Recenze hry TopSpin 2K25. Český tenis se po dekádě vrací ve výborné formě

Sportovní hra pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 1 630 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 3+ ● Oficiální český překlad

Je to už 13 let, co se fanouškům naposledy dostala do rukou digitální raketa ze série TopSpin. Za tu dobu přišly na svět dvě generace konzolí a herní odvětví zaznamenalo masivní posun směrem k modelu live service. Co to dohromady znamená pro nejnovější díl? Podle nadšených reakcí kritiků i hráčů, jen to dobré, protože vývojáři z Hangar 13 ukuchtili zábavný, efektní a návykový tenisový titul, který je radost hrát.

Návrat legendy se povedl

TopSpin 2K25 je sebevědomým znovuzrozením této dlouho neaktivní série, která se může důstojně zařadit po bok sérií NBA a PGA. Jste-li obeznámení s některými z titulů 2K Sports, pak zhruba víte, co vás čeká, pokud jde o obsah pro jednoho hráče a online hraní. TopSpin lehce vybočuje z řady a nabízí navíc propracovaný systém zdokonalování se ve hře. Křivka učení není tak strmá, jak by si mé netrpělivé já přálo, ale za to je každý úspěch doprovozen pocitem uspokojení.

Popravdě řečeno, TopSpin 2K25 mi moc nešel, resp. tak tomu alespoň bylo několik prvních hodin od spuštění. Když jsme se do něj pustil, předpokládal jsme, že mi k vítězství bude stačit zkušenost a postřeh z jiných sportovních her. Po prvních zdrcujících porážkách bez získaného gemu jsem rychle zamířil do TopSpin Academy, tréninkového režimu hry, kterým vás neprovází nikdo jiný než tenisová legenda John McEnroe.

Těžko si vzpomínám na hru s výukovým programem, který by představovaly takovou nutnost jako je tomu v případě TopSpin 2K25 a to nemyslím jako kritiku. Pokud jste v sérii nováčkem, budete tyto lekce určitě potřebovat. Dokonce jsem se přistihl, že navzdory McEnroeovu nudnému přednesu dávám bedlivý pozor, co svým profesorským hlasem přednáší. Po absolvování akademie se vrhám na kurty se svou pečlivě vytvořenou postavou v režimu MyPlayer proti ostatním živým soupeřům s cílem vyšplhat v žebříčku co nejvýše.

Dobrý timing je základem úspěchu

Pro úspěch v tenisu, jak reálném, tak v tom digitálním je klíčové osvojit si načasování úderů. Před nápřahem se nad postavou hráče objeví časovač a pro nejpřesnější úder musíte vystihnou ten správný moment, hra pak vyhodnotí vaše údery jako "příliš brzy", "dobře", "dokonale" a "příliš pozdě". V kombinaci se zvolenou strategií, určování polohy a typů úderů byly úvodní hodiny pro mě jako tréninková montáž z filmů o Rockym – znovu a znovu čelíte porážce, ale vytrváte.

V tomto okamžiku začíná kouzlo hry skutečně působit. Je to neuvěřitelně zábavná hra, kde cítíte, jak se postupně zdokonalujete, a o to více vás potěší, když si konečně začnete vytvářet svůj vlastní herní styl. Jakmile se z dříve neporazitelných tenisových hvězd stanou rovnocenní soupeři, hra zazáří a díky haptice DualSense se nikdy neomrzí ani perfektně načasovaný forhend.

Naučit se správně časovat údery je samozřejmě jen začátek. Prostřednictvím režimu MyCareer, který v podstatě funguje jako kampaň pro jednoho hráče, budete zvyšovat úroveň svého vlastního tenisty, procházet pokročilejšími tréninkovými cvičeními a čelit obtížnějším soupeřům v turnajích. Za postup v kampani získáváte body, které můžete utratit za kosmetické předměty, nové kurty a varianty hřišť spolu se zkušenostmi pro zvyšování úrovně vaší postavy.

Zisk úrovní a tím pádem vylepšování základních hráčských atributů je poměrně zdlouhavý proces. Body investujete do konkrétních dovedností, jako je forhend, backhend nebo podání, a každý hráč si může zvolit navíc svůj styl hraní. Někdo preferuje hráče, který dokáže odpalovat míčky na soupeře prudkou rychlostí od zadní čáry nebo byste možná dali přednost hbitějšímu hráči, který doběhne každý kraťas apod. S každou speciální získanou schopností přichází nový herní styl, což samozřejmě platí i pro ty na druhé straně sítě. Díky tomu jsou zápasy vždy dynamické a odlišné.

K různorodosti zápasů určitě přispívá výborně zvládnuta práce AI, která se skvěle přizpůsobuje bezchybnému systému animací. Můžete si rovněž zahrát za tenisové hvězdy a legendy, a právě u nich vynikne široká variabilita herních stylů, a dokonce i typů animací. Například Serena Williamsová a Roger Federer mají vlastní mo-cap, tedy nasnímány reálné pohyby. To znamená, že ke každému hráči musíte přistupovat trochu jinak, a rádi přijdete na to, jak s nimi na kurtu nejlépe manipulovat.

Ne všechno se leskne a třpytí

To vše dohromady přispívá ke skvělé vizuální podívané, kdy zápasy působí jako živé. O něco horší pocit mám z herních prostřihů v průběhu zápasu. Někteří z hlavních tahounů hry vypadají skvěle – podoba Williamsové a několika dalších je zachycena docela dobře. Ale hráči jako Andy Murray nebo naše Karolína Plíšková jsou buď úplně k nepoznání, nebo vypadají příliš uměle až rozmazaně. Což je škoda, protože po většinu času vypadá hra velmi ostře, na PS5 běží stabilní rychlostí 60 snímků za vteřinu.

Jakmile dosáhnete pocitu, že už něco dokážete, můžete se vrhnout do nabídky online režimů. TopSpin 2K25 nabízí tři možností: Online Exhibition, World Tour a 2K Tour. Tyto režimy vám umožňují vybrat si druh online zážitku, který hledáte, ať už jde o příležitostné zápasy v Online Exhibition, nebo o zápasy mezi profesionály v 2K Tour. Bez ohledu na režim TopSpin 2K25 bez problémů přenáší svoji dynamiku a zábavnost i do multiplayeru a v některých ohledech ji vlastně ještě umocňuje.

Hraní proti reálným hráčům dodává zápasům jiskru nepředvídatelnosti. Zde je však zapotřebí upozornit na fakt, že párovaní ve hře je možné prozatím pouze s náhodnými hráči a často se stane, že vám hra vylosuje o několik úrovní lepšího protihráče, který vás smete z kurtu bez větších potíží. Pozvat kamaráda do hry bude možné až někdy na konci května, zvláštní, ale je tomu tak. Proč toto není možné ihned od vydání hry, je pro mě záhadou.

Hangar 13 slibuje udržovat hru zajímavou i měsíce po uvedení přidáváním nového obsahu. Již nyní je k dispozici battle pass, zde pojmenován Centre Court Pass, za reálné peníze, který vám odemkne kosmetiku a nějaké ty zkušenostní boosty, ale není to nic, co by vám nějak výrazně pomohlo v postupu a koupilo výhodu oproti hráčům, kteří se rozhodnou neinvestovat ani korun. Mně to však přivádí k myšlence, proč autoři vydají hru, kde systém vylepšování hráče je poměrně pomalý, ale až s nákupem „urychlovače“ zisku zkušenostních bodu začne být hra mnohem zábavnější. Nemohlo to být tak od základu? Bez zbytečných nákupu? Tomuto systému se už asi nikdy nevyhneme, zejména v podobných kompetitivních hrách.