Recenze hry Polda 7. Pankrác vyšetřuje mimozemskou záhadu

Ačkoli malá hra, Polda je důležitou součástí českého herního průmyslu a úžasným způsobem promítá českou kulturu. Pankrác překvapivě, ač s pauzami, stále vychází. A dokonce si stále zachovává dabing od Luďka Soboty.

Polda 7 se od minulých dílů moc nezměnil. Humor je stejně ujetý, stále je to point-and-click adventura a grafika se drží jednoduchosti. Otázka zůstává jediná. Je to stále zábava?

Mimozemšťané v Anglii

Pankrác má klidný den a dívá se na svého oblíbeného Honzu Rambouska. V tom je náhle vysílání přerušeno důležitou zprávou. Mimozemská loď dopadla na stadion Wembley a zmizela společně se šaty přihlížejících lidí. Pankrác je okamžitě kontaktován a dostává nabídku, aby záhadu prošetřil.

Humoru se žádné meze nekladou... jen fekální humor není podporován

Jednoduchý příběh staví, jak se dalo čekat, hlavně na humoru. Zprzněná angličtina s nejrůznějšími čechismy a humor, který občas vymyslíte pouze po 10 pivech a 7 panácích, může být místy trošku trapný, ale jakmile jsem si zvykl, tak mi sedl. Hlavní kouzlo Poldy pro mě bylo v tom, že je svůj a vývojáři tam dávají, co je napadne. Od fekálního humoru se sice autoři jmenovitě distancují, ale ničemu jinému se meze nekladou. Možná je dobře, že hra má pouze českou lokalizaci, jinak by ze zahraničí hned přilétlo pár žalob.

Nejde jen o hlavní příběh, ale také o menší příběhy míst. Pankrác bude vyšetřovat na mnoha zajímavých lokacích, přičemž i ty méně zajímavé jsou vytěžené na maximum. Každá má své mini příběhy, humor a atmosféru. Hra se dějově vlastně vyvíjí velmi pomalu, což se mi líbí. Je díky tomu klidná až relaxační a v podstatě nic nemůžete vyloženě zkazit. Ačkoli mám akční hry rád, nepotřebuji se hned stresovat a menší odpočinek neuškodí.

Řešení musí být šílené!

Přiznám se bez mučení, point-and-click adventury jsem vždy miloval, každopádně nikdy jsem je neuměl hrát. Nějak mi mozek nespojil, proč mám zkombinovat ty nejabsurdnější věci dohromady, abych udělal něco, co s cílem jen zdánlivě souvisí. Polda naštěstí jde do absurdit spíše humorem, řešení obvykle domyslet jdou. Umístit spodky na lavičku, aby vznikl prak třeba není standardní procedurou, ve výsledku vám hra dokonce pomáhá a komentáře Pankráce vás na dobrou cestu navedou.

Lokace mají své vlastní mini příběhy vyžadující originální přístup k řešení

Pokud byste i tak měli obtíže, hra vám poradí. Stisknutí kolečka myši zvýrazní věci, se kterými lze interagovat či věci v inventáři, které můžete použít. Díky tomu můžete Poldu zvládnout bez návodu i v případě, že na point-and-click adventury vůbec nejste. Já sám si na hře užívám hlavně styl vyprávění, který je pro tento žánr unikátní.

Hratelnost osvěžují rovněž občasné minihry. Nečekejte nic obtížného. Jedná se o různé variace na hry stylu Guitar Hero, ve správný moment musíte zmáčkout tlačítku či šipku. Kdyby vás to nebavilo, lze to přeskočit. Za mě to byl příjemný humorný prvek, který hru oživil.

Kreslené, jak to máme rádi

Polda 7 se drží jednoduchého kresleného stylu, který má nutkání vše parodovat. Chvílemi možná přehnané, ve výsledku se mi to hrozně líbí. O výborné grafice se mluvit nedá, k image hry se to nicméně hodí skvěle. Jen mi vadilo, že animace nemají nejlepší ukončení. Například postava při mluvení hýbe rameny, a když náhle mluvit přestane, zakončí se to ostře a „skočí to“ do původní polohy.

Příjemný kreslený styl doplněný perfektním dabingem Poldovi rozhodně sedí

Dabing byl při Poldovi vždy zásadní a zde se naštěstí povedl. Opět se dočkáte Luďka Soboty v roli Pankráce, ale uslyšíte i jiné známé osobnosti jako Tomáš Matonoha nebo Petr Rychlý. Vtípky díky tomu skvěle vyniknou. Příjemný, leč mírný soundtrack pak skvěle dotváří pozadí.

Ve výsledku mám z Poldy pocit, že se ani nesnažil být jiný. Samotné hlavní menu je parádně old-school. Otázkou pro vás tedy zůstává, zda po tom toužíte. Hra za mě udělala téměř všechno dobře, pobavila mě a hádanky mě bavilo řešit. Že by mě něčím ale nadchla, to se bohužel říct nedá. Každou minutu hraní jsem si naštěstí užil.