Recenze hry NHL 24. Letošní ročník hokeje přináší pár změn, na to důležité ale stále zapomíná

Sportovní hra pro PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 1 899 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Oficiální české titulky

Každá sportovní hra bojuje s tím, aby do nového ročníku přinesla osvěžení, ale série NHL je v tomto ohledu nejhorší. Letos sice došlo na několik podstatnějších změn, jako je vliv únavy na výkon, úpravy ovládání a došlo i na vytunění přihrávek, ale to je tak asi vše. Zbytek hry zůstává stejný, jak jej známe již několik let.

Únava s reálným dopadem

Letošní ročník konečně přináší tolik potřebné oživení hry v podobě systému zvaného Sustained Pressure. Jde o to, že čím déle držíte puk v útočném pásmu a vytváříte tlak na branku, tím více vyčerpáváte obranu soupeře a pozor, dokonce i brankáře. Jakmile vjedete do pásma, začne se naplňovat ukazatel tlaku, po jeho naplnění máte přibližně půl minuty, kdy se vám znatelně zpřesní přihrávky, vaši hráči zrychlí a soupeř začne viditelně tahat nohy.

Navíc brankář, který se musí neustále přesouvat a odrážet střely, se rychle vyčerpává a mnohdy se mi stalo, že už bezvládně lehl na bok a jen tak ze zoufalství a totálního vyčerpání vykopl beton do vzduchu při snaze zachytit jistý gól. Tento nový systém získávání momenta a vyčerpávání obrany vlil živou vodu do zastaralého způsobu, kdy v minulosti šlo prakticky jenom o to co nejrychleji se dostat do pásma a najít křížem volného hráče.

Tvrdé hity mají konečně význam

Další vítanou změnou je přepracování hry do těla. Letos je hitování o poznání složitější na načasování, ale výsledný efekt stojí za to. Nejde jen o dobrý pocit, že se vám povedlo efektivně srazit chlapa na led, ale jeho drtivý pád má rovněž momentální vliv na hru. Nestává se již tak často jako v minulosti, že puk se od sraženého hráče nějakým zázračným způsobem okamžitě přesunul k jeho parťákovi. Nyní většinou platí, že po úspěšném hitu se puk dostane na hole vašeho teamu. Navíc sraženému chudákovi se vyčerpá celá jeho energie. Všichni hráči mají nově pod sebou ukazatel výdrže a je na vás, abyste efektivně tuto energii využívali, zejména přesně načasovaným střídáním, tvrdými srážkami a kombinací v útočném pásmu.

NHL 24 také přichází s přepracovanými přihrávkami. Pokud přidržíte páčku pro přihrávku, nad hlavami spoluhráčů se rozsvítí ikony příslušných tlačítek a můžete poslat puk přímo na hůl konkrétnímu hráči. Nápad je to dobrý, provedení už tolik nikoliv. Ikony nad hráči se rozsvěcuji náhodně a pro mě neintuitivně. Nechápu, proč když přihrávám od zadáka, nemůže být kostička pro levé křídlo, trojúhelník pro centra a pravé křídlo na kolečku. Pokaždé je to jinak a připomíná mi to tu dětskou hru na postřeh. Pokud hrajete proti lepšímu soupeři nebo vyšší obtížnosti AI, nemáte čas přemýšlet, které tlačítko je nejlepší zvolit. Stará hokejová pravda hovoří, že hokejista, který přemýšlí, je mrtvý hokejista.

Letos došlo i na poměrně revoluční změnu, a to přidání nové možnosti, jak hráče na ledě ovládat. Jedná se sice o obtížnější variantu než roky ověřený Skill Stick, ale po chvilce tréningu jsem došel k závěru, že nový systém zvaný Total Control mi sedí více. Je intuitivní a přesnější, ale je třeba si zvyknout, že funkce tlačítek jsou navrženy jinak než ve zmiňovaném Skill Sticku.

Abych dokončil pojednání o změnách v novém ročníku NHL 24, musím zmínit ještě jednu novinku. HUT Moments vás nechají prožít 50 nejlepších okamžiků hokejové historie. Další mají být postupně doplňovány. Pro hokejového nadšence se jedná o zajímavý výlet do dob dávno zapomenutých a od autorů je to hezká nadstavba do jinak klasicky navrženého kartičkového režimu.

Žádné podstatné změny v dalším režimech

A to je vše, co se týče změn oproti minulému ročníku nad rámec povinné aktualizované soupisky. Offline režimy zůstávají beze změn, přičemž minimálně Be a Pro by si zasloužilo pořádný upgrade. Pokud mě paměť nešálí, tak naposledy tento režim doznal změny v ročníku 21.

Vlastně je tady ještě jedná změna. Ve World of Chel již neotevíráte hokejové tašky plné náhodného vybavení, ale nově se musíte prokousávat Battle Passem. Je to nudné a odměny nestojí za to, dle mého soudu. Tisíc a jedna variace dresu s lebkami s nejdivočejšími barevnými odstíny není pro mě. A myslím si, že ani prémiová nabídka Battle Passu pro nejoddanější fanoušky není nikterak lákavá. Osobně si neumím představit, že svůj hokejový čas v NHL 24 trávím nudným překonáváním jednotlivých tierů.

Nyní se již pomalu dostávám k tomu, co mě na novém ročníku nejvíc štve, resp. na celé serii. A to je zanevření autorů na jakékoliv uživatelský přívětivější zlepšení hry. Opravdu nechápu, proč se menu hry již 4 roky po sobě seká mezi přepínáním obrazovek a proč například nelze na burze vyhledávat hráče podle jména. Nemluvě o vyhledání konkrétního klubu a následná úprava lajn a taktik je pomalu na disertační práci. A to jsou základní věci, po kterých komunita volá už roky.

Grafika je taková, na jakou jsme si už zvykli. Na samotné počínání na ledě se kouká dobře. Horší je to se záběry ze záznamu a nedej bože, pokud hráč ztratí helmu a kamera si ho náhodou všimne. Jeho hlava vypadá jak z ročníku 2000. To, že zpomalené záběry, cut scény a záběry před a po zápase se rovněž opakují několik let, už nestojí ani za řeč.