Recenze hry Rally Arcade Classics. Návrat do dob závodů v arkádových hernách

Závodní hra pro PC • Cena: 500 Kč • Singleplayer • Věkové omezení: 3+ • Bez oficiální češtiny

Jednoduchost starých her

Hned po spuštění na vás dýchne nostalgická atmosféra her dávno minulých. Pixelová grafika, chytlavá syntetizátorová hudba a jednoduché menu evokují zlatou éru heren plných automatů. Vývojáři se očividně snažili zachytit esenci her jako Sega Rally či Ridge Racer, což se jim alespoň po vizuální stránce celkem povedlo.

Jádrem hry je něco na styl kariéry, ve které postupně odemykáte nové vozy a tratě. Auta nedostanete automaticky, musíte si je zakoupit za vyježděné peníze. K dispozici jsou vozy z kategorie předokolek, zlaté éry Rally, kdy omezení prakticky neexistovala, až po moderní WRC.

Bohužel si autoři nedělali těžkou hlavu s licencemi, a tak modely vozů jen vzdáleně připomínají své slavné originály. Máte zde například Imperial R namísto Subaru Imprezy nebo jazykolamné Fuortro R místo slavné Audi Quattro apod. Auta nemají žádné popisky ani parametry, jen číselné hodnocení vyjadřující potencionální výkon. Každé auto má lehce odlišné jízdní vlastnosti, ale upřímně řečeno, rozdíly jsou tak nevýrazné, že se prakticky pokaždé jedná o jakýsi nekonečný drift od startu do cíle.

Tratě si jsou velmi podobné a po chvilce se začnou opakovat. Autoři se sice snažili vytvořit odlišné prostředí, od zasněžených hor, přes pouštní duny až po městské okruhy, ale design tratí je vždy totožný a některé zatáčky působí až příliš ostře a nepřirozeně. A hlavně se donekonečna opakují.

Až moc retro grafika

Fyzikální model je silně arkádový, což není nutně na škodu a člověk to z názvů hry očekává, ale občas se auto chová nevyzpytatelně, zejména při smyku. A jelikož se většinou pohybujete ve smyku, je to problém.

Co mě velmi nemile překvapilo, je technické zpracování. Hra sice běží plynule, ale poměrně často se na obrazovce objevují grafické glitche a textury se načítají se zpožděním. Což je při této grafické úrovní nepochopitelné.  Zvukové efekty odpovídají celkovému arkádovému pojetí hry. Motory znějí plechově a nárazy postrádají potřebný důraz.

Návyková hratelnost a snaha o rekordy

Co je třeba vyzdvihnout, je způsob, jakým hra nutí hráče postupovat dál a zlepšovat se o každou milisekundu a snažit se pokonat ostatní. Váš čas se totiž pokaždé porovná s dalšími hráči a já popravdě často nedokázal pochopit, jak někdo může projet trať ještě o dvě vteřiny lépe, když já jsem už žádný prostor pro zlepšení neviděl.

Tratě jsou navíc poměrně krátké, takže můžete zkoušet do zblbnutí dostat se až na první místo. V tomhle vidím to pravé automatové retro, kdy hráči vzhlíželi k nedostižnému rekordu, který se snažili překonat.  Navíc musím uznat, že je něco návykového na sběru všech hvězdiček, které dostáváte za úspěchy v závodech a odemykáte si nové tratě.

Za vítězství v závodech navíc získáváte kredity, za něž si kupujete auta nebo vylepšení. Systém postupu je vyvážený a motivuje k dalšímu hraní. Umělá inteligence soupeřů je spíše průměrná a není tak problém nashromáždit dostatek kreditů nebo hvězd potřebných pro postup.

Grafické zpracování je záměrně retro, ale mohlo by být propracovanější a více detailnější. Efekty počasí jsou minimální, a když prší, jde spíše o kosmetickou záležitost bez vlivu na jízdní model. Noční závody vypadají asi nejlépe z celé hry.

Menu je přehledné, ale velmi strohé a chybí například možnost detailnějšího nastavení ovládání nebo statistiky z předchozích závodů. Pravdou je, že těch několik málo tlačítek, které potřebujete k závodění, si snadno zapamatujete. Po technické stránce hra běží stabilně, ale nahrávací časy jsou překvapivě dlouhé na to, jak jednoduše vypadá.

Chtělo by to více autorské péče

Z osobního pohledu musím říct, že Rally Arcade Classics ve mně vyvolává smíšené pocity. Na jednu stranu oceňuji snahu o návrat ke kořenům žánru a některé nostalgické prvky fungují skvěle, viz. snaha o překonání nedostižného rekordu. Na druhou stranu hra působí místy nedotaženě a chybí jí ten správný šmrnc, který měly její historické vzory.

Zábavnost určitě nechybí, zejména díky kratším tratím. Problém nastává při delším hraní, kdy začnete narážet na určitou jednotvárnost a omezený obsah. Chybí například editor tratí nebo možnost modifikací, které by prodloužily životnost.

Vybrali jsme nejlepší závodní hry. Přes honičky s policií v Need for Speed až po seriózní iRacing

Co se ovládání týče, hra podporuje klávesnici, gamepad i volant. Osobně doporučuji gamepad, který poskytuje nejlepší kompromis mezi přesností a pohodlným ovládáním. S volantem je ovládání nepřekvapivě problematické kvůli příliš arkádové fyzice.