Recenze hry Stronghold: Definitive Edition. Kultovní strategie ve vylepšeném hávu

Real-time strategie pro PC ● Cena: 350 Kč ● Singleplayer i multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Oficiální český překlad

Recenzovat vylepšené verze starých her je vždy ošemetné. Jak k takovému textu přistupovat? Má autor psát pro novou generaci hráčů, kteří originál neznají a tím pádem se pokoušet hodnotit hru z hlediska současného herního prostředí, porovnávat ji s tituly, které musí být zákonitě již trochu dále (nebo, chcete-li, jinde), a to nejen co se grafiky týče, ale i hratelnosti. Nebo má jít pisatel na ruku veteránům, kteří hru kdysi dávno pařili od nevidím do nevidím a mají tak k titulu vřelý, emocionální vztah? Rozhodnutí je to těžké, proto se pokusme oba přístupy skloubit dohromady.

Stronghold je klasická středověká real-time strategie z dob, kdy byl tento žánr dost populární. S trochou nadsázky lze říci, že jde o jakýsi simulátor správy hradu. V budování opevněného sídla totiž zachází dále než většina obdobných titulů. Ano, i zde je klíčem hlavně výstavba základny, správa zdrojů a samozřejmě i vaše válečné umění. Dost času ale strávíte opevňováním svého území, stavbou mohutných zdí, kopáním příkopů, budováním věží, bran a dalšími libůstkami, které již tak obvyklé nejsou.

V jádru je hra pořád stejná, což znamená i stejně zábavná a hlavně návyková. Jakmile si sednete k jedné z kampaní, je dost těžké se od hry odtrhnout. Od klasických strategií se Stronghold liší v důrazech na jiné herní mechanismy, než je zvykem. Zpočátku je důležitá rychlost, ale i umístění vaší hlavní základny hraje zásadní roli. Klíčem je mít dostatek dřeva na vybudování potřebných budov. Dále nesmíte zapomínat ani na jídlo a další komodity. Bez kamení nepostavíte zdi a věže. Bez železa zase nelze najímat lepší vojáky apod.

Bohužel, některé mechanismy nestárly úplně ideálně a působí v dnešní době minimálně podivně, občas hloupě, jindy otravně. Zvláštní třeba je, že budovy se postaví ihned. Ale vyrobit luk nebo palcát pro vaše vojáky zabere mnohem více času. Tempo hry je zároveň velmi často nevyrovnané. Ze začátku je vražedné a jedna chyba se může stát osudovou. Později ale tempo opadá a mnohdy jen čekáte, než vaši poddaní natěží dostatečné množství nějaké suroviny nebo než vyrobí dostatek samostřílů a brnění, abyste mohli vyzbrojit pořádnou armádu. V takových chvílích jen tupě čekáte. Dlouhou chvíli si ale můžete zkrátit zrychlením času stiskem tlačítka + a zase si ho zpomalit tlačítkem -.

Ani ovládání vašich vojáků není ideální. Můžete je řadit do skupin, ale to je tak vše. Hodila by se třeba možnost tvořit formace, ale ta bohužel nepřibyla. Často pak musíte dávat pozor, v jakém režimu se vojsko nachází. Prvotně nastavené je stání na místě. Jenže pokud na vaše lučištníky střílí soupeř a vy jim zadáte palbu opětovat, nemusí vás vaši svěřenci poslechnout. Jestli se totiž nepřátelé nachází mimo dostřel vašich sil, střelci zůstanou stát a v klidu se nechají povraždit. V tomto režimu zkrátka musíte ručně zadat pohyb a v dostatečné vzdálenosti pak i útok. Takže pozor na to!

Otravné jsou i přetrvávající nepřesnosti ve stavbách zdí. V některých mapách lze k obraně využít i prvky v prostředí, skály, vodní toky apod. Zdi pak na tyto překážky jednoduše navážete a ušetříte si práci a slušnou porci kamení. Jenže tyto prvky na sebe dost často špatně navazují a mnohdy se stane, že mezi zdí a řekou zůstane skulina, které jste si nevšimli. Armáda nepřítele o ní samozřejmě ví a nebojí se ji využít. Vy se pak pokoušíte mezeru zacelit, což vede k dost bizarním shlukům kamenných hradeb.

Mrzuté jsou i chybky v grafice. Pajduláci se často prolínají s prostředím, jindy se objevují na hradbách a hned zase pod nimi. Stalo se mi i to, že vojáci stojící blízko hradeb ignorovali kamennou zeď a mydlili se skrze ni se soupeřem hlava nehlava. Jakmile jsem poodešel, boj ustal. Zasekávání postaviček ve zdech a dalších objektech je také na denním pořádku.

I kvůli výše zmíněnému jsem měl dojem, že spousta chybek z originálu zůstala i zde a že se na jejich opravu tvůrci jednoduše vykašlali. Zároveň ani nepřidali žádné výraznější nové funkce, které by hraní zpříjemnily nebo hru lépe zprostředkovaly novým hráčům.

A to může být i kámen úrazu celého Strongholdu. Jde jen o vylepšený originál. Vylepšený hlavně co se grafiky a detailů v prostředí týče. V hratelnosti se nic moc nemění. Maximální velikost map zůstala též stejná. Pokud jste původní hru hráli, pak zde budete jako doma a nebojím se tvrdit, že budete nadšení. Nové hráče může ale poměrně dost věcí odradit, jelikož hra působí v mnoha ohledech zastarale.

Ano, možnosti zoomu, větší detaily, to vše potěší. Přesto je ale grafika dost zastaralá. To samé platí třeba i o umělé inteligenci, kterou je snadné oklamat. Například postavíte dlouhou zeď, lemovanou věžemi, na jejímž konci necháte díru, skrze kterou může nepřítel projít. Toho si AI všimne a hrne se k ní. Po cestě to ale nepěkně schytá od vašich lučištníků. O neexistenci formací či nějakého většího taktizování jsem již psal. Zamrzí i poměrně nízký počet jednotek, kdy vojáci vypadají stále jeden jako druhý.

Co naopak potěší, je množství obsahu. Naleznete zde jak původní kampaně, jednu bojovou, druhou ekonomickou, tak i kampaň fungl novou a řádně obtížnou. Nechybí ani velká spousta jednotlivých misí, ať již od autorů, tak i od komunity. Chcete dobývat nebo bránit hrad? Není problém. Chcete si jen stavět a těžit? Ta možnost je zde také. A pokud vás omrzí hrát proti počítači, vrhněte se na multiplayer. Jedna poměrně zásadní chybka tu ale je, a to absence skirmishe. Tolik oblíbený herní mód zde trestuhodně chybí! Což nepřekvapivě dává komunita tvůrcům náležitě sežrat.

Zdokonalení doznala i zvuková složka hry. Melodie znějí lépe, to samé platí o zvucích. V tomto směru titul exceluje. Hudba totiž není vlezlá a rozhodně se mi po celou dobu hraní neomrzela. Dobrým prvkem je i změna melodie v případě hrozícího nebezpečí. Jakmile se spustí dramatický hudební podkres, je jasné, že jde do tuhého a je potřeba věnovat svou pozornost obraně.