Recenze: Ratchet and Clank: Size Matters

Recenze: Ratchet and Clank: Size Matters

Jedna z nejlepších plošinovek současnosti se dostala i na handheld PSP. Jak dopadla nová dobrodružství hrdinného opraváře a jeho robotího kamaráda? Dočkali jsme se opět dokonalé hratelnosti? Schválně, zkuste hádat.

Platforma: PSP
Žánr: plošinovka
Výrobce: High Impact Games
Vydavatel: Sony
Distributor hry v ČR: Sony
Homepage:
http://www.us.playstation.com/RCSizeMatters/

Ratchet a Clank, Jak a Daxter – to jsou jména největších hrdinů současných plošinovek. Boj o to, která z uvedených dvojic bude lepší, probíhá již dobře pět let a stále ještě nemá vítěze. Před časem získala dvojice Jak / Daxter nezanedbatelnou výhodu, když pro PSP vyšla neuvěřitelně chytlavá hra Daxter. Nyní se ale Ratchet s Clankem vrací úder. A věřte, že pokud byl Daxter dobrý, Size Matters za ním nikterak nezaostávají. Titul totiž má všechno, co byste od něj očekávali a na co jste si v předchozích PS2 dílech zvykli; a ještě něco navíc...

  

Vše začíná zcela nevinně. Naši hrdinové si užívají prázdniny na slunném ostrově, ničí si bábovičky a zapřísahají jeden druhého, že s hrdinským životem je už opravdu, ale OPRAVDU konec. Pak se ale objeví roztomilá šestiletá Luna, která píše reportáž o superhrdinech, s prosbou, aby pro ni Ratchet rozbil pár robotů po okolí. Částečně vinou sladkých slov, částečně díky nevinné dětské prosbě se pustí do svého ale-tentokrát-už-opravdu-posledního hrdinského výkonu spočívajícího v rozmlácení pár nanicovatých mírumilovných robotů. Pak se ale vše zvrhne, přijde útok zlých mechanoidů, únos Luny a... A s dobrými předsevzetími je zase jednou  konec, je čas zachránit nevinnou dívenku a s ní i celý vesmír... Nebo že by ne? Příběh je vtipný, dobrý, místy i překvapivý – a jako pozadí pro hru perfektně sedí.

Jedna dvě, Ryno jde

Samotná hra je přesně taková, jako všechny minulé díly. Procházíte lineární levely, kde musíte porazit hordy stále tužších a tužších nepřátel, proskákat nějaké ty akčnější pasáže a vyřešit celou řadu zajímavých puzzle a logických hádanek. To vše doplněné o pár zajímavých meziher, které jsou značně tuhé. Přiznávám, že při závodění na vznášedlových prknech jsem párkrát byl jen kousíček od rozšlapání PSP na kousky; na druhou stranu ale i přes pocit frustrace a návaly vzteku vás tyhle hříčky u sebe udrží tak dlouho, dokud je nepokoříte.

  

Co se týče zbraní a možností, vše je při starém. začínáte se základní pistolkou a heverem a přes různé lasery, raketomety, jedové bomby, miniroboty a jim podobné vylomeniny se postupně propracováváte až k ultimátnímu Rynu. Váš arzenál sice není zrovna vyvážený (a Ryno samotné je naprosto ulimátní – škoda jen, že si ho užijete až při opakování hry v Challenge módu). Zbraně se ale s používáním postupně zlepšují a zesilují, a navíc k nim lze dokupovat různá další vylepšení. Postupem hry se zlepšuje i Ratchet, kterému postupně přibývají životy až do maximálních 50.

Aby toho ale nebylo málo, kromě zbraní můžete nosit ještě brnění. Ty ale nikde nekoupíte, ale musíte si je sami najít. Některé kousky hlídají finální bossové, jiné vyhrajete za různé výzvy a soutěže, a jiné jsou „jen“ dobře ukryté v různých levelech. Aby toho ale nebylo málo, můžete ještě hledat bonusové Titanové šroubky a zkoušet plnit tajné úkoly za Skill Pointy, které odemykají různé bonusy.

Kdo si skáče, nezlobí

Co se týče hraní, prakticky nic se od minulých dílů nezměnilo. Ratchet může dělat dvojité skoky, skákat do výšky i dálky, s pomocí Clanka a jeho vrtulí můžete plachtit z výšek... Prostě klasika. Pohyb ovládáte buďto pomocí šipek (kde se do stran nezatáčí, ale úkrokuje), nebo pomocí analogové páčky (do stran se klasicky otáčíte). Kameru si pak otáčíte pomocí zadních tlačítek. Systém to sice není dokonalý, ale na PSP asi lepší nevymyslíte.

  

Hra je co do obtížnosti vyvážená, ovšem s několika velmi nepříjmenými výjimkami. Například jeden z pozdějších bossů vás nejdříve prožene po poli (primitivní uhýbání do stran), pak na vás hodí hladu kamenů (středně těžké uhýbání) a pak se na vás teprve vrhne sám (velmi těžká bitva). Problém je, že pokud kdykoli během této doby zemřete, musíte si zopakovat dvouminutovou honičku po poli a minutové uhýbání kamenům, než se znovu dostanete k danému bossovi – a než vás tento znovu zabije... Takovýchto míst je ve hře jen pár, bohužel ale dokáží vaše nervy napnout až na samou hranici únosnosti.

Dohrát celou hru vám vezme nějakých 8 hodin, ale pokud se rozhodnete splnit všechny výzvy, najít všechny šroubky a dohrát challenge mód, počítejte alespoň se třiceti hodinami.

  

Po grafické stránce hře prakticky není co vytknout, plně se vyrovná svým PS2 předchůdcům a z PSP vymáčkne maximum. Veškerá herní prostředí i nepřátelé jsou nádherně stylizovaní a skvěle ladí s duchem celého titulu. Potěší i příjemná hudba, stejně jako perfektní dabing všech postav.

Světlé stránky hry
  • Skvělá zábava
  • Perfektní hratelnost
  • Nádherné zpracování
Temné stránky hry
  • Místy přehnaná obtížnost
  • Nevyvážené zbraně

Size Matters je perfektní hrou, kterou by si žádný majitel PSP neměl nechat ujít. Zábavná a vtipná, a současně i nápaditá a skvěle hratelná plošinovka se přeci jen nevidí každý den.

Grafika: 9/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 9/10

Povinnost pro všechny majitele PSP a pro všechny fanoušky předchozích dílů.

Celkové hodnocení: 9/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud