Recenze hry Starfield. Rozlehlá ale i lehce staromódní galaxie v nejočekávanější hře roku

Recenze hry Starfield. Rozlehlá ale i lehce staromódní galaxie v nejočekávanější hře roku

Po čtvrt století se Bethesda poprvé za hranice světů The Elder Scrolls a Falloutu. Její vesmírné RPG Starfield ale nese DNA předchozích her v tom dobrém i špatném.

Plusy
Velké množství obsahu
Chytlavý příběh
Propracované vedlejší mise
Pestré možnosti vyžití
Zajímavý svět k objevování
Minusy
Otřesná mapa
Nepřehledná správa inventáře
Nahrávání při přechodech z interiérů do exteriérů
Ničím vyčnívající akční složka
8  /10

Vesmírné RPG pro PC, XSX a XO ● Cena: 1 500 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Dlouhé roky netrpělivě očekávaná a několikrát odložená fungl nová značka od legendárního vývojářského studia Bethesda je konečně zde. Jde jen o Skyrim či Fallout 4 ve vesmíru, nebo Starfield nabízí i něco více?  Dozvíte se v naší recenzi. 

25 let. Ano, přesně tolik dle marketingových prohlášení trvalo, než Bethesda přišla s novým originálním titulem, který není postaven na žádné již zaběhlé značce. Sama výroba pak zabrala úctyhodných sedm let. Nabízí se proto otázka, zda toto čekání stálo za to. A já musím sportovně uznat, že ano, ale… Je to tak, je zde bohužel přítomno i ono nevděčné slůvko ale.

Starfield je klasickou akční hrou na hrdiny v zajímavém sci-fi prostředí. Nejvíce se podobá titulům jako Mass Effect nebo právě Skyrim a Fallout. Opět ovládáte vámi vytvořenou postavu, sbíráte různé harampádí, plníte úkoly, kecáte se zdejšími obyvateli a pobíjíte lotry všeho druhu. Nechybí stavění základen, průzkum cizích planet či těžba minerálů a hornin. Oproti klasickým hitům od Bethesdy tu ale nalezneme i mechaniky nové. Jde zejména o přestřelky mezi kosmickými koráby, a správu a úpravu vesmírných plavidel. To je ale asi tak vše.

Z výše vyřčeného vyplývá, že pokud jste se bavili u posledních dílů Elder Scroll a Falloutu, a nejste těchto titulů přejedení, pak se budete bavit i zde. Pokud ale hledáte něco nového, neotřelého, inovativního a komplexnějšího, pak sáhněte raději po Baldur's Gate 3. Protože Starfield se až příliš podobá svým předchůdcům, a to jak v dobrém, tak bohužel i v tom špatném slova smyslu. 

Ano, příběh je opět chytlavý, epický, plný zajímavých voleb a zvratů. Zároveň nechybí ani obrovské množství dalšího obsahu. Desítky a desítky questů od zdejších frakcí, ale i jednotlivců, ve kterých není problém strávit dlouhé hodiny, po které si na hlavní dějovou linku ani nevzpomenete. Řada těchto úkolů je totiž sama o sobě zajímavá. Větví se, provedou vás takřka celou galaxií, zároveň hýří i pestrostí. Jasně, nechybí klasické questy jako sežeň deset kusů železné rudy, přines to či ono hýbátko či věcičku, odstřel toho či onoho renegáta.

Ale komplexních a osudovostí naplněných vedlejších misí je tu také dost a dost. Chcete se dozvědět, proč se v lidských koloniích objevují strašní a smrtící bestie jménem Terrormorphové? Nebo spíše toužíte po odpovědích na otázku, proč se planeta Země stala neobyvatelnou? Nebo vám jde o obyčejnou pomoc děcku z Marsu, které od vás chce rozvěsit po kolonii jeho plakáty s obrázkem drsného žabáka, který zachraňuje svět? Ano, vše tu najdete! 

Tisíc prázdných planet

Kamkoli se vrtnete, jakýkoli lidský svět navštívíte, všude se na vás hrnou nové a nové výzvy, nové úkoly, noví společníci, které je možné najmout. Každá taková oblast skýtá moře možností a tunu herního obsahu. Ano, pravdou je, že většina planet jsou pouhopouhé pustiny. Pustiny, na kterých můžete leda tak vytěžit nějaký ten materiál. Na druhou stranu kritizovat studio za to, že ne na každé z 1000 planet se nachází něco zajímavého k prozkoumání, je trochu nefér. Protože i tak je stále co dělat a objevovat. Hra vás zabaví na stovky hodin, což je samo o sobě úctyhodný výkon, který není v dnešní době samozřejmostí. Jen hlavní příběh vám zabere klidně 40 hodin čistého herního času. 

Co je nutné překousnout, je úvodních několik hodin. Poměrně dlouho trvá, než se zorientujete ve všech zdejších herních mechanikách, ve správně inventáře, v přesunech mezi planetami, v řízení vesmírné lodě, v kosmických přestřelkách, ve stavbě základen, těžbě surovin na různých vesmírných objektech a ve všech dalších aktivitách. A že jich tu je požehnaně! Já se například v prvních deseti hodinách potloukal po několika málo planetách a plnil různé menší melouchy a seznamoval se se zdejším světem. Do nějaké větší přestřelky jsem se dostal všeho všudy dvakrát. Jakmile si ale vše osaháte a proniknete do hlavních herních prvků, zábava se řádně rozjede. 

image.png

Důležitou součástí hry je samozřejmě akce. Ta je zde vyvedena obstojně a ponejvíce mi připomínala třeba takové chudší Borderlands. Bídáky, kteří proti vám stojí, kosíte širokou plejádou zbraní. Nechybí samopaly, brokovnice, lasery, pistole, těžké kanóny, ale i zbraně na blízko. Zbraní je celkově velké množství, i když na zmíněné Borderlands dnes recenzovaná hra nemá. Každou pistolku či kulomet lze nalézt ve více variantách a úpravách, jež mohou dost zásadně změnit vlastnosti dané zbraně. To, že byste ale celou hru prošli s několika málo kvéry, nečekejte. Sbíráte zde totiž i jednotlivé náboje, kterých není nikdy úplně nazbyt. Proto je potřeba váš arzenál neustále střídat a využívat ty zbraně, do kterých máte zrovna dost munice. 

Celkově je akce poměrně zábavná, i když o vrchol žánru se v žádném případě nejedná. To je způsobeno nejen dost jednoduchým principem všech bojů, kdy má každý soupeř určité množství zdraví a vy do něj perete vše, co se do něj vejde, dokud nepadne ve spršce krve na zem, ale též slabou umělou inteligencí. Zlouni občas dokáží překvapit, když se vás sem tam pokusí obejít a vpadnout do zad, zvládnou i základy krytí se za překážkami, nic dalšího od nic ale nečekejte. Většinou se jen plouží tupě vaším směrem a střílí kolem sebe. Zároveň mi chyběli třeba výklony do stran, ale i nějaké širší možnosti krytí.

Obdobně jednoduché až arkádové jsou souboje ve vesmíru. Většinu času se pokoušíte dostat nepřátelskou loď před vaše mířidla a pak do ní vší silou udeřit lasery a raketami. Pokud v mířidlech udržíte soupeře dostatečně dlouho, můžete spustit i přesnější palbu a například vyřadit soupeřovi motory, následně se na jeho raketoplán nalodit a dát mu co proto i pěkně zblízka. 

Hlavní příběh vám zabere asi 40 hodin čistého herního času

Akce tak celkově neurazí, ale ani nenadchne. Jistou míru zábavy si ale udrží po celou hru. A to i díky vašemu jet packu. S jeho pomocí můžete různě poletovat nad hlavami vašich nepřátel, kosit je ze vzduchu apod. Každá planeta či vesmírná stanice mají (nebo nemají) svou gravitaci. Někdy tak mohutnými skoky můžete překvapit nejednoho lotra. Zároveň takové ovládání ve stavu beztíže není žádný med a tomu je třeba přizpůsobit i svou taktiku. Všechny tyto prvky akci zpestřují a oživují.

V každém správném RPG nechybí ani vývoj vaší postavy. Za každý level získáte bodík, který můžete investovat do perku či vlastnosti, která zlepší vaše statistiky. Strom dovedností je rozdělen do 5 větví. Je zde věda, technologie, větev upravující vaší bojeschopnost, vaše fyzické atributy a konečně i sociální inteligenci. V každé větvi je pak dále několik úrovní. Jakmile vylepšíte určitý počet perků v jedné úrovni, odemkne se vrstva další, s ještě mocnějšími skilly. Zároveň každý skill lze dále vylepšovat. K tomu je ale nutné danou vlastnost aktivně používat. Když si například zvolíte vylepšení vašich přesvědčovacích schopností, ale problémy budete nakonec řešit pouze silou, na dalších úroveň už své rétorické umění nepovýšíte. Zároveň zde není žádný strop na levely, takže můžete klidně experimentovat a bodíky nikterak nešetřit.

Zase ten inventář

Co se naopak klasicky nepovedlo, je správa inventáře. Ta je opět chaotická, jak je již u Bethesdy zvykem. A takové přesouvání nákladu mezi vámi a vašimi spojenci, případně lodí, je občas doslova martýrium. Nejen proto, že se mnohdy musíte proklikat přes několikeré menu, ale i proto, že z počátku vám hra vůbec nevysvětlí, jak takové sdílení věcí s vašimi druhy (ale i třeba s lodním skladištěm) funguje.

Sn°mek obrazovky (943).pngSn°mek obrazovky (944).pngSn°mek obrazovky (945).png

To samé pak platí o mapě, která je naprosto k ničemu. Jakmile si ji otevřete, zobrazí se jen jakási plošina bez staveb, cest, zkrátka bez jakéhokoli záchytného bodu. Jen se sem tam vyznačeným přechodem do jiné lokace. Navádění k úkolům také není bez chyby. To, že jste blízko cíli, se mnohdy nedozvíte. Počítadlo vzdálenosti totiž začne fungovat jen cca. 100 metrů od cíle. Minimálně ze začátku tak často netušíte, zda bod, kam jdete, naleznete v lokaci, ve které se právě nacházíte, nebo v jiné.

K přehlednosti nepřispívá ani třídění úkolů. Jasně, mise si můžete různě filtrovat. Dle zadání, důležitosti apod. Co mi ale chybělo, bylo třídění dle lokace. Ocenil bych, kdybych si mohl označit jen ty questy, které se odehrávají třeba na Marsu nebo jiné planetě. Úkolů máte v seznamu totiž často velmi mnoho a sledovat, kde lze každý jednotlivý úkol splnit, vyžaduje nadlidské soustředění. Ano, tuto funkci částečně suplují mapy jednotlivých planet, kdy se u nabídky lokací objevují i úkoly, které zde můžete splnit. Jenže obraz planety je jen jednou vrstvou mapy. Dále zde máme již zmíněný povrh, jednotlivé sluneční soustavy, potažmo celé galaxie. A proklikávat každou jednotlivou planetku, zda na ní nelze splnit nějaký ten úkol, je dost krkolomné. 

image.png

Funkce, která naopak ušetří čas, ale působí na první pohled dost nelogicky, je možnost rychlého cestování. Skákat mezi jednotlivými planetami či lokacemi můžete takřka odkudkoli. I když i zde je trochu otravný mezikrok. Pokud z jedné lokace chcete přeletět přímo do nové na jiné planetě, musíte k ní nejdříve skočit. Zde vás zdejší proskenují pořádkové síly, zda nemáte u sebe ilegální kontraband. Následně se teprve můžete přesunout na povrh. 

Jak Starfield vypadá? Na to, že běží na starém enginu Creation s pořadovou číslovkou 2, tak slušně. Použitý engine s sebou ale nese prvky, které v roce 2023 působí zastarale. Jde například o nahrávací obrazovky při přechodu z lodi na pevninu nebo z exteriérů do interiérů. I samotná grafika není úplně nejoslnivější. Zvlášť exteriéry v městech často vypadají dost ošuntěle. Naopak interiéry vesmírných korábů vypadají fantasticky s notným důrazem na detail. To platí i pro vesmírné bitvy.

Obstarožní engine na druhou stranu znamená hardwarovou nenáročnost. Starfield si tak zahrajete i na několik let starých plečkách a to i na vysoké detaily. Co potěší, je detailní zpracování mimiky postav. Dle výrazu ve tváři hned vycítíte, která postava vám lže či vám něco zatajuje. Skvělý je i hudební doprovod, který mi mnohdy připomněl tóny a hudbu z klasických Star Treků. Samozřejmostí je i kompletní dabing postav.

Verdikt

Starfield není hrou dokonalou. Navíc od Bethesdy jsou vždy očekávání jen ta nejvyšší a v tomto ohledu Starfield bohužel zklamává. Tvůrci se nepoučili z minulých chyb a servírují nám tak stále ty samé, otravné nedostatky ze svých předchozích titulů. Chaotická mapa a inventář, rušivé nahrávací obrazovky, občas nuzná grafika a nedotažená akční složka hry. Na druhou stranu Starfield nabízí obří porci obsahu, zajímavé questy a chytlavou hlavní dějovou linku, která nepostrádá epičnost. Zároveň poskytuje spoustu dalšího vyžití. Vesmírné souboje, stavbu základen a upgrade lodí, těžbu surovin a prozkoumávání nových světů. Připočtěte si, že titul je méně rozbitý, než je u Bethesdy zvykem. Hra mi spadla pouze jednou, je povětšinou stabilní a nesetkal jsem se ani s tím, že by mi nějaká chyba bránila v plnění úkolů. A to kolem a kolem není tak málo.

Určitě si přečtěte

Články odjinud