Recenze hry Minecraft Legends. Strategie z populárního kostičkovaného světa

RTS pro NS, PS4, PS5, PC, XO a XSX ● Cena: 1 100 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 7+ ● Oficiální české titulky

Na počátku je tajemný portál, který se ve zdejším malebném světě z ničeho nic objeví, aby z něj záhy započali svou invazi zlouni s ne moc originálním názvem Piglini, jenž nepřekvapivě připomínají prasátka. Tato hrozivá stvoření se pokouší zpustošit idylický svět plný krásy, přátelství a pohody. A je jen na vás, zda je dokážete zastavit a poslat zpět do horoucích pekel.

Jak vidno, příběhová premisa je poměrně jednoduchá, jak ale vypadá samotný gameplay? Legends nejsou klasickou strategií se stavěním základny, budováním armády a následným rozdrcením protivníka. Nic z výše řečeného zde samozřejmě nechybí, ale hlavní změnou oproti konkurenci je vámi ovládaný hrdina. Ten je alfou a omegou zdejší hratelnosti. Nejenže s ním můžete brouzdat po mapě, hlavně ale zadává svým poddaným co a kde mají postavit, co vytěžit, rozkazuje vaší armádě a dokonce se i sám aktivně účastní bitev.

Jak vše v praxi probíhá? Zpočátku se pomocí tutoriálu seznámíte s ovládáním, které není úplně těžké, ale jelikož je možností velká spousta, chvilku potrvá, než se vám vše dostanu řádně pod kůži. Následně jste již vrženi do zdejšího malebného světa. Ten sestává z několika vesnic s jakousi hlavní, centrální základnou. Vaším úkolem je vesnice bránit, rozvíjet a zároveň ničit obydlí vašich nepřátel.

Co se obrany týče, není od věci u každé vesnice vybudovat opevnění, obranné věže a další podpůrné stavby, které Pigliny zpomalí. Nutností jsou i kasárna, ve kterých najímáte své jednotky. Vaše oddíly mohou čítat jen přesně daný počet vojáků, proto je nutné správně zvolit, v jakém poměru jednotlivé bojovníky nakombinujete. Někteří střílí z dálky, další jsou experty v ničení budov apod. Spolu s vaším hrdinou se pak pokoušíte nájezdníky hrubou silou zastavit.

Opevnění a najímání vašich žoldnéřů samozřejmě není zadarmo. Zde se ke slovu hlásí těžba surovin. Těch je poměrně velké množství, nechybí dřevo, kámen, železná ruda, uhlí a zlato, ale i drahokamy a magické krystaly a další. Najít kámen a dřevo není problém, povalují se doslova všude kolem vás. S dalšími surovinami je to ale o něco horší. Nejprve je totiž nutné za drahocenné krystaly pořídit možnost těžby dalších materiálů. Následně při vašich potulkách musíte najít správné ložisko. To mi zpočátku dělalo problém, protože vám nikdo neřekne, jak takové ložisko vypadá. Metodou pokusu omylu jsem na to přišel, ale nějaká ta rada by se i tak hodila.

Poté, co se postaráte o obranu a těžbu, naskytne se vám prostor i pro útok na pozice nepřítele. Zpočátku se zdá, že je obtížnost nízká. Stačí vyrobit dostatečně velkou armádu a následně vyhladit soupeřovu základnu. Jenže postupně se ukazuje, že to zase tak jednoduché není. Základny jsou čím dál tím větší, s velkým množstvím jednotek, ale i obranných prvků, případně i s portálem, který na vás vrhá další a další hordy krvežíznivých monster. Problémem je i fakt, že na okupovaných územích nemůžete stavět a musíte je nejprve osvobodit. Větší bitvy jsou tak poměrně dynamické a zdlouhavé. Nejen, že musíte neustále pobíjet davy oblud, ničit jejich stavby a obranu, starat se o vaši armádu, rekrutovat nové bojovníky za ty padlé, ale ideální je i postupně osvobozovat obsazené oblasti pomocí speciální funkce těžby. Na takto vyčištěných územích je pak možné stavět podpůrné budovy, kasárna apod.

Celkovou obtížnost zvyšuje i fakt, že stavby jsou zde opravdu bytelné. Než se svou malou tlupou nějakou zničíte, trvá to dost dlouhou dobu. To bohužel rozmělňuje spád. U menších základen totiž často jen čekáte, než srovnáte se zemí všechny budovy, abyste oblast osvobodili. Nepřítel zde nemá již žádné jednotky, nic, ale vy prostě musíte zbořit i tu nejposlednější chatrč. Bez toho se dál nehnete.

Ovládání vaší družiny není zrovna příjemné. Ano, svým vojskům můžete zadávat nějaké ty základní rozkazy, jako následuj mě, jdi sem, zaútoč tady, ale to je takřka vše. Často se pak vaše jednotky rozprchnou po okolí a vy je musíte složitě nahánět. Výjimkou nejsou ani situace, kdy vojáci úplně nechápou, co po nich chcete, zaseknou se kousek od svého cíle, nebo jen stojí a koukají opodál, i když se kolem nich prohánějí jednotky nepřítele. Nejhorší je útočit na vyvýšené pozice. To pak vaši chráněnci mají ve zvyku padat klidně i o několik pater níže, kde pak jen zmateně čekají. Naštěstí zbloudilé bojovníky lze u budov na stavbu jednotek přivolat zpět k vám. Přesto by nějaký základní pathfinding rozhodně neuškodil.

K zmatkům přispívá i to, že nevidíte, kolik energie vašim chrabrým vojínům zbývá. Prostě bojují, dostanou pár zásahů a po nějaké době padnou. Často vůbec netušíte, v jaké kondici se nachází. Vydrží ještě pár úderů? Nebo se během pár sekund odeberou do věčných lovišť? To se dozvíte, až když už je příliš pozdě.

Minecraft se v letošním velkém updatu rozroste o třešňový biom, archeologii a nové zvířátko

Zklamán jsem byl ze samotného hrdiny. Ten jezdí na koni, broukovi, či ptákovi, kdy každé zvíře má nějakou tu přednost. Pták létá, brouk vyleze i na nejstrmější kopec. Ale tím variabilita vašeho reka končí. Ano, udílí rozkazy armádě i dělníkům, ale to je vše. Do boje se zapojí pouze jednou variantou úderu, kterou opakujete stále dokola. Žádná komba, vylepšování statistik, žádná speciální kouzla. V tomto směru mohli tvůrci svou fantazii popustit přeci jen více.

Bitevní část i proto není příliš zvládnutá a nenabízí nic, co by ji povyšovalo nad konkurenci, ba naopak, každá průměrná strategie obsahuje lepší taktický systém než Minecraft Legends. Přesto by bylo předčasné hru odepsat jen jakožto nepovedenou variaci na real-time strategie.

Hlavní kouzlo Legends totiž tkví přeci jen v něčem jiném. V samotném světě, který je sice plný naivity, snad i dětinskosti, a přesto baví. Příběh hlavní kampaně je jednoduchý, ale poutavě podaný. S tím souvisí i bohatá herní náplň. Dobýváte základny Piglinů, jichž je navíc několik druhů, každý se svými silnými i slabými stránkami. Ničíte portály, zachraňujete plíživce a další zdejší potvůrky, stavíte opevnění pro vaše vesnice a bráníte se invazním jednotkám. Obtížnost navíc postupně narůstá. Dobití malé základny vám zpočátku zabere několik minut, na ty velké si ale musíte vyhradit klidně i hodinu, kdy již musíte plně ovládat všechny herní mechanismy.

Co je taktéž fajn, je svoboda, jakou vám tvůrci k plnění kampaně nabízí. Nejsou zde klasické mise s jasným zadáním. Naopak, nacházíte se na rozlehlé a otevřené mapě, kde je několik cílů, kterých musíte dosáhnout. Ale v jakém pořadí dané úkoly budete plnit, je jen na vás. Chcete objevovat místní kraje? Není problém. Chcete si spíše chvilku stavět? Jen do toho. Máte chuť vyrabovat předsunutou základnu nepřítele? Hrr na ně!

Další rozměr přináší multiplayer. Ten nabízí jak kooperaci, kdy si kampaň můžete projít s kamarádem či kamarády, tak klasické bitvy PvP, ve kterých se na jedné mapě může střetnout až 8 hráčů. Je vidět, že právě multiplayer je centrálním bodem tohoto titulu. S přáteli je hra zkrátka o dost zábavnější a zajímavější a přináší nové dimenze strategického uvažování. Tvůrci navíc slibují, že každý měsíc budou přidávat i další dodatečný obsah a nové výzvy. Obávám se ale, že si za něj budete muset připlatit.

Co se technického zpracování týče, je hra klasický Minecraft. Nelze čekat žádné grafické orgie, ale spíše funkční a nenáročnou grafiku doplněnou nějakými těmi efekty a velkým množstvím kratších filmečků. Stejně jednoduchý je i hudební doprovod. Zároveň je ale hra stabilní a dobře odladěná.