Recenze hry The Last of Us: Part I. Úchvatný remake za plnou cenu

Když vývojáři ze studia Naughty Dog do světa vypustili informaci o chystaném remaku prvního dílu The Last of Us, příliš obdivu zrovna nesklidili. Na jedné straně se jedná o naprosto výjimečný titul, který v herní historii bude navždy zaujímat speciální postavení, obzvláště tedy pro majitele konzole Playstation. Na straně druhé ale jistě nejednoho hráče napadla otázka, proč se vlastně po povedeném remasteru z roku 2014 znovu pouštět do předělávání kompletně celé hry? Popravdě ani já osobně jsem tento záměr příliš nepochopil a možná bych raději ocenil práci na dalším případném pokračování, respektive na přípravě nové značky.

Tak jde čas

Od remasteru prvního dílu uplynulo osm dlouhých let, od vydání původní TLOU dokonce devět let a je pravda, že se hodně věcí na poli videoher změnilo. Je zde nová generace konzolí, nové technologie, nové přístupy vývojářů i vyšší nároky ze strany samotných hráčů. Navíc došlo i k určitému posunu v oblasti poptávky jako takové. To, co fungovalo v roce 2013 respektive 2014, už zdaleka nefunguje v dnešní době. Alespoň ne ve všech případech, na což už dojelo hodně remaků.

Úvodní scéna je již legendární

Jenže aktuální remake, označovaný jako The Last of Us: Part I opět ukazuje, jak ohromujícím titulem vlastně ve svém jádru je. Vývojáři pochopitelně překopali celou hru ve všech ohledech, ale díky nadčasové povaze materiálu se mohli plně soustředit pouze na technickou stránku a grafické zpracování. Přesunuli tak svůj nestárnoucí klenot o jednu dekádu dopředu a nováčci v sérii vlastně vůbec nepoznají, že hrají kus historie.

Abychom byli konkrétnější, TLOU Part I funguje k velkému překvapení stejně tak skvěle, jako před lety. Zprvu jsem mělo trochu obavy, zda se původní kouzlo po těch letech a existenci remasteru či dokonce s přihlédnutím s příchodem druhého dílu nějak nevytratí, ale obavy byly liché. Tohle dobrodružství je stejně tak pohlcující jako před lety a opět dokáže hráče polapit do svých spárů, přežvýkat a vyplivnout po cca dvaceti hodinách.

Návrat do postapokalyptického světa v ohromující podobě

Během téhle doby se budete fantasticky bavit a hltat každý moment příběhu stejně tak intenzivně, jako před lety. A je úplně jedno po kolikáté hru procházíte. Tenhle zážitek zkrátka nikdy neomrzí, obzvláště v takové podobě.

Přechod na next-gen

Pojďme se nyní podívat na přehled toho, co tahle stará novinka vlastně přináší a pro koho bude určená. Tím nejzásadnějším přínosem je rozhodně grafické zpracování, které bylo naplno přizpůsobeno pro současnou herní generaci. Hra se dočkala kompletního přepracování na novém PS5 enginu studia Naughty Dog a když říkáme kompletního, myslíme to doslova.

Grafická stránka hry poskočila o několik levelů

Při hraní jsme tak svědci realistického nasvícení, detailnějšího prostředí či rozšíření mnoha míst. Ta práce se světly, odrazy, zpracování vody, mimika obličejů či dynamika a uvěřitelnost animací je naprosto famózní a v mnoha ohledech se může srovnávat s druhým dílem The Last of Us, i když ten je pochopitelně už z principu ještě o kousek dále. Každopádně po grafické stránce vývojáři odvedli ohromující práci a výsledek hravě sbalí do kapsy mnoho současných titulů. Dnešní galerie screenshotů bude díky povaze hry o něco bohatší, než bývá zvykem.

K dispozici jsou dva režimy vykreslování: věrnost, upřednostňující rozlišení před snímkovou frekvencí a výkon, který cílí na vyvážení rozlišení a snímkové frekvence. V prvním případě se bavíme o 4K a 40fps, v případě druhém potom o dynamickém 4K respektive 1440p a 60fps. Oba režimy vypadají perfektně, vzhledem k charakteru hry jsme však upřednostnili režim věrnosti.

Titul perfektně funguje i po technické stránce

Cílem vývojářů bylo úplné předení hry na next-gen, proto pochopitelně nechybí podpora funkcí ovladače DualSense. Skvěle funguje nejen haptická odezva, která výrazně umocňuje pocity z každé přestřelky či uvěřitelnost herního prostředí díky efektům deště nebo odezvy kroků, ale rovněž i adaptivní triggery, které přináší skutečně intenzivní zážitky ze střelby. Hráč tak může pocítit zpětný ráz zbraní nebo odpor při natahování tětivy luku. Díky tomu tak lze prožít skutečně každý výstřel.

Hra pro všechny

Nechybí rovněž ani propracované nastavení přístupnosti pro handicapované hráče, které jsme měli možnost zakusit již v TLOU Part II.  K dispozici je možnost alternativního ovládání, přiblížení a vizuální asistence, přizpůsobení boje, úpravy v rámci kinetózy, usnadnění navigace a pohybu nebo syntéza řeči a zvukových signálů. Míra personifikace je skutečně úctyhodná a vývojáři opět potvrdili, že jejich tituly patří v tomto ohledu ke špičce současného herního průmyslu.

Nechybí oblíbený fotorežim

Určitých změn se údajně dočkala též úprava umělé inteligence, což je však s odstupem času poměrně těžké zhodnotit. Nutno však dodat, že série TLOU se celkově honosí pokročilejší AI nepřátel a už v minulosti toho nebylo moc co vyčítat. Změny se uskutečnily rovněž i v oblasti soubojového systému, jde však spíše o kosmetické úpravy a určité vyladění. Přechod na next-gen s sebou pochopitelně přináší též rychlé načítání, které se díky SSD diskům konzole PS5 pohybuje v řádu několika vteřin.

Nestárnoucí klasika

Silnou stránkou série respektive všech titulů týmu Naughty Dog byla vždy technická stránka hry a celková optimalizace, která je i v tomto případě na ukázkové úrovni. Všechno šlape jak na drátkách, během hraní jsme se nesetkali s jediným bugem či nějakým grafickým glitchem. The Last of Us: Part I je opět technicky perfektně zvládnutou hrou, která by mohla sloužit jako názorný příklad pro další vývojáře.

Velká kaňka 

A kdo by ani po dohrání hlavního příběhu neměl dost, může skočit do příběhového DLC Left Behind, které je rovněž součástí celého balíčku. Bohužel žádná další dodatečný obsah připraven není, což je vlastně škoda. Příběhové rozšíření jsme neočekávali a nedávalo by moc ani smysl, každopádně nějaké ta zbraň navíc či podobná maličkost by radost udělala. Otázkou je, zda-li by nedošlo k rozbití integrity celé hry.

Otázkou jen zůstává, co na cenovku řeknou hráči

Popravdě hledat na tomto remaku nějaké mouchy je opravdu těžká věc. Tím jediným a skutečně zásadním problémem je samotná cenovka hry, která se rovná novému titulu. Z jedné strany se vlastně o nový titul jedná, z druhé strany je však tahle cenová politika poměrně odporná.

Jinak jde o naprosto dokonalý remake

Rozhodnutí, zda investovat 1700 Kč je už tak na samotných hráčích. Něco mi však říká, že aura The Last Of Us je tak silná, že ani taková cenovka by nemusela být problém. Obzvláště vzhledem ke skutečnosti, že hra vychází jak na konzoli PS5, tak i na PC. Jde jen o chytrý tah vývojářů nebo gesto vstříc věrným fanouškům? Rozhodnutí už necháme na vás, stejně jako dilema týkající se samotné koupě. Jedna věc je ale jistá, tenhle remake je fenomenální a i když mimo brilantního přesunu na next-gen nepřináší nic moc nového, funguje prostě parádně a rozhodně stojí za to. Otázkou tak na závěr zůstává, jestli vlastně bylo nutné investovat tolik času a tolik peněz do ne tak staré hry, která již obdržela graficky slušně vypadající remaster.