Recenze hry The Lord of the Rings: Return to Moria. Survival z tolik milovaného světa Pána prstenů

Survival pro PC (PS5 a XSX později) ● Cena: 860 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Námět opět nezní nikterak špatně. Žánr survival akčních adventur je stále v kurzu. A zasazení do Středozemě také není marná volba. Tvůrci navíc svou hru umístili do 4. věku, tedy doby, jež navazuje na události popisované v původní trilogii. Zároveň se zde setkáme i s oblíbeným trpaslíkem Gimlim, jemuž propůjčil svůj hlas i herec známý z Jacksonových filmů, John Rhys-Davies. Jenže výsledek rozhodně naděje do hry vkládané nedokáže řádně zužitkovat.

Jak již název napovídá, podíváme se do Morie, kdysi bohaté a slavné metropole trpaslíků, kteří ale díky své chamtivosti o své sídlo nakonec přišli. Nezřízenou těžbou totiž probudili démona Balroga a s ním i temnotu, jež město nakonec pohltila. Gimli se ale s tímto osudem nechce smířit, a tak zorganizuje výpravu na znovudobytí kdysi tolik váženého podzemního velkoměsta. Vy jste jedním z trpaslíků, jež se tohoto nesnadného úkolu mají zhostit. Jenže co čert nechtěl, při jednom závalu se ocitnete sami v temnotě uprostřed nehostinného prostředí. Vaším prvotním cílem se tak stává boj o holé přežití.

Hra svými mechanismy připomíná klasiky tohoto žánru - Subnauticu, DayZ nebo třeba i Minecraft. Základními kameny celé hry je tedy správa a shánění surovin, starost o potřeby vašeho reka, stavba různých objektů a výroba nástrojů, ale také samozřejmě boj proti krvežíznivým orkům a další havěti.

Surovin je zde velké množství a postupně se propracováváte k těžbě vzácnějších a cennějších komodit. Základem je samozřejmě kámen a dřevo, železo nebo třeba textil či kůže místní fauny. S těmito materiály se setkáváte takřka všude a není problém si je obstarat. K těžbě využijete klasický krumpáč, jídlo sbíráte z keříků, dřevo si nasekáte z rozpadajícího se nábytku, jež tu zbyl po předchozích obyvatelích. Exotičtější suroviny lze ale těžit jen odolnějšími nástroji a na předem daných nalezištích. Nástroje nejprve musíte vyrobit pomocí lepší pece apod. Tyto principy poměrně dobře motivují hráče k dalšímu postupu. Je zábavné shánět nové materiály, prozkoumávat zatuchlé kobky, opravovat zdejší opuštěná zařízení a pomalu postupovat stále hlouběji do nitra země.

Samotná těžba je hlavně o nalezení té které suroviny a následném kutání příslušnými nástroji. Občas si k tomu i zazpíváte nějakou tu trpasličí písničku, což zvýší vaši produktivitu. Nejde o úplně zábavnou činnost, ale dá se to přežít. Horší je, že nemůžete kutat všude, kde byste si přáli. Takřka vše zde lze rozbít a tím rozložit na jednotlivé součástky. To neplatí o opracovaných zdech, do kterých lze bušit krumpáčem, ale nic se jim nestane. Prokopat se skrz do dalších místnosti nejde. Je škoda, že tvůrci hráčům takto omezují volnost a těžit lze jen na předem určených místech.

Nemůžete si tak vykopat svůj brloh dle vašich přání. Tyto nezničitelné zdi lze ale občas dobře využít. Na některých místech do nich totiž můžete kutat a postupně vám díky tomu přibývá kamení. Prostě jen bušíte do zdi a kámen se vesele vrší ve vašich kapsách. Dle všeho jde o chybu, ale alespoň o takovou, která vám občas pomůže.  

Také stavění má své limity. Ne všude lze vše vybudovat. Základem je jakési srdce, trochu větší ohniště připomínající zahradní gril. Kolem něho pak můžete vystavět nebo opravit další zařízení, jako je výheň, ale také položit palety, na kterých lze uskladnit nalezené materiály, nebo zřídit koutek na spaní, stolky na hodování a další a další věci a pracovní náčiní. Bohužel ne vždy vše funguje, jak má. Chtěl jsem například postavit jednoduchou louč a připnout ji k zdi. Jenže hra si jaksi spletla strany této stěny a louč tak usadila do nitra zdi, což je mi, ehm, k ničemu.

Jindy jsem si chtěl pořídit truhlu na své poklady. Posadil jsem ji na vrcholek jakési hroudy, což není problém. Prostě v klidu stála na špici, nespadla, nesjela. Posléze jsem onu hroudu vykutal a světě div se, truhla se opět nesesula. Statečně se vzepřela gravitaci a začala levitovat ve vzduchu! A to poblíž nebyl žádný Gandalf, který by ono vzepětí se fyzikálním zákonům inicioval nějakým svým poťouchlým pouťovým trikem. Jde jen o jeden z mála příkladů toho, jak zde naprosto elementární prvky vůbec nefungují.

O vašeho trpaslíka se také musíte starat. Má hlad, může být unavený, ale též se mu čas od času zasteskne po světlu a teplu. Občas ho tak musíte nakrmit slizkými houbami nebo mu něco výživnějšího ukuchtit. Zahřejete se u ohýnku, energii naberete vydatným spánkem a tak dále. Jenže co je to platné, když smrt tady nic moc hrozného neznamená. Když vás zlotřilý ork zabije, objevíte se zpět zachumláni v nejbližší posteli. Jen si pro ztracenou výbavu musíte zajít na místo, kde jste padli. Žádné další postihy vám nehrozí.

Dost svízelné jsou i souboje. Váš hrdina se ozbrojí mečem a štítem a jde se na to! Umělá inteligence je nulová, takže často do nepřítele musíte udeřit nebo vrazit, aby si vás všiml. Jakmile vás zmerčí, vydá se nejpřímější cestou k vám. A pak již následuje dost stereotypní mlácení a krytí. Prostě opakujete stále ty samé údery. Když se nepřítel rozmáchne, stisknete tlačítko pro obranu a útoku se vyhnete. Nic víc v tom není. Ano, můžete udělat jakýsi parakotoul, postrčit soupeře štítem, případně ho ostřelovat z dálky. Ale to je vše. Souboje jsou i proto dost nudné.

Nejhorší ale je, že jsou často dlouhé. Příšer se vyrojí celá řada a dá hodně práce všechny je udolat. Nevyhnete se ani klasickým chybám, kdy se nějaké to velké monstrum zasekne o strop a vy ho pak v klidu ostřelujete, dokud nepadne. Nejednou jsem byl svědkem i toho, že se trochu pomalejší ork prostě jen zastavil a po dobu, co jsem mu cupoval vnitřnosti mečem, na mě jen zmučeně civěl. Bída. Žádná variabilita, žádné nové speciální útoky a schopnosti, prostě šeď.

Celkově je hra dost temná. Ano, však se odehrává v podzemí! Ale ono podzemí je dost jednotvárné, šedivé, opakující se. Občas sice zavítáte i do pestřejších částí se zelení nebo do smrdutých jeskyní plných různých nepopsatelných hrůz, ale značnou část hry se pohybujete ve velmi jednotvárných tmavých tunelech. Na druhou stranu ona temnota alespoň zčásti zakryje dost ohyzdnou grafiku. Ta je zastaralá a nevábná. Ještě horší je to pak s animací postav. Ty jsou dost prkenné, nepřirozené. Občas úplně chybí. Pokud si například prohazujete nástroje, jež chcete použít, tak ty se jen z ničeho nic objeví ve vaší ruce. Žádná animace, žádné sáhnutí do tlumoku, nic. To samé platí například o opravách různých přístrojů. V jednu chvíli jsou rozbité, váš avatar kolem nich chvíli máchá rukou a následně jsou opravené. Zda to je leností tvůrců či nedostatkem času, nevím, ale rozhodně to je rušivé.

Hra i proto hodně připomíná spíše nějaký předběžný přístup, který má k plné verzi ještě dost daleko. Další příklad za všechny, hořící louč se neuhasí, ani když stojíte pod proudem vody. Stavění občas funguje i navzdory gravitaci, jindy se vaše plošinka nebo žebřík zhmotní, ale během vteřiny se rozpadne. Proč, to už zřejmé není. Takové věci vám sice nebrání v postupu hrou, jsou ale při nejmenším zarážející. Nedotažeností je zde bohužel velká spousta.

Zábavnější než singleplayer je hra ve více lidech. Přeci jen sdílet materiály, pomáhat si v boji, plánovat různé akce, dokonce i spolu popít a zazpívat si, to je vždy lepší ve větší společnosti. Otázkou ale je, zda nějaké přátele k této hře vůbec dotáhnete a zda si zkrátka a dobře neužijete více zábavy v jiných, již odladěných titulech.