Recenze hry Until Dawn. Předělávka populárního hororu nepřináší zase tolik nového

Hororová hra pro PC a PlayStation 5 ● Cena: 1 649 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Hned na začátek se odvážím říct, že původní Until Dawn jsem nehrál, a tak jsem se do hry ponořil jako nováček plný očekávání. Dal jsem si ovšem dost práce, abych původní díl nastudoval a dokázal tedy poskytnout kompetentní srovnání originálem z roku 2015, jehož tehdejší recenzi si stále můžete přečíst. 

Co mě velmi oslovilo a bavilo, byla celá atmosféra a příběh. Stává se velmi málo, že by mě nějaká hororovka dokázala vyděsit nebo minimálně zvednout tep. Zde se to povedlo a hlavním důvodem proč, je zejména skvěle napsaný příběh a postavy. Když to ještě skloubíme s opravdu hutnou a skvěle budovanou atmosférou, máme horor jako řemen. Nechci příliš rozebírat detaily příběhu, který je již všem dobře známý, a tak ještě dodám, že jsme se oproti původnímu dílu dočkali nových konců.

S tím se pojí také systém volby, který zde ovlivňuje průběh příběhu opravdu hodně. Vím, že to není žádná novinka, ale vztah, který si vytvoříte k členům skupiny jen díky tomu, že za ně hrajete a rozhodujete o jejich osudech, vyvolává pocit, jako by se události děly přímo vám. Což je dobře, už jen z principu věci je dobré mít hráče zaháčkovaného v příběhu a v osudech jednotlivých postav.

Hlavním rozdílem, kterého si každý všimne hned od první chvíle, je naprosté přepracování grafiky. Hra vypadá nádherně a nový vizuál podtrhuje také skvělá hudba a zvukové efekty. Je zkrátka vidět, že se tvůrci nebáli využít síly Unreal Enginu 5, na kterém remake běží, zatímco originál poháněl engine Decima od studia Guerrilla Games.

Vylepšení z PS4 hardwaru na PS5 je velmi znatelné, a i když jsou některé pasáže více prosvětlené, nijak mi to neubíralo pocit hrůzy a napětí. Ostatně jak jsem již zmínil, Until Dawn buduje atmosféru velmi dobře. Nehází na vás přehnané lekačky a hraje si spíše s vaší myslí a čeká, až na vás tíha situace dolehne a leknete se téměř čehokoli.

Nejproblematičtější novou funkcí je rozhodně kamera. V předchozí hře byla při pohybu postav pouze statická. V remaku už tomu tak není a vývojáři se rozhodli zmodernizovat způsob pohybu, takže zde narazíte na klasický pohled ze třetí osoby s možností otáčet kamerou, ale nese to i své neduhy.

Přepracovaná kamera rozhodně působí lépe a stylu hry víc sedne, jenomže pohyb není úplně dotažený k dokonalosti. Postavy se mnohdy zasekávají v animaci pohybu nebo na otočení reagují příliš pomalu, a tak dojde na situace, kdy se zaseknete na místě a postava se prostě jen otáčí, jelikož nestíhá reagovat na vaše pokyny.

Zároveň se zde potýkáme s dalším nešvarem ve formě uzamčených 30 FPS na PS5 verzi. Hra nenabízí v nijaké formě možnost přepínat mezi režimem výkonu a kvality. Je zde pouze jeden režim a ten nepřekročí 30 FPS ani za nic. Mnohdy dokonce i framerate klesne a hra se nějakou chvíli zasekává.

V dnešní době je to velmi nemilé řešení, jelikož mnoho hráčů už nedá na řežím výkonu dopustit. Na druhou stranu rozhodnutí chápu, jedná se o příběhovou hru, kde snímky navíc nepotřebujete, ale tak v tom případě by těch 30 mohlo být alespoň stabilních.

Co mě ovšem velmi mile potěšilo, je práce s DualSense ovladačem. Jak už bývá zvykem, z ovladače cítíte každý jediný pohyb, zašustění nebo i zaštěkání. Haptická odezva je zvládnuta perfektně a skvěle doplňuje celkový zážitek ze hry.

Adaptivní trigry jsou také dobře zakomponovány do hratelnosti. Použijete je hlavně při rozhodnutích, kdy jsou na zmáčknutí opravdu tuhé. Příjemné také je, že se díky těžšímu stisknutí nemůžete ukliknout. A nesmím zapomínat ani na využití pohybového senzoru ovladače. V určitých momentech hry se nesmíte hýbat, abyste se neprozradili. I taková maličkost pak ovlivní další vývoj příběhu.

Celkově mi přijde, že remake je cílen především na nové hráče spíše než na ty, kteří již hru hráli. K tomu, aby se k Until Dawn lidé vrátili, by bylo potřeba více změn. Konec konců je hra v jádru pořád stejná, a kromě konce a předělaného prologu je 1:1. Ale dokážu si představit, že pro nováčky, jako jsem i já, je remake Until Dawn skvělým prostředkem, jak se podívat na Blackwood Mountain a prožít příběh skupiny kamarádů, který mezi fanoušky hororů před lety tak rezonoval.