Recenze hry Wo Long: Fallen Dynasty. Příběhy Tří říší tak, jak je ještě neznáte

RPG pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 1 850 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 16+ ● Bez oficiální češtiny

Zatímco ve svých předchozích hrách nás Team Ninja vzal do japonské historie, ve Wo Long: Fallen Dynasty jsem zavítal do starověké Číny. Roku 184 na sklonku dynastie Han nastává chaos. Nejenže se rozpoutala vzpoura žlutých turbanů, což jsou zdejší povstalci, ale zároveň se to na každém rohu hemží démony. Za to může honba za Elixírem. Ten si v případě Wo Long nepředstavujte jako tekutinu ve skleněné baňce. Jde o koncentrovanou duševní energii, kterou můžete využít ke konání dobra, ale záhadný taoista se přiklání spíš na stranu temnoty, se kterou chce pohltit celou říši. 

Okolo spirituální síly, zde zvané Qi, se točí ve Wo Long nejen příběh, ale i spousta mechanik. Ještě před nimi ale trochu víc o příběhu. Naše vlastnoručně vytvořená postava se do konfliktu zapojí coby bezejmenný bojovník, ze kterého se postupně stane hrdina Číny. I přes to jsou ale v ději mnohem důležitější historické postavy. Jelikož se Wo Long inspiruje Příběhy Tří říší, potkáme slavná jména jako je Cao Cao nebo Lu Bu. Někteří bojují po našem boku, jíní stojí na druhé straně barikády.  

Problém je, že pokud tyto příběhy neznáte, hra vás s nimi nezvládne seznámit. Sám mám v tomhle ohledu trochu mezery a filmečky, během kterých se prostřídá řada postav, působily spíš zmateně, než abych se po jejich zhlédnutí lépe orientoval. Trochu pomáhají popisy misí během cestování, ale rozhodně by to šlo udělat lépe. Druhá věc, která mi přijde ještě o něco důležitější, je, že hráčova postava jako by do příběhu vlastně vůbec nepatřila. Historičtí generálové si vás jakoby namátkou přiberou do boje, a i když démony porážíte vlastní rukou, příběh je stále hlavně o nich a neznámý hrdina je tam jen tak do počtu. Co ale Wo Long ztrácí na příběhu, dohání hratelností. 

Sílu ducha doplní morálka 

Někdo by si na první pohled mohl Wo Long splést s Nioh a ani bych se tomu nedivil. Ve spoustě věcí jsou obě hry stejné, ale řada mechanik se výrazně liší. Základ ale zůstává. Svoji postavu vylepšujete za duševní energii Qi, zdejší obdobu duší z Dark Souls. Po vaší smrti o ni přijdete, ale můžete ji ještě zachránit. Po druhé smrti před jejím získáním už je ale nenávratně pryč. Wo Long si v tomhle ohledu bere trochu inspirace i od Bloodborne. Qi totiž nezůstane jen tak ležet na zemi. Pohltí ji nepřítel, který vás připravil o život, a abyste ji získali zpět, musíte ho s dalším pokusem zabít. 

Qi je i přímou součástí soubojového systému. Pod ukazatelem zdraví neustále vidíte, jak je na tom vaše duševní síla. Její modrou část naplníte vykrýváním nebo úspěšnými útoky. Pak ji můžete spotřebovat na speciální útoky a využívá ji také magie. Horší to ale je, pokud se dostanete do oranžových hodnot. Po utržení poškození se vám ukazatel plní na druhou stranu a pokud ho nepřítel zvládne naplnit, omráčí vás, což ve většině případů znamená jistou smrt.  

Samotné souboje jsou parádní evolucí Nioh. Ve Wo Long nejde tolik o včasné úskoky jako o blokování ve stylu Sekira. Vyblokovat se dá prakticky každý útok, ať už fyzický nebo magický. Musíte ale přesně trefit moment těsně před tím, než by vás trefil. Pocit je to opravdu parádní. Obzvlášť momenty, kdy proti vám letí obří projektil a vy ho s odražením mrštíte zpátky na nepřítele, stojí za to.  

Náš bezejmenný hrdina na rozdíl od Williama a démonického křížence ze série Nioh umí skákat, což se také projevuje v hratelnosti. Některým útokům nepřítele je lepší uskakovat. Tuhle mechaniku jsem ale jednoznačně nejvíc používal pro překvapivé útoky shora. Můžete vyskákat nejen pro získání lepší pozice, ale zároveň se tak dostanete k šikovným cestičkám, které většinou zahrnují nejen skryté poklady a užitečné zkratky, ale také si tady zvýšíte svoji morálku, což je jedna z nejdůležitějších mechanik ve Wo Long. 

V každé úrovni začínáte s nulovou morálkou. Čím vyšší morálku máte, tím menší poškození dostáváte od nepřátel. Zabíjením zvyšujete její level, ale po vaší smrti o ni, stejně jako o nasbíranou Qi, přijdete. Tady hrají důležitou roli vlajky, které jsou ve Wo Long záchytnými body. Každá velká vlajka vám zajistí permanentní zvýšení morálky o 2 úrovně a pod tuto hodnotu nemůžete klesnout ani po vaší smrti. Zároveň narazíte i na menší vlaječky, které zvýší permanentní morálku o 1 úroveň, vyléčí vás, ale nemůžete si u nich nic vylepšovat.  

Morálka hraje roli i u nepřátel. Každý z nich ji má totiž také na určité úrovni a podle toho vás pak jeho útoky budou bolet více či méně. Můžete sice jít s nulovou morálkou na nepřítele s morálkou na dvacítce, ale nebuďte překvapeni, když vás vypne jedním úderem. Svoji morálku může navíc zvýšit, pokud se mu podaří vás zabít. Vám ji na druhou stranu sníží, ať už smrtí na úroveň stanovenou vlajkami, nebo speciálními útoky přímo v boji. Pokud se naopak podaří zasadit pořádnou ránu vám, sníží se zase morálka nepřítele.  

Může to znít složitě, ale funguje to jednoduše a je to velmi osvěžující mechanika. Nabádá hráče k tomu, aby více prozkoumával úrovně, které jsou mimochodem výborně nadesignované, aby si morálku co nejvíc zvýšil a souboj s bossem tak byl lehčí. Nic vám ale na druhou stranu nebrání, abyste se těm nejsilnějším nepřátelům postavili rovnou čelem.  

Méně je někdy víc 

Wo Long si zachoval neduh Nioh, který by za mě chtěl poladit. Během hraní jsem nasbíral obrovské množství zbraní a vybavení. Ne, že by to bylo vyloženě špatně, ale pak tak nějak postrádá smysl systém vylepšování věcí či úprava jejich speciálních atributů. Každou chvíli totiž najdete něco nového a lepšího, takže jsem radši přehazoval vybavení za nové, než abych chodil za kovářkou do vesnice, kterou tam najdete po pár úvodních kapitolách. Nakonec jsem k ní ale přeci jen zaskočil, protože jako svoji hlavní zbraň jsem si vybral klasickou dřevěnou tyč, a jelikož ty mi nepadaly tak často, tak jsem si alespoň tu svoji nejlepší pěkně vypiplal. Kovářka kromě výše zmíněného umí také vytvářet transmogy pro zbraně i zbroje, takže pokud chcete při propichování démonů vypadat dobře, nemusí vám to ovlivnit statistiky. 

Aby to ale nebylo jen o sekání a propichování, tak Wo Long zahrnuje i obsáhlý systém magie. Ten je stejně jako vylepšování atributů založený na teorii pěti prvků, mezi které patří oheň, voda, země, kov a dřevo. Každý prvek má svůj vývojový strom magie a od klasických ohnivých koulí se klidně dostanete k velkým explozím nebo výrazným posílením při boji.  

The Nioh Collection: samurajské utrpení ve vší kráse | Recenze

Vývojáři uvádí, že můžete Wo Long hrát jako čistokrevný mág a rozhodně bych tomu věřil, i když jsem většinu hry byl věrný své tyči. Během hry můžete schopnosti i vzhled svojí postavy změnit, takže není problém vyzkoušet více stylů hraní během jednoho průchodu. Pro používání kouzel ale musíte mít kromě dostatečné duševní síly také potřebnou úroveň morálky, což je další důvod, proč neustále hledat další vlaječky či zabíjet každého nepřítele, na kterého narazíte. 

Nechtěná pomoc 

Na začátku skoro každé hlavní mise vám hra přidá do party některou z dalších postav. Z počátku to vypadá, že se svých nechtěných parťáků nemůžete zbavit, ale naštěstí tady je možnost pomocníky odvolat. Průchod úrovněmi mi s jejich asistencí přišel až příliš jednoduchý. To platí i pro bossfighty. Se dvěma bojovníky po boku byly procházka růžovým sadem. Proto jsem je většinou odvolával. Tohle má být přeci výzva a někteří bossové ve Wo Long dají pěkně zabrat.  

Na druhou stranu, pokud byste pomoc potřebovali, můžete si pomocníky povolat u záchytných vlajek. Tímhle způsobem k sobě můžete přizvat i další hráče pro hraní v kooperaci. Dostala se sem i populární mechanika ze Souls série, kdy proniknete do světa dalšího hráče a místo toho, abyste mu pomohli, se stanete jeho nepřítelem.  

U vlajek kromě pomocníků najdete v nabídce také možnost pro cestování. Můžete si tak projít nejen předchozí mise, ale zároveň se tak dostanete do vesnice, kde si můžete vylepšit vybavení, a také k vedlejším úkolům, které jsou tam docela nenápadně schované. Ani byste si jich nevšimli, pokud budete jen střemhlav pokračovat příběhem. V nich se vracíme do již známých lokací, kde hráče čeká zase trochu jiná výzva. Jen škoda, že kromě odměn není moc důvod se do nich pouštět. Ani na nové nepřátele tam nenarazíte, a to jich už v hlavním příběhu není zrovna moc, takže se časem ohrají. 

Je čas opustit minulou generaci 

Wo Long je další z řady her, které mi dokázaly, že je opravdu čas na to, aby novinky už nevycházely na předchozí konzolovou generaci. Naříkám, že některé levely či scenérie nevypadají dobře, ale celkově je na tom tahle hra graficky pod průměrem. Trochu to zachraňují animace a líbivé efekty útoků, ale Team Ninja se od Nioh s grafikou nijak výrazně neposunul. Což je škoda, protože kdyby Wo Long vypadal třeba jako remake Demon’s Souls, bylo by to úplně něco jiného.  

Na závěr menší varování pro PC hráče. Podle ohlasů má tato verze problémy s optimalizací a není nejlépe uzpůsobena pro hraní s klávesnicí a myší. Proto možná není od věci dát Wo Long chvíli času, než se jeho stav zlepší. Sám s PC verzí ale zkušenosti nemám. Hrál jsem na PlayStationu 5, kde jsem za celou dobu po technické stránce nezaznamenal jediný problém. Klasicky můžete vybrat mezi lepším rozlišením a detaily nebo vyššími FPS. Jelikož jde o hru, kde precizní načasování hraje prim, moje volba jasně padla na druhou možnost.