The Texas Chain Saw Massacre vsází na děsivou atmosféru a týmovou spolupráci, která ovšem není vždy přítomná.
Zábavný koncept
Stromy dovedností
Pěkná grafika
Dokáže vyděsit
Spoluhráči vám dokáží zavařit
Po čase začne nudit
7 /10
Únikový horor pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 950 Kč ● Multiplayer ● Věkové omezení: 17+ ● Bez oficiální češtiny
Při prvním pohledu hra připomíná koncept Dead by Daylight. Přeživší se snaží utéct před vrahy za pomocí spolupráce a plnění různých úkolů. Znatelný rozdíl je v tom, že v Texaském masakru jsou hned tři vrazi, kteří přeživším znepříjemňují život.
Celý koncept je z mého pohledu velmi zábavný. Hororové prvky jsou znatelné na první dojem. Sklepení, ve kterém přeživší začínají, je sám o sobě velmi děsivé. A věřte mi, že pokud uslyšíte zvuk motorové pily, začne vám bušit srdce a ruce nebudete moci udržet v klidu.
Samozřejmě pokud hrajete za vraha, hororový prvek se lehce vytrácí. Nikdo vás nepronásleduje a v podstatě vám nic nehrozí. I když jsem fanouškem hororu, přišlo mi hraní za vraha zábavnější a svižnější. Přeživší musí postupovat opatrně a nedělat příliš hluku, pokud na sebe nechtějí upoutat pozornost, což může v některých případech hru značně prodloužit a pro někoho netrpělivého, jako jsem já, znamenat nevýhodu.



Na výběr máte z několika postav, ať už hrajete za vrahy nebo přeživší. Každá z nich má svou jedinečnou schopnost, která je užitečná v různých situacích. Tady narážíme na první problém. Nápad je to dobrý, ale bohužel se nedá počítat s tím, že hráči, kteří jsou s vámi v týmu, budou chtít spolupracovat. Tím se lehce vytrácí možnost používat kombinace schopností, které tím dosáhnou svého maximálního potenciálu.
Za mou dobu hraní jsem bohužel nenarazil na nikoho, kdo by byl ochotný použít mikrofon a komunikovat se mnou. Mnoho hráčů vsází na své vlastní schopnosti a snaží se vše udělat sami. Tím dokáží zbytku svého týmu pořádně zavařit. Pokud jste přeživší a někdo vedle vás, kde se snažíte schovat, začne hlasitě prohledávat kufřík s nářadím, okamžitě tím prozradí vaši pozici a musíte si hledat zase jiné místo. Ten samý problém platí i u vrahů, i když ne v takové míře. Můžete například za pomocí schopnosti odhalit někoho ve sklepě, ale místo toho, abyste se domluvili, jak na něj zaútočíte, tak většina hráčů prostě vyrazí dopředu a oběť se dá na útěk.

Vše funguje dobře, pokud máte kamarády, kteří s vámi budou hrát. Jinak Chain Saw Massacre působí osaměle a zmateně. U přeživších se tu perou dva aspekty. Spolupráce je nutná plánování postupu a zároveň není od věci, abyste jeden druhému hlídali záda, ovšem všechny úkoly potřebné k úniku jsou prováděny jen jedním hráčem. Pochopitelně to vede k tomu, že všichni hrají sami za sebe a vás využijí spíše jako návnadu.
„Vše funguje dobře, pokud máte kamarády, kteří s vámi budou hrát.“
Hra za vrahy se liší, ale je také závislá na spolupráci. Musíte se domluvit, která dveře zamknout z venku, a které nechat odemčené, abyste se mohli dostat do různých oblastí. Velkou roli hraje také děda rodiny vrahů, který sice není hratelnou postavou, ale dokáže detekovat přeživší. Musíte ho krmit krví, kterou najdete různě po mapě nebo ji nasbíráte při zásahu přeživšího. Čím více krve, tím větší mají jeho detekční schopnosti rozsah.
Po delším čase, který jsem se hrou strávil, mě přestávala nepřetržitá hra na kočku a myš bavit. Může to být způsobené tím, že jsem hru hrál pouze sám s náhodnými lidmi, ke kterým mě zařadil systém a ne s někým, s kým bychom vymýšleli taktiky a hráli týmově.
Hraní dalších a dalších zápasů má ale smysl. Každá postava má vlastní stromy dovedností. Jsou něco, s čím si můžete vyhrát a přizpůsobit si tak svůj styl hraní. To znamená, že pokud odehrajete dostatečné množství her, budete mít přístup k více schopnostem, které mohou být ku prospěchu, ať už se soustředíte na postup jako vlk samotář nebo týmový hráč.



Opravdu se ale nemohu zbavit pocitu, že k tomu, abyste si hru užili naplno, potřebujete partu kamarádů. Jak už to v multiplayerových hrách bývá, narazíte i na hráče, kteří vám to schválně kazí nebo celou hru křičí do mikrofonu a otravují vám tak zážitek.
Po grafické stránce se hra rozhodně nemá za co stydět. Vypadá skvěle a jak animace postav, tak i animace smrtí jsou znepokojivě detailní a uvěřitelné. Po stránce optimalizace si také nemůžu stěžovat. Hra běžela plynule a za celou dobu hraní jsem nezaznamenal žádný pokles snímku ani pády hry samotné.
Verdikt:
The Texas Chain Saw Massacre je solidní hororovou hrou po vzoru Dead by Daylight. Lokace jsou děsivé, postavy uvěřitelné a násilí všudypřítomné. Jak už to u multiplayerových her bývá, nutnost spoléhat se na spoluhráče dokáže celý zážitek znepříjemnit, a tak doporučuji si nejdříve najít kamaráda, který si s vámi zahraje. Stromy dovedností nabízí dostatek prostoru k tomu, aby si každý našel herní styl, který mu bude vyhovovat, ať už se chcete plížit nebo na tvrdo běhat po mapě. Nicméně po nějakém čase stráveném v Texasu se hra omrzí a musíte si najít vlastní způsob, jak ze hry na kočku a myš udělat zase zábavu.