Recenze hry The Alters. Jeden muž, spousta klonů a neustálé riziko naprosté zkázy

Manažerský survival pro PC, PS5 a XSX • Recenzovaná verze: PC • Cena: 870 Kč • Singleplayer • Věkové omezení: 18+ • Bez oficiální češtiny

Alters mají poměrně svižný začátek. S partou kosmonautů přistanete na nehostinné planetě, kde máte za úkol nalézt dosti vzácnou surovinu zvanou Rapidium. Jenže jak už to tak bývá, přistání neproběhne dle představ. Ostatní členové posádky umírají a z vás se stává jediný přeživší celé operace. A aby toho nebylo málo, planeta je dosti nebezpečná a samotný na ní nemáte šanci přežít. Co s tím?

Inu, odpovědí jsou klony! Na palubě stanice, o kterou se budete starat, je velmi výkonný kvantový počítač se všemi vašimi vzpomínkami. Dokáže ale také nasimulovat alternativní verze vás samých. Co by se stalo, kdybyste se v klíčových bodech života rozhodli úplně jinak? Kam by se vaše kroky ubírali? Stali byste se slavným doktorem? Úspěšným vědcem? Sebelítostivým horníkem? Proč vaše alternativní verze nevyužít (nebo nezneužít?) a následně neoživit, aby vám pomohli s problémy, kterým tady a teď musíte čelit?

Základem tak je klasický survival, kdy se snažíte o to, aby posádka vaší základny úspěšně přečkala další den. Nechybí klasické žánrové propriety, jako je správa základny, těžba surovin, výroba předmětů a mnoho dalšího. Celkově je ale hratelnost mnohem širší, s množstvím přesahů, zajímavých prvků, ale též trochu překvapivě se silným a komplexním příběhem.

Hra se dělí na dvě základní části. Průzkum prostředí a těžbu a správu základny. Během průzkumu se vydáte mimo bezpečné stěny úkrytu, do hrůzu nahánějícího, potemnělého a chladného prostředí povrchu planetu. Zde hledáte místa pro těžbu základních materiálů, jako je kov, organické látky, minerály, ale hlavně již zmíněné Rapidium.

Dále zde překonáváte různé překážky, ničíte sesuvy půdy, ale též narazíte na nebezpečné anomálie, které vás mohou dost nepříjemně zranit. Rozhodně se setkáte i s věcmi, které se vzpírají zdravému rozumu a jež ještě stupňují lehce mysteriózní atmosféru celé hry.

Správa základny probíhá klasicky, jak známe třeba z Fallout Shelter nebo X-COMu. Za utržené materiály stavíte nové místnosti. Ubikace pro posádku, dílnu, sklady, ošetřovnu, ale i místnosti speciální, ve kterých můžete přechovávat Rapidium nebo vytvářet své klony.

Dále vytváříte užitečné předměty, které se vám budou hodit při průzkumu, ale též je záhodno postarat se o jídlo a třeba i zábavu. Zkrátka musíte vytvořit promyšlený ekonomický model, který je klíčem k přežití a potažmo celkovému úspěchu. Nesmíte ale zapomínat na bezpečnost a ochranu proti radiaci a další a další maličkosti.

Vybrali jsme nejlepší hry o přežití. Zkuste se postavit divoké džungli, vodním hlubinám i zombie apokalypse

Středobodem vašeho snažení jsou klony, kteří ozvláštňují jinak poměrně klasickou hratelnost. Každý váš klon je totiž unikát a svéráz. Nejen, že má každý jiné vlastnosti a schopnost nutné pro přežití, ale též oplývá vlastní osobností. Každý má své světlé i temné stránky. A ke každému je tak nutné přistupovat trochu jinak. Mnohdy se nepohodnou mezi sebou a na vás je jejich spory vyřešit. Což samozřejmě většinou jednu stranu sporu naštve.

Někteří vaši druzi svou roli ochotně přijmou a plní každé vaše zadání. Jiní jsou vzpurní a ani trochu se jim nelíbí to, že jste je zhmotnil kdesi na samém okraji vesmíru a vrhli je do dosti prekérní a nebezpečné situace. Vy tak musíte umně balancovat a každý klon motivovat do práce. Budete s nimi hovořit o jejich problémech a trápeních, zadávat úkoly, ale též shánět potřebné věci či zdroje zábavy.

Někdo to nezvládne a psychicky se zhroutí. Jiný zase příliš riskuje, až dojde k nepříjemným zraněním, která ho na čas vyřadí z práce. Nikdy úplně nevíte, jak kdo bude reagovat a jaké nedozírné následky vaše činy způsobí. Prostě postupujete dále, jak nejlépe umíte a doufáte, že se vaše základna nezhroutí do horoucích pekel.

Právě tento rozměr odlišuje Alters od ostatních survival her. I když třeba zůstává nezodpovězena otázka, proč nelze naklonovat i alternativní verze již zesnulého personálu. Každopádně je zajímavé sledovat, jaké události formovaly charakter jednotlivých klonů.

Hra si také klade až filosofické otázky. Jsou klony stejně skutečné jako vaše původní verze? Lze jejich vzpomínky šmahem ruky odmítnout jakožto počítačem zřízený konstrukt? A co se s nimi stane po splnění mise? Mají klony stejná práva jako ostatní lidé? Případně se lze tázat, do jaké míry určuje naši osobnost DNA a do jaké míry sociální prostředí.

Zároveň pěkně pracuje s tempem. Jen málokdy se budete nudit. Děj je rozdělen do několika kapitol, ve kterých je vám dávkován zajímavý a propracovaný příběh. V každé kapitole plníte různá zadání. Jsou zde hlavní i vedlejší úkoly. Zároveň musíte neustále těžit suroviny, starat se o blaho posádky apod. Jakmile si už už myslíte, že vaše základna začíná vzkvétat a všeho máte dostatek, přijde krize. A to například ve formě magnetické bouře, která dokáže dost brutálně poškodit a až zničit vaši bázi.

Nikdy si tak nemůžete být ničím jisti. Pořád se něco děje a vy musíte neustále přicházet s novými řešeními, jak se s krizemi vypořádat. Tato pestrost s sebou přináší i vyšší míru znovuhratelnosti. V dalším průchodu hrou zvolíte jinou partu klonů, direktivnější přístup, jiné odpovědi v komunikaci, což s sebou nese i odlišné vyznění příběhu.

Robustní hratelnost a zábavnost trochu sráží technické nedostatky. Prolínání postav je spíše otravné, než že by nějak narušovalo hraní. Ale setkal jsem se i s horšími chybkami. Jeden z klonů se mi například zasekl v kuchyňce a nešlo s ním komunikovat. Což je průser, jelikož mi právě tato postava měla říci důležitou informaci, díky které jsem se mohl konečně posunout dále v příběhu. Odseknout se mi ji podařilo až po několika marných pokusech, kdy jsem ji poslal spát na ošetřovnu.

Jindy klon chce něco sdělit, ale zasekne se a opakuje stále dokola jeden a ten samý monolog. Občas blbne i grafika a špatně vykresluje modely postav. Nikdy nešlo o nic, co by přímo rozbilo celou hru. Ale nepříjemné tyto bugy jsou.

Lehkou kritiku si zaslouží i přeci jen i repetitivnost úkonů. Herní smyčka se u konce trochu omrzí. Hledání míst k těžbě, vytváření speciálních předmětů pro další postup, obstarávání potřeb klonů, to vše se zde neustále opakuje. Díky povedenému scénáři si toho ale naštěstí moc často nevšimnete.