Recenze hry Stellar Blade. Andělský souboj o Zemi v akci překypující krásou a elegancí

Akční hra pro PlayStation 5 ● Cena: 1 899 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Některé vývojářské týmy po pár menších projektech dostanou chuť na něco většího. To je případ i studia Shift Up, které doposud udělalo několik mobilních titulů a Stellar Blade je pro ně konzolová premiéra. Nápad na akční rubačku v postapokalyptickém světě se jim očividně povedl, protože se o vydání hry stará přímo Sony. A můžu říct, že se povedlo i jeho provedení. Je celkem osvěžující si po všech těch otevřených světech dát uzavřenější, ale pořádně intenzivní akci. 

Úvod hry si může stále každý vyzkoušet zdarma v demoverzi. Pokud to ale nemáte v plánu, tak vás zběžně uvedu do děje. Nacházíme se na Zemi v budoucnosti, kdy se na planetě vyskytla monstra zvaná Naytiba. Zbytek lidstva se stáhl na oběžnou dráhu, odkud jsou na odpor vysíláni Andělé, technologicky vyspělé bojovnice, které mají za úkol se s hrozbou vypořádat. Právě za jednu takovou si zahrajeme. Eve to od začátku své mise nemá jednoduché. Téměř celá jednotka je povražděna ještě před přistáním a sama málem přijde o život. 

S pomocí jejího zachránce Adama se zvládá postavit na nohy a po krátkém rozkoukávání se ukazuje, že všechno není tak, jak ji to na vesmírné stanici učili. První zjištění přichází při návštěvě města Xion, kam se budeme vracet po misích a kde se zároveň ukrývají lidé, kteří neměli to štěstí a na oběžnou dráhu se nedostali. 

Možná vám to přijde jako ohraná zápletka, se kterou si hraje třeba série Nier. Autoři Stellar Blade si ale připravili pár twistů a překvapení, díky kterým příběh dokáže zaujmout. Kromě klasických filmečků je vyprávěný skrz záznamy padlých vojáků, kde se kolikrát můžete dozvědět důležité reálie. Pořádné napětí se ale nedaří udržet, protože to hlavní se dozvíte někde kolem první třetiny a od té doby lze celkem jednoduše předvídat, co se bude dít dál. Navíc jsem kvůli způsobu odhalování stěžejních informací měl pocit, že se to všechno odvíjí vlastně beze mě a to podstatné se dozvídám z druhé ruky. Záměrně nepůjdu do detailů, nechci prozradit víc, než je potřeba. I když příběh není hloupý a překvapit dokáže, je pro mě nejslabším článkem celé hry. 

Boj proti Naytibám může vyvrcholit třemi různými zakončeními. Stellar Blade ale není žádné rozsáhlé RPG, takže podoba závěru se vesměs odvíjí od jednoho rozhodnutí. Hra to ale přeci jen není úplně lineární, což poznáte při první větší výpravě po příchodu do města. Pak se před vámi otevře rozsáhlejší pustina, kde si můžete pobíhat, jak je libo, a skrývá toho spoustu k objevení. Zprvu jsem se trochu lekl, že se tvůrci v těchto oblastech inspirovali ubisoftími věžemi, ale naštěstí jsem se mýlil. Věže jsou v celé hře pouze dvě, což se zkousnout dá bez problému. 

Pustina vás dovede nejen k další hlavní misi, zároveň v ní můžete plnit žádosti obyvatel města. Místní anděla vidí jen zřídkakdy, a tak se většina neváhá na Eve obrátit s různými problémy. Ve hře je několik takových, které si určitě zaslouží váš čas, a kromě zkušeností a peněz vám přinesou další benefity. Zároveň díky nim pochopíte trochu lépe i fungování tohoto světa a jeho obyvatel. Ty hlubší vedlejší úkoly bych ale dokázal spočítat na prstech jedné ruky, zbytek stojí převážně na principu zabij/přines. Alespoň že řadu z nich můžete splnit za pochodu během cesty k hlavní lince. 

Zatím žvaním jen o příběhu, i když na něm Stellar Blade vlastně tak úplně nestojí. Tím hlavním je bezesporu akce. Souboje si vyžadují trochu taktiky, trochu trpělivosti, ale často se z prekérní situace dostanete i mačkáním všech tlačítek naráz. Základem jsou klasické útoky, blokování a uskakování. Většinou si sami můžete vybrat, jestli útoky nepřítele budete odrážet nebo jim uhýbat, ale jsou i takové, které vyžadují specifickou obranu, takže je potřeba být neustále ve střehu. 

Eve postupně získává nové dovednosti skrz několik vývojových stromů a její vlastnosti lze dále upravit doplňky v obleku. Přidá se k tomu i trocha střílení poté, co si technička Lily pohraje s naším dronem. Na bojišti můžete vystřihávat perfektně naanimované parádičky, ale nestane se, že byste si u silnějšího nepřítele nevystačili se základy. Každá mechanika je zpracovaná výborně. Ani jednou jsem si nepřipadal, že za mou smrt může něco jiného než moje vlastní neschopnost. 

Při příchodu do nové oblasti to chce chvíli cviku, protože s tím se mění i druhy nepřátel. U vedlejších úkolů se ale nemálo stává, že vývojáři recyklují bossfighty. Když čekáte, že konečně na vás vyletí ten obří potvorák a objeví se jen jinak barevný zmutovaný kůň, kterého jste rozporcovali už několikrát, tak to trochu zamrzí. Pestrost protivníků celkově se ale výrazně zlepšuje ve druhé polovině hry. O památné boje tedy nepřijdete. 

Během akce vás na obrazovce nic moc neruší. Z nepřátel nelétají žádná číslíčka, což bývá neduhem u spousty asijských her. Uživatelské rozhraní je celkově příjemně minimalistické. Občas až moc, protože se dají snadno přehlédnout aktivní místa a sbírání předmětů může také potrápit. S orientací pomůže dron, který odhalí vše potřebné v okolí, a u předmětů bych doporučil v nastavení zapnout automatické sbírání. Hned vedle mimochodem najdete nastavení délky Eveina culíku. Sice netuším, jaký to má vliv na hru, ale ta možnost tady je. 

Vzhledem k tomu, že u bojů záleží na reakcích a načasování, mohlo by se zdát, že jde o další z řady souls-like her. To u Stellar Blade ale neplatí. Obtížnost má oproti hrám od FromSoftware znatelně nižší a vylepšování postavy je také jednodušší. Jestli chcete výzvu, můžete se pustit do Hard módu, přístupném po prvním dohrání. Eve má jen jeden meč, takže ani o výbavu se starat nemusíte. Jen u systému kempů je inspirace jasná. V lokacích jsou rozesetá místa, kde si můžete odpočinout, vylepšit dovednosti a nakoupit. Po odpočinku se vám doplní léčiva a zároveň se znovuzrodí poražení nepřátelé. Ale nemusíte se bát, že byste se smrtí přicházeli o duše. Kempy jsou jediná soulsovina, na kterou tady narazíte. 

Skvěle zvládnutou hratelnost doplňuje snad ještě lepší hudební doprovod, který perfektně podtrhává atmosféru zpustošené země. Při brouzdání světem vás ve hrách většinou doprovází poklidný ambient. Ve Stellar Blade se do líbivých melodií stále ozývají vokály, které se pořádně rozjedou v moment, kdy začne boj. Občas je do toho přimíchané elektro, které mi moc nesedí, ale valná většina skladeb se povedla. 

To, jak Stellar Blade na PS5 běží, se rozebíralo už při vydání demoverze. Jestli jste byli spokojení s ní, budete spokojení i ve zbytku hry. V nabídce najdete trojici grafických nastavení. Vzhledem k nátuře hry a nutnosti rychlých reakcí mi preference grafiky, se kterou běží v nativním 4K při 30 FPS, nepřijde jako volitelná možnost. Zbylé dvě jsou obě použitelné bez problému. Pokud nemáte obrazovku s rozlišením 4K, můžete s klidem volit preferenci výkonu. S ní Stellar Blade běží v rozlišení 1440p a 60 FPS si drží bez zaškobrtnutí. Mezi tím stojí ještě režim balancu, se kterým jsem odehrál skoro celou hru. Hrát s ním budete na 60 FPS s tím, že rozlišení je upscalované do 4K. Snad jen dvakrát jsem zachytil znatelný pokles počtu snímků. Což za těch cca 25 hodin není špatná bilance. 

Slova chvály mám připravené také pro grafiku jako takovou. I když studio Shift Up používá Unreal Engine 4, tak jejich výtvor vypadá lépe než mnohé projekty na novější generaci této technologie. Prostředí vypadá výborně, čemuž hodně pomáhají částicové efekty. Ve scéně něco neustále poletuje, bliká či kouří. Kdybych měl vypíchnout alespoň některé neduhy, tak cákající krev vypadá trochu hůř a rozpadající se kameny spíš připomínají papírové krabice. Není to zkrátka Nanite v UE5. 

Při pohledu na modely postav je jasné, že si na nich tvůrci dali záležet. Jejich kvality vám neustále předvádějí ve filmečcích, které jsou všechny vytvořené přímo v enginu hry. Je ale naprosto jasné, že nejvíc péče se věnovalo Eve, což ostatně vývojáři i dříve přiznali. Hráč na ni bude koukat celou hru, takže si to zasloužila. Určitě se bude řešit její vzhled. Eve je totiž hodně sexy. Vývojáři jsou si toho vědomi a hodlají vám to naplno předvést. V akčních scénách velmi často v záběru uvidíte její přednosti i zadnosti. Stačí zvolit správný kostým a uvidíte její spodní prádlo v podstatě každou chvíli. 

Oblečky jsou kapitolou samou pro sebe. Cením to, že je možné všechny odemknout prostým hraním, žádné mikrotransakce za blýskavější hábit. Zvláštní, že něco takového musím vůbec vypichovat u AAA hry, ale od doby, co se tato epidemie rozšířila i do takových her, si to zkrátka neodpustím. Všechny oblečky jsou navíc velmi povedené a každý z nich poodhaluje Eveiny křivky trochu jinak. Chápu, že někomu může připadat přehnané, když mimozemšťany porcuje slečna v jednodílných plavkách. Na druhou stranu v tom ale nevidím žádnou kontroverzi. Ve hře je spousta různých obleků, stačí si jen vybrat. 

Jestli nějaká kontroverze kolem Stellar Blade bude, určitě se nebude týkat špatného technického stavu, ošklivé grafiky nebo nepovedené akce. Ve všech těch věcech totiž exceluje. Studio Shift Up svoji první konzolovou hru zvládlo s přehledem lépe než mnohá studia, která se vývoji věnují několik generací. Do příště by to chtělo dotáhnout hlavně ten příběh, který sice není tragický, ale vše podstatné prozradí až příliš rychle.