Recenze hry Zenless Zone Zero. Urban fantasy akce s nezáživným příběhem od mistrů gača her

Gača RPG pro PC, PS5, Android a iOS ● Cena: zdarma ● Singleplayer a kooperace ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Další free-to-play titul, který dorazil na naše obrazovky. Tentokrát se jedná o akční RPG s velmi zajímavým a chytlavým soubojovým systémem, založeným na střídání členů party. Hned na první pohled je patrná anime stylizace grafického zpracování, u čehož bych se rád zastavil, ji tvůrci zakomponovali i do samotných soubojů. Upřímně si příliš nedokážu představit, jak by tento svižný soubojový systém plný řetězených útoků a vizuálních hitparád vypadal, jednat se o klasický výtvarný styl.

Každopádně souboj je to hlavní, co by vás mělo u Zenless Zone Zero zajímat. Byl jsem mile překvapen, když jsem poprvé uchopil ovladač a mohl jsem dělat všemožná komba spolu s přepínáním mezi postavami místo blokování. Systém je to zajímavý, chytlavý a velmi dobře provedený. K dispozici jsou vám ve vaší partě tři bojovníci, kteří ovšem nejsou vaší hlavní postavou, k tomu se dostaneme později. Každý z nich má jedinečný bojový styl, pohyby, speciální útoky a tak dále. Jestli vás vyděsilo řetězení útoků, nemusíte mít strach, nejedná se o žádná složitá komba, jde pouze o mačkání jednoho tlačítka.

Nicméně i toto jedno tlačítko dokáže divy. Nepřátelé totiž disponují ukazatelem, který se plní postupně tím, jak na ně útočíte. Když se naplní, nepřítele tím omráčíte, a to hned vzápětí spouští řetězovou reakci, která rozpoutá vizuální bombardaci všemožných útoků vašich postav, mezi kterými v takových quick-time eventech přepínáte, aby kombo pokračovalo. Toto většinou znamená velké poškození a nesmírnou dávku satisfakce.

Postavy je ovšem možno prohazovat i libovolně, i když to není úplně optimální. Primární funkcí přepínání jsou již zmíněná komba. Navíc tato mechanika funguje také jako odrážení útoku například ve stylu Sekira, akorát poté na scénu přiběhne jiný panáček a ten zase naváže svými vlastními útoky. Celý tento systém je velmi plynulý, souboje odsýpají, mají dobrý spád a jednoduše se jedná o to nejlepší, co Zenless Zone Zero nabízí. Postavy je také možné vylepšovat, zlepšovat jejich atributy a zvyšovat jim úroveň, což s sebou přináší již všem známé výhody.

Souboj není jediná část hratelnosti, kterou ve hře naleznete. Ta další je méně akční, ale zato o něco více potrápí váš mozek. Aby to vše dávalo smysl, uvedu vás trošku do děje. Hrajete za takzvaného proxy, neboli prostředníka, který na dálku prostřednictvím robotického králíčka hledá cestu skrz Hollow, což je něco na způsob zakázané oblasti, kde se vyskytují stejnojmenná stvoření. No prostě žádné místo pro normální občany. V tu chvíli ovšem přicházíte na řadu vy a vaše parta, kterou získáte hned na začátku hry a postupem příběhu si odemykáte další členy v klasickém gača stylu, kdy vám postavy mohou náhodně spadnout ze zdejší variace na lootboxy.

Vydáváte se do Hollow pomáhat lidem a plnit zakázky, které zpravidla obsahují již zmíněný boj a také logickou část hratelnosti. Jelikož operujete vzdáleně za svou hlavní postavu a do kůže bojovníků se dostanete pouze přímo v boji na omezenou dobu, tak proxy část spočívá v přesouvání se ve virtuální realitě po monitorech, které replikují reálnou cestu přímo v Hollow.

Takže kromě boje budete hledat cesty mezi obrazovkami a sbírat potřebné materiály, které mezi nimi nachází. Dojde také na hádanky, které ne vždy byly úplně jednoduché, ale rozhodně se nejedná o nic nesplnitelného. Na druhou stranu si je nepředstavujte jako replikaci 1:1, monitory jsou za sebou vyskládány v relativně přímé linii a ztratit se tedy nedá. Nicméně po nějaké době začne být všechno opravdu repetitivní. Míse se sice mění zadáním, ale jejich provedení jde zpravidla podle dvou či tří vzorců, které se neustále opakují. Začnete jako proxy a hledáte cestu, poté dojde na boj, další hledání a pak bossfight. Takhle to je stále dokola, dokud vás to nepřestane bavit.

Pokud se vrátím k vylepšování postav, tak vás asi nepřekvapí, že jde o relativně časově náročný grind. Musíte totiž vylepšovat hned několik atributů, kdy každý z nich vyžaduje něco jiného, což se v praxi projeví jako opakování toho samého stále dokola, ovšem s jinými odměnami. Zpravidla jde o simulovaný boj, který obnáší několik lehčích nepřátel a poté bosse. Samozřejmě jsme na poli free-to-play her, a tak i zde je možnost materiály zakoupit za reálné peníze a celý grind si ulehčit. Na druhou stranu se aspoň nejedná o pay-to-win a vše, co si koupíte, lze získat i normálním hraním.

Dobrou zprávou ale je, že Zenless Zone Zero nabízí také množství vedlejšího obsahu, který se nutně nenese ve stejném duchu, můžete například zajít na kávu, dát si nudle, což vám poskytne do dalšího souboje buffy, nebo skočit do herny a zahrát si nějaké klasické arkády. Můžete také koukat na filmy, které později přejdou v hratelné pasáže. Je toho relativně dost. Tvůrci se evidentně snažili navodit jakýsi pocit simulace každodenního života, kdy se staráte o práci, zábavu a stravu.

To každopádně příliš nefunguje, protože hlavní postavy jsou mělké jak vyschlé jezero a dialogy psal někdo se zavřenýma očima, takže si lze jen stěží představit, že chcete trávit den jako někdo, koho vlastně vůbec neznáte a kdo vám nemá ani šanci přirůst k srdci. Rád v těchto případech používám přirovnání k Red Dead Redemption 2, kde vám Arthur přirostl k srdci v takové míře, že nebyl problém se do postavy vžít a brát jeho skutky jako ty vaše. V tom případě bylo tedy jednoduché pití kávy v kempu při východu slunce aktivitou, kterou jste rádi dělali a měli jste pocit, jako byste tam byli a pili tu kávu vy sami, protože jste se do postavy vžili a byly jste skrz ni přeneseni do virtuálního světa. To se tu opravdu neděje. Možná jsem v tomto poněkud náročný a očekávám více, než bych měl, ale takto nízký dojem z postav jsem už dlouhou dobu nepocítil.

Příběh je už sám o sobě vcelku nezáživný a působil na mě pouze jako výplň mezi hratelnými pasážemi, ale pokud přičtu ještě zmíněné problémy s postavami a dialogy, máme z toho festival nudy. Postavy nejeví žádnou známku emocí, vyzrálosti, ničeho dalšího. Jejich rozhovory působí stejně prázdně jako vyprávění příběhu, nemluvě o tom, že půlka toho, co si řeknou je v podstatě tlachání o ničem, které vás nikam neposune. V tomto případě velmi oceňuji, že hra nabízí možnost dialogy přeskočit, a dokonce vám k tomu nabídne i shrnutí toho, co si všichni řekli a co z konverzací vyplývá. Nebýt této funkce, byl by celý příběh ještě o kus horší zážitek.

Něco, co se ovšem Zenless Zone Zero vyčíst nedá, je technická stránka, tedy alespoň na PS5. Hra sice nenabízí možnost přepínání mezi režimy výkonu a kvality, vše ovšem běží krásně plynule a grafika nevypadá, že by na tom nějak utrpěla. Byl jsem spokojený také s haptickou odezvou ovladače, která sice není všudypřítomná, ale důležité pasáže ucítíte i na dlaních.