozo a pokusech pirátů zjistit každý detail díky Samusině vizoru.  

Oblek Samus má řadu užitečných funkcí a její skener je kolikrát důležitější než všechny zbraně dohromady. Získáte skrz něj informace úplně o všem. Ať už to jsou rostliny, nepřátelé, překážky v prostředí, terminály nebo prastaré záznamy Chozo. Abyste nemuseli procházet úplně všechno, tak vám tenhle pohled ukáže ty důležité věci červěně. Kromě odhalování příběhu je neocenitelný při soubojích s bossy. Po proskenování vždy odhalíte alespoň jednu slabinu, díky které je boj snazší.  

Nebyl by to správný Metroid, kdyby vám na začátku hry nedal ochutnat plně vylepšeného obleku, jen aby vám o chvíli později upgrady sebral a nechal vás jen se základními funkcemi. Postupem hrou nacházíte vylepšení na planetě, což vám umožní dostat se do nových lokací. Čekají vás nové druhy paprsků pro zbraň, další funkce koulovité formy a vizor také získá další nastavení. V pozdějších fázích byste se bez termovize či rentgenového vidění jen těžko obešli.  

Ve většině přpadů obsah hry sice obstojí, ale nedokázala se zbavit některých zastaralých mechanik. Docela chápu, že pro jejich úpravu by bylo potřeba víc než remaster. Připravte se ale na to, že se hodně budete vracet na místa, kde už jste byli. Backtracking je v Metroidu Prime na denním pořádku. Po každém získaném vylepšení se musíte vrátit zpět zase stejnou cestou. Žádné rychlé cestování neexstuje. Občas také budete bloudit, protože hra vás nedrží za ruku, což považuju víc za pozitivum, protože to hráče nutí k důkladnějšímu průzkumu. Pokud byste se ale zasekli na delší dobu, dostanete nápovědu, kterým směrem se vydat.  

To nejlepší z únorového Nintendo Direct: Legend of Zelda, hry pro Game Boy v NSO, návrat Metroid Prime a další

Také si dávejte pozor na ukládání. Nic jako autosave v Metroidu Prime neexistuje. Ukládat lze pouze na k tomu určených místech. Při toulkách po Tallonu IV tedy není od věci zastavovat se na každé ukládací stanici, protože nikdy nevíte, kdy se vám podaří zemřít a můžete tak přijít o postup. Což se mi během mého průchodu určitě několikrát nestalo... 

Potom, co jsem hrál tenhle remaster, doufám, že v takové formě se na Switch dostanou i další 2 díly. Jelikož je Metroid Prime už starší záležitost, určitě si skrz nové verze najde nové hráče a podle ohlasů komunity jsou s ní spokojeni i hráči originálu. O to víc mě začal zajímat Metroid Prime 4, který už je ve vývoji několik let, ale jeho vývoj nejde zrovna hladce. Je vidět, že Retro Studios to stále umí a jsem vážně zvědavý, s čím přijdou příště. Jejich remaster se totiž řadí mezi to nejlepší, co na Switch v posledních letech vyšlo.