Recenze: Killer 7 – killer titul o sedmi statečných

Šílený smích, hektolitry cellshadované krve, useknutá hlava v pračce, myši v ementálu, spiderman s plynovou maskou, strážci vesmíru, vejcorodé zombie, sex s invalidou na vozíku... To zní fér. Že už jste někdy něco takového ve hře zažili? Tak to vám nikdo nezbaští.

Platforma: GC, PS2
Typ hry: akční adventure
Vibrace: ano
Analogové páčky: ano
Multiplayer: ne
Paměťová karta: 57kb
Výrobce: Capcom
Distributor: Electronic Arts
Homepage:
http://www.capcom.co.jp/killer7/english.html

Představte si své zvrácené noční můry jako hru. Nebo si zahrajte Killer 7

Měli jste někdy chuť ztvárnit některé své šílené dobrodružné sny, ve kterých vše popírá běžně zažitou realitu, do hry; a vzápětí hned nato jste při snídani tento nápad smetli ze stolu s tím, že takovou hru by stejně nikdo nevydal? Capcom překvapil… a vydal. Tajemnému mastermindovi za hrou Killer 7, který si neříká jinak než Suda51 a na konference chodí s nasazenou wrestlingovou maskou, se musej zdát fakt divný sny.

Killer 1 – originalita

Nová dobrodružně-akční hra z dílny Capcom, která se může po dlouhé době pyšnit nezvyklou originalitou, udělá jistě obrovskou radost každému, kdo rád v průběhu hraní zažívá stále něco nového a netradičního. Tématicky by se hra dala shrnout jedním slovem - bi7arnost. Vypovědělo by to o ní takřka vše, ale přeci jen, recenze jsou tu od toho, abyste byli na tuto hru připraveni. I když, mezi námi, stejně vám to nepomůže. Stejně si s vámi Killer 7 nakonec pohraje více než vy s ním.

  

Garcian - vyjednavač * herní menu * úplně jako na kolejní párty…peace

Killer 2 – smích a krev

Hra je netradiční od začátku až do konce. Hned po spuštění se u titulku Capcom ozve šílený smích, jako by hra chtěla říct „tak jen pojď kámo, zkus si mě zahrát, jestli na to máš“.

A je pravdou ne každý na to bude mít. Musíme si ujasnit, že tato hra není určena pro širokou veřejnost. Capcom to ví - a trochu riskuje. První věc, která by mohla odradit, je explicitní násilí. Tady se tvůrci náležitě vyřádili. Kde není scéna se stylizovaně podaným podřezáním hrdla nebo rozmetením vnitřností po místnosti, tam je alespoň nějaká podařená sexuální vsuvka.

To ale hráčům, kteří vědí, že násilí a krev je prostě jen nutnou alfou a omegou akčního žánru her, samozřejmě nevadí. V této hře beztak slouží krev i díky cellshadované grafice hlavně jako všudypřítomný art-prvek, žádná realisticky podaná jatka založená na částicovém systému a fyzice, ale ladné pramínky krve připomínající pohyby štětce malíře japonského písma ve chvílích největší extáze.

  

rákosníček jak ho neznáte * hody, hody, doprovody… * nevypadá na to, ale tahle je na vaší straně

Killer 3 – ovládání

Druhá zrada spočívá v zákeřném stylu ovládání. Tedy alespoň na první pohled. Pod tvrdým vedením šéfa ve wrestlerském, který chtěl mít hru artovou od hlavy až k patě, podřídili tvůrci gameplay filmovému vzhledu. A když už byli v tom, vymysleli prazvláštní způsob ovládání. Narozdíl od trendu navrhnout gameplay akčních her tak, aby si i malý Pepík, kterému ještě teče mlíko po bradě, mohl po 10 minutách hraní razit cestu k prvnímu bossovi spolu s neustálým mačkáním Xka nebo Očka, budete v této hře několik desítek minut marně stát s pocitem méněcennosti ve snaze zjistit, co máte dělat. A když už to zjistíte, tak za neustálého mačkání všech tlačítek ještě přibude problém, jak to vlastně udělat.

Tutoriálový průvodce (vzhledem  kříženec batmana s parašutistou) na vás šetří radami jako vaše matka, když vás měla v pubertě seznámit s nástrahami sexuálního života. Navíc vás bude neustále vytáčet hláškami stylu: „Tohle je vážně moc, tohodle týpka už fakt nezvládneš.“

Tudíž schopnost dedukce a metoda pokus/omyl je v této hře často nepostradatelná. Herní principy jsou zde nevyzpytatelné, takže pokaždé, když budete řešit nový typ problému (tím nemyslím jen herní hádanky, ale třeba i primitivní problém typu jak projít dveřmi, jak savovat, zbavit se nepřítele…), budete si muset vše, co doposud víte o hrách, překonvertovat do principů této hry.

Teď přijde asi největší šok - pro pohyb máte pouze dvě tlačítka. Tam a zpátky. Ehm. Něco se vám nezdá? Nebojte se, funguje to. Kvůli filmovému vzhledu nejspíš nezbývalo, než váš pohyb co nejvíce omezit, aby se omezil i pohyb kamery. Chodíte tedy po předdefinované pomyslné cestě a tam, kde máte více možností kudy se vydat, si kurzorem vyberete další destinaci.

Hra se takto muže zdát velmi lineární. Ale opravdu jde jen o zvyk, křižovatek je zde spousta a mnoho netradičních a povedených záběrů kamery vám vše vynahradí. Chcete si přece zahrát artově vyvedený komix, ne se zabývat přeskokem z jednoho sudu na druhý nebo procházením nekonečně rozlehlých interiéru a rozbíjení dřevěných beden ve snaze najít nějaké to ammo… Jakmile si ale jednou zvyknete, zjistíte, že to vlastně není vůbec špatný herní systém. Jen poněkud netradiční.

  
váš průvodce hrou * cellshadovaný menzes * vy byste mu nevěřili, když má tak upřímné oči?

Killer 4 – příběh

O příběhu se nemá smysl zdlouhavě rozepisovat. Důvodem je fakt, že vás nechci připravit o překvapení, která hra nabízí. Takže jen ve stručnosti z toho, co se dozvíte na začátku.

Harman Smith, nejstarší z vaší sedmičlenné tlupy různorodých zabijáků a zároveň její boss, pomáhá vládě USA pod přísným utajením likvidovat čela největších teroristických buněk alternativní budoucnosti v době kolem roku 2010. Teroristickou hrozbou budoucnosti jsou takzvané Heaven Smiles -  podivné zombie,  které svým smíchem ohlašují velmi brzkou sebedestrukci a kterých si ve hře užijete až až. Vaši členové se díky tomu, že jsou v podstatě alter ega Harmana s vlastními těly, mohou transformovat mezi sebou – dokonalá schizofrenie, která by vylekala nejednoho psychologa. Postupně se díky filmečkům, ve kterých za tuto děsivou skupinku vystupuje vyjednavatel Garcian Smith jakožto uhlazený sympaťák ve smokingu, dozvídáte střípky ze své minulosti, dále skutečné pozadí již splněných misí a nejednou vás překvapí nečekaný zvrat, který v této hře samozřejmě nelze nečekat.

Jen škoda, že nejsou filmečky  otitulkované. Takto se lehce stane, že vám některé příběhové nitky proklouznou mezi prsty a špatně se pak hledají. Příběh patří mezi ty, kde si běžný hráč může s klidem říct: „Jasně, prostě killnu dalšího bosse, protože jináč zničí celý Japonsko“, ale rozhodně neurazí milovníky propletených zápletek, kteří v něm najdou mnohem hlubší souvislosti týkajících se zkorumpované americké vlády.

 
velice častý FPS režim a zaměření zlaté slabiny * nechybí ani parodie na magické přeměny z anime

Killer 5 - gameplay

Žánrově je hra akční adventurou podobnou sériím Silent Hill nebo Resident Evil. Chodíte chodbami, bráníte se nepřátelům, likvidujete bosse - a mezi tím vším se dozvídáte nové dílky ze skládačky příběhu. Tímto však jakákoliv podobnost s ostatními hrami končí. V Kilelrovi 7 ovládáte jednoho ze sedmi nebezpečných zabijáků, mezi kterými se můžete většinou bez omezení přepínat.  Misi začínáte v blízkosti úkrytu bosse, kterého vám váš informátor přidělí na odstřel. A dál už jste na to jen vy a vašich 7 zabijáků.

Jakmile si zvyknete na styl hraní, budete většinou vědět, kam máte jít a co tam udělat díky tomu, že to budete mít přehledně zakreslené na mapě, která spolu s kompasem pomáhá v orientaci po herním prostoru.

Nepřátelé se dopředu ohlašují smíchem, o kterém se vám bude ještě dlouho po dohrání zdát. Ale díkybohu za něj. Zombie jsou totiž neviditelné, takže musíte jako reakci na smích instinktivně přepnout do pohledu  první osoby, oskenovat místnost a teprve poté zaměřit kurzorem ve stylu automatovek Time Crisis či House of the Death na již viditelné nepřátele a až pak střílet. Nejvíce problémů budete mít se zaměřením na zvýhodněné slabiny protivníků, zvýrazněné zlatými částicemi; a neméně i s nabíjením. Zvuk prázdného zásobníku spolu s pohledem na zombie, které se na vás vrhají, aby vzápětí explodovaly, není z těch příjemnějších.

  
Go Cone, go!… sprintuj a roztáčej * typická křižovatka * prodavač puzzle hintů – za krev, co jiného

Z protivníků získáváte krev ve dvou formách: hustou a řídkou. Hustá krev ve zkumavkách  slouží jako energie sbalená na cesty a zároveň na aktivaci některé speciálních schopností, kterými každá z mlátiček disponuje. Ať už je to skok na špatně dostupné místo, rozřezání žil (kdybych napsal za jakým účelem, asi byste mi to stejně nevěřili), sprint, odemknutí zámků a mnoho dalších.

Přepínat mezi postavami se tedy budete velmi často - i proto je budete všechny s láskou levelovat a nezapomenete na jediného z nich. Pro levelování slouží speciální místnosti rozprostřené po mapě, ve kterých vyměňujete řídkou krev za levelovací sérum a kde také občas můžete uložit hru, pokud má Harmanova společnice zrovna náladu.

Jak si tak štrádujete k bossovi, který se na vás už jen klepe, budete muset cestou zdolat nástrahy v podobě povedených hádanek. Většinou jsou lehké, ale najdou se i výjimky, při kterých se pěkně zapotíte. Občas si popovídáte s duchy postav, které jste dříve zlikvidovali a ti vám teď „za odměnu“ dávají rady a doplňují příběh.

Souboje s bossem jsou lahůdkou, na kterou se vždy budete těšit. Jsou pokaždé velmi originální a různorodé, povětšinou v principu jednoduché, jakmile přijdete na ten správný fígl. Často potom stačí pár zásahů do správného místa ve správný čas; ale přijít na to kdy co a kam je někdy docela makačka.

Jakýmkoliv příkladem bych samozřejmě vše prozradil a zkazil vám radost z objevování. Plusem je, že když v souboji s bossem zemřete, nemusíte se k němu zdlouhavě vracet, savepoint je vždy hned před ním.

  
Mask De Smith může sejmout více much jednou ranou * snad nebudeme muset zachraňovat ženy a děti * kde já jsem ji jen viděl…

Killer 6 – grafika, hudba, zvuk atd…

Grafika má u této hry důležité postavení a je úzce propojena s atmosférou a stylem. Na první pohled vás strohé cellshadované prostředí zaručeně zmate. Kouzlo grafiky ale spočívá v pohybu. Někdy je méně skutečně více. Pokud jste někdy jezdili na chocobovi v zábavním parku hry Final Fantasy 7, bude vám styl grafiky povědomý. Vy ostatní si představte barevnější a světlejší Sin City. A pro ty, co nic podobného zatím neviděli, tak těm jen vzkážu: vítejte do světa stylizace a zapomeňte na realističnost.

Grafiku skutečně oceníte až při hraní, kdy vytváří nezapomenutelnou atmosféru známou ze starších her, ve kterých je často vše jen naznačené a je na vaši fantasii, abyste si zvláštní a abstraktní svět sami dotvořili, podobně jako u knih. Hudba nezůstává pozadu a doprovází bizarní seanci vskutku nadprůměrně, i když se většinou nijak nevtírá a zůstává jen jako kulisa v pozadí. Zvuky jsou tradiční stránkou, ve které průměrnému hráči postačí cokoliv, pokud to není vyloženě špatné, což není případ této hry. Velmi povedený dabing zvukům jen přidává na kvalitě.

  

tak dneska save nebude * nápověda k puzzle * hra je proložena filmečky ve stylu anime

Killer 7 - kultovka

Killer 7 je napůl arkádová, napůl adventurová psycho záležitost stylem podobná japonským anime (některé odkazy mohou pro znalce anime působit jako vykrádačka, i když vkusně slepená dohromady). Velmi dobře se hraje a obtížně se od ní vstává. Pár přestávek si přesto budete muset dát, hra totiž zabere kolem 15 hodin, než ji poprvé dohrajete - a i poté skrývá pár bonusů, které vás nalákají si hru projít znovu.

Takto originální a zábavná hra si v hodnocení jistě zaslouží nejméně osmičku, ale jelikož hodnotím verzi pro PS2, která má o dost delší nahrávací časy mezi místnostmi a mírně horší ovládání v FPS režimu než verze pro Gamecube, dostane právě „jen“ těch osm.

Navíc tato hra se vám může v dnešních dnech opravdu hodit. Nedivil bych se, kdybyste po jejím dohrání byli tak kovaní, že byste v autobuse při střetu s usmívajícím se teroristou, který se právě chystá explodovat, instinktivně zaměřili jeho zlatý zub a stiskli spoušť s opětovným „hehehe“.

Světlé stránky hry
  • originalita
  • umělecký dojem
  • nepřetržitě zábavná
  • hratelnost až do konce
  • výborné anime sekvence
Temné stránky hry
  • linearita
  • neotitulkované videosekvence
  • nedostatky PS2 verze oproti GC

Grafika: 9/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 10/10

Killer 7 je riskantní pokus o originální a netradiční hru. Zatím vždy podobné hry uspěly pouze u hrstky hardcore fanoušků a brzy upadly v zapomnění. Jsou na podobné hry dnešní hráči připraveni? Jste připraveni i vy?

Celkové hodnocení: 8/10

Diskuze (2) Další článek: Kdy vyjde The Sims 2: Nightlife?

Témata článku: , , , , , , , , , , ,