Vylepšená grafika oproti předchozímu dílů
Pejsek Oatchi
Bitvy Dandori
Design oblastí a časových výzev
Noční výpravy mohly být záživnější
Neplnohodnotná kooperace v kampani
8 /10
Akční strategie pro Nintendo Switch ● Cena: 1 499 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 10+ ● Bez oficiální češtiny
Série Pikmin se od dob Game Cube řadí mezi větší značky Nintenda. Oproti ostatním je to ale zase trochu něco jiného, zejména proto, že jde o vcelku netradiční strategii. I ve čtvrtém díle jsem se podíval na planetu, kde žijí pikmini, květinová stvoření různých barev, které musíte správně vést. Prsty v naší výpravě má starý známý kapitán Olimar. Jeho nouzový signál dorazil na stanici, a tak mu na pomoc vyrazil záchranný tým. Ani ten ale nezvládl přistání a zbýváme už jen my. Vydáváme se tedy na záchranu záchranářů, která se ještě v průběhu hraní nečekaně rozroste.
Svého kosmonauta si během pár kroků ve zdejším jednoduchém editoru sami vytvoříte a můžete se rovnou vydat na průzkum první oblasti. Abyste mohli vyrazit domů, tak je potřeba najen najít každého ztraceného kosmonauta, ale také zprovoznit loď dost velkou pro všechny. K tomu budete potřebovat sparklium, zdroj získávaný ze všeho možného, co se zrovna povaluje okolo. Na přesun takových věcí jsou samotní kosmonauti ale příliš slabí. Tady přicházejí na řadu pikmini.
Jako obvykle začínáte s partou červených pikminů, kteří jsou v celku obyčejní a jako bonus jim nedělají problém ani vysoké teploty. Postupně svoji partu rozšíříte o další druhy. Vedle starých známých jako jsou žlutí, odolní proti elektřině, nebo kamenní, schopní prorazit kovové stěny, je tady i pár zbrusu nových přírůstků. Celkem brzo jsem se dostal k ledovým pikminům. Pokud jich máte dost, můžete zmrazit vodní plochy, což vám zpřístupní zase další oblasti k prozkoumání. Jsou ale výborní také v boji. Nepřítele během chvilky zmrazí, a než stihne roztát, tak je s ním amen.
S dostatečným množstvím sparklia se zpřístupňují nové oblasti. Výpravy fungují stále stejně. Začínáte brzy ráno a máte omezenou dobu na sběr všeho, co přijde pikminům pod jejich květinové pacičky. Pokud chcete být co nejvíc efektivní, bez dobré dělby práce se to neobejde. Schopnosti každého pikmina se liší a bez správného druhu se někdy ani nemáte šanci pohnout z místa.
Při průzkumu najdete i další klasické druhy jako létající nebo jedovaté pikminy. Druhým úplným nováčkem jsou pikmini zářiví, se kterými si běžně nepotkáte. Na rozdíl od předchozích dílů série, kde západ slunce znamená utrum vašeho průzkumu, se tentokrát do akce můžete pustit po tmě právě díky těmto svítícím potvůrkám. Nefunguje to ale tak, že byste na výpravě mohli vydržet celý den i noc.
Noční výpravy jsou úplně oddělené a hratelnost se v nich mění. Místo prozkoumávačky je to spíš tower defense, kdy musíte bránit hnízdiště pikminů proti nájezdům agresivních potvoráků. Na tuhle část Pikmin 4 jsem byl hodně zvědavý, a nakonec to funguje v celku dobře. Mnohem raději bych ale měl možnost se z denní mise plynule přesunout do té noční místo zdlouhavějšího přesouvání tam a zpátky. V noci navíc můžete využít jen svítící pikminy, takže ani není potřeba žádné taktizování. Noční mise jsem tak dělal spíš jen z povinnosti, protože bez odměn, které za ně získáte, se nemůžete dostat dál.
Se světluškami se potkáte ještě v podzemí během denních misí, které tvoří celkem velkou část hry. Bez problému jsem si ale vystačil jen s pikminy, které jsem si vzal z povrchu s sebou, takže jsem je ani neměl potřebu povolávat. Ať už je tma, světlo, teplo nebo zima, ve všech situacích je vám po boku dvounohý záchranářský pes Oatchi. Jeho přídavek je asi největší vylepšení oproti předchozímu dílu.
„Ať už je tma, světlo, teplo nebo zima, ve všech situacích je vám po boku dvounohý záchranářský pes Oatchi.“
Pomůže s přesunem věcí, je schopný v boji, můžete na něm jezdit a postupně se učí nové schopnosti a sami ho můžete trénovat. Spolu s kosmonautem uveze i celou partu pikminů, takže nijak nehrozí, že by se nějaký náhodou zatoulal. Navíc je to výborný pomocník, když potřebujete přeplavat vodu. Ne každý druh pikminů si s vodou rozumí, ale s Oatchim to už není takový problém.
Velmi důležitým zdrojem vedle věcí, ze kterých získáte sparklium, jsou třpytivé krystaly. Kutil z posádky záchranářů z ní umí vytvořit univerzální slitinu, což vašemu kosmonautovi i Oatchimu zpřístupní různá vylepšení. Díky nim se stanete odolní vůči ohni nebo jedu, nechybí ani posílení Oatchiho útoků nebo nástroje pro jednodušší svolávání pikminů. Bez krystalů se ale neobejdete ani při průzkumu. Slouží totiž jako zdroj pro stavbu mostů nebo stěn, po kterých lze vyšplhat. Naštěstí je jich vždycky dost, takže nehrozí, že byste byli zaseklí kvůli tomu, že vám jich zbylo málo.
Multiplayer s potenciálem
Pikmin 4 nabízí dvě možnosti hraní v multiplayeru. Ta první mě celkem zklamala. Příběhovou kampaň si v kooperaci nemůžete zahrát tak, že by na obrazovce pobíhali dva kosmonauti. Spoluhráč je na obrazovce vidět jen formou zaměřovače, skrz který může po potvorách házet kameny, popostrkovat pikminy přenášející věci nebo používat předměty, pokud nějaké zrovna máte. Hraje tak druhotnou roli podobně jako třeba v Super Mario Odyssey.
Vedle toho jsou tady ale ještě zápasy v Dandori, během kterých v aréně soupeříte o to, kdo nasbírá více bodů získávaných za sběr předmětů, mrtvol nepřátel... zkrátka všeho, co vám přijde pod ruku. Dandori jsou skvělé a klidně by mohly vydat na samostatnou multiplayerovku. Se soupeřem si můžete navzájem škodit, otravovat ho svými pikminy nebo krást předměty. Pravidla jsou navíc pokaždé trochu jiná. Jednou získáte bonusové body za sběr jahod nebo kiwi, další kolo jsou vyšší body za něco úplně jiného. Situaci značně ovlivňují i bonusy podobné jako v Mario Kart. Nikdy nevíte, co dostanete, ale ať už je to cokoliv a použijete to správně, může to otočit průběh Dandori.
Dandori bitvy jsou i součástí kampaně. Moc jsem nepochopil, proč i při sólo hraní vidím na druhé polovině obrazovky pohled protivníka ovládaného umělou inteligencí, ale to už je jen drobný detail. V tomhle případě kromě takových duelů narazíte i na časové zkoušky, kdy na vás protivník jen “dohlíží” a vy musíte dosáhnout dostatečného skóre, abyste mohli zachránit dalšího kosmonauta. Zprvu mi přišly jako výplň, ale pokročilejší už mají chytrý design a bez správného, a hlavně rychlého plánování dosáhnete maximálně na bronzovou medaili. Ale co bych to byl za bojovníka Dandori, kdybych neposbíral všechno do posledního smítka?
S tímhle odstavcem jsem měl nejspíš začít, protože grafika je jedna z prvních věcí, která mě na PIkmin 4 příjemně překvapila. Tvůrcům na první pohled prospěl přechod z interní technologie na Unreal Engine. Hrál jsem na Switchi vylepšenou verzi třetího dílu a oproti němu je čtyřka jakoby prozářená barvami. Díky grafickým vylepšením působí průzkum o poznání lépe. Vodní plochy se hezky lesknou. Odlesky na předmětech vypadají také skvěle. Teď samozřejmě myslím v rámci her na Switchi.
Čtvrtí pikmini přidávají řadu velmi dobrých novinek, a navíc od prvního pohledu značně prokoukli. Stále ale platí, že je to dost specifická záležitost. Ne každého nadchnou momenty, kdy své pikminy doslova rozházíte po oblasti, a pak musíte čekat, než své úkony dokončí, abyste se mohli pustit zase do něčeho dalšího. Má to ale svoje kouzlo, které mě tentokrát vtáhlo víc než u předchozího dílu.
Verdikt
Série Pikmin zůstává věrná své strategické hratelnosti a přidává do ní nové druhy pikminů, noční výpravy a psího pomocníka Oatchiho, který mi při návratu ke starším dílům bude hodně chybět. Čtvrtý díl udělal znatelný krok kupředu v ohledu grafiky a díky bitvám Dandori zároveň ukázal, že má potenciál i pro hraní v multiplayeru. Pro příště by to ale chtělo určitě možnost si projít v kooperaci i celou kampaň. V porovnání s pozitivy jsou to ale nedostatky jen drobné.