Recenze hry Scars Above. Kombinovat žánry dohromady se občas nevyplácí

Akce pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 940 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Bioložka musí do zbraně

Začneme příběhem, který se točí kolem záhadného předmětu na oběžné dráze Země. K němu je vyslána posádka čítající čtyři vědce, kteří se zvou SCARS team. Loď i s posádkou se zřítí do útrob onoho záhadného objektu a objeví se na planetě plné zmutovaných zvířat a něčeho, co bylo kdysi lidmi. Vaším úkolem je najít zbývající členy posádky a přijít té mimozemské záhadě na kloub. Doprovázet vás bude holografický obraz dávno vymřelé rasy a hlavním padouchem je titán zvaný Custodian.

Prvních pár minut je takový tutoriál, kdy se seznamujete se zbraněmi a funkcemi hry. Jste přeci doktorka, ne mariňák. První, co vás asi nemile překvapí, je tuhost nepřátel. Na střední obtížnosti kopou jak divoký hřebec. Takže se připravte na to, že budete umírat, a to často. Pokaždé oživnete u nejbližšího monolitu suplujícího známe ohníčky ze soulovek. Jenže vědomosti, jak se tady říká zkušenostem, nesbíráte zabíjením nepřátel, ale poznáváním záhad okolního světa a sběrem podivných fialových kostek rozesetých všude kolem.

Nechápu tedy, proč se musím po každé smrti probíjet obnovenými stvůrami. Snad jedině pro suroviny a munici, ale té se povaluje všude dostatek. Nepřátele jsou navíc až k uzoufání stále ti stejní. Jednou natrefíte na gorilu, která nemá rada oheň, pak zase na tu, co nesnáší led, a tak je to se všemi druhy nepřátel, kterých je žalostně málo. Nemluvě o závěrečné bitvě, která mě doslova zklamala, jak svojí náročnosti, tak hlavním bossem.

Originální zbraně a nástroje

Se zbraněmi to tvůrci zvládli originálně. Celkem máte k dispozici čtyři varianty zbraně, která vystřeluje buď projektily ohně, ledu, elektřiny a něco, co bych nazval vysoce korozivní směs. Na každého nepřítele se hodí jiný element, na což vás upozorní ikonka nad hlavou obludy.

Elementy se dají vhodně kombinovat, elektřinu na nepřátele ve vodě anebo led na ty nepříjemně rychlé. Potíž je v tom, že často nemáte ani čas na reakci, protože na vás hra vychrlí nepřátele zrovna v momentě, kdy ani nestíháte zareagovat. Kate může uskočit, ale její pohyb je těžkopádný a souboje se tak častou nesou ve stylu běhání do kolečka a čekání na vhodný okamžik pro zásah do citlivého místa.

Každého soupeře lze udolat rychleji volbou elementu, který nesnáší. Kromě základního arsenálu máte k dispozici ještě užitečné gadgety na baterie, které jsou v soubojích velmi nápomocné. Vhod vám určitě přijdou nano štíty, vábnička na odlákaní nepřátel anebo plynový granát, který vybuchne po zásahu. Zbraně v kombinaci s těmito hračkami tvoři zábavnou a originální směsici.

Jednoduchý a lineární příběh

K dokončení hry mi stačilo asi 12 hodin. Za tuto poměrně krátkou dobu, by člověk čekal hutný příběh plný odkrývání tajemných poselství a náhlých dějových zvratů. Nebudu prozrazovat nic z příběhu, ale žádný zvrat ani wow odhalení nečekejte. Kate sice reaguje celkem emotivně na běh událostí, ale volbu neděláte ani jednu po celou hru.

Příběh si jede svým tempem, a až dojede do finále, tak zjistíte, že znovuhratelnost nemá vlastně smysl, snad jen na větší obtížnosti, ale proč trpět, když za to nic nedostanete? Hře se daří navodit místy atmosféru hororu, ale těch situaci je poskromnu a většinou už dokážete předpokládat, kde na vás vyskočí jací vetřelci. Jeden by si mohl říct, dobře, rozehraju to znovu a vyzkouším jiné talenty ve stromu dovedností. Jenže vědomostí po cestě jsem nasbíral tolik, že jsem si při jednom projití hrou mohl koupit všechny talenty, takže o RPG nemá smysl ani mluvit.

Při odhalování tajemství nehostinné planety natrefíte často na neznáme věci, které Kate dokáže naskenovat, prozkoumat, načerpat vědomostí a poučit vás o závěrech svých bádání. Většinou to k ničemu není, krom získání pár bodů vědomostí. Jen si vyslechnete rádoby vědecké blábolení, kdy se vám autoři snaží podsunout, že hrajete snad nějakou naučně vědeckou hru.

Nejzábavnější na celé hře mi přišly puzzly a jejich řešení, které výborně zapadly do celého příběhu a všechny hádanky dávají smysl a nejsou tady jen proto, aby vás zdržely od postupu dál.

Ošklivá grafika a umělé postavy

Co se týče grafiky, tak některé části hry se designově povedly, zejména ta poslední. Naneštěstí většinu hry autoři nabarvili do padesátí odstínu šedé a zelené. Hra je striktně koridorová záležitost s krátkými odbočkami, kde většinou najdete pouze materiál nebo pohozené kostky s vědomostmi. Level design je prostý a bez nápadů. Po většinu času se ani nemusíte moc zamýšlet kudy dál, hra vás vede přímou cestou k cíli. Což nemusí být nutně výtka.

Co je opravdu příšerné, je ztvárnění hlavních postav. Jsou uměle, bez detailů, bez mimiky, a i když je dabing na špičkové úrovni, tak celkový dojem mi kazil nepřirozený pohyb úst do hlasu. Návrh a grafické ztvárnění hlavní protagonistky a těch pár vedlejších postav je odfláknutá práce. Ve hře jsou pouhé čtyři figury a všechny jsou příšerně nudné a upřímně mi bylo úplně jedno, jak to s nimi dopadne.

Rád bych to zakončil něčím pozitivním a tím je hudební doprovod. Autoři se silně inspirovali seriálovými Stranger Things nebo legendárním Mass Effect. Hudba a zvuky zde umí navodit odpovídající atmosféru dané situaci a dokreslit atmosféru samoty a strachu v těch několika momentech.